Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Kdo chce psa bít…

Štěpán Komárek | Středa, 29. 8. 2012 v 19:16

Ten hůl si vždycky najde. Známé přísloví přesně vystihuje dnešní odvolání policejního prezidenta Lessyho. Tak dlouho se hledal důvod k jeho vyhazovu, až ministr Kubice konečně našel. Prý pomluva jiného policejního důstojníka je tím závažným důvodem. A to tak závažným, že Lessy skončil i jako policista a rázem je civilistou. Takto dbá o dobré mravy policistů člověk, jehož policejní zpráva (známá jako Kubiceho zpráva) plná namixovaných pravd, polopravd, lží i nesmyslů šikovně předaná novinářům těsně před volbami na rozdíl od Lessyho výroku skutečně pomluvila kde koho. A nedělám si iluze o nějaké tehdejší shodě náhod. Ono ještě jedno přísloví mě napadá. Co je dovoleno koňovi, není dovoleno volovi. V tomhle případě ale kůň není ušlechtilé zvíře ani náhodou.

Lov začíná

Štěpán Komárek | Pondělí, 28. 5. 2012 v 21:46

Nedávno u nás doma zazvonil mobilní telefon a na druhé straně se ozval příjemný hlas. Nějaká mě zcela neznámá paní mi vysvětlila,  že se chce s námi sejít a popovídat si o důchodové reformě. Začal jsem se nedůvěřivě vyptávat co je zač a dozvěděl jsem se, že je finanční poradkyní. Pracuje pro nás zcela „zdarma“ a vysvětlí, co nám důchodová reforma vlastně přinese. Vysvětlil jsem jí, že si její osobní návštěvu nepřejeme a že o důchodové reformě toho vím hodně.

O krajní nevýhodnosti spoření v penzijních fondech se toho napsalo již dost. O tom, že penzijní reforma současné vlády je výhodná pouze pro soukromé penzijní fondy a nikoliv pro stát nebo dokonce potencionální klienty pochybují již jen největší naivové. Ale co ti, kteří se o tyto věci nestarají?

To je větší problém. Pokud vás doma navštíví nějaký obchodník s finančními produkty a umluví vás k neuváženému podpisu ke vstupu do druhého pilíře, není cesty zpět. Budete platit a platit a po mnoha letech budete nejspíše nepříjemně překvapeni. Veliká cena za neznalost. Zvlášť velké riziko je u mladých lidí. Asi každý podepíše v životě nějakou nevýhodnou smlouvu. Já sám jsem v 19 letech sjednal úrazové pojištění kombinované se spořením a těšil se, jak jsem chráněn před rizikem úrazu až do doby než se mi vážný úraz skutečně stal. Plnění od České pojišťovny v doslova komické výši mě skutečnou výhodnost této smlouvy vysvětlilo až po letech. Nakonec cenná zkušenost. Pojistka se dá alespoň vypovědět, vstup do druhého pilíře důchodové reformy nikoliv. To je trvalý závazek až do důchodu. A to nepočítám skutečnost, že část našich daní odteče do soukromých rukou, což při hospodaření vlády znamená o kousek větší schodek státního rozpočtu, který zase zaplatím ze svých daní i s úroky já. Je to bludný kruh.

Mě finanční poradci „zdarma“ nedostanou. A doufám že vás také ne.

Spadla klec?

Štěpán Komárek | Úterý, 15. 5. 2012 v 21:12

Největší zpravodajskou událostí dnešního dne je bezesporu zatčení středočeského hejtmana Davida Ratha s krabicí napěchovanou penězi v ruce protikorupční policií. Pokud se vše z čeho je obviněn prokáže, tak zavolám hurá, konečně se chytila alespoň středně velká ryba. O něm však psát nechci. Zaujala mě jiná věc na tomto případu. Spolu s ním byl ve stejné aféře zatčen i Petr Kott. Bývalý poslanec za ODS a průkopník stále častěji využívané politické disciplíny. Totiž přeběhlictví. Svého času ve sněmovně přeběhl k vládnímu táboru a umožnil fungování vlády. To bylo v dobách, kdy přeběhlictví bylo vzácnějším jevem než dnes. Další volební období se již začalo rozjíždět ve větším a současná vláda přes slib premiéra Nečase, že se o přeběhlíky v žádném případě opírat nebude, jich  má k dispozici nepočítaně. Aby Petr Kott nebyl průkopníkem i nadále, můžeme jen doufat.

Socialismus se vrátil

Štěpán Komárek | Sobota, 11. 6. 2011 v 19:45

Socialismus se vrací. Jen tak lze vysvětlit ubohý krok vlády, která ignoruje už i základní práva obyčejných lidí. Moc dobře si vzpomínám na první dny po 17. listopadu 1989. Komunisté se stále ještě domnívali,že mají situaci pevně v rukou a chystala se generální dvouhodinová stávka. Soudruzi ve vládě vyhrožovali nelegálností stávky. Tvrdili, že způsobí nedozírné škody na našem hospodářství a snažili se jí zabránit všemi úskočnými prostředky. Nicméně se jim zabránit stávce nepodařilo a sametová revoluce se mohla úspěšně rozběhnout.

