Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Lesk a bída volebních debat

Jaromír Kalina | Středa, 7. 9. 2016 v 21:18

Tak už jsem absolvoval některé předvolební debaty do krajských voleb a „souboje“ v médiích s lídry ostatních stran a hnutí. Bohužel se zdá, že řada zásadních problémů při nich klouže po povrchu.

Jeden z důvodů je ten, že někteří novináři chtějí pěti slovy odpovědět na problém, který zabere 10 minut vysvětlování. A druhý důvod je ten, že někteří politici se tomu přizpůsobují a zjednodušují věci na nejvyšší míru. Anebo uhnou od tématu k věci, kterou kraj nevyřeší – jako uprchlíci, zemědělská politika Evropské unie atd.

Bohužel i řada voličů hodnotí spíš to, jak se kdo v debatě tváří a s jakou razancí mluví, než to, co říká. Už se na Vysočině objevují i různé zajímavosti. První je ta, že současný hejtman za ČSSD se objevuje na billboardech, které se tváří jako propagace Kraje Vysočina, přestože kraj nikdy takto na billboardech řemeslníky nepropagoval.

A druhá je, že strana Tomio Okamury a Jana Veleby chce nelegální migraci zastavit tím, že přibíjejí své plakáty a billboardy hřebíky na stromy. Přesto věřím, že se najdou slušní lidé, kteří si na tyto věci udělají svůj názor a které víc zajímá obsah než forma. Bez těchto lidí by kampaň opravdu mohla být nebezpečným hazardem.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Surfaři na vlně strachu

Jaromír Kalina | Pondělí, 22. 8. 2016 v 9:48

O přízeň voličů do letošních krajských voleb na Vysočině se uchází 21 subjektů. Je to víc než minule. Šest z nich, tedy skoro třetina, „pluje“ na uprchlické vlně, což odráží aktuální nálady společnosti.

Na jedné straně pozorujeme strach a občas i xenofobii, na druhé vidíme reálnou krizi vyvolanou masivní imigrací lidí z válečných konfliktů, z oblastí sucha i hladu, ale také lidí, kteří se chtějí mít tak dobře jako západní Evropané.

Na příčinách uprchlické krize, terorismu a vzniku Islámského státu mají svůj podíl vyspělé země a hrají se zde ekonomické a mocenské zájmy. Ovšem i my jsme součástí vyspělé Evropy, takže už nemůžeme být nestranní. I my se k tomu musíme postavit čelem.

Česká republika není pro tuto chvíli cílovou zemí, což nevylučuje možnost, že se to v brzké době změní. Kraj Vysočina má svoji konkrétní zkušenost s uprchlíky z iráckého Irbílu. Byly mezi nimi skutečné oběti, které potřebovaly pomoc a vážily si jí. Pak to ale byla i větší skupinka, která skončila v Německu a jejíž zájmy byly především ekonomického rázu.

Křesťanské je poskytnout pomoc těm, kteří ji potřebují. Moudré je zamezit příčinám a řešit konflikty tam, kde krize probíhají. Naším cílem by mělo být poučit se z minulosti, uzdravit její rány a snažit se zlepšit budoucnost. Ne vrátit se do minulosti formou strachu, pomsty, xenofobie a ideologie neslučitelné s židovsko-křesťanskými hodnotami, na kterých vyrostla naše civilizace a které bychom měli předat další generaci.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

 

Avantgardní revolucionář Tomanec

Jaromír Kalina | Úterý, 2. 8. 2016 v 11:07

Dnešní doba je nejen neuvěřitelně rychlá. Vyznačuje se také značným zmatením jazyka a neschopností kriticky vnímat svět kolem sebe. To se samozřejmě týká i politiky, té možná navíc nejviditelněji.

A tak můžeme ve veřejném prostoru Jihlavy narazit i na myšlenkovou perlu tohoto znění: „U nás právě probíhá zásadní, i když zcela přirozený, střet mezi těmi, co logicky musí hájit své předchozí působení, a mezi těmi, kdo v duchu výzev dnešní doby usilují o systémové změny. Ta přirozenost spočívá i v tom, že tento kvas je patrný v celé společnosti, zástupci občanských iniciativ, jako je naše, získávají stále větší vliv a politické strany jsou postupně nuceny to brát na vědomí.“ Píše to ve svém představení v Novinách jihlavské radnice nový zastupitel města, bývalý příslušník ČSLA, dnes podnikatel a občanský aktivista p. Miroslav Tomanec (dále pan XY).

Povšimněme si slovníku pana XY. Používá spojení „zcela přirozený“, „výzva dnešní doby“, „předchozí působení“, „kvas ve společnosti“, „brát na vědomí“. Jsou jak vystřiženy z učebnice politické demagogie, neboť manipulativně předkládají jednoznačné soudy, o kterých se nediskutuje – je to přece přirozené, všichni cítíme ten kvas, oni to musí brát na vědomí…

Kdyby nešlo o citát z 21. století, co kdybychom občanské iniciativy nahradili pojmem „dělnická třída“ a zbytek rétoriky mírně pozměňme třeba slovníkem roku 1949? Pro transparentnost vyznačím mírné změny tučně. Zkusme si to: „U nás právě probíhá zásadní, i když zcela přirozený, střet mezi těmi, co logicky musí hájit své předchozí působení – představiteli buržoazních stran, a mezi těmi, kdo v duchu výzev dnešní doby usilují o systémové změny spravedlivější svět. Ta přirozenost spočívá i v tom, že tento kvas je patrný v celé společnosti, zástupci dělnické třídy, jako jsme my, získávají stále větší vliv a buržoazní politické strany jsou postupně nuceny to brát na vědomí.“

Samozřejmě nechci podezírat danou iniciativu ze snahy o třídní boj a nastolení diktatury. Stejně tak mám obrovský respekt před občanskou angažovaností, neboť nám je jí více než třeba. O tom nehovořím. Chci upozornit na jiné nebezpečí: možná hned na dva nebezpečné aspekty v textu pana XY.

