Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Jihlava je boží!

Eva Nováková | Pátek, 14. 9. 2018 v 12:59

Toto jednoduché zvolání může evokovat mnoho významů a každý si v něm může najít to své. Někomu připomíná bránu Matky Boží, jiný v něm hledá duchovní rozměr našeho města. Pro mě osobně znamená to, že Jihlava je skvělým místem pro život.

Když jsem se sem před třemi lety stěhovala, znala jsem Jihlavu jen z Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu. Tak nějak jsem si představovala, že festivalový týden asi neodráží realitu všedního dne a plánovala si, jak budu po večerech vyšívat a učit se cizí jazyky. Z omylu mě vyvedlo hned prvních pár dnů a týdnů strávených v Jihlavě. Po Dni Charity, kdy náměstí zaplnily rodiny a přátelé dětí, které vystupovaly na pódiu, následovala otevíračka nového klubu Bezvědomí a Veganské hody, organizované skupinou dobrovolníků, z nichž většina ve volném čase vaří pro lidi bez domova.

Jsou to právě oni, kdo mi ukázali, že Jihlava žije. Dodnes se trochu červenám, když si vzpomenu, jak museli poslouchat dotazy mých pražských kamarádů: „A co ty v té Jihlavě vlastně děláš? Není tam mrtvo?“ Přiznám se, že jsem jim zprvu neodporovala. Pak jsem si ale uvědomila, že to jsou místa jako kino Dukla, divadlo DIOD nebo jihlavské náměstí, které by nám mohl závidět leckterý Pražák. Z Prahy jsem odjížděla s tím, že těch 10 akcí denně, které se tam konají, není ani možné stíhat. V Jihlavě už se začínám cítit podobně.

Filmové kluby, kurzy akrobacie na šálách, komunitní akce, divadelní představení na netradičních místech, městské hry, skvělé kavárny a různé skupiny aktivních lidí. To je jen zlomek toho, co Jihlava nabízí. Pestrá kultura za přijatelnou cenu a možnost realizace vlastních projektů – to byly vedle práce důvody, proč jsem si Jihlavu zamilovala. Práce v Charitě mi ukázala i problémy, se kterými se zdejší lidé potýkají. Naučila mě pokoře, porozumění a dala mi odhodlání zapojit se do jejich řešení na systémové úrovni. Jihlava mě v mnohém obohatila a cítím, že je čas jí to vrátit.

Svým dalším působením v Jihlavě bych chtěla přispět k tomu, aby se radnice otevřela lidem. Pro rozvoj města je zásadní, aby se jeho občané mohli zapojit do rozhodování, například formou participativního rozpočtu nebo účastí v komisích. Město by také mělo aktivně podporovat projekty nadšenců, které přispívají k lepšímu životu v Jihlavě, posilovat sociální soudržnost a budovat kapacity dostupného bydlení tak, aby se na dění v Jihlavě mohli podílet i ti, kdo dnes řeší spíše existenční problémy.

Jak říká jedna skvělá žena: “Jihlava je nový Berlín, jen o tom ještě neví.” Jenom společně dokážeme rozvinout potenciál Jihlavy a udělat z ní místo k životu pro každého.

Bydlení jako priorita?

Eva Nováková | Pondělí, 10. 9. 2018 v 13:13

Má problematika dostupného bydlení šanci obstát v politickém boji a dostat se na seznam priorit volených zastupitelů města Jihlavy? Politici tvrdí, že občané města mají širokou škálu oprávněných zájmů, kterým nelze vyhovět v plné šíři. Voliči chtějí chodníky, osvětlení, parky, někdo by chtěl dokonce nový bazén – a vedle toho všeho se bydlení jeví jako zájem úzké skupiny. Možná proto se dosud nedostalo ani do popředí zájmu politiků.

 

V Jihlavě máme nejméně 7 ubytoven pro sociálně slabé. Jejich provozovatelé ze zoufalé situace svých nájemníků finančně těží, zatímco poskytují velmi špatné podmínky ke kvalitnímu životu. Součástí obchodu s chudobou je i hrstka majitelů, kteří nabízejí předražené bydlení v desítkách nevyhovujících a často přeplněných nájemních bytech, a to zejména v centru města. Majitelé jihlavských ubytoven od větších rodin často inkasují i více než 14 tisíc za jednu místnost, podobné je to i v nájemních bytech v centru. K tomu se přidávají běžné praktiky na hraně zákona, jako je opakované vystavování smluv na dobu určitou (jednoho nebo tří měsíců) či narušování domovní svobody. Na ubytovny a azylové domy se přitom dostávají i dosud velmi dobře fungující rodiny, které měly tu smůlu, že jim vypršela nájemní smlouva a nový byt nesehnaly.

