Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Naše zklamání se mění ve velké očekávání

Zdeněk Tulis | Úterý, 2. 8. 2011 v 18:42

Fotbal je krásný sport a bez debaty obrovský celosvětový fenomén s těžko otřesitelnou pozicí. Přesvědčujeme se o tom prakticky denně. Vypovídající důkaz o tom přinesly poslední dny a týdny, kdy jsme na televizních obrazovkách mohli sledovat hned několik šampionátů mládeže s úspěšnou českou účastí, vydařené ženské mistrovství světa či jedinečnou Copu America.

Tyto události zároveň potvrdily jedinečnost a přitažlivost fotbalu. Ta, krom podstaty této krásné hry, spočívá v její nepředvídatelnosti. I ten největší outsider do zápasu vstupuje s vědomím, že není předem poražen a že existuje poměrně reálná šance na alespoň remízový úspěch. S daným soupeřem lze klidně devětkrát prohrát, ale zrovna ten desátý vzájemný match může přinést výhru. Krásné svědectví o tom podaly výše zmíněné fotbalové události, které přinesly nečekaný triumf bojujících Japonek, obrovské zklamání domácích německých hráček, (málem) zlaté tažení šťastných Paraguayců či šok pro hvězdné výběry Argentíny a Brazílie.

Těžkou úlohu favorita v uplynulé sezóně poznali a nezvládli též fotbalisté FC Vysočina. Přestože jsme byli pevně přesvědčeni o tom, že disponujeme týmem schopným vybojovat kýžený postup do nejvyšší soutěže Gambrinus ligy, museli jsme nakonec spolknout hořkou pilulku v podobě nepostupového 3. místa. Náš tým se musel sklonit před dvojicí pražských celků – Duklou a Žižkovem. Právě hráči Viktorie dokázali, že fotbalové zápasy nerozhodují jména, rozpočty či zázemí, ale spíše bojovnost, parta táhnoucí za jeden provaz a též nezbytné štěstí v klíčových momentech zápasů.

Jen malou náplastí na nenaplněný sen pro nás může být skutečnost, že naše umístění z uplynulého ročníku představuje třetí nejlepší pozici ve více než stoletých dějinách fotbalu v našem kraji. A že jsme získali největší počet bodů za 10 ročníků, v nich FC Vysočina dosud účinkoval ve II. lize.

Zklamání z dalšího odložení návratu mezi českou elitu však začíná postupně odeznívat a mění se ve velké očekávání z blížícího se startu nového fotbalového ročníku, počátku další postupové šance. Jsme velice rádi, že víru v prvoligové ambice FC Vysočina potvrzují fanoušci svým velkým zájmem o permanentky, sponzoři prodlužující své reklamní smlouvy s našim klubem a především akcionáři na čele s PSJ se svojí stabilní a výraznou finanční podporou. Společnost PSJ dlouhodobě náleží mezi českou stavební extraligu, což náš klub zavazuje usilovat o vstup a etablování se mezi českou fotbalovou elitou. Zároveň chceme naplnit touhy sportovních příznivců v celém kraji Vysočina, který již několik let postrádá svého zástupce v nejvyšších českých soutěžích v divácky nejnavštěvovanějších kolektivních sportech.

Ano, i v nadcházejícím fotbalovém ročníku hodláme usilovat o postupové příčky. Plně si však uvědomujeme, že tuto ambici máme společnou s více než polovinou startovního pole druhé nejvyšší soutěže. Okamžitý návrat si přeje Zbrojovka Brno, návratu mezi elitu by se jistě nebránili ani v Ústí nad Labem, na loňské zklamání budou určitě chtít rychle zapomenout v exligovém Zlíně, do II. ligy se vrací prvoligová bašta Opava, nesmírně silný a zkušený celek vytvořili ve střížkovských Bohemians Praha, kvalitním týmem i ekonomickým zázemím disponují v Třinci a v Sokolově a ještě větší ambice mají v Karviné. Zbylých sedm účastníků ligy rozhodně nebude do počtu. V nesmírně vyrovnaném poli může postupové karty zamíchat např. Vlašim či Sezimovo Ústí. Netřeba snad dodávat, že se dočkáme celé řady překvapení a že každý celek bude schopen porazit každého.

