Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Středisko výchovné péče (SVP) mění svoji adresu

Radek Vovsík | Sobota, 30. 6. 2018 v 18:29

Ambulance SVP, v níž probíhá poradenská, terapeutická a intervenční činnost směrem k dětem ohroženým vznikem poruch chování a směrem k rodičům a pedagogům, kteří s těmito dětmi pracují, mění svoji adresu. Do konce školního roku veřejnost využívala ambulanci v prostorách sociálního odboru magistrátu města Jihlavy na ulici Vrchlického. Od 1. července začne ambulance působit na nové adrese, Pod Rozhlednou 8 (jedná se o budovu bývalého ředitelství SML těsně nad lesnovským domovem pro seniory).

Činnost SVP je veřejností velmi žádána a v současné době je na pokraji svých kapacitních možností. I z tohoto důvodu je naší snahou rozšířit působnost SVP o další služby pro veřejnost, které v Jihlavě a v celém Kraji Vysočina zcela absentují – jedná se o denní stacionář SVP, případně jeho internátní oddělení. Zásadní rozhodnutí by ze strany zřizovatele SVP mělo zaznít v průběhu prázdninových měsíců.

SVP je detašovaným pracovištěm Dětského domova se školou, Jihlava a jeho hlavním posláním je ve spolupráci s OSPODy, školními poradenskými pracovišti a dalšími odborníky působit na poli prevence nařizování ústavních výchov u dětí s touto indikací. Zároveň se SVP věnuje i terapeutické práci s ohroženými dětmi a jejich rodinou, zajišťuje výkon soudně nařízených terapeutických programů, působí v oblasti poradenství a intervencí směrem k rodičům a pedagogům škol, zajišťuje diagnostiky u dětí a v neposlední řadě se věnuje i oblasti preventivních aktivit ve školách v rámci našeho kraje.

Poděkování

Radek Vovsík | Sobota, 6. 1. 2018 v 16:55

Vím, že Vás každý den potkávám – na ulici, v obchodě,… Vím, že jste, i když Vás na první pohled nepoznám. Jsem moc rád, že tady jste – neboť právě Vy jste udělali Vánoce radostnější dětem, jejichž životní příběh nezačal úplně šťastně.

Poděkování patří Vám všem, kteří jste se v tomto čase rozhodli jakýmkoliv způsobem podpořit děti v našem dětském domově. Nejvíce z Vás využilo možnosti poskytnuté Hitrádiem Vysočina v rámci projektu „Strom splněných přání“, kdy jste nákupem dárku splnili nějaké to dětské přáníčko. Díky Vám přání „bohatého ježíška“ bylo naplněno i dětem, které žijí v našem Dětském domově v Jihlavě. A věřte, že Vaše nezištně a anonymně poskytnuté dárky přinesly opravdu hodně radosti.

Dovolte mi tedy poděkovat Vám, a to nejen jménem svým, ale zejména jménem našich dětí. Dovolte mi popřát Vám hodně štěstí, neboť si ho skutečně zasloužíte.

Obdivuhodná připravenost x nerozumný risk

Radek Vovsík | Neděle, 29. 10. 2017 v 22:49

Republikou se v neděli prohnal orkán mající za sebou obrovské škody na majetku a také 2 lidské životy. V ten den po poledni jsem přejížděl autem z Moravských Budějovic (kde můj mladší syn hrál hokejový zápas) do Přerova (kde hokej měl hrát můj starší syn). Spěchali jsme, neboť na přejezd jsme měli pouhé 2 hodiny, a tak každý zádrhel nám mohl vše zkomplikovat.