 

Nejsou to jen Romové a bezdomovci

 

Dostupné a důstojné bydlení vnímáme jako jednu ze svých programových priorit. Kromě zkušeností ze zbytku ČR, kde se v situaci bytové nouze nachází 187 tisíc lidí, nás k tomu vedou i poznatky o situaci s bydlením některých nejohroženějších skupin v našem městě. Spadají sem senioři, matky samoživitelky, děti z náhradní nebo ústavní péče, lidé po výkonu trestu, cizinci, mladé nebo početné rodiny, lidé po propuštění z dlouhodobé lékařské péče, se závislostmi nebo psychiatrickými diagnózami, romské rodiny. V bytové nouzi se nenacházejí jen ti, kdo žijí na ulici, ale i lidé na ubytovnách, v předražených nájemních bytech (často bez smlouvy), v azylových domech nebo objektech, které nejsou uzpůsobeny k bydlení.

 

Pod pojmem sociální bydlení většina odborníků vnímá standardní byty rozmístěné v běžné zástavbě, v případě potřeby v kombinaci s návaznou sociální prací a podporou udržení nájemního vztahu. Nejedná se tedy o výstavbu nových ubytoven, sociálních domovů ani čtvrtí nebo dokonce celých vesnic pro sociálně vyloučené. V rámci opatření k ukončování bezdomovectví lidí žijících v bytové nouzi se v poslední době prosazují dlouhodobá řešení (oproti noclehárnám a azylovým domům). Jejich cílem by mělo být dostat rodiny nebo jednotlivce z rizikového prostředí ulice nebo ubytoven, podpořit školní docházku dětí a usnadnit začlenění na legálním trhu práce. Vedle důležitosti schválení kvalitního zákona o sociálním bydlení mohou města a obce již nyní přijímat účinná opatření.

 

Řešení existují (a ukazuje se, že fungují)

 

Možnost standardního bydlení za běžné nájemné pro mnohé představuje i nejefektivnější cestu z dluhové pasti a zpět k legálnímu zaměstnání. Zde se jako řešení nabízí například i zřízení městem garantované sociální realitní agentury. Podobná schémata fungují již přes 30 let v zahraničí. V České republice k prvním pokusům patří projekt Férové bydlení, realizovaný neziskovou organizací R-Mosty, která oslovuje právě soukromé majitele bytů a nemovitostí. Během dvou let se jí takto podařilo nalézt bydlení pro 16 rodin (celkem 22 dospělých a 47 dětí). Jiná schémata samozřejmě počítají se sníženým nájemným a doprovodnými sociálními službami, a to na omezenou dobu, dokud rodina dostatečně nestabilizuje svou situaci a není schopná v nájemním vztahu pokračovat za standardních podmínek a bez podpory. To je příklad Brna a dalších měst (v malé míře i Jihlavy).

 

Neprosazujeme „rozdávání bytů“ ani pronajímání za symbolické částky nebo vytváření vyloučených lokalit skrze novou výstavbu sociálního bydlení. Podstatou konceptu „bydlení především – Housing First“, který poslední dobou dominuje v zahraničí a začíná se prosazovat i u nás, je to, že rodiny a jednotlivci potřebují v první řadě bydlet (a za bydlení platit), teprve potom je možné řešit případné další problémy, se kterými se potýkají. Úspěšnost udržení bydlení, měřená prodloužením smlouvy nebo trváním nájemního vztahu i po roce užívání bytu u těchto projektů dosahuje 85 – 95 %, v závislosti na cílové skupině. V zahraničí jsou tyto možnosti přitom otevřené i lidem, kteří strávili několik let na ulici a/nebo se potýkají s nejrůznějšími závislostmi. Upustilo se od konceptu, podle kterého by se nejprve museli „učit bydlet“ na azylových domech nebo ubytovnách. Ty nejsou prostředím, ve kterém by se dalo naučit cokoliv pozitivního.

 

Lepší budoucnost pro děti

 

Společnosti se takový přístup vyplatí, je to investice do budoucnosti města i regionu. Za současných podmínek připomíná práce sociálních pracovníků spíše hašení požárů. Dochází k jejich brzkému vyhoření, jelikož spolu s klienty nevidí naději na zlepšení. Sociální pracovníci, zapojení do některého z projektů založených na konceptu Housing First přitom popisují návrat energie, odhodlání a nasazení. Spolu s rodinami jsou najednou schopni efektivně řešit i problémy, které se dříve zdály neřešitelné. Rodiny se díky bydlení poprvé v životě ocitají v situaci, kdy se snižuje pravděpodobnost přenosu zátěže spojené se sociálním vyloučením na další generace. A kvůli tomu stojí za to se dostupným i sociálním bydlením vážně zabývat.




© 2008 Parola s.r.o.