Jak v tomto lítém boji obstát? Věříme, že pod vedením trenéra Pivarníka vytvoříme kvalitní a odolný fotbalový tým, který bude schopen naše společné postupové sny naplnit. Roman Pivarník se do Jihlavy vrací po osmi letech obohacený o cenné zahraniční trenérské zkušenosti v Saudské Arábii, Rapidu Vídeň a při angažmá v Tatranu Prešov. S ním s velkým  náskokem postoupil do nejvyšší slovenské soutěže a následně jej mezi elitou etabloval. Věříme, že náš tým dokáže fotbalově posunout. Je to vítězný typ, jenž je schopen aplikovat moderní fotbalové trendy a své zkušenosti z profesionálního fotbalu. Sdílíme jeho víru v atraktivní ofenzivní fotbal, který by měl do ochozů našeho stadiónu přilákat ještě větší množství fanoušků.

Sebelepší trenér však nic nedokáže bez kvalitních hráčů. V tomto směru jsme v letní přestávce učinily kroky k zachování základní kostry z loňského ročníku, zkvalitnění kádru a zajištění větší psychické odolnosti. Hodně si slibujeme od zkušeného slovenského defenzivního záložníka Stanislava Velického, těžkými zápasy je protřelý útočník Tomáš Sedláček a na místo ve stoperské dvojici aspiruje Martin Komárek. Stále výrazněji se však prosazují i naši odchovanci – útočník Tomáš Kučera či stoper Petr Filip. Tím však doplnění týmu nemusí končit. Zvažujeme i další posílení, zejména v ofenzívě.

Takže vzhůru do dalšího fotbalového boje! Je před námi další náročná výzva a vidina boje o postupové příčky. Přejme si stabilní dobrou formu našich fotbalistů, nezbytné sportovní štěstí přející jihlavským barvám a věrné, trpělivé a povzbuzující fanoušky v ochozech našeho stadiónu. Proč se neopakovat – věřím, že společně to zvládneme!

Věřím, že přichází pravá chvíle pro FC Vysočina

Zdeněk Tulis | Středa, 2. 3. 2011 v 19:21

Fotbalové jaro konečně klepe na dveře! Končí velmi dlouhé období náročného nabírání kondice a síly, zimních přípravných zápasů a teoretizování nad ambicemi jednotlivých týmů.

S jarním startem jsem plný napjatého očekávání. Vstupujeme do důležité sezóny, která by se mohla stát odrazovým můstkem jihlavského fotbalu mezi česku elitu. Zároveň též na dlouho poslední sezónou ve II. lize. Ano, pevně věřím, že se v červnu dočkáme vytouženého návratu do Gambrinus ligy. Jsem opravdu přesvědčen, že poté bude náš klub schopen zabydlet se v nejvyšší soutěži dlouhodobě.

Troufám si říci, že FC Vysočina ještě nikdy nedisponoval tak vyrovnaným a kvalitním kádrem hráčů, s nímž nyní vstupuje do druhé části soutěžního ročníku. Týmu byly vytvořeny velmi dobré podmínky pro zimní přípravu a dočkal se jak posílení, tak i rozšíření konkurence. Podařilo se nám to i v současné nelehké krizové době, která podpoře sportu a sponzoringu příliš nepřeje. O to větší náleží poděkování našim dlouholetým reklamním partnerům, dále pak Statutárnímu městu Jihlava a kraji Vysočina a především pak heroické podpoře ze strany hlavního akcionáře a generálního sponzora – akciové společnosti PSJ.

V zimní přestávce mužstvo opustil pouze málo využívaný ofenzivní hráč Karel Zelinka a možnost pravidelného herního vytížení jsme dali našim odchovancům Robinu Demeterovi (Písek) a brankáři Martinu Matiáškovi (Břeclav). Byli bychom rádi, kdyby se v létě do FC Vysočina vrátili v podobně dobré formě, jako se to zimě podařilo jiným navrátilcům z hostování – levému obránci Tomáši Cihlářovi (z Třince) a především záložníkovi Janu Kopicovi (z Čáslavi). Velkou nadějí do budoucna je i ofenzivní záložník či útočník Tomáš Kučera, kterého jsme přeřadili z naší juniorky. Velká škoda, že v závěru zimní přípravy utrpěl zranění menisku.

