Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Banánová republika

Jaromír Kalina | Neděle, 12. 6. 2016 v 23:22

Neupírám právo Policii ČR na reorganizaci jejich bezpečnostních složek. Nemohu se ale zbavit pocitu, že u tak citlivé záležitosti mne jako řadového občana politici a policejní prezident nepřesvědčili o pravdivosti úmyslu a potřebě tohoto procesu. Provází ho stín pochybností a jasná linka politikaření.

Mistři demagogie totalitního režimu nás v celkem nedávné minulosti seznamovali s podobou vzdálených militantních politických systémů, které byly založeny na silových složkách a politické korupci. Maličko jim unikalo, že podávají svědectví o vlastním režimu, který důvěrně znali a praktikovali. Ony pranýřované systémy zemí tzv. „třetího světa“, tedy většinou zemí s koloniální minulostí, byly nazývány Banánovou republikou.

Policejní tým Tempus nám před časem předložil další z novodobých privatizačních zločinů, a to případ vraždy kmotra podsvětí Mrázka. Zajímavé byly reakce policistů, kteří případ původně vyšetřovali. Potvrdili, že s verzemi případu a možnými pachateli pracovali již tehdy. Stejně jako nyní „za pět minut dvanáct“ před lhůtou promlčení specialisté nově fungujícího útvaru Tempus. Věřím, že oba týmy odvedly poctivou práci. Proč se tedy veřejnost dozvídá pravdu až po 20 letech a pachatelé mohou být postaveni před slepou tvář spravedlnosti? Napadá Vás určitě to samé – politika.

Reorganizace policie, tak jak nám ji představují novodobí lídři politiky, Chovanec a Babiš a tak jak mi ji srozumitelně nevysvětlil ani ředitel policie ČR Tuhý, ta pro mne nese stejný punc, stejný stín pochybnosti, že jde vždy „až v prvé řadě“ – o politiku.

Jsem krátce v komunální politice a bytostně nesnáším programové lži, myšlenky, že občanům tohoto státu nemůžeme říkat plnou pravdu, protože by ji nepochopili. Opak je tvrdou pravdou. Pokud nebudeme pravdu říkat a bojovat za ni, pokud nebudeme srozumitelně argumentovat a vysvětlovat, nepřekročili jsme horizont Banánové republiky. A říkat tvrdou pravdu také znamená, že nepovažujeme občany této republiky za příslušníky druhé kategorie.

Mně za to mí spoluobčané rozhodně stojí!

Dej Bůh štěstí! Jaromír Kalina

 

 

 

Jsem proti modernizaci letiště Henčov

Jaromír Kalina | Čtvrtek, 2. 6. 2016 v 8:59

V současné době jsem proti modernizaci henčovského letiště, konkrétně proti první etapě spočívající ve stavbě zpevněné dráhy. Na posledním zastupitelstvu Jihlavy jsem k tomu sdělil jasná fakta.  Základem je nejistota, zda na stavbu postačí vyčleněné finance města a dar Kraje Vysočina. A nemůžu přijmout, aby na bedrech města leželo investorství dalších etap i provozní náklady.

Letiště není zakotveno v koaliční smlouvě města ani v  programovém prohlášení rady. Pochybnosti jsou napříč politickým spektrem, i řada koaličních zastupitelů zmínila, že tato letiště jsou v drtivé většině prodělečná. Projektová cena počáteční investice, zpevněná dráha s přípravou na osvětlení a s odvodněním, je asi 60 milionů.

Nabídky od 11 firem (ze zrušeného výběrového řízení v roce 2014) byly v rozmezí od 56,8 do 74,8 milionů korun. Samostatnou kapitolou jsou pozemky, které směňuje jen město Jihlava se Státním pozemkovým úřadem – a to v poměru 1,5:1 v neprospěch Jihlavy. Je to další náklad v řádech desítek milionů. Původní studie na celkové řešení letiště vyčíslila investici na 250 milionů s provozními ročními náklady do 20 milionů. A opatrně, až na jednu čestnou výjimku, se k provozování letiště staví i zájemci z řad podnikatelů a možných uživatelů.

Jako náměstek pro správu majetku Jihlavy činím ve spolupráci s krajem maximum pro výkup pozemků, ale jako řádný hospodář nemohu vědomě „upsat“ město k dalším výdajům. Na zastupitelstvu padla možnost, že by se na nákladech i investici mohli podílet soukromníci, ale bohužel zatím víme jen o jediné firmě, která vyjádřila podporu 1,5 milionu do prvotní investice. Pokud mají zájem i další, je načase vyčíslit finanční podíl na investici či provozování.

Kraj Vysočina odsouhlasil jedinou finanční pomoc – jednorázový dar 30 milionů. (Přitom ještě v roce 2007 rada kraje psala, že „nesouhlasí se vstupem kraje do projektu rozvoje letiště Jihlava.“) Platnost příslibu tohoto daru vyprší s koncem roku. Proč? Není za tím snaha někoho z vedení kraje stihnout to ještě před krajskými volbami a zajistit si přízeň potencionálních investorů od Žluté řeky?

Letiště obstojí jen při spravedlivém podílu financování všech zainteresovaných stran: podnikatelů, kraje a města.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Medvědí služba iráckých křesťanů

Jaromír Kalina | Čtvrtek, 7. 4. 2016 v 13:26

Média teď denně přinášejí informace o iráckých křesťanech, kterým cestu do Česka zprostředkoval Nadační fond Generace 21. Někteří chtějí do Německa, jiní domů. Před jejich přicestováním na Okrouhlík u Jihlavy jsem napsal článek  Iráčtí křesťané by šanci dostat mohli. Přimlouval jsem se v něm za jejich vlídné přijetí, ale psal jsem i to, že bych od nich ocenil snahu o začlenění.