Kousíček za Náměští n/Oslavou jsme projížděli lesem, když pár desítek metrů před námi, v obrovském větru, spadl strom přes vozovku. Dvě auta, jedoucí před námi, zastavila a za nimi i my. Naštěstí strom padl o pár vteřin dříve, než se některé z aut dostalo do místa dopadu. By jsem však velmi rozmrzelý z této situace, neboť očekávané dlouhé minuty čekání či objíždění zatarasené silnice nám velmi komplikovaly situaci. Spolu s řidiči před námi stojících aut jsme vystoupili a přemýšleli, jak situaci řešit. Jeden z nich zničehonic prohlásil – ten strom musíme leda rozřezat. Usmáli jsme se tomu vtípku a dumali dál. On však otevřel kufr vozu, vyndal malou motorovou pilu a k našemu nesmírnému údivu se za naší asistence jal strom přeřezávat. Do 5 minut byla cesta volná. Na náš dotaz, jak to, že s sebou měl pilu, lakonicky odvětil: „V takovémhle počasí bez pily nejezdím!“

Nasedli jsme do aut a rozjeli se. Byl jsem rád, že se nikomu nic nestalo a že ani naše cesta nebyla ještě ohrožena. Les byl plný polomů a ve větru nebezpečně se kymácejících stromů. Za další zatáčkou na lesní cestě stál zaparkovaný automobil a nedaleko od něj se polomy prodírala dvojice houbařů….

Volby

Radek Vovsík | Neděle, 22. 10. 2017 v 0:25

Volil jsem a přál si jiný výsledek. Ale žijeme v demokracii a tak se musím smířit i s výsledkem, který se zrovna mně moc nelíbí. Nemaloval bych černé scénáře, ani bych nevykřikoval radikální odsudky „poražených“. Jsme, jací jsme, a tak jsme i volili. Já osobně, zakonzervovaný mezi svými přáteli a kolegy, jsem si takovýto výsledek voleb vůbec nedokázal představit. Ale když jsem se, jako kantor, zeptal studentů na VOŠ, slyšel jsem něco úplně jiného…. Když jsem se dozvěděl, koho preferují spolustudenti mých známých, divil jsem se….. Nakonec i můj vlastní syn volil jinak, než bych si přál…. Žádná tragédie se nechystá – prostě jen půjdeme trochu jinou cestou, než bych si představoval já…. a příště se můžeme pokusit to zase změnit.

Když se koníček stane vším….

Radek Vovsík | Sobota, 25. 2. 2017 v 22:24

Když se koníček stane vším….

Těch několik málo následujících vět je mým osobním poděkováním trenérkám jihlavského tanečního klubu Hotch Potch. Již šestým rokem v klubu tančí můj, nyní desetiletý syn. Za tu dobu se pro něj Hotch Potch stal naprostou a samozřejmou součástí života. Nerozumím moderním tanečním stylům, ale mohu s klidem říci, že jsem svěřil svoje dítě do dobrých rukou. Několik hodin tréninků týdně, tréninků, na něž se kluk těší…. S nervozitou očekávaná vystoupení a soutěže, letní taneční soustředění či zejména každoroční vyprodaná celovečerní představení v jihlavských divadlech – tím vším nejen syn, ale celá naše rodina každým dne žije.
Stávající představitelé klubu sami prošli jako děti tímto klubem, stal se pro ně druhým domovem a rozhodli se věnovat svůj volný čas bez nároku na finanční odměnu malým dětem, toužícím tancovat. Začínají pracovat s těmi nejmenšími (cca od 4 let) a postupně, během let, z nich vychovávají tanečníky, kteří jsou ozdobou plesových předtančení či jiných kulturních a společenských akcí, popřípadě získávají ocenění na domácích i mezinárodních soutěžích.
Smyslem tohoto článku je veřejně jim poděkovat – neboť si to opravdu zaslouží. Jsem rád, že můj syn se stal součástí tanečního klubu Hotch Potch a že mohu být v kontaktu s těmito úžasnými lidmi.
JANO VALENTOVÁ, VERONIKO BÍLKOVÁ, LENKO BLAŽKOVÁ, MONIKO ŠEDIVÁ, DAVIDE NOVOTNÝ a ŠÁRKO VAŇKOVÁ – Děkuji!




© 2008 Parola s.r.o.