Fanoušky jistě potěšil příchod dvou navrátilců. Hostování na Kypru ukončil záložník Lukáš Vaculík, jehož zkušenosti se v druholigových bojích budou jistě velmi hodit, a velké očekávání vkládáme do kanonýra Murise Mešanoviće, který se zotavil z operace kolene a jeho zimní výkony vzbuzují naději, že se dokáže vrátit do skvělé formy, s níž jihlavský dres opouštěl. Jediným, zato velmi významným, přestupovým tahem FC Vysočina v zimním období byl příchod znojemského levého beka či záložníka Jana Šilingera. Jsme velice rádi, že jsme tohoto velmi perspektivního borce přivedli do našich řad a zvítězili jsme tak v přestupové přetahované celé řady českých a slovenských klubů. Navíc bych rád připomněl skutečnost, že se nám podařilo prodloužit jihlavské působení brankáři Martinu Svobodovi, stoperovi Janu Halamovi a též ikoně klubu Michalu Veselému.

Věřím, že stejně jako my, tak i naši příznivci jsou před startem jara plni optimismu. Zároveň bych je však chtěl požádat o trpělivost a pochopení. Jaro budou bezpochyby provázet četná zaváhání všech klubů a průběh sezóny bude nervydrásajícím a vyrovnaným bojem do posledního kola. Je třeba si uvědomit, že ani sebehvězdnější kádr či horentní rozpočet není zárukou úspěšného postupového boje. Krása sportu, a fotbalu zvlášť, spočívá právě v jeho nevyzpytatelnosti a velkém významu štěstí a kouzla okamžiku. Mnohokrát jsme se o tom v minulosti přesvědčili i my. Snad právě proto nyní nadchází ta pravá chvíle pro naše modro-žluté barvy.

Pod tlakem bojů o postup bychom neměli zapomínat na rozvoj klubu a mládežnické týmy. Ty jsou a nadále budou pro FC Vysočina jednou ze zásadních priorit. Jsme velice rádi, že se řada našich odchovanců prosadila v kvalitních českých i zahraničních klubech a že naše fotbalová líheň produkuje další talenty pro „A tým. I proto nyní činíme veškeré kroky k naplnění příslušné náročné mládežnické licence ČMFS pro kluby, které by měly být pilíři českého fotbalu.

PS: Doufám, že aktuální příchod jara vydrží. Případný sníh a mráz fotbalu a jeho divákům příliš neprospívá. Přesto doufám, že širokou sportovní veřejnost z celého regionu neodradí od návštěvy našeho úvodního duelu proti Dukle Praha (pátek 11. března od 18 hodin) ani eventuelní chlad. Právě tento duel dvou postupových aspirantů totiž bude nesmírně důležitý a do dalšího průběhu ligy mnohé napoví. Přijďte tedy hráče povzbudit v hojném počtu! Na tribunách vás budou velmi potřebovat a slibují, že se na hřišti vydají ze všech sil a schopností!

Sezóna nenaplněných ambicí a nadějí do budoucna

Zdeněk Tulis | Pátek, 4. 6. 2010 v 23:03

A je tu konec další fotbalové sezóny. Sezóny, která z pohledu FC Vysočina Jihlava přinesla podzimní zklamání, zimní důkladný řez a jarní obrození. Konečná 4. příčka nemůže být důvodem ke spokojenosti, ovšem zároveň přináší po jarních kvalitních výkonech a pozitivních výsledcích velkou naději do budoucna.

