Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

O pojištění

Petr Klukan | Pátek, 6. 10. 2017 v 14:21

V Polné v zimě jeden pán uklouzl na městském zledovatělém chodníku a přivodil si úraz s dlouhým léčením. Ač město sypalo, nemůže být všude. Také proto je pojištěno. Jenže pojišťovna pánův úraz neuznala. Prý věděl, že je na chodníku sníh a led, tak měl dávat pozor.

A tak se ptám, k čemu vlastně takové pojištění je? Není lepší je vypovědět a ušetřit za ně? Pro lidi to pak bohužel znamená jedno: že před tím, než budou u pojišťovny uplatňovat nějakou škodu, zjistí si od známého pojišťováka, jak to vlastně napsat.

A ten jim třeba poradí, že nikdy nesmí zakopnout, ale jen škobrtnout.

Na růžovo

Petr Klukan | Středa, 13. 9. 2017 v 8:14

Já v tom spíš vidím fialovou, ale budiž, hovořme o růžovém mostě v Lukách. Na první pohled je to milé, černý most se změnil, oživil a zaplál pěknou barvou. Takovou trochu recesistickou, i když růžová patřila spíše k tomu tanku, který v devadesátých letech v Praze přemalovali.

Růžový most je prý dílem nějakého mladíka, vtipálka. Bylo by zajímavé zjistit, zda tak učinil z recese, nebo za tím byla sázka, či něco jiného.

Zajímavější je však možná fakt, že se našlo dost lidí, kteří byli ochotni podepsat petici žádající zachování růžového mostu. Snad to lze chápat z hlediska výjimečnosti, kterým natřený most je, a možnosti zvýšení turistického ruchu v obci.

Z pohledu práva není o čem diskutovat. Patří ti ten most? Ne? Tak na něj nesahej! Jakpak by se komu líbilo, kdyby váš soused naznal, že vaše bílá škodovka by byla hezčí s červenými pruhy, a pomaloval ji? Neminulo by ho trestní oznámení, a možná ani pár facek. I proto nelze pomalovat cizí věc. Ledaže by si mladík-vandal řekl: Most patří SŽDC. A to patří státu. A stát jsme přece my!

Ne šaškárna, marketingový tah

Petr Klukan | Pátek, 8. 9. 2017 v 9:00

Tak nějak má vypadat šaškárna. Přenos z poslanecké sněmovny, kde se diskutovalo o vydání, či nevydání k trestnímu stíhání předsedy ANO Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka, byl úsměvný.

Ti, kteří se před čtyřmi roky na plakátech holedbali, že nejsou jako politici, dokazují pravý opak. Lhaní, odvádění pozornosti k jiným tématům, sebevědomý výraz s troškou ublíženosti v očích, a nakonec okázalé hlasování pro své vlastní vydání Sněmovnou. Už v době, kdy bylo jasné, že vydáni stejně budou.

Kdo někdy navštívil nějaké soudní líčení s nějakým recidivistou, a tedy oficiálně uznaným darebákem, zjistil by, že politici též používají obdobných metod výmluv. Osočují policii, státní zástupce, a když dojde k soudu, tak třeba i ty „zkorumpované“ soudce.

Proč ta všechna šaškárna vůbec byla? Proč se Babiš s Faltýnkem bránili, aby pak hlasovali pro? Protože se nejedná o vydání, ale už o předvolební kampaň, přenášenou zdarma Českou televizí do všech domácností. Protože chování Babiše a jeho vzkaz televizním divákům  – voličům, že jen ANO je nezkorumpované a nezkorumpovatelné, může utkvět v myslích lidí, kteří sice neví, ale nechají se přesvědčit výraznou rétorikou: přece by tak nemluvil, kdyby na tom něco nebylo…

Přitom je jasné, že Sněmovna nikoho neodsuzuje a neříká, kdo je či není vinen.

Přitom je jasné, že událost se stala před nástupem do Sněmovny, proč by se na ni měla vztahovat imunita?

