Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

18.12.2011

Josef Novotný | Pondělí, 19. 12. 2011 v 0:31

Asi již všichni víte, že nás dnes (18.12.2011) opustil pan Václav Havel. Tato velmi smutná zpráva na vás vykoukne ze všech médií co mají na svoji internetovou mutaci. Ze všech až na jedno! Aktualitou dne Jihlavských listů je to, že ženy nestojí o řízení trolejbusů v Jihlavě. Říkám si, že je přece neděle a advent, redaktoři a redaktorky pečou cukroví, kupují dárky. Kdo ale dává na internet aktuality? Proč je tam dává? Proč je tam aktualita o trolejbusech, vždyť zemřela snad největší osobnost ČR? Proč této rubrice říkají aktuality? Proč si někdo nedá tu práci a nenapíše alespoň řádek. Třeba reakci pana primátora, nebo pana hejtmana?

Chce vůbec redakce J.L. aby jejich internetové „zpravodajství“ někdo četl a nebo je to další zbytečné místo na internetu? Snad mi někdo odpoví.

Peníze a blbost

Josef Novotný | Úterý, 6. 12. 2011 v 10:35

Globální nadvláda peněz a blbosti. To jsou slova Ivana Martina Jirouse, kterými komentoval dnešní dobu. V mnohém s ním souhlasím a příměr se mi zdá být přesným a výstižným. Vždyť stačí jen otevřít noviny, zapnout televizi nebo koukat kolem sebe. Když jsem si chtěl tyto slova, dnes bohužel již nežijícího básníka ověřit, stačila k tomu jen tužka, papír, zapnutý televizor, internet a trocha nadhledu. Co vnímám to zapisuji a postupně se vracím k tomu, co registruji, pokouším se na informace, které se na mne hrnou, koukat nezaujatě a bez emocí. Najednou zjišťuji, že mám na papíře celkem pěknou kupku hnoje.  Zprávy, které jsou jen o penězích,  nebo s penězi nají nějakou souvislost mému zápisníku dominují, potom také krev a již zmíněná blbost.

Jsem zásadním odpůrce bulváru, ale myslím, že má jednu velikou výhodu. Jeho výhoda spočívá v tom, že blbosti co se v něm píšou, jsou jaksi přiznané. Bulvár se netají tím, že se na jeho stránky tisknou bulvární zprávy. O jiných (tištěných) médiích se to říci nedá. Bohužel. A tak se v dnešním (seriózním) tisku dopátráte toho, že se zima zatím na obzoru neobjevuje, že se mají děti připravit na mikuláše, že si čeští zákazníci nechají všechno líbit. To samé platí o televizi a internetu. Člověk si prostě musí dát práci, aby našel opravdu seriózní médium, aby nemusel  „polykat“  blbosti, které jsou mu servírovány.

Když jdu po městě a oproštěn od všeho co mne ovlivňuje, vidím další blbosti a další peníze. Všude samá reklama, lidi se tlačí v supermarketech, aby urvali co nejlevnější kuře. Kupují věci, které nepotřebují a ještě si na ně berou půjčky.  Fotbalisté budou mít nový trávník, nebo vlastně „umělotinu“, která jako trávník vypadá. V chrámu peněz a blbosti u  Koželužského potoka si můžete dát kafe za třicet korun. To samé kafe si doma uděláte za deset korun. Pak taky slyšíte čím dál tím častěji řeči o nějakých nepřizpůsobivých občanech. Kdo to je? A čemu se nepřizpůsobují? Zákonům? Pravidlům?  A kdo z nás teda přizpůsobiví je? To bych potřeboval vysvětlit. Připomíná to předválečnou atmosféru o které jsem četl. Rozohněný dav si vybírá a míří prstem na původce jejich potíží. To je přece pěkná blbost opakovat černé období našich dějin.

Cestou domů potkávám bezdomovce. Usmívá se a je z něj cítit alkohol. Přeje mě a mojí rodině hodně štěstí několikrát po sobě. Pak vytáhne z kapsy tři koruny a žádá mne, abych mu prodal cigaretu. Na nic nečekám a odsypu mu půl balíčku tabáku, který jsem zakoupil. Peníze nechci. Když odchází, zvedne se mi nálada. Byl to totiž nejpříjemnější kontakt dneška. Byl totiž bez blbosti a neplatil jsem za něj.

PS: To jsou jen příklady, té blbosti najdeme mnohem víc. Ohledně peněz….to asi víte.

Pomníky a pomníčky

Josef Novotný | Úterý, 25. 10. 2011 v 12:29

Myslím si, že máme během posledních dnů v Jihlavě možnost vidět zvláštní jev. Dvě aktivity, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale při bližším pohledu jde o jedno a to samé. Hhezky to koresponduje s tím, co ve větší či menší míře zažívá naše společnost už od roku 89.

Právě v těchto dnech nám při troše fantazie zmizí veskrze nechutná budova „obchodního domu“  Prior. Zásluhou organizátorů mezinárodního festivalu dokumentárních filmů se můžeme podívat na jihlavské náměstí, aniž by nám kazila výhled stavba, která znehodnotila půlku velikého náměstí. Netuším, nad čím při projektování téhle nechutné stavby komunističtí projektanti přemýšleli. Troufnu si ale tvrdit, že nad tím, jestli se na náměstí bude hodit to rozhodně nebylo. Tak se stalo, že si funkcionáři pro sebe a svoje blouznící voliče postavili pomník, který už jen tak někdo neodstraní.

Ku příležitosti nadcházejícího státního svátku bude v parku u Dukly odhalena socha TGM, za kterou vděčíme Spolku pro navrácení sochy TGM do Jihlavy, o.s.  Spolek, který v podstatě sochu vrací na místo, kde kdysi stála. Socha původní na svém místě nestála dlouho. Trvalo to asi 13 let. Komunisté a jejich pacholci nejprve odstranili výtvarníka Jaroslava Šlesingra a po nějakém čase (tajně v noci) také sochu, kterou rozbitou naházeli do lomu.  

Když to dáme dohromady a zjednodušíme, tak vlastně jeden „pomníček“ zahalujeme a druhý odhalujeme. No zvláštní. Zvláštní je i to, jakým problémem je pro naši společnost zbavit se toho zápachu, který tu zasmrádá z časů komunistů. Raději ten puch zakrýváme, než abych se společně dohodli na tom, že už s touto černou minulostí nechceme mít nic společného, aby už konečně někteří z nás přestali volit stranu, která tu napáchala tolik zla.  Naštěstí jsou tu i spolky, které se snaží koukat jinak a vyzdvihnout ty světlejší stránky naší minulosti. Bohužel je jich pomálu a tak, až skončí MFDF a Prior se nám ukáže zas ve své plné „kráse“, budeme tu mít dva „pomníčky“ které nám budou ještě dlouho připomínat to, jak se dokážeme vyrovnávat s naši minulostí.     




© 2008 Parola s.r.o.