Předně je třeba říci, že se FC Vysočina dostal svým působením v I. lize do situace, kdy každé druholigové umístění horší než postupové je zklamáním. To je ještě markantnější od 17. prosince 2008, kdy se nám noví akcionáři klubu snaží vytvořit vynikající podmínky pro naši činnost. Za nemalé vynaložené prostředky očekávají postup do Gambrinus ligy. První část fotbalového ročníku, tedy podzim 2009, lze hodnotit ze dvou úhlů. K týmu přišla nová trenérská dvojice, která měla málo času a prostoru na bližší seznámení s týmem a určení nejefektivnější taktiky. Navíc jsme se na podzim potýkali s nevyrovnanými výkony hráčů včetně tradičních opor. Výsledkem byl obrovský nesoulad mezi útočnou a obranou fází mužstva a nevyrovnaná výkonnost s řadou divokých výsledků.

Představenstvo klubu po neuspokojivém podzimu na návrh sportovního manažera Josefa Jinocha rozhodlo o přebudování kádru mužstva, který měl být doplněn o perspektivní a po úspěchu toužící hráče s delšími kontrakty. Byl tak dán prostor pro vybudování silného mužstva, které postoupí z II. ligy a s menšími doplněním bude schopné působit i v nejvyšší soutěži. Za to, že se tato finančně náročná transakce mohla uskutečnit, patří velký dík akcionářům klubu na čele s PSJ, a.s., a jeho představitelům Františku Vaculíkovi a Jiřímu Pechovi.

Zimní přípravné zápasy nebyly výsledkově podařené, ale rozhodně nebyly důvodem k panice. Málokdy se totiž podaří, aby se okamžitě po razantním kroku dostavily očekávané výsledky. Celý realizační tým a hráči si na sebe museli zvyknout a najít optimální složení a herní styl, který bude vyhovovat typologii hráčů a přinese kýžený úspěch. Dlouhá zimní příprava nám toto hledání usnadnila a odrazila se i do uspokojivých výsledků v jarní sezóně.

Za ni musím pochválit celou obrannou činnost mužstva, v níž došlo oproti podzimu k markantnímu posunu. Bylo to dáno stabilními výkony gólmana Uvarenka a minimálně se měnící obrannou čtveřicí. Navíc došlo ke zlepšení defenzivní činnosti jejich spoluhráčů, zejména v taktických ohledech. S útočným projevem můžeme být spokojeni během celého ročníku. Vždyť jsme s přehledem nastříleli nejvíce branek z celé české I. a II. ligy.

Potvrdilo se, že naše zimní opatření byla správná a nyní můžeme s nadějemi vzhlížet k dalšímu ročníku. V létě do týmu nehodláme výrazně zasahovat a chceme ho na základě jarních výkonů doplnit jen zhruba na 3 místech. Zároveň se budeme snažit využít potenciálu mladých hráčů z naší úspěšné mládežnické líhně.

V dnešní ekonomické situaci je pro každý sportovní klub velmi složité poskládat rozpočet. Zvláště pro ty, kteří nechtějí být zadluženi a mezi ně náleží i FC Vysočina. Věřím, že s velkou pomocí akcionářů budeme schopni pro naplnění našich cílů získat partnery, kteří nám pomohou zajistit finance pro návrat do Gambrinus ligy. Zároveň musíme nadále přijímat i zdánlivě nepopulární, ale nutná manažerská rozhodnutí, která odpovídají vedení jakékoliv soukromé společnosti.

Nezanedbatelné finanční prostředky, které získáváme ze strany akcionářů, sponzorů či transferů našich fotbalistů, hodláme i nadále investovat do zlepšení materiálně technické základny klubu a tím velmi často do zvelebení městského majetku. V aktuálně skončeném fotbalovém ročníku došlo v budově kabin na stadiónu v Jiráskově ulici k vybudování komplexního šatnového zázemí pro hostující tým v souladu s požadavky I. ligy a zároveň jsme vytvořili důstojné zázemí pro realizační tým „áčka“. Dále byla před tímto objektem vytvořena rozcvičovací plocha s umělým trávníkem. Navíc jsme nedávno zahájili práce na novém travnatém povrchu s automatickým zavlažováním na tréninkovém hřišti v Antonínově Dole. A pracujeme i na důležité podmínce pro vstup do Gambrinus ligy – do 10. června obdržíme projektovou dokumentaci k vybudování vyhřívaného trávníku včetně kotelny.

