Blog Jihlavských listů

Město musí řešit problém ochrany práv a zájmů většiny před diskriminačním chováním agresivních a vulgárních dětských romských skupin.

V sídlišti Na Dolině vzniklo nové sportoviště s dětským hřištěm. Město ho vybudovalo za cca 9 milionů korun, aby zabezpečilo volnočasové vyžití VŠECH obyvatel této lokality. V současné době na město dochází desítky stížností obyvatel majoritní populace, kteří mají oprávněný pocit, že z tohoto hřiště byli vytlačeni a že jim i jejich dětem bylo zamezeno užívání hřiště, které zde bylo vybudováno. Příčinou jsou skupiny romských dětí, které se zde, bez jakéhokoliv dozoru rodičů, chovají velmi vulgárně a agresivně vůči populaci majoritní. Zaznamenal jsem již případy poplivaných dětí, případy sprostého nadávání dospělým, případy kouření na dětském hřišti, ale i případy fyzického napadání. Řada rodičů rezignovala a přestala své děti na hřiště pouštět. Jedná se zde o jednoznačnou diskriminaci většinové populace.

Město nyní musí řešit, jak práva většinových obyvatel ochránit před „nájezdy“ těchto dětí. Za tím účelem jsem svolal schůzku představitelů všech institucí, které mají k dané problematice vztah a mohou být nápomocni při řešení tohoto problému. Na schůzce budou zástupci městské policie, magistrátu, vedení města, zástupci některých škol, občanských sdružení či Charity. Naším úkolem bude najít a přijmout taková opatření, která by pomohla vytlačeným rodičům a jejich dětem opět bez obav užívat sportoviště. O přijatých opatřeních bude veřejnost informována.

Je mi líto, že někteří rodiče romských dětí nejsou schopni korigovat jejich chování a výrazně se tak podílí na vyvolávání protiromských nálad.

Devatenáctiletá maminka se po třech dnech vrátila do porodnice ke svému po porodu opuštěnému dítěti. Byl to první občánek Jihlavy v roce 2010 a tak mu dle tradice náležel dar od města ve výši 5 tisíc Kč. Nechci spekulovat o důvodech, proč matka dítě opustila a proč se k němu opět vrátila (zda v tom právě onen dar nehrál významnou roli).

Chci se spíše zamyslet nad tím, zda by takováto matka vůbec měla dostat od města nějaký dar. Na dar není právní nárok, záleží pouze na vůli primátora města, zda dar poskytne či nikoliv. Na základě průběhu událostí jsem velmi skeptický k tomu, že dar bude matkou využit ve prospěch dítěte. Kdybych o daru rozhodoval já, rozhodně by ho matka nedostala.

V roce 2010 plánuje město Jihlava završit 3. etapou výstavbu centrálních dětských hřišť v Jihlavě. Mělo by vzniknout posledních 5 hřišť určených dětem od 4 do 14 let. Koncem léta 2010 by tak měla vyrůst nová hřiště v lokalitě Staré Plovárny (nad bývalou klavírkou), v Sasově, v areálu ZŠ Kolárova, na sídlišti U Hřbitova a v dolní části sídliště Březinky.

Po zkušenostech s budováním hřišť v minulých letech, kdy se občas ozývaly kritické hlasy zejména starších spoluobčanů, kteří se obávali, že dětská hřiště budou rušit jejich klid, jsme se rozhodli výstavbu hřišť v místech, kde bezprostředně navazují na bytovou zástavbu projednat přímo s obyvateli, jichž se výstavba dotýká. Jednalo se lokalitu sídlišť U Hřbitova a Březinky.

Ve všech dotčených domech byly vyvěšeny pozvánky k veřejnému projednání i s vysvětlující mapkou. Ve čtvrtek 10.12.2009 v od­poledních hodinách jsem se spolu se zástupci ORM a ÚÚP sešel s těmi občany, kteří o to projevili zájem (musím konstatovat, že velký zájem nebyl). Obě dvě veřejná projednání skončila tak, že nikdo z přítomných občanů neměl výhradu k umístění dětských hřišť, v obou lokalitách občané projevili zájem o oplocení pískoviště, na Březinkách byly tlumočeny názory maminek, které by více preferovaly rozmístění drobnějších herních prvků po prostoru , než vytvoření jedné velké prolézačky.

Nyní zadáme vypracování projektové dokumentace. Ta bude zpřístupněna obyvatelům na internetu a budou ji moci ještě připomínkovat. Koncem léta či začátkem podzimu 2010 by tak měla být síť dětských hřišť v Jihlavě dokončena.

Možná jste všichni zaregistrovali nedávnou zprávu v médiích o počtu muslimů na světě. Je jich téměř 2 miliardy. S ohledem na skutečnost, že jich velká část žije ve světě, kde životní úroveň je někde úplně jinde, než v Evropě, je více než jisté, že v budoucnu budeme čelit obrovské expanzi muslimů směrem do Evropy. V některých státech je to už i dnes problém. Nedávno jsem byl v Heidenheimu v Německu, kde zrovna probíhaly volby, a řada lidím mi tam potvrzovala, že obrovským problémem je pro ně turecká menšina (spjatá se spoustou sociálně-patologického chování). Integrace Evropy pak v této souvislosti může být účinným nástrojem obrany proti expanzi islámského světa do našeho prostředí. Navíc onen sjednocující trend v Evropě je zřejmě nezvratný a bylo by pošetilé myslet si, že se mu vyhneme. Když jsem šel hlasovat v referendu, zda chci vstoupit do EU či nikoliv, vždy jsem říkal – hodím do urny své ANO, ale bez úsměvu a bez radosti.

A to je ten druhý pohled. Evropská unie má své mechanizmy a má je proto, aby je jednotlivé státy mohly využívat. Využívání těchto mechanizmů je naprosto legitimní a zpochybňování jejich využívání by bylo značně nebezpečné. V okamžiku, kdy by bruselská administrativa zjistila, že jí vše velmi snadno prochází, stali bychom se vazaly Evropské unie a postupně bychom ztráceli více autonomie, než je nezbytné. Proto postoj Václava Klause je postojem legitimním, postojem, který nemusí být většinou vítán pozitivně, ale postojem, na který má právo.

Abych to shrnul – nebudu nikdy zpochybňovat postupnou integraci Evropy.V té integraci je rozhodně naše budoucnost. Zároveň však odmítám kritiku využívání všech demokratických forem prosazování vlastních českých postojů a upevňování vlastní české autonomie v rámci tohoto procesu. Bezhlavé přijímání všeho „evropského“ by bylo pro Česko, ale i pro kterýkoliv jiný stát, zhoubné. Ve svém důsledku by to pak bylo zhoubné i pro EU jako celek.

Martin Herzán, jeden z lídrů jihlavských komunistů, hluboce věřící křesťan, vydává pamětní medaili Karlu Krylovi. Tato věta je od prvního pohledu bláznivá svým obsahem. Komunisté zlikvidovali knihtiskařskou dílnu táty Karla Kryla, komunisté stáli za emigrací Karla Kryla, komunisté zakázali hrát Karla Kryla, Karel Kryl byl jednou z ikon protikomunistického odboje… Co má tedy znamenat toto gesto? Má to být demonstrace novodobé liberálnější KSČM ? Myslím si, že nikoliv, že důvod je daleko prozaičtější: Martin Herzán je jen nezralou, neukotvenou a tápající osobností, která ještě nenašla ani sebe samého. O to nebezpečnější však mohou být jeho exhibicionistické tendence.