Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Čechy, nebo Morava? Je třeba využít obojího

Jaromír Kalina | Pátek, 22. 7. 2016 v 17:00

Na svátek sv. Cyrila a Metoděje i letos řada moravských obcí vyvěšovala moravskou vlajku. A Velká Británie se rozhodla pro „Brexit“ – opuštění Evropské unie. Obě události mě přiměly k zamyšlení nad tím, zda je lépe být spolu, nebo se oddělit.

Su Moravák, nebo jsem Čech? Většinou jsem to neřešil, někdy říkám „su“, někdy „jsem“. Mám rád víno a pracoval jsem v pivovaru. Narodil jsem se Jihlavě, jsem Čechoslovák – otec Čech a matka Slovenka. Vyrůstal jsem v Novém Městě na Moravě, pracoval na Valašsku a usadil se v Jihlavě.

Jihlava je střediskem Vysočiny, která je jako jediný kraj mostem mezi Čechy i Moravou. A obdobně i Česká republika je mostem mezi východem a západem Evropy. Pokud jsme mostem, můžeme spojovat to dobré z obou břehů. A nemyslet na různé odchody a exity.

Myslím, že jedno odtržení (Slovenska) už nám stačilo. Současný svět, ve kterém teroristé udeří kdekoli a jakkoli, potřebuje spíš soudržnost, než odcházení a izolaci. Využijme výhodné polohy Jihlavy, Vysočiny i České republiky a buďme u toho, když se dva regiony a s nimi dvě odlišné povahy nebo dvě kultury potkávají.

Buďme hrdí na Vysočinu, buďme zdravými českými vlastenci, a pokud jsou mezinárodní svazky a instituty demokratické, snažme se jejich členstvím v nich získávat, a ne ztrácet. Pokud bychom se izolovali, snadněji se stáváme terčem autoritářů nebo extremistů. A to nechcu ani nechci.

Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Jihlavská koalice je nefunkční

Jaromír Kalina | Úterý, 12. 7. 2016 v 8:58

Jihlava – Koalice na jihlavské radnici (ČSSD, ODS, KDU-ČSL, Forum Jihlava) je v tuto chvíli v podstatě mrtvá. Má svých 21 hlasů z 37 jen teoreticky. Například nový zastupitel Miroslav Tomanec (Forum Jihlava) je v podstatě koaličně-opoziční zastupitel. Chvíli hlasuje s koalicí, chvíli s opozicí.

Tuto nefunkčnost koalice je třeba si přiznat a řešit ji. V opačném případě ani já, ani KDU-ČSL nemusíme být v koalici. Zvlášť když červnové jednání jihlavského zastupitelstva spíše připomínalo jednání Národní fronty v minulosti. Fascinuje mne, že někteří zastupitelé neznají projednávané body.

I proto bych rád znovu objasnil své postoje ke třem klíčovým bodům červnového zastupitelstva. Co se týká územního plánu, hlasoval jsem pro jeho schválení, byť jsem si vědom jeho nedostatků. Ale neschválení považuji za vážnou chybu.
U zimního stadionu jsem hlasoval pro protinávrh: tedy architektonickou soutěž, která jediná dává možnost komplexního řešení a deklaruje postupy, termíny a částky. Odhlasovaný materiál, tedy původní návrh, obsahuje jen částku za studii a úpravy projektové dokumentace pro změnu stavby. Neobsahuje však žádné další konkrétní termíny a částky ani časový plán směřující k řešení. Jak uvedl p. Mayer, je limitován částkou půjčky městu v hodnotě 400 mil. Kč a připustil i nekompletní stavbu, či její etapizaci. To je pro mne nepřijatelné.
Ohledně asfaltové dráhy na letišti v Henčově, které není v koaliční smlouvě, jsem konzistentní od mého vstupu na radnici. Pokud se na výstavbě letiště nebude podílet kraj, města a soukromé subjekty, pak tomu hlas nedám. Kraj řekl jasně: „Dáme 30 milionů jako dar a nechceme se podílet na dalším provozování.“ To není příslib společného řešení. Ani podklady o provozování letiště od soukromých subjektů nebyly v pořádku.