Když hodnotil sovětský komunistický ideolog N. I. Bucharin demokratický systém vlády, konstatoval, že demokracii prosazuje buržoazie, když nemá strach – když ho má, prosazuje fašismus. Bucharin tak manipulativně říká, že demokracie je jednoznačně špatným systémem a propojuje ho s fašismem. Stejně tak pan XY směruje svoji demagogii proti systému politických stran, nad kterými podle něj září nové světlo občanských politických iniciativ, které jednoho dne převezme pokrokové veslo dějin. Jedná se mu o zpochybnění celého systému.

A druhý nebezpečný aspekt známe již z biblických příběhů – je jím pýcha. Přesvědčení, že my jsme z podstaty lepší než ostatní. Oni jsou „staří“ a my ti „noví“. Oni si chrání „staré pozice“ a my budujeme „lepší svět“, protože my jsme to „nové víno, které nelze nalít do starých měchů“. A v této pýše vidím nebezpečí pro celý demokratický systém.

Co říci na závěr? Jednoduchá teze. Chraňme si standardní demokracii a nebuďme pyšní. To by úplně stačilo. Dej Bůh štěstí.

Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Čechy, nebo Morava? Je třeba využít obojího

Jaromír Kalina | Pátek, 22. 7. 2016 v 17:00

Na svátek sv. Cyrila a Metoděje i letos řada moravských obcí vyvěšovala moravskou vlajku. A Velká Británie se rozhodla pro „Brexit“ – opuštění Evropské unie. Obě události mě přiměly k zamyšlení nad tím, zda je lépe být spolu, nebo se oddělit.

Su Moravák, nebo jsem Čech? Většinou jsem to neřešil, někdy říkám „su“, někdy „jsem“. Mám rád víno a pracoval jsem v pivovaru. Narodil jsem se Jihlavě, jsem Čechoslovák – otec Čech a matka Slovenka. Vyrůstal jsem v Novém Městě na Moravě, pracoval na Valašsku a usadil se v Jihlavě.

Jihlava je střediskem Vysočiny, která je jako jediný kraj mostem mezi Čechy i Moravou. A obdobně i Česká republika je mostem mezi východem a západem Evropy. Pokud jsme mostem, můžeme spojovat to dobré z obou břehů. A nemyslet na různé odchody a exity.

Myslím, že jedno odtržení (Slovenska) už nám stačilo. Současný svět, ve kterém teroristé udeří kdekoli a jakkoli, potřebuje spíš soudržnost, než odcházení a izolaci. Využijme výhodné polohy Jihlavy, Vysočiny i České republiky a buďme u toho, když se dva regiony a s nimi dvě odlišné povahy nebo dvě kultury potkávají.

Buďme hrdí na Vysočinu, buďme zdravými českými vlastenci, a pokud jsou mezinárodní svazky a instituty demokratické, snažme se jejich členstvím v nich získávat, a ne ztrácet. Pokud bychom se izolovali, snadněji se stáváme terčem autoritářů nebo extremistů. A to nechcu ani nechci.

Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Jihlavská koalice je nefunkční

Jaromír Kalina | Úterý, 12. 7. 2016 v 8:58

Jihlava – Koalice na jihlavské radnici (ČSSD, ODS, KDU-ČSL, Forum Jihlava) je v tuto chvíli v podstatě mrtvá. Má svých 21 hlasů z 37 jen teoreticky. Například nový zastupitel Miroslav Tomanec (Forum Jihlava) je v podstatě koaličně-opoziční zastupitel. Chvíli hlasuje s koalicí, chvíli s opozicí.

Tuto nefunkčnost koalice je třeba si přiznat a řešit ji. V opačném případě ani já, ani KDU-ČSL nemusíme být v koalici. Zvlášť když červnové jednání jihlavského zastupitelstva spíše připomínalo jednání Národní fronty v minulosti. Fascinuje mne, že někteří zastupitelé neznají projednávané body.

I proto bych rád znovu objasnil své postoje ke třem klíčovým bodům červnového zastupitelstva. Co se týká územního plánu, hlasoval jsem pro jeho schválení, byť jsem si vědom jeho nedostatků. Ale neschválení považuji za vážnou chybu.
U zimního stadionu jsem hlasoval pro protinávrh: tedy architektonickou soutěž, která jediná dává možnost komplexního řešení a deklaruje postupy, termíny a částky. Odhlasovaný materiál, tedy původní návrh, obsahuje jen částku za studii a úpravy projektové dokumentace pro změnu stavby. Neobsahuje však žádné další konkrétní termíny a částky ani časový plán směřující k řešení. Jak uvedl p. Mayer, je limitován částkou půjčky městu v hodnotě 400 mil. Kč a připustil i nekompletní stavbu, či její etapizaci. To je pro mne nepřijatelné.
Ohledně asfaltové dráhy na letišti v Henčově, které není v koaliční smlouvě, jsem konzistentní od mého vstupu na radnici. Pokud se na výstavbě letiště nebude podílet kraj, města a soukromé subjekty, pak tomu hlas nedám. Kraj řekl jasně: „Dáme 30 milionů jako dar a nechceme se podílet na dalším provozování.“ To není příslib společného řešení. Ani podklady o provozování letiště od soukromých subjektů nebyly v pořádku.

Ing. Jaromír Kalina




© 2008 Parola s.r.o.