Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Volba prezidenta Havla: Komunisté vyhrožovali komunistům

Petr Klukan | Úterý, 7. 1. 2020 v 14:27

Před necelým týdnem a 30 lety se dovršil konec vlády jedné strany (pro ty mladší: KSČ). Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezidentem Československé socialistické republiky Václav Havel. Zvolen byl jednomyslně, i když v poslaneckých lavicích Federálního shromáždění seděla většina komunistů.
Historik Michal Stehlík na svých vysočinských přednáškách uvádí jméno Mariána Čalfy, tehdejšího vlivného komunisty, který si vzal „parlament na starost“.
Že komunisté do jednoho hlasovali pro nedávného nepřítele státu Václava Havla, vysvětluje například Wikipedie slovy: „Kombinací všelidového nátlaku a vyjednávání v poslaneckých kruzích, v němž se osvědčil zejména Marián Čalfa, se podařilo přesvědčit i komunistické poslance k volbě jejich nedávného úhlavního nepřítele.“
Na webu Britské listy vedl minulý týden k tomuto tématu jeho šéfredaktor Jan Čulík rozhovor s historičkou Muriel Blaive. A Čulík při tom přečetl její slova, která napsala do článku k volbě prezidenta: „Historik Jiří Suk v něm cituje Jiřího Svobodu, pozdějšího předsedu KSČ, podle něhož někteří komunističtí poslanci pro Havla odmítli hlasovat. Mohorita (předseda komunistické mládeže SSM – pozn. red.) s Čalfou jim pak měli vyhrožovat, že budou trestně stíháni za své politické postoje, a že je pověsí na kandelábry.“
Komunistický parlament tedy Václava Havla zvolil i v důsledku nedemokratického vydírání, v němž se uplatnily až stalinistické praktiky.
Historička Blaive uvedla, že revoluce byla výborná, skvělá, ale nebyla perfektní. Asi žádná revoluce nemůže být perfektní, poznamenal Čulík.
Takže shrnuto, komunisté byli vydíráni komunisty. Jak příznačné.
Pokud jste nikdy o historičce Muriel Blaive neslyšeli, pak si dovolím pár údajů: Francouzská historička mluvící česky se profesně věnuje dějinám (post-)komunismu v tehdejší střední Evropě, zvláště v tehdejším Československu.
Na počátku tisíciletí působila na Karlově Univerzitě a v letech 2013-2014 byla místopředsedkyní Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Nejvíce byla „mediálně proslavena“ před třemi lety, když jeden ze serverů překroutil její slova tak, že to vypadalo, že relativizuje zlo komunismu. Na sociálních sítích se poté strhla vůči ní takřka mediální kampaň. Za historičku se však tehdy postavil i celý Ústav.

