Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Budu nadále hájit zájmy občanů Jihlavy…

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Neděle, 10. 11. 2019 v 18:15

… reaguje  Jaromír Kalina na překotný vývoj událostí kolem své osoby.
Nejprve rezignoval na post náměstka primátorky, potom odvolal svůj podpis pod koaliční smlouvou, následně přišel o předsednictví jihlavských lidovců a tento týden byl proces dokonán jeho odvoláním z představenstva Jihlavských vodovodů a kanalizací, bezprostředně poté, co sám od sebe odmítl účast v pracovní skupině zastupitelů pro řešení vodohospodářských sporů a odmítl to jakkoliv vysvětlit. Potvrdil tím, že nyní nechce nic tvořit, ale naopak bořit.
Zastupitelem Jihlavy zůstal. Nabízí se otázka, co by měl jiného zastupitel obce dělat, když ne hájit zájmy občanů. To na prvním místě a je to taková základní samozřejmost, že se o ní snad ani nemluví. Kalina přece není  v tak schizofrenní situaci jako jiný zastupitel Rostislav Habán (ANO) který je zároveň hlavní ekolog druhého největšího průmyslového znečišťovatele ovzduší v zemí, firmy Kronospan. Tam je to skutečně těžká volba, koho zájmy hájit víc.
Zajímavé však bude, jak si  Kalina to hájení zájmů vlastně představuje. Odmítá  cokoliv řešit, argumentovat, rozebírat. Uzavřel se do sebe, nekomunikuje, občas vypustí nějaký kritický jedovatý pšouk.
To je ono? To hájení zájmů občanů?

Plán.

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Pondělí, 19. 8. 2019 v 21:32

Hodně jihlaváků je rozladěných z toho, co se to  děje na Pelhřimovské. Rozlehlé staveniště, obrovské přesuny zeminy, cesta k dalšímu zabetonování krajiny a chrámu konzumu. Proč a kdo to povolil?

No jo – ale když ono moc možností, jak něčemu takovému zamezit, opravdu není. Stavební úřad funguje zcela nezávisle na samosprávě, tedy volených zástupcích a Aventin dostal původní stavební povolení už v roce 2002.

Jedna věc by ale přece jenom mohla pomoct, byť se neprojeví hned. Důsledné a dlouhodobé plánování, které vyřešením všech vnitřních i vnějších vazeb podloženě třeba řekne – nene, obchodních a logistických center už máme v našem městě fakt dost – zato nám chybí parky, zeleň, voda. A to se pak takto zakotví do toho hlavního plánu, územního.

A tohle se právě začíná řešit ve dvou obrovských plochách, kde jde ještě leccos zachránit – a to Jihlava-jih a za Tescem. A já budu usilovat o to aby se takto brzy začalo plánovat ještě v Hruškových dvorech (což je pro mne léta zanedbávána periferie, ve které je jen málo věcí ke kvalitnímu životu).  Doufám, že postupně to přeroste v kvalitní plán celého města.

Díky za ten start!

Boj o čistou vodu v Jihlavě

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Úterý, 30. 7. 2019 v 7:36

Rozumím volání opozice po transparentním projednávání vodárenské problematiky, které zaznělo na jednání mimořádného zastupitelstva.

Zároveň však denně čtu materiály ze soudních sporů, kde vidím jak protistrana (VAS, SVAK..), úporně bojující o svojí existenci a již léta bránící Jihlavě provozovat svůj majetek, argumentuje a co všechno jejich právníci dokáží využít.

Tyto dvě věci prostě nelze skloubit, nezlobte se!

A tak, včerejší vyústění považuji za jedině po správné a logické. Opozice po mohutné dělostřelecké přípravě, kdy ústy pana Mayera sebevědomě tvrdila že má k dispozici 20 hlasů, nedokázala prosadit jediný svůj návrh a v rozpravě tomu velmi „pomohla“ urážkami a vyhrožováním.

Po ukončení procedurálního programu, kdy se tedy většinově rozhodlo o způsobu pokračování jednání, zůstali všichni přítomní koaliční zastupitelé na svých místech připraveni k diskusi a podávání informací. Polovina prázdných opozičních židli pak svědčí ale o tom, že z jejich strany mělo jít především o kamery a exhibice….