Současná údajně pravicová vláda uvažuje a jedná naprosto stejně, jako ti staří soudruzi z dob konce totality. Právo na stávku je jedna ze svobod, které jsme si sametovou revolucí vybojovali a u nás tuto svobodu využíváme narozdíl od našich západních sousedů jen málokdy. Přesto se současná vláda k plánované stávce staví jednoznačně komunisticky. Tvrdí, že dojde k obrovským škodám na národním hospodářství. Vyhrožuje nelegálností stávky a na rozdíl od komunistických mocipánů ještě přidala vyhrůžky na ekonomickou likvidaci odborům. Jen tak lze vysvětlit podání žaloby Kalouskova ministerstva na konání stávky a soudní předběžné opatření v kombinaci s vyhrožováním případnými žalobami na náhradu škody. Oficiálním důvodem zákazu stávky je tvrzení, že stávka musí být ohlášena 3 pracovní dny předem a nikoliv 3 kalendářní. Každý, kdo čte noviny sice o stávce věděl nmohem dříve, ale to prý nebylo oficiální. K tomu Nečas s Kalouskem přidali úskok s předáním soudního rozhodnutí do rukou odborů tím, že si odbory pozvaly na sobotní mimořádné jednání vlády, kde už čekala justiční stráž s papírem v ruce. Jinak by rozhodnutí platilo až v pondělí, tedy pro vládu pozdě. Nic jiného než podraznické chování to být nemůže.

Ironií je, že komunistům šlo tehdy o hodně, což se o současné vládě říci nedá. Metody, myšlení a způsoby mají však stejné. Současná vláda není pravicová, není reformní, není schopná ani moudrá a už vůbec ne protikorupční. Bohužel je jen ubohá. Nic víc.

Další daň, tentokrát „vodní“

Štěpán Komárek | Čtvrtek, 3. 3. 2011 v 22:04

Minulý týden mě sdělovací prostředky doslova omráčily. Informovaly o záměru ministerstva zemědělství zavést takzvanou vodní daň. Návrh půjde do vlády v brzké době. Po plánovaném razantním zvýšení DPH na potraviny, léky, teplo a spousta dalších věcí pod záminkou důchodové reformy hodlají zavést ještě i speciální vodní daň. Plánují z ní vybrat 2-3 miliardy korun. Samozřejmě se nabízí i otázka, jestli to nakonec nebude mnohem více.

Vodní daň není nic nového. Platí se i dnes a oficiálně se jmenuje poplatek za odběr vod (má různé sazby na odběr povrchové a podzemních vody). Tento poplatek platíme v ceně vodného a u podzemní vody k pití je 2 Kč na 1 m3 a u ostatních účelů 3 Kč. Vybrat 2-3 miliardy znamená, že každý z nás (včetně dětí) zaplatí dalších 200 – 300 Kč ročně navíc. Ať už přímo za vlastní vodné, nebo ve zvýšených cenách výrobků a služeb, které vodu také potřebují. U pětičlenné rodiny to dělá zhruba 1000 – 1500 Kč. Není to závratná suma, ale v kombinaci s vyšším DPH (a to i na vodu), povodňovou stovkou, jakýmsi „spořením“ na důchod a spoustou dalších vládních údajně pravicových radostí nadělovaných zejména méně příjmovým rodinám to už začíná být příliš. Vodné se více zvedne zejména těm, kterým teče domů voda z podzemních pramenišť. Daň ale dopadne prostřednictvím zvýšených cen na všechny. Bohužel opět zhruba stejnou částkou na ty s malým platem i na ty s větším i opravdu velkým platem. Daňová nerovnost opět vzroste. A to nepočítám dodatečné návrhy některých podnikatelů z oboru rozšířit vodní daň i na soukromé studny. Nezbývá než čekat co nakonec z vlády vypadne a v jaké definitivní podobě bude či nebude návrh schválen.

Poslední perličkou návrhu je skutečnost, že zmíněná vybraná suma nemá jít, jak bych trošku naivně doufal, na snížení obrovských schodků státního rozpočtu. Má být utracena na projekty z vodohospodářské oblasti. Nevím jaké, ani jak budou či nebudou užitečné. Nedělám si ale velké iluze o efektivitě utrácených peněz pražskými ministerstvy. Je to jen snaha zvýšit daně a peníze obratem utratit. Bohužel o nic víc nejde. Nezbývá nic jiného než upozornit na další špatný návrh zvyšování daní a doufat, že tento nápad nakonec neprojde.




© 2008 Parola s.r.o.