Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Volby a dál?

Zdeněk Sadecký | Středa, 18. 10. 2017 v 21:41

Tentokrát budu velmi stručný… Protože se občas vyskytuji za kniplem letadla, tak dobře vím, že není radno ignorovat kontrolky a ručičky přístrojů, pokud se pohybují do hodnot, kde by neměly být. Jeví se zcela logickým v takovém případě co nejrychleji přistát a zjistit, co je příčinou, či kde je závada.

Bohužel ve společenské praxi to neplatí. Přestože se asi s většinou lidí shodneme, že řada parametrů je mimo „normální“ hodnoty, stále to mnoho lidí nechce vidět. Když třeba pokřikují: „… více Evropy…“ , tak trochu připomínají pasažery, kteří pokřikují“…víc plynu, vždyť to pořád letí….“, i když už svítí celá palubka rudě a bylo by moudřejší a bezpečnější jít na přistání.  Myslím, někteří z nich by byli rychle zaskočeni, kdyby to letět najednou přestalo…. Ve společnosti se jde ale ještě dál. Pilot, který by si dovolil nedat na tyto hlasy, by byl zřejmě některými označen za populistu a antisystémový element. Lidé také občas zapomínají, kdo s nimi před časem tvrdě praštil o zem a věří mu, když  nyní tvrdí, že se již poučil. A to i když „posádka“ je jen recyklovaná a usmívají se na nás ty stejné tváře. Lidé zapomínají, že jedna kobliha není lék na vše a stát je víc než jedna firma. Jinak řečeno, to co platí v technice a s čím počítáme, v životě často ignorujeme. K vlastní škodě.

Tyto volby minimálně rozřeší, kterých lidí je nyní víc. Těch důvěřivých, či těch přemýšlivých.  Bohužel zpětná vazba ve společnosti obvykle trvá delší dobu. Věřme, že do té doby nespadneme.

Dvojí metr EU

Zdeněk Sadecký | Neděle, 8. 10. 2017 v 19:18

Je těžko z České republiky detailně posuzovat stav ve Španělsku, nicméně některé věci lze v souvislosti s referendem v Katalánsku zobecnit.

Nejdříve se podívejme na některé reakce zahraničních politiků:

Belgický premiér  znovu vyzval vládu k politickému dialogu ve Španělsku a oficiálně reagoval na násilnosti, které bránily referendu. Na Twitteru 1. října napsal: „Násilí nikdy nemůže být odpověď! Odsuzujeme všechny formy násilí a znovu potvrzuji naší výzvu k politickému dialogu.“

Irský politik ze strany Solidarita se zúčastnil referenda jako mezinárodní pozorovatel a prohlásil, že je to „nejdivočejší represe, kterou viděla generace od doby Franka“. Jeho strana odsoudila násilí a podporuje vyhlášení všeobecné stávky.

V  Portugalsku v manifestu podepsaném téměř stovkou lidí akademičtí pracovníci, poslanci, novináři, lékaři a zejména bývalý kandidát na prezidenta, apelovali na politické řešení situace v Katalánsku, jsou také pobouřeni zneužitím občanských práv ze strany španělské vlády.

Člen horní komory parlamentu a vedoucí výboru pro mezinárodní záležitosti  Ruska,  vyzval vládu v Madridu, aby s Katalánci vedla dialog. Jinak se prý budou jejich rozpory jen prohlubovat, což by mohlo skončit i rozpadem státu, jako se prý ukazuje též na Ukrajině.

Srbský prezident  obvinil Evropskou unii z pokrytectví a poukázal na dvojí metr, který členské státy EU uplatňují vůči Kosovu a Katalánsku.

Skupina poslanců švýcarské vlády poslala španělské vládě dopis podporující katalánské referendum, v němž uvedli, že „aniž bychom se rozhodli o volbě, která se má učinit, věříme, že právo katalánských občanů určit jejich budoucnost musí být respektováno“, také odsuzují zatýkání lidí a zabavení volebního materiálu jako „nehodný pro moderní a demokratický stát“.

Ministr zahraničí Boris Johnson popsal referendum jako vnitřní problém pro Španělsko a řekl: „Španělsko je blízkým spojencem a dobrým přítelem, na jehož síle a jednotě Velké Británii záleží“ a zároveň trvá na tom, aby byla dodržována zásada právního státu. Ovšem Jeremy Corbyn, vůdce britské labouristické strany, odsoudil násilí a vyzval k ukončení španělského zásahu v Katalánsku. Severoirskáposlankyně Michelle Gildernewová vyzvala k mezinárodnímu uznání referenda. První ministr Walesu Cyrwyn Jones, hovořil o „násilí, které nahrazuje demokracii a dialog“.