Židle zůstala prázdná i po exnáměstkovi Kalinovi, hlavnímu „hrdinovi“ posledních dnů. Hozenou rukavici v podobě výzvě k široké diskusi nechal tak Jaromír okázale ležet. Jako již několikrát předtím, po svých těžko pochopitelných krocích v minulých dnech. Nechcete „mé“ právníky ? Jdu taky a okamžitě, proč bych se unavoval s nějakou diskusí, s argumenty. No jo, ale pak si to, jakoby pod „tlakem okolí“ rozmyslím a tak si nakladu podmínky svého návratu – vždyť oni mně přece tak všichni potřebují….A když tyhle podmínky se překvapivě splní, tak tomu dám korunu, že seknu se vším.

Ne, opravdu, Jaromír Kalina se od začátku nechtěl nijak a na ničem domluvit, to je už zcela zřejmé.

Apropo – všimli jste si už způsobu jeho komunikace? Jeho stanovisko, názor, otevřený dopis – a když si někdo dovolí oponovat, tak žádná diskuse, žádný věcný argument – jste pouze troll, buran, hnědá košile, komando, pachatel a všechno je to totalita. Prostě kampaň.

Jenom Kronospanu? Chtělo by to i Kraji Vysočina!

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Čtvrtek, 27. 6. 2019 v 7:16

Vedení města zformulovalo, nechalo přeložit, odeslalo do Salzburgu  a zveřejnilo 21 velice konkrétních dotazů na současnou praktickou činnost firmy Kronospan.  Jasně se tedy zeptalo,  jak to  vlastně zamýšlí tento druhý největší   průmyslový znečišťovatel  v zemi dělat dál, jak chce budovat dobré sousedské vztahy.  Opravdu jenom  tak, že v prvním možném termínu pošlape navázané kontakty černou stavbou ?  Nebo co ještě můžeme čekat ?

Celý text  otevřeného dopisu  Města Jihlava  firmě Kronospan je na :

https://jihlava.cz/otevreny-dopis-spolecnosti-kronospan-ein-offener-brief-an-die-firma-kronospan/d-533456/p1=103430?fbclid=IwAR3Ca48xpCGOEnA85phHffF5tqosV52BuHnkH7IDaeO_tJApd17Ll15wDmU

Už tohle je super, že se za to vedení města poprvé v historii takhle vzalo.

Ale je to jenom první krok v této situaci a především je zapotřebí co nejdříve zjistit, jak na tom vlastně jsme. Je nutné, aby se okamžitě zajistilo kontinuální měření, aby jej řídili a s výsledky ihned pracovali kvalifikovaní odborníci. To se naposledy dělo v roce 2009, kdy byla takto zpracována komplexní a podrobná Zdravotní zpráva o vlivu průmyslové zóny na zdraví obyvatel. Tam se vysloveně konstatuje, že onkologická  rizika  znečištění ovzduší zde  zvláště pro dětskou populaci jsou již naplněna a není možné další rozšiřování zvláště dřevozpracujícího průmyslu.  Před deseti lety!

A proto je to třeba okamžitě aktualizovat. Zdravotnictví je v gesci kraje, krajský úřad nechal předchozí zprávu zpracovat,  ale  ani hejtman lékař Běhounek ani radní pro životní prostředí Hyský se k ničemu takovému zatím  dnes moc  nemají.  Alespoň v tom nevyvíjí žádnou aktivitu.  Protože to stojí milióny. Peníze versus zdraví. Tam je třeba nyní upřít největší pozornost. Dobrat se k objektivním a podloženým informacím.

A druhým problémem je sladění českých a evropských standartů v legislativě v této oblasti. K tomu jedeme 8. července poprvé jednat do parlamentu. Tak uvidíme.

Sámovi kámoši.

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Středa, 19. 6. 2019 v 0:24

Rozhodování o veřejných hmotných statcích, zvláště pak o penězích z městského rozpočtu, někdy přináší velice těžké, hořké až bolestné chvilky. A také paradoxní.