Závěrem bych chtěl poděkovat našim fanouškům za stabilní podporu v tomto fotbalovém ročníku. Na druhou stranu mne mrzí, že jarní kvalitní výkony mužstva nepřinesly výraznější návštěvy na zápasech. I proto pro nadcházející sezónu připravujeme řadu kroků, které by do ochozů našeho stadiónu měly přilákat více diváků. Zvláště chci poděkovat našemu Fanklubu a smeknout před ním. Jde o zdravé jádro 20 – 30 věrných fanoušků, kteří nechybí na žádném venkovním zápase a týmu vyjadřují velkou sounáležitost.

Radikální řez

Zdeněk Tulis | Sobota, 13. 2. 2010 v 22:04

Fotbalový klub FC Vysočina Jihlava v zimě uskutečnil největší proměnu kádru prvního mužstva ve své desetileté historii. Po třech neúspěšných pokusech o návrat do Gambrinus ligy, které vyvrcholily bodově neuspokojivým rokem 2009, nebylo možné déle odkládat výraznou přestavbu mužstva. S ohledem na prvoligové ambice klubu a nemalé prostředky, které jsou na jeho chod ze strany akcionářů a sponzorů vynakládány, bylo nutné vytvořit zcela novou základní osu sestavy. Ta dosavadní již neměla perspektivu a navíc ani tolik potřebnou nezdolnou touhu postoupit do nejvyšší soutěže, jakou mělo mužstvo v roce 2005.

Tento radikální řez by nebyl možný bez zajištění odpovídajícího množství finančních prostředků. K tomu přispěly dvě základní skutečnosti. Za prvé to byl zhruba před rokem vstup nového akcionáře v podobě uskupení Limar Capital, které ve spolupráci s akciovou společností PSJ stabilizovala klubovou ekonomiku. Za druhé v aktuálním zimním období došlo k finančně zajímavému přestupu mladého útočníka Matěje Vydry do ostravského Baníku. Tento transfer nám rozhodně nevynesl částku kolem 1 milionů eur, jak v okurkovém období spekulovala některá média, ale každopádně představoval citelnou injekci, která bude reinvestována do stávajících stadionů, rozvoje mladých fotbalistů a především do posílení „A“ týmu dospělých.

Proměna mužstva koresponduje se záměry akcionářů klubu, kteří se netají jednoznačnou ambicí etablovat FC Vysočina v co nekratší době v Gambrinus lize. I proto jsme na počátku podzimu 2009 angažovali sportovního manažera Josefa Jinocha, který dostane čas a prostor k vytvoření perspektivního a stabilního mužstva. Věříme, že kostra budoucího prvoligového týmu vznikla právě v aktuálním zimním období. Odpovídá tomu i suma, která byla za přestupy nových hráčů do FC Vysočina uvolněna. Ta je absolutně nejvyšší v historii klubu.

Do Jihlavy přišel zkušený ofenzivní hráč Filip Dort, který by mohl navázat na nejlepší roky tvůrce hry Petra Vladyky. Tým dále posílili první ligou ostřílení stoper Jan Šimáček, defenzivní záložník Radek Görner, a rychlý krajní záložník Petr Dolejš. Velkou perspektivu před sebou mají lotyšský gólman Maksims Uvarenko a chorvatský stoper či levý bek Peter Gavrič. Pověst kanonýra by mohl potvrdit mostecký Karel Franěk, nesporný talent má Karel Zelinka a navíc se na Vysočině podařilo udržet bosenskou „pušku“ Murise Mešanoviče, který je nyní v prvním týmu Jihlavy jediným hráčem na hostování bez přestupové opce. V jeho případě jsem však učinili výjimku, neboť se nám svými výkony osvědčil v podzimní části.
Výrazné změny a rázná opatření přináší i nepopulární kroky. Po šesti letech v „áčku“ nebylo jednoduché přesunout Michala Lovětínského do „B“ týmu, kde by měl 2 – 3 roky plnit roli hrajícího „učitele“ talentovaných odchovanců našeho klubu.
Ještě těžší však bylo rezignovat na služby klubové ikony a kapitána Michala Kadlece. Tohoto hráče jsem do Jihlavy přivedl v létě 1998 ze Žďáru za 270 tisíc korun. Za tu dobu, ikdyž zpočátku to nebylo jednoduché, tady odvedl velký kus poctivé práce. Bohužel, fotbal je též o výsledcích a ty se nám v poslední době nepodařilo naplnit. Proto i on odnesl proces výrazné přeměny a omlazování našeho kádru. Michal je inteligentní člověk, který studuje vysokou školu a v budoucnu, až si dodělá kvalifikaci, určitě dostane nabídku začlenit se do práce v našem klubu.