Skotská politička Nicola Sturgeonová napsala k politické situaci v Katalánsku na svém twitterowém příspěvku: „Některé scény na dnes ráno jsou celkem šokující a určitě zbytečné. Jen nechte lidi hlasovat.

Mně se nejvíc líbí názor Srbů. Když se jednalo o uznání samostatnosti Kosova, kolem které bylo dost nejasností tak Bruselu bylo vše jasné.  Nebo, když se po Brexitu začalo projevovat Skotsko jako neposlušná součást Spojeného království, tak je EU škodolibě podporovala. Projevila tak své mstivé postoje za Brexit a podle mě za hranou nevměšování napomáhala destabilizovat situaci před ochodem Velké Británie z EU. Najednou máme stejný problém doma před prahem….

Podobných problémů jako v Katalánsku, ale po světě doutná celá řada. A to i v Evropě. Nejsem zastáncem a priori ani jedné strany. Podle mě ale není řešením střílet na vlastní lidi gumové projetily, které jsou schopné způsobit vážné úrazy, včetně ztráty zraku, je ale nutné nejen následně jednat. Zejména je nutno těmto situacím předcházet. Vše má totiž  své příčiny. A to jestli je byrokrati v Bruselu či Madridu, či jinde nechtějí vidět, ještě neznamená, že neexistují. Španělsko je postiženo hlubokou krizí, vysokou nezaměstnaností, taky díky zavedení eura, a bylo jen otázkou času, než se někde a z nějaké příčiny projeví nespokojenost. Druhým aspektem je, že globalizace zřejmě nemůže jít do nekonečna. Možná je celá globalizace jen  další krajní vychýlení politického a ekonomického vývoje, jako byl třeba socialismus a kyvadlo opět bude mít tendenci vrátit se do nějaké stabilnější polohy? Možná snahy o velké politické celky  a evropský nadstát, nejsou pro lidi lákavé, protože jsou zcela odosobněné a lidé se s nimi neztotožňují. Petr Mach zcela správně prohlásil, že demokracie v rámci EU nemůže fungovat. A také nefunguje, protože je příliš vzdálena od občana a od jeho schopnosti a možnosti věci kontrolovat a ovlivňovat. Zde se ukazuje, že to možná platí i pro velké státy, složené z více národností.

Hrozivé je, že se sahá k násilnému řešení, když 90% obyvatelstva někde něco chce, nebo nechce. Madrid měl možnost prostě možnost referendum jako neústavní neakceptovat a sednout si s katalánci ke stolu. Místo toho demonstroval sílu. Bohužel i u nás, třeba někteří kandidáti na prezidenta tvrdí, že referenda a naslouchání názorů lidí nejsou potřeba. Že tzv. elita ví, co je správné. Zde to tedy elita skutečně neví, anebo ví…? A takto se budou v budoucnu v Evropě řešit názorové střety? Babička by řekla:“ No, potěš pán Bůh…“. A měla by pravdu. Nebude jednou třeba společná evropská policie nebo dokonce armáda místo toho, aby nás chránila před nebezpečím, poslána třeba do Čech, když třeba nebudeme chtít migranty, nebo jiný euronesmysl? Toto jsou evropské hodnoty? Neměla by být náhodou demokracie schopnost naslouchat a hledat přijatelná řešení? Výhružky, sankce ….. a pak násilí, to je budoucí evropská kultura?

 

 

Nigel Farage v Praze

Zdeněk Sadecký | Neděle, 24. 9. 2017 v 14:05

Minulý týden zavítal duchovní otec Brexitu a strůjce návratu svobody a demokracie do rukou Britů do Prahy. Zajímavá konference, diskuze, besedy s novináři i neformální rozhovory po ukončení programu na večeři, to vše byl nevšední zážitek.

Pro mě osobně byla zajímavá hlavně tři témata, jedno apolitické a dvě politická.

Osobně jsem byl potěšen, že Nigel Farage se živě zajímal o připomínání památky našich letců v RAF naším klubem a rozhovor s ním byl velmi milý. Z jeho povídání mi utkvělo v paměti, jak si Britové dodnes cení našich letců a toho, jak  jim v jejich nejtěžší hodince pomohli. Dále mě zaujalo, že skutečně klade důraz hlavně na zlomový rok 1940, tedy na vlastní Bitvu o Británii. I když válka samozřejmě trvala ještě dalších pět dlouhých let.

Z řekněme politických témat mě zaujaly dva komentáže k Bruselu.