Nejen o Palovčíkovi, Tomancovi nebo Babišovi

Petr Klukan | Čtvrtek, 26. 12. 2019 v 13:42

Předvánoční demonstraci v Jihlavě proti Babišovi v rámci kampaně Milion chvilek pro demokracii moderoval Petr Palovčík. Mile, slušně, kultivovaně.
Ač máme trestně stíhaného premiéra (Andrej Babiš), ač doposud nevyvrátil svou minulost StB, ač prokazatelně mnohokrát lhal a měnil své výpovědi podle toho, na co mu zrovna přišli…, Palovčík se nikdy nesnížil k laciným větám, vulgárním slovům nebo urážkám premiéra.
Mimochodem, ty milé (myšleno ironicky) sociální sítě jsou naopak plné urážek vůči demonstrantům a jeden rodák z Jihlavy, podle fotky mladý hoch, nazval demonstranty fašisty.
Ale zpět k Palovčíkovi, kterému opravdu neschází úroveň a dar mluvit k lidem. Pravým opakem se jeví jiný jihlavský občan. Miroslav Tomanec, dokonce zastupitel za vládnoucí Fórum Jihlava.
Zdá se, že mu v jeho „boji“ proti Kronospanu (nebo za čistou Jihlavu chcete-li), fandí tisíce lidí. A když ho právníci Kronospanu posílají k soudu, v očích veřejnosti mu to vlastně jen pomáhá.
Nebyl by to ale on, kdyby si své renomé nepokazil. Možná jen projevil svou pravou povahu, kdo ví. Na těch milých (stále myšleno ironicky) sociálních sítích reagoval na hnutí ANO, které zvalo na zasedání jihlavského zastupitelstva.
Co Tomanec napsal? „Koblihy se svolávají. Odporná parta. Či spíše sekta. Tak schválně, kolik z nich neodolá téhle pozvánce?“
Hloupé, zbytečné, urážející. Není v tom vtip, i když si to možná někdo myslí. Shazovat politického soupeře takovýmto způsobem svědčí o veliké nekultivovanosti. Pravý to opak Petra Palovčíka.
To ale není konec „příběhu“. Na Tomancovo vyjádření se ozvalo hnutí ANO a dokonce otevřeným dopisem požádalo primátorku města Karolínu Koubovou z Fóra Jihlava, aby k Tomancově výroku zaujala oficiální stanovisko (sic!).
Co k tomu dodat? Že se v očích slušných lidí shodil pan Tomanec sám. A samozřejmě to ubližuje i celému Fóru. Ale že se ozvalo i ANO a chce oficiální odpověď z „nejvyšších“ míst, to už značí něco o potrefené huse.
Dalo by se jen povzdychnout, kéž by i jihlavské hnutí ANO samo bylo stejně přičinlivé i k tvrzením svého předsedy Babiše, který lže, manipuluje, dehonestuje druhé…, prospěli by politické kultuře více. Jenže ke svému nejvyššímu si nikdo z nich netroufne vyjadřovat. A vysočinská poslankyně za ANO Monika Oborná si k rozhovoru s JL nejdříve nechala poslat otázky a pak s díky rozhovor odmítla. Není toto mnohem horší než jedno až opilecké vyjádření jihlavského zastupitele?
Petr Palovčík na demonstraci vyzýval, pokud je zde nějaký politik a chce promluvit, ať tak učiní. Je jen dobře, že tam nevystoupil třeba právě pan Tomanec. Kdyby mluvil stejně, jako psal text pod pozvánku hnutí ANO, shodil by celou demonstraci.

Žaloba na prezidenta

Petr Klukan | Úterý, 1. 10. 2019 v 14:30

Vůbec nejde o to, jak má prezident silný mandát, jak někteří tvrdí. A ten silný má, protože jej volily zhruba dva miliony lidí. Jde o to, co ve své funkci předvádí. Někomu se jeho chování a řeči příčí, jiný mu tleská. Podstatné jsou ale jeho činy. A jestliže někteří renomovaní právníci, ne lidé neznalí výkladu ústavy, mezi které se řadí i autor tohoto textu, naznačí či přímo řeknou, že to je přes čáru…pak stojí žaloba za úvahu. Jak jinak zjistit, zda ústavu porušuje, či ne, než ústavní soud? Proč se tomu bránit? Že by to snížilo důstojnost prezidentského stavu? To snad nemůže nikdo myslet vážně.

Je paradoxní, jak upozornil vysočinský senátor Miloš Vystrčil, že ústavu tady brání opozice a koalice v čele s ANO proti tomu protestuje. Kdo jiný by měl mít větší zájem na dodržování ústavy než vláda? Protože možné „ohýbání“ ústavy, jak právníci naznačili, se v mnoha věcech týkají právě pravomocí vlády, včetně jmenování ministra, kterého prezident odmítal tak dlouho, až to vybraný jedinec vzdal. Dle některých ústavních právníků to už není ohýbání ústavy, ale její nedodržení. I když to někteří nazývají úsměvně „kreativním výkladem“ ústavy.

Premiér Babiš by měl vlastně opozici poděkovat, že za něj vykonala práci – shromáždila podklady k žalobě. Jakoby si neuvědomoval, že tady nejde o Miloše Zemana, ale o mnohem víc. Ústava tu totiž bude i dlouho po nás všech. Jakmile ji začnu zdánlivě pomalu porušovat, za pár let z ní může být cár papíru.

Jenže to by „koaličním“ poslancům včetně KSČM a SPD, muselo jít o víc, než jen pěkně přežít čtyři roky do dalších voleb a zalíbit se těm dvěma milionům lidí, kteří, jak strany doufají, budou volit i podle toho, jak se nyní postavily k ústavní žalobě na prezidenta.

Pomluva

Petr Klukan | Úterý, 10. 9. 2019 v 13:33

„Slyšel jsem,“ říkal mi kolega, „že někde na školním výletě to děvče otěhotnělo…“ Mělo jít o jakousi dívku, které mělo být dvanáct, třináct, nebo čtrnáct let. Slyšel to na jedné z akcí, kam jel nabrat reportáž.