Ze strany většiny fanoušků a reklamních partnerů klubu se setkávám s pochopením našich zimních přestupových kroků. Věřím, že jejich správnost potvrdí naše jarní výkony a výsledky. Postupová šance se nám sice po nepřesvědčivých podzimních výkonech dosti vzdálila, v případě výborného jarního vykročení však ještě můžeme týmy na čele tabulky hodně pozlobit. Vrchol nového týmu by však měl nastat o rok či dva později.

Proč talenti (zatím) odcházejí z Vysočiny?

Zdeněk Tulis | Pondělí, 11. 1. 2010 v 14:18

Úspěšnou fotbalovou továrnu FC Vysočina opustili dva mladí fotbalisté, kteří právem náleží k největším talentům současného českého fotbalu. Devatenáctiletý útočník Stanislav Tecl zamířil s přestupovou opcí na hostování do pražské Slavie a teprve sedmnáctiletý ofenzivní hráč Matěj Vydra přestoupil do ostravského Baníku. Vydrův transfer bude s velkou pravděpodobností jedním z největších, které se v Česku v aktuálním zimním období odehrají.

Jihlavský klub se tak nachází v situaci, která zde již v uplynulých deseti letech byla mnohokrát. Kvalitní a trpělivá práce FC Vysočina s mládeží vygenerovala výrazný talent, který svým potenciálem přerostl ekonomické a sportovní možnosti klubu a zamířil jednoduše za lepším. Klub tak získal citelnou finanční injekci pro další výchovu talentů a chod oddílu, ale zároveň musel nalézt odpovídající náhradu, aby neutrpěla kvalita týmu. Prvním byl v lednu 2002 Radek Sláma (Slavia Praha), o rok později Ladislav Šebek (Hradec Králové), v létě 2004 Karel Večeřa (Brno), v zimě 2005 Lukáš Vaculík (Mladá Boleslav), za rok Jan Štohanzl (Teplice), v létě 2006 Milan Kopic (Sparta Praha), za další rok dvojice Ondřej Šourek a Theodor Gebre Selassie (oba Slavia Praha), v létě 2008 Josef Hušbauer (Viktoria Žižkov) a v před rokem odešel Michael Rabušic do Brna.

Každý fotbalový znalec a fanoušek si po tomto výčtu jistě pomyslí, že s těmito hráči by FC Vysočina úspěšně působil v Gambrinus lize. Proč tedy klub tyto nadějné fotbalisty uvolňuje, nabourává si základní sestavu a komplikuje si tak naplnění svého cíle v podobě návratu do nejvyšší soutěže? V nedávné minulosti přestupy představovaly nutnost. Bez nich by klub nebyl schopen plnit své závazky, na stejně vysoké úrovni vychovávat mladé fotbalisty a působit ve II. lize. Bez přestupů Slámy či Štohanzla by proto bylo těžko možné zakoupit Vydru a Tecla z Chotěboře, potažmo z Humpolce, a následně zaplatit kvalitní trenéry a zajistit jejich odpovídající fotbalový růst.

I nyní transfery představují výraznou injekci pro zdravý chod klubu. Díky ní klub může získat perspektivní žáky a dorostence z celého regionu, disponuje prostředky na rozvoj tréninkových areálů a svého zázemí a zajišťuje přestupy hotových fotbalistů pro kádr „A“ mužstva. Díky financování ze strany akcionářů na čele s PSJ však klub dnes není ekonomicky nucen k odchodům svých nejlepších talentů přistupovat.