První zajímavostí z Bruselských kuloárů, ze které ale mrazí, jsou úvahy Bruselu zregulovat volby v členských zemích. Chtějí prosadit,  aby politické strany a uskupení, která mají v programu kritiku EU, měla zakázáno dostávat od příznivců finanční dary na volby. Za sebe dodávám, že když k tomu připočítáme snahu umožnit cizím zahraničním (například muslimským) politickým subjektům se naopak voleb účastnit, nelze říct nic jiného, než se v Bruselu buď zbláznili, nebo začít uvažovat o skutečně urychleném odchodu z tohoto EUCCCP.

Druhou zajímavostí je, jak pregnantně odpověděl na otázku, zda omezení vlivu EU, nebude znamenat zvýšení vlivu Ruska. To je otázka, na kterou se ptá dost lidí. Nigel Farage odpověděl tak, že naopak snaha  centralizované EU o vytvoření jakési „Evropské armády“, nezávislé na NATO a mimo NATO je velmi nebezpečný experiment. Ztrátou síly USA a Velké Británie by taková armáda byla proti ruské armádě spíš pro legraci a rozhodně by naši bezpečnost a nezávislost nezvýšila, ale snížila. Zajímavá odpověď, která se mi líbí.

 

Legenda se vrací

Zdeněk Sadecký | Sobota, 9. 9. 2017 v 12:10

V tom tak trochu všeobecném marasmu došlo v Jihlavě k radostné významné události. Dukla Jihlava se vrací do extraligy. Doufejme, že nastálo. Nádherný zápas, první vstřelená branka domácími, dvoubrankové vedení, dotahování Boleslavi, bojovný výkon, kruté vyloučení těsně před koncem třetí třetiny potrestané vyrovnávacím gólem a pohledný ťukec v prodloužení zakončený přesnou střelou, to vše byl první zápas Dukly před domácím publikem.

Doufejme, že to pohne i zkostnatělými kompetentními „orgány“ a přestavba/stavba moderní haly dostane zelenou. Dukla je rodinné stříbro Jihlavy a neobstojí ani obvyklé povídačky o vykrádání ostatních týmů do tehdy vojenské Dukly. Nebýt skvělého realizačního týmu a trenérů, ani to by tehdy nestačilo, aby získávala jeden titul za druhým. Mnoho z nás si jistě pamatujeme skvělé zápasy s Holíky, Augustou, Králíkem…..

Snad skončí i kontroverze mezi zastánci haly a odpůrci. Vždyť jsme krajské město a z haly by měli mít užitek všichni. Moderní velkokapacitní halu Jihlava nemá. Využití, které by bylo širší než jen sport je mnoho, koncerty, výstavy, trhy a mnoho dalšího. Jezdím často do Brna na veletrhy, jen málo z nich je dnes v celém areálu výstaviště, mnoho si vystačí s jednou nebo dvěma halami-pavilony. Navíc Brno má Rondo a další sály. Co má Jihlava z toho, že je „krajské město“? Nechápu proč by nenávistné osočování nemělo skončit a proč se nechce najít řešení ku prospěchu všech. Peněz je dost, místo nesmyslů na různé podpory pochybným euronesmyslům a zbytečným projektům, se na tom může podílet i stát – ministerstvo školství, kraj, město a soukromé subjekty se snad najdou taky. Když se náklady rozdělí řekněme na čtvrtiny, tak se suma hned stane snesitelnou. Proč se máme všeho, v čem jsme (byli) dobří jako třeba v hokeji vzdávat a přepouště své místo….? Když Čína vyrábí hračky, auta, ocel, dobře dejme tomu, ale když začíná hrát hokej, tak my skončíme? Co z nás bude?Kde je špetka národní hrdosti?

Navíc z haly by měli prospěch jak podnikatelé (prodejní trhy a výstavy), občané Vysočiny (koncety, kulturní akce) i město (příjmy z akcí).

Vzpomeňte si na Martinu Sáblíkovou, jak jí všichni po olympiádě slibovali. Mám obavu, že z rychlobruslařského stadionu taky nebude nic. Proč taky. Politici se s Martinou vyfotili, zviditelnili se v televizi, naslibovali hory doly a ……..Pokud zkušeností týmu kolem Martiny Sáblíkové, zejména skvělého trenéra nevyužijeme a nenavážeme na ně, tak až skončí, zas nebude ČR v rychlobruslení nic znamenat. Takto bychom mohli uvažovat i o vrcholovém středisku mládeže, třeba u hokejivých brankářů aj. Jsou věci, ve kterých jsme špička. Máme ale tendenci si ničeho nevážit, vše kvalitní pohřbít. Ať si nás Čína a další převálcují….