Ing. Jaromír Kalina

Banánová republika

Jaromír Kalina | Neděle, 12. 6. 2016 v 23:22

Neupírám právo Policii ČR na reorganizaci jejich bezpečnostních složek. Nemohu se ale zbavit pocitu, že u tak citlivé záležitosti mne jako řadového občana politici a policejní prezident nepřesvědčili o pravdivosti úmyslu a potřebě tohoto procesu. Provází ho stín pochybností a jasná linka politikaření.

Mistři demagogie totalitního režimu nás v celkem nedávné minulosti seznamovali s podobou vzdálených militantních politických systémů, které byly založeny na silových složkách a politické korupci. Maličko jim unikalo, že podávají svědectví o vlastním režimu, který důvěrně znali a praktikovali. Ony pranýřované systémy zemí tzv. „třetího světa“, tedy většinou zemí s koloniální minulostí, byly nazývány Banánovou republikou.

Policejní tým Tempus nám před časem předložil další z novodobých privatizačních zločinů, a to případ vraždy kmotra podsvětí Mrázka. Zajímavé byly reakce policistů, kteří případ původně vyšetřovali. Potvrdili, že s verzemi případu a možnými pachateli pracovali již tehdy. Stejně jako nyní „za pět minut dvanáct“ před lhůtou promlčení specialisté nově fungujícího útvaru Tempus. Věřím, že oba týmy odvedly poctivou práci. Proč se tedy veřejnost dozvídá pravdu až po 20 letech a pachatelé mohou být postaveni před slepou tvář spravedlnosti? Napadá Vás určitě to samé – politika.

Reorganizace policie, tak jak nám ji představují novodobí lídři politiky, Chovanec a Babiš a tak jak mi ji srozumitelně nevysvětlil ani ředitel policie ČR Tuhý, ta pro mne nese stejný punc, stejný stín pochybnosti, že jde vždy „až v prvé řadě“ – o politiku.

Jsem krátce v komunální politice a bytostně nesnáším programové lži, myšlenky, že občanům tohoto státu nemůžeme říkat plnou pravdu, protože by ji nepochopili. Opak je tvrdou pravdou. Pokud nebudeme pravdu říkat a bojovat za ni, pokud nebudeme srozumitelně argumentovat a vysvětlovat, nepřekročili jsme horizont Banánové republiky. A říkat tvrdou pravdu také znamená, že nepovažujeme občany této republiky za příslušníky druhé kategorie.

Mně za to mí spoluobčané rozhodně stojí!

Dej Bůh štěstí! Jaromír Kalina

 

 

 

Jsem proti modernizaci letiště Henčov

Jaromír Kalina | Čtvrtek, 2. 6. 2016 v 8:59

V současné době jsem proti modernizaci henčovského letiště, konkrétně proti první etapě spočívající ve stavbě zpevněné dráhy. Na posledním zastupitelstvu Jihlavy jsem k tomu sdělil jasná fakta.  Základem je nejistota, zda na stavbu postačí vyčleněné finance města a dar Kraje Vysočina. A nemůžu přijmout, aby na bedrech města leželo investorství dalších etap i provozní náklady.

Letiště není zakotveno v koaliční smlouvě města ani v  programovém prohlášení rady. Pochybnosti jsou napříč politickým spektrem, i řada koaličních zastupitelů zmínila, že tato letiště jsou v drtivé většině prodělečná. Projektová cena počáteční investice, zpevněná dráha s přípravou na osvětlení a s odvodněním, je asi 60 milionů.

