Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Voda a pod vodníci

Jaromír Kalina | Středa, 18. 7. 2018 v 9:45

Je zvláštní, že to, co lze realizovat pro obyvatele ul. Jihlavské v Telči, nelze udělat po obyvatele ulice Telečské v Jihlavě.

      Zastupitelstvo Kraje Vysočina 7. 6. schvalovalo návrh na vypsání veřejné zakázky na projektové práce „II/406 Dvorce – Telč, PD“ a Smlouvu o společném postupu zadavatelů mezi Krajem (silnice) a městem Telč (inženýrské sítě). Následovat pak má realizace akce. Vedle úpravy křižovatky ulic Jihlavská x Batelovská, silnice II/406, napojení, sjezdů, uličních vpustí včetně přípojek, přeložek inženýrských sítí, jde především také o rekonstrukce hlavního řádu stávající kanalizace, dobudování nové kanalizace v ul. Jihlavská a přepojení všech stávajících kanalizačních přípojek a dešťových svodů. Dále rekonstrukce hlavního řádu v ul. Jihlavská s tím, že dojde k napojení stávajících přípojek. Rekonstrukce přepadu z rybníka Nadýmák.

         Tedy to, co starosta Fabeš za město Telč podepíše a co lze realizovat pro občany ulice Jihlavská v Telči, tak tentýž starosta, společně s vedením SVAK Jihlavsko (Svaz vodovodů a kanalizací, dále jen Svazek), zablokoval pro občany ulice Telečské v Jihlavě. Tam se desítky let stará kanalizace a vodovodní řad včetně historických olověných přípojek měnit nebude. Nenapadá mne slušná formulace, jak to pojmenovat.

Triky a pověry!

Oblíbeným mýtem SVAKu, který neváhají použít i někteří novináři, je, že problematika vystoupení jednoho města ze svazku je věc tak komplikovaná, že to málokdo chápe nebo se v tom nevyzná.

Opak je pravdou. Podle stanov má být obec, která vystoupila z dobrovolného svazku, do jednoho měsíce vypořádaná. Po pěti letech a sedmi měsících není Jihlavě dosud vydán ani kousek z VHI (vodohospodářská infrastruktura), majetku v hodnotě cca 1,2 mld. Kč. Co se týče peněžních nároků, dosud chybí vypořádat více jak 500 mil. Kč, které má Jihlava zažalované. Významnou položkou je alikvotní podíl na nájemném. Je to finanční nárok vystoupivších obcí za provozování jejich nevráceného majetku ze strany Svazku, resp. provozovaném dosud VAS. Týká se jak Jihlavy, tak i Luk nad Jihlavou (další vystoupivší obce ze Svazku). O tomto nároku rozhodly již dva soudy. V případě vypořádání Luk Krajský odvolací soud Brno a v případě Jihlavy příslušný okresní soud. Výrokem je potvrzení práva co do nároku Luk nad Jihlavou a Jihlavy, dále se bude rozhodovat o výši žalované částky. Soud v odůvodnění konstatoval, že situace obou postižených obcí se dá připodobnit statutu „nevolnictví“.

      Jak chápat informaci peněžitém nároku a jeho výši? To lze vysvětlit na dvou příkladech. Zde je první:

V roce 2012 proběhlo koncesní řízení za účelem výběru provozovatele VHI Jihlavy. Vítězná VAS a.s., stávající provozovatel Svazku, nabídla cenu za kubík vody, vodné a stočné dohromady, 58 Kč za m3 a současně výši ročního nájemného za provozovaný majetek ve prospěch Jihlavy v hodnotě 72 mil. Kč. Pokud by to bylo naplněno, tedy byl vydán VHI, měla by Jihlava za uplynulých pět let na opravy a investice k dispozici min. 350 mil. Kč.  Protože se tak nestalo, provozuje a inkasuje nadále VAS pro Svazek nevydaný majetek Jihlavy, která z něj dosud neviděla ani korunu. Další část peněžitého nároku tvoří investice do VHI mimo území Jihlavy a ta je Svazkem vyčíslena na 225 mil. Kč, a proto ji po právu Jihlava uplatňuje.

       Solidarita podle SVAK Jihlavsko

Druhý příklad ilustruje tak často komunikovanou a zprofanovanou solidaritu. Vždyť proto vznikl dobrovolný svazek obcí! Jak to ve skutečnosti vypadá, je osvětleno v prvním příkladu, a následuje další. Za provozování VHI vyplácí VAS členským obcím ročně nájemné dle podílu výše provozovaného majetku jednotlivých obcí (evidováno dle pořizovacích cen). V roce 2012 se mezi členské obce, tedy i Jihlavu, rozdělovalo 81 mil Kč. V roce 2017, kdy už dávno není Jihlava členem Svazku, který si ale nechává vesele vybírat peníze z její VHI, se najednou rozděluje mezi zbylé obce Svazku téměř 139 mil. Kč. A Jihlavě ani korunu. Je naprosto jasné, odkud peníze pocházejí – většinou od obyvatel Jihlavy, která z toho nemá již více jak pět let žádný užitek. To je ta solidarita po SVAKovsku!

Motivy takové štědrosti vůči stávajícím obcím mohou být různé a lze o nich spekulovat. Je to platba za věrnost? Nebo je to potřebná nákladová položka k udržení stávající ceny vody? Ostatně audit ministerstva zemědělství z roku 2012 došel k závěru, že Svazek, resp. VAS, nadhodnocuje cenu vody až o cca 20 %. Takže setrvalý stav.