O franckém kupci Sámovi se učí v dějepise. Před mnoha staletími zde poprvé sjednotil Slovany, aby se bránili proti germánským Frankům, tedy vlastně svým, kteří dobývali ze západu a hlavně proti Avarům, útočícím a plenícim z východu. Ti byli tak krutí a bezohlední, že se dokonce vžilo a staletí přetrvalo rčení – chováš se jako Avar na dobytém území.

Někdy mně tak připadá i každé nové vedení města, zastupitelstvo a vlivní lidé kolem. Ano, teď můžeme rozhodovat, tak je třeba toho využít, vždyť ti před námi to dělali stejně, dávají se peníze na horší věci… prostě takové se hledají omluvy pro nesystémové plenění městského rozpočtu. Bohužel, nejsme v tomto ještě výjimkou, přes nesporný pokrok, jak se vzápětí ukáže.

Jeden z důležitých členů našeho hnutí, člověk velice poctivý, zarputilý a obětavý, zpracoval projekt Samovi kámoši ( ne, to není ten Sámo, o kterém se píše výše, ale i tak je to zajímavá paralela…). Krásná idea – dostat děti od computerů a tv do tělocvičen v tom méně exponovaném čase, tedy v brzkých odpoledních a zároveň tak zvýšit i využitelnost sportovišť. Jenom to má jeden háček – žádá na to nejprve milióny, pak už jenom statisíce z městského rozpočtu. I tak obrovská, až nepředstavitelná častka. A hned, bo v září už začínáme, vždyť je červen.

Obrovské, nepředstavitelné dilema. Týdny se o tom diskutuje, rozhodující hlasování se blíží, padají nejrůznější protichůdné argumenty, odborníci částky aspoň trochu přijatelně sníží, z 1,5 milionů je to teď „už jenom“ necelých 400 tisíc, ale i tak. Co teď ? Podpořit „stranického“ parťáka v dobré věci – ale zároveň sklouznout tam, jak to bylo dřív – nebo dát přednost uměřenosti, rozpočtové kázni a systemovosti a začít pomalu budovat zcela jiný přístup?

A rozhodování ještě zhorší, když si uvědomíte, že máte mezi sebou jiného člověka podobných vlastností, který dělá totéž už léta – snaží se systematicky už po mnoho let něco udělat s fyzickou připravenosti našich dětí, učí je běhat, plavat, cvičit. Ale ten začal sám, od píky, s pěti dětma, za své peníze a postupně se vypracoval, dneska se takto stará o stovky dětí a dokonce se mu to i stalo obživou. Jak ten k tomu přijde, když jiný takto hned bude mít zdarma to, co on roky buduje?

No netvářil se na to dobře, samozřejmě. V těch odborných diskusích byl největší oponent, logicky. Jenomže – nakonec pro to ruku zvedl – také logicky. Láska ke sportu a k tomu, že přece jenom je to pro děti v té rozhodující chvíli převážila.

A u mně zase ne. K tomu co říkal on, jsem si musel pořád přidávat – ano, ale za tolik peněz? A co bude dál? Další statisíce? Je to spravedlivé vůči ostatním, kteří zrovna u toho „lizu“ nejsou? Nejsme v tom tedy úplně stejní jako ti před náma? A nebude logické, když s podobnou věci přijdou i další ? A tak jsem nakonec ruku nezvedl. A teď přijde ten paradox – schválení chyběl jeden, jediný hlas. Projekt podpořili i dva že tři opozičních komunistů (…ten zbývající má překvapivě spíše pravicové postoje a názory…) ale u každého ze čtyř členů vládnoucí koalice se našel někdo, kdo smýšlel podobně jako já. A tak jenom jeden hlas rozhodl a chyběl, aby to prošlo.

A samozřejmě – zrovna ten můj. To jsem to zase schytal ! ….Nikdy bych nepředpokládal, že to shodí právě jeden z nás, pošlapal jsi naší práci, odnesou to děti.

Ach jo. Tak jsem právě přišel o kámoše. Samova nebo Sámova ?




© 2008 Parola s.r.o.