Proč k přestupům přesto dochází? Odpověď leží v období kolem 14. – 16. roku fotbalisty. Tehdy na sebe ti nejtalentovanější začínají přitahovat pozornost fotbalových manažerů, ti navazují kontakt s jejich rodičů a hráči s těmito manažery podepisují smlouvy. Okamžitě pro svého nového svěřence hledají co nejlepší uplatnění za co nejvýhodnější podmínek. Mateřské kluby jsou proto nuceny s mladým hráčem podepsat tzv. malou profesionální smlouvu do osmnácti let, která může být v maximální délce 3 let. Smlouvu podepisují jeho rodiče, popřípadě též manažer. Talentovaný hráč tak získává svůj první, byť zatím minimální, příjem a klub má jistotu, že ho po dobu jeho kontraktu neztratí.

Pokud mladík začne naplňovat své fotbalové předpoklady, tak roste jeho cena, je přeřazen do kádru dospělých, nastupuje za mládežnické reprezentace a začíná na sebe přitahovat stále větší pozornost zahraničních a špičkových českých klubů. Úměrně s tím se však krátí jeho smlouva. Mateřský klub v žádném případě nechce dopustit její vypršení, neboť poté mladík může odejít za tabulkovou sumu v řádu statisíců. Začíná tady složité kolo jednání s manažery a přesvědčování hráče a jeho rodičů, aby v klubu prodloužili za výhodnějších podmínek smlouvu. Pokud se však jedná o hráče, kterému začíná být II. liga malá, je vystaven platově výrazně lepším nabídkám prvoligových klubů a navíc si chce udržet místo v mládežnické reprezentaci, tak klubu nezbývá nic jiného, než v dostatečném předstihu jednat o přestupu mladíka jinam. Každý půlrok blíže skončení smlouvy logicky klesá i přestupová suma.

Aktuální odchody Vydry a Tecla lze v těchto souvislostech vnímat jako ekonomicky velmi podařené. Výjimečnost těchto transferů roste s ohledem na současnou ekonomickou situaci v Česku. Zároveň jde o velké ocenění systematické a kvalitní práce FC Vysočina s mládeží a v neposlední řadě by tak nemělo dojít k pozastavení sportovního vývoje těchto fotbalistů. Jejich další růst je v zájmu celého českého fotbalu a může z něj profitovat i FC Vysočina. Další přestupy Tecla či Vydry např. do zahraničí totiž představují nezanedbatelný finanční přínos do kasy jihlavského klubu.

Minulost ukázala, že i po těchto odchodech dokázal FC Vysočina vždy minimálně udržet vysokou druholigovou úroveň a není důvod si myslet, že by tomu nyní bylo jinak. Určitě bychom si všichni přáli, abychom největší talenty dokázali udržet dlouhodobě. K tomu by postačila „maličkost“ – postoupit do nejvyšší soutěže a působení v Gambrinus lize dlouhodobě stabilizovat. Tím by byl zajištěn optimální vývoj fotbalistů a jejich kvality i fotbalová cena by rostly v mateřském klubu. Ti nejlepší by poté za lepším nemuseli odcházet do Sparty, Slavie či Baníku, ale rovnou do zahraničí. Rozpočet FC Vysočina by se tak nepohyboval mezi 35 – 40 miliony korun, ale mohl by se blížit sumě kolem 60 milionů.

Ač se to na první pohled nezdá, tak pevně věřím, že i díky transferům Tecla a Vydry jsme na nejlepší cestě v brzké době na prvoligovou metu dosáhnout. Opravňuje mne k tomu pohled na další perspektivní mladíky v juniorských týmech FC Vysočina, stabilní a trpělivá podpora akcionářů a současná koncepce tvorby „A“ mužstva. Doufám, že můj komentář fanouškům, partnerům a sponzorům FC Vysočina mnohé objasnil a že jsou i oni naladěni na pozitivní a trpělivou notu. Jihlavský fotbal si to určitě zaslouží.




© 2008 Parola s.r.o.