Nabídky od 11 firem (ze zrušeného výběrového řízení v roce 2014) byly v rozmezí od 56,8 do 74,8 milionů korun. Samostatnou kapitolou jsou pozemky, které směňuje jen město Jihlava se Státním pozemkovým úřadem – a to v poměru 1,5:1 v neprospěch Jihlavy. Je to další náklad v řádech desítek milionů. Původní studie na celkové řešení letiště vyčíslila investici na 250 milionů s provozními ročními náklady do 20 milionů. A opatrně, až na jednu čestnou výjimku, se k provozování letiště staví i zájemci z řad podnikatelů a možných uživatelů.

Jako náměstek pro správu majetku Jihlavy činím ve spolupráci s krajem maximum pro výkup pozemků, ale jako řádný hospodář nemohu vědomě „upsat“ město k dalším výdajům. Na zastupitelstvu padla možnost, že by se na nákladech i investici mohli podílet soukromníci, ale bohužel zatím víme jen o jediné firmě, která vyjádřila podporu 1,5 milionu do prvotní investice. Pokud mají zájem i další, je načase vyčíslit finanční podíl na investici či provozování.

Kraj Vysočina odsouhlasil jedinou finanční pomoc – jednorázový dar 30 milionů. (Přitom ještě v roce 2007 rada kraje psala, že „nesouhlasí se vstupem kraje do projektu rozvoje letiště Jihlava.“) Platnost příslibu tohoto daru vyprší s koncem roku. Proč? Není za tím snaha někoho z vedení kraje stihnout to ještě před krajskými volbami a zajistit si přízeň potencionálních investorů od Žluté řeky?

Letiště obstojí jen při spravedlivém podílu financování všech zainteresovaných stran: podnikatelů, kraje a města.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Medvědí služba iráckých křesťanů

Jaromír Kalina | Čtvrtek, 7. 4. 2016 v 13:26

Média teď denně přinášejí informace o iráckých křesťanech, kterým cestu do Česka zprostředkoval Nadační fond Generace 21. Někteří chtějí do Německa, jiní domů. Před jejich přicestováním na Okrouhlík u Jihlavy jsem napsal článek  Iráčtí křesťané by šanci dostat mohli. Přimlouval jsem se v něm za jejich vlídné přijetí, ale psal jsem i to, že bych od nich ocenil snahu o začlenění.

Zodpovědnost za pomoc má ten, kdo ji poskytuje a zprostředkuje, ale i ten, kdo ji přijímá. Z tohoto pohledu část uprchlíků situaci nezvládla a udělala medvědí službu hlavně těm, kteří z válek prchají se snahou zachránit si holý život.

Právem podvedeni se také mohou cítit konkrétní lidé, kteří se zapojili do pomoci těmto uprchlíkům. Do budoucna si svou pomoc zřejmě budou pečlivěji rozmýšlet. Ukázalo se také, že celý proces výběru a přijetí uprchlíků je práce pro zkušený tým odborníků. Oceňuji snahu a nadšení Nadačního fondu Generace 21, ale ani tuto práci nenabídl v potřebném rozsahu.

Další poučení se týká hlavně bezpečnostního rizika. Nabízí se totiž otázka, zda prezentované příběhy konkrétních uprchlíků byly zcela pravdivé. A poslední věcí k diskusi je otázka, zda úmysl uprchlíků přijmout pomoc z ČR byl upřímný, anebo zda část z nich rovnou neměla záměr dostat se do Německa.

Na závěr se můžu ptát: „Bylo chybou, že jsme někteří z nás celý projekt podpořili?“ Podle mě nemusíme ničeho litovat. Za prvé šlo o lidi prověřené bezpečnostními složkami, takže nešlo o hazard s bezpečností našich spoluobčanů. A za druhé je lepší učinit konkrétní zkušenost, třeba i negativní, než jen kritizovat a nepodpořit nikoho.

Jaromír Kalina, čtvrtek, 7. dubna 2016




© 2008 Parola s.r.o.