Zodpovědnost za pomoc má ten, kdo ji poskytuje a zprostředkuje, ale i ten, kdo ji přijímá. Z tohoto pohledu část uprchlíků situaci nezvládla a udělala medvědí službu hlavně těm, kteří z válek prchají se snahou zachránit si holý život.

Právem podvedeni se také mohou cítit konkrétní lidé, kteří se zapojili do pomoci těmto uprchlíkům. Do budoucna si svou pomoc zřejmě budou pečlivěji rozmýšlet. Ukázalo se také, že celý proces výběru a přijetí uprchlíků je práce pro zkušený tým odborníků. Oceňuji snahu a nadšení Nadačního fondu Generace 21, ale ani tuto práci nenabídl v potřebném rozsahu.

Další poučení se týká hlavně bezpečnostního rizika. Nabízí se totiž otázka, zda prezentované příběhy konkrétních uprchlíků byly zcela pravdivé. A poslední věcí k diskusi je otázka, zda úmysl uprchlíků přijmout pomoc z ČR byl upřímný, anebo zda část z nich rovnou neměla záměr dostat se do Německa.

Na závěr se můžu ptát: „Bylo chybou, že jsme někteří z nás celý projekt podpořili?“ Podle mě nemusíme ničeho litovat. Za prvé šlo o lidi prověřené bezpečnostními složkami, takže nešlo o hazard s bezpečností našich spoluobčanů. A za druhé je lepší učinit konkrétní zkušenost, třeba i negativní, než jen kritizovat a nepodpořit nikoho.

Jaromír Kalina, čtvrtek, 7. dubna 2016

Tvrdé čapí přistání A.B.

Jaromír Kalina | Pátek, 25. 3. 2016 v 10:42

Snad už teď víc lidí chápe, že Andrej Babiš není pan Čistý a spasitel národa. Vrší se mu škraloupy. Místo aby „makal“ sám a postavil si obří haciendu za stovky milionů ze svého, tak radši za podivných okolností čerpal dotaci 50 milionů.

Čapí hnízdo je také potvrzení toho, jak jsou dotace nespravedlivé a křiví trh. Evidentně na ně dosahují hlavně ti bohatší a vyčuranější, co v tom „umějí chodit“. Vzniká prostor pro kulišárny. Na jednu stranu se tlačí na vyčerpání plného objemu dotací a platí se nesmysly. A na druhou stranu když náhodná kontrola najde drobné pochybení, tak chce ihned vracet dotaci, a není proti tomu odvolání.

Nejhorší ale je, že Babiš se do politiky vyvezl na vlně obviňování všech politiků, i nás komunálních – že „všeci kradneme“. Snad mu to po Čapím hnízdu už nikdo věřit nebude. Zvlášť když dotaci na Čapí hnízdo zakamufloval člověk, který má dnes plnou pusu boje proti korupci a pomocí EET chce jako ministr kontrolovat i malé živnostníky. Prý tím utlumí šedou ekonomiku. Čapím hnízdem se ale sám zařadil do té nejhorší české šedi, která vyznává heslo „z cizích dotací krev neteče“.
Autor je náměstek jihlavského primátora

Hrozí vysoké zdanění vody

Jaromír Kalina | Pondělí, 21. 3. 2016 v 10:47

Od příštího roku se má rapidně zvýšit zdanění vody. Zatímco dnes se státu na odvodech, daních a poplatcích z vodného a stočného platí 41 procent, nově by to bylo 47 procent.

Například obce, které dosud braly vodu zdarma z vodojemu z podzemního pramene, budou muset nově za odebranou vodu platit 8 korun – a o tuto cenu pak zvýší vodné.

Novelou vodního zákona se prodraží i provoz čističek, kde se poplatek za kubík vyčištěné vody má zvýšit desetinásobně. Předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák hovoří o agresivním zdanění, které v Evropě nemá obdoby. Vodárenská akciová společnost v roce 2014 státu odvedla 700 tisíc korun, ale v roce 2017 to má být už 9 milionů a v roce 2019 dokonce 12 milionů. A to si tato společnost samozřejmě promítne do ceny vodného. Je s podivem, že lidi to zatím netrápí.

Stát tvrdí, že cílem novely je zlepšení životního prostředí. Ve mně to ale spíš budí dojem, že stát chce dát miliardy na boj se suchem (třeba na stavbu velkých přehrad), a tyto peníze si pak vezme „zpět“ od řadových odběratelů vody. Přitom už teď jsou v Česku poplatky za vodu jedny z nejvyšších v EU. Stáváme se tak lukrativní zemí pro podnikatele vydělávající na odvádění a čištění vod – už teď roční tržby oboru vodovody a kanalizací v ČR dosahují 36,5 miliard korun.

Jak uvádějí odborníci, novela také povede k tomu, že lidé budou mít menší motivaci napojit se na centrální čištění vod, konkrétně třeba ve vsích nebude ochota připojit se na novou kanalizaci. Chápu, že voda je strategická surovina, a v poslední době se navíc ukazuje, že špatné hospodaření s ní a její nedostatek může v globálu vést až k migracím a válkám. Ale právě proto by se měl stát víc starat o to, aby se víc udržela v naší krajině (stanovit přísnější podmínky pro velké stavby a parkoviště a motivovat zemědělce k zadržení vody na polích atd.). A podobně jako u nově navržených tarifů v energetice by stát neměl trestat ty, kdo se vodou z kohoutku snaží šetřit. Věřím, že společným tlakem obcí se ještě podaří dosáhnout toho, aby k tak vysokému zdanění vody nedošlo.

Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy 




© 2008 Parola s.r.o.