 

 

 

 

Další „fotovoltaika“ na obzoru

Zdeněk Sadecký | Sobota, 2. 9. 2017 v 10:02

Česká společnost již zažila několik útoků na kapsy daňových poplatníků, jejich výtěžky šly do kapes pár lidem, ale doplácíme na to všichni. Takže i rodina s podprůměrným příjmem, protože samozřejmě potřebuje svítit, posílá celkem pěkné peníze našim ctěným elektrobaronům. (O uhlobarony se již dříve postaral pan Sobotka, že…). Nejde tedy o žádné luxusní nepotřebné věci, které si může někdo odpustit. Příkladů samozřejmě najdeme více. I ten benzím by byl o korunu na litru levnější, kdyby nebylo biopaliv.

Před volbami se některé politické subjekty snaží vytáhnout témata, kterými přilákají voliče. Slibem neurazíš, kdoví co bude, ale třeba to zabere. Takže vidíme pana premiéra Sobotku, nebo pana Babiše, jak sní o cestě rychlovlakem  z Brna do Prahy pod hodinu a slibují občanům i EU, že tyto tratě postavíme. Zde ale oni a nově i Zelení šlápli hodně vedle.

Rozdělení krajiny – ploty, vykácení stromů daleko od dráhy, ohrožení povrchových a spodních vod nejen pro Jihlavu, stavební uzávěra, mnoho let zátěže od stavby-  tedy rozbité komunikace, popraskané zdi domů, obří skládky materiálu z tunelů, devastace krajiny, pokles cen nemovitostí u trati, vznik betonových monster v krajině, zničení přírody, zdravotní ohrožení hlukem a další nevýhody jsou jasné. Výhody má také – pohodlná doprava, ale pro pár osob, cenově drahá, ale rychlá. Je to vyvážené? Není.

V některých minulých příspěvcích bylo zmiňováno, že kritizuji, ale nenabízím řešení. Budu je tedy častěji nabízet. Zde je to jasné. Řešení sporu je vyložit všechny karty na stůl. Tedy říct, ano postavíme trať, na každého Čecha v průměru na ni vybereme  na daních cca 60.000 korun (při délce 600 km a ceně za běžný kilometr 1 milirda) a místo na důchody, nemocnice, školy, sportovní haly, vědu a výzkum tady postavíme drahou hračku. Navíc si na to zřejmě budeme muset půjčit. Češi rychlovlaky  moc jezdit nebudou, protože tyto tratě mají význam zejména pro dálkovou dopravu (min 600-800 km). Myslím, že dát za autobus do Prahy stovku a být tam o čtvrt hodiny později je pro většinu lidí přijatelnější, než zaplatit tři-až čtyřnásobek (v lepším případě). Přiznáme, že bude rychlovlak stavět jen velice zřídka (v Jihlavě určitě ne), zveřejníme rentabilitu a návratnost. Zveřejníme hlukové mapy. Ještě taky si řekneme, že ve Francii má pan Macron problém, protože tamní železnice nasekaly 40 miliard euro dluhů, a tedy se dá předpokládat, že i budoucí provoz u nás se nezaplatí. Pak bude muset být dotován ze státního rozpočtu. Tedy z daní, tedy i od lidím, kteří z toho nebudou mát žádný prospěch. Těm pak hodíme ohlodanou kost, třeba v podobě  kosmetického zvýšení  mzdy, aby mlčeli. Ano, takto to dnes funguje. Významná část daní a dotací končí absurdně u nejbohatších (viz nedávný krásný článek v ECHO24). Pokud to naši občané budou akceptovat, o čemž dost pochybuji, tak nechť je trať postavena a je to demokratické rozhodnutí. Pokud se ale stavba prosadí s tím, že se nebude říkat celá pravda, či dokonce, že se bude lhát, tak je to špatně.

Tedy ještě shrnu řešení: nelhat lidem, nenalákat je na pozlátko, říct pravdivě všechna plus a minus. To ale bude pro zavedené politické subjekty nóvum, protože se budou muset smířit s tím, že  „obchody“ jako padáky, Gripeny, Casy, Pandury, ale i „prodeje“ jako OKD a řada dalších… kdy se část peněz vždy nějak záhadně vypařila, již skončily. A to díky tomu, že se informace nebudou držet pod pokličkou, zde již tato zlodějská taktika narazí na veřejný zájem a veřejnou kontrolu. Díky tomu tento dosud nejdražší připravovaný rozpočtový a dotační podvod, mnohokrát větší než byla fotovoltaika, již neprojde. Máme na to být bohatou zemí a mít spokojené lidi, musí se ale zastavit současné zvyky velkých politických stran přihrávat ohromné peníze daňových poplatníků pod různými pláštíky svým donátorům.

 

 




© 2008 Parola s.r.o.