Když jsme zapátrali, zjistili jsme, že každý slyšel něco trochu jiného: někdo výlet, jiný, že šlo o jakousi „hru na ježka“, další, že se to stalo na nějaké akademii nebo lyžáku…

Ředitel jihlavské školy, které se to mělo týkat, je naštvaný a na stránkách školy o tom píše: „Je to pomluva!“ A dokonce zvažuje podání trestního oznámení na neznámého pachatele, protože pomluvou je škola poškozena.

Těžko říci, kde a jak ta fáma vznikla. Byl to žert? Nebo úmysl někoho poškodit? Fámy se vždy šíří rychleji než pravda. Protože je v nich něco nečekaného, chytlavého, pobuřujícího nebo skandálního. A to lidi zajímá. Ověřovat si takové informace nejsou zvyklí, nebo si prostě řeknou: „Co bych se ptal, stejně to přece zapřou.“ I proto je ředitel školy naštvaný. Jak má ale takovou fámu vyvrátit?

Krize koalice se mění ve frašku

Petr Klukan | Pátek, 26. 7. 2019 v 14:38

Jihlavský exnáměstek Jaromír Kalina (KDU-ČSL) zjevně nevyslyšel svého lidoveckého krajského předsedu Kaňkovského a na sociálních sítích se nejenže nezklidnil, ale vyvolává vášně dál.

Naposledy na svém facebookovém profilu, kdy označil předsedy představenstva a dozorčí rady městské firmy za komando, které do společnosti Jihlavské vodovody a kanalizace vpadlo a hledalo kompromitující materiály.

Nazývá-li Kalina komandem nejvyšší představitele firmy, je to na pováženou. A pak je označil ještě jedním slovem – pachatelé. Čeho, to už neřekl.

Předseda dozorčí rady firmy Martin Burian, profesí ajťák, jen lakonicky prohlásil, že Kalina lže, neboť nic nehledali, jen chtěli zálohovat data. To jim však ředitel firmy Benáček neumožnil a odešel. V místnosti tedy zbyli jen ti dva předsedové.

Kalinovo další extempore ztěžuje vyjednávací pozici lidovců pro případnou další spolupráci v koalici na jihlavské radnici. Protože to by mělo být to nejdůležitější ze všeho. Pevnou koalici, která se nehašteří.

Zdá se až nemožné, aby v této atmosféře koalice s lidovci (Kalinou) vůbec pokračovala.

Rozhodnout by se mělo v pondělí na mimořádném zasedání zastupitelstva, které má vyřešit koaliční krizi. Bylo by fajn, kdyby se to povedlo.

Prozatím to tak však nevypadá. Lidovec Kalina, který se chce vrátit na post náměstka, ze kterého dobrovolně odešel, místo asertivního vyjednávání dští síru, i v rozporu se svým pozdravem, který píše v závěru každé své konverzace: Dej Bůh štěstí!

Problémový JVAK

Městská společnost Jihlavské vodovody a kanalizace je nestandardní a jaksi problémová vlastně již od samého začátku.

Připomeňme jen třeba událost před pěti lety, kdy ředitel Benáček oznámil, že jim byly ukradeny dokumenty, aby se zjistilo, že „zlodějem“ je samotné město Jihlava, které si je odvezlo.

Také volba členů představenstva městu ne vždy vyšla. Když tam před lety nominovala například radního Jana Dršatu (ODS), který se později stal technickým náměstkem společnosti, dělal koalici poměrně zle až do doby, kdy se s ODS nadobro rozloučil.

O nepříliš šťastném výběru členů představenstva svědčí i nominace Kaliny. Nereagoval na podněty valné hromady, neuznával svůj střet zájmů a postavil se i tehdejšímu primátorovi Rudolfu Chloupkovi.

„Podivné“ faktury, které město odmítlo JVAKu zaplatit, pak byly posledním hřebíčkem do už tak tragického mediálního obrazu městské firmy JVAK.

A nyní? Útěk ředitele JVAKu Benáčka z kanceláře před svými nadřízenými. Událost nebývalá, ale názorně dokreslující tristní stav společnosti.

Pondělní jednání zastupitelstva

Krizi v koalici se ještě vyřešit nepodařilo. Opoziční strany si mohou mnout ruce. A ta největší, hnutí ANO, aby nadělalo v hlavách občanů ještě více zmatku, se postavilo na stranu Kaliny. Jak představitel ANO Radek Popelka řekl: Panu Kalinovi lze věřit.

Politika v krajském městě se z „obyčejné“ krize pozvolna stává fraškou. Ale třeba nás zastupitelé v pondělí překvapí.




© 2008 Parola s.r.o.