Přitom je jasné (tomu, kdo kauzu Čapí hnízdo aspoň trochu sledoval), že v ní Babiš bezostyšně lhal (nebo – chcete-li – upravoval výpovědi dle toho, co mu bylo dokázáno).

Babiš má pravdu snad jen v jednom. Když tvrdil, že kdyby nebyl politikem, nikdo by se o Čapí hnízdo nezajímal. Už ale neřekl, proč. Protože by nikoho nenapadlo se v Čapím hnízdě šťourat. Je-li ale politikem, a ještě ke všemu hlásajícím o zářivé čistotě svého podnikání, kde je bílá ještě bělejší, musí počítat s tím, že nejen novináři se na tu bílou podívají zblízka.

Že to z pozice nezasvěceného člověka na bílou moc nevypadá, není z hlediska práva důležité. Důležité jsou důkazy a verdikt případného nezávislého soudu. Jestliže však někteří občané a voliči vnímají mnohamilionovou dotaci v kauze Čapí hnízdo jako nemorální, je věc druhá.

Je tedy dlouhá a emotivní diskuze o vydání, či nevydání dvou politiků v této kauze skutečně šaškárnou? Vlastně ne, je kalkulem. A precizně vypracovaným marketingovým tahem.

Přidat, nebo ne?

Petr Klukan | Úterý, 29. 8. 2017 v 9:30

Pracovníci ve školství by chtěli přidat. Ostatně jako pracovníci ve zdravotnictví, vnitru, nebo úředníci na ministerstvu dopravy či zaměstnanci Správy železniční dopravní cesty. Proč ne, když na to bude stát mít. Jinými slovy, když na to od podnikatelů a všech, co pracují, vyberou dostatek peněz.

Co ale není úplně fér, je volání o přidání před volbami. Jak se asi politici zachovají? Budou slibovat: Ano, přidáme, máme to v plánu, zdroje jsou… Strana, která by řekla: Počkejte, na to teď nemáme, by si pod sebou podřízla větev a padla na zadek do nevolitelných čísel. A tak vlastně slibovat „musí“ všichni. Rozdíl snad bude jen v umírněnosti vyřčených slibů.
Voláním po penězích krátce před volbami tak tlačíme politiky do kouta. Když pak sliby nesplní, klademe jim to za vinu. Na druhou stranu je pravdou, že některé strany touhu po větším výdělku lidí v kampaních rádi využívají. Už teď se z vlády ozývá, jak chtějí těm a těm finančně přilepšit. Až to vypadá, že se někteří politici se řídí heslem: Nikdo na světě vám nemůže dát, co já vám dokážu slíbit.

U památníku

Petr Klukan | Středa, 9. 8. 2017 v 12:01

Rok co rok chodím k památníku popraveným (vlastně zavražděným) v padesátých letech. Pietní vzpomínku dříve pořádali političtí vězni, pak se k nim přidalo město Jihlava. Díkybohu, protože muklové, pamětníci, to svědomí národa, stárnou a vymírají.
Rok co rok je vzpomínka jakýmsi mementem, zaznívají tam projevy o demokracii a svobodě, což je to nejcennější kromě života a zdraví, co máme. Projevit úctu obětem komunistického násilí přichází řada politiků – stále ze stejných stran.
Za pár měsíců tu jsou volby. Komunisté budou lidi ubezpečovat, že tato KSČM nemá co dělat s tou špatnou dřívější KSČ. Stejně tak spřízněné levicové strany na jejich kandidátce. Přesto (nebo právě proto?) u památníku popraveným žádného současného komunistu (již toho dobrého) nepotkáte. A asi ani ne člověka, který je dnes volí.
Předvolební průzkumy hovoří o podzimním jasném vítězi – Babišovi z ANO, o jehož demokratickém smýšlení lze úspěšně pochybovat. Když k tomu přidáme množství lidí volících komunisty, a vlastně neuznávající oběti komunismu, máme se na co těšit.




© 2008 Parola s.r.o.