Na nedávné schůzce s představiteli Okresní hospodářské komory Jihlava jsem byl dotázán, zda musí město Jihlava v příštích 10 letech investovat do rekonstrukcí a nové VHI více jak 1,5 mld. Kč. Vzhledem k zanedbaným investicím je tomu tak. Odpověď je čistá jako voda, řešení možná leží na dně kanálu či závisí na kondici právního systému. Jihlava by si ale mohla provozováním svého vodohospodářského majetku na tyto investice vydělat. Svazek za uplynulých pět let investoval do majetku Jihlavy všehovšudy jen 2,5 mil. Kč. A Jihlava ze svého více jak 250 mil. Kč. A proto je životně důležité městem zřízenou a vlastněnou společností vodohospodářskou infrastrukturu provozovat. Proto Jihlava založila svojí společnost  JVAK a.s., která je připravena tuto funkci plnit.

Obstrukce a zase obstrukce!  

4. května 2018 podal SVAK Jihlavsko ÚSTAVNÍ STÍŽNOST PROTI ROZSUDKU NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ZE DNE 14. 2. 2018, ČJ. 10 AS 258/2017 – 176, A PROTI ROZSUDKU MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE ZE DNE 29. 6. 2017, ČJ. 11 A 148/2015 – 83.  

Cituji z podání:

„Stěžovatel má za to, že Napadenými rozsudky došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, především práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), resp. práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), práva na samosprávu podle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy a práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.“

A dále:

„Bylo by tudíž zcela neekonomické vyčkávat s rozhodnutím o porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, včetně práva na zákonného soudce (viz část IV. B. této ústavní stížnosti níže) až do doby, kdy budou nároky uplatněné Městem Jihlavou ve sporném řízení správním co do merita věci „prosouzeny“ celou soustavou správních soudů.“

Nebo také:

„Pro stěžovatele je i s ohledem na další nároky Města Jihlavy v hodnotě stovek milionů korun uplatňované na obdobném právním základě otázka kompetence soudů otázkou existenční.“

Nejsem právník, proto se nebudu pouštět do „malých“ ani velkých rozborů. Čtu z toho několik jasných sdělení SVAKu:

-          Nárok na Ústavou zaručené právo máme jen „my, Svazek“.

-          Ústavní soud, pokud se bude podáním zabývat, může řešit tuto problematiku rok, možná i déle. Pokusíme se tedy zastavit nebo přerušit všechny kroky a řízení k vypořádání Jihlavy a užívat si peníze od jejich občanů. Konec konců to děláme úspěšně více jak pět let.

-          To, že jsme nevydali majetek a dva soudy už rozhodly, že za jeho provozování budeme Jihlavě platit, je jasné. Tak si zahrajeme ještě na tu notečku malých a utlačovaných, na „existenční otázku“, to je ta správná citovka, co je nám po nějaké Jihlavě …

Až se k nám právo vrátí!

Až se k nám právo vrátí, tak bude Jihlava provozovat VHI na svém katastru sama. Je to jediná čistá cesta k naplnění potřeb obyvatel a města Jihlavy v této tak životně důležité oblasti. Není to jenom o tom, že je to jedna ze závazných podmínek dotačního titulu Státního fondu životního prostředí pro investiční akci rekonstrukce páteřních stok. Je to především o čistotě, veřejné kontrole a maximální efektivitě. S jinými způsoby už má i toto město své zkušenosti.

Tedy JVAK a.s., který dnes již plnohodnotně provozuje např. tak ojedinělou technologii, jako je dešťová zdrž pod Brněnským mostem, přečerpávací stanice tlakové kanalizace, čistírnu odpadních vod, vodárnu…  je nyní i do budoucna volbou a správnou cestou pro Jihlavu.  Z uvedeného je také nepochybné, že mezi zájmy města a JVAK nemohou být žádné rozpory, jak se aktuálně pokouší někteří účelově tvrdit, neboť společným cílem obou je uspokojování potřeb občanů Jihlavy. Odpověď na otázku, kde hledat důvod pro snahu stavět proti sobě město a JVAK, si pak již jistě každý učiní sám.

Dej Bůh štěstí!

17.7.2018, Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Ponižující fronty na kotlíkové dotace

Jaromír Kalina | Pondělí, 23. 10. 2017 v 18:10

Kraj znovu selhal v zajištění důstojných podmínek pro žadatele kotlíkové dotace. Podle mě je ve 21. století ponižující, aby žadatelé stáli v noci frontu před krajským úřadem v Jihlavě – jako tomu opět bylo v noci z 19. na 20. října. Proto vyzývám k odpovědnosti toho, kdo tuto situaci znovu nechal dopustit.

Byl jsem ke svému názoru k tomuto tématu vyzván obyvatelem, který tuto zbytečnost už víckrát viděl z nedalekého domu. Zastavil jsem se přímo na místě a z přítomných jsem cítil bezmoc a zoufalství. Bylo docela chladno, a tak jsem chtěl aspoň dojít uvařit kafe nebo čaj do našeho zastupitelského klubu na krajském úřadě, ale elektronické zajištění objektu mě tam v tu dobu nepustilo. Ale přece není možné, aby třeba starší člověk z Novoměstska, který tu nemá známé, stál venku celou noc bez možnosti toalety či základního občerstvení, respektive podstupoval tuto ponižující formu podání žádosti.

Situace z předchozích vln kotlíkové dotace se opakuje a právě starší lidi zejména z venkova nemají možnost žádost doručit přes datovou schránku anebo o tom vůbec neví. Navíc ani při vystání celonoční fronty nemají jistotu, zda dotaci získají. V době elektronizace veškeré agendy kraj musí nalézt jiné řešení, jak se této nedůstojné situaci vyhnout. Vždyť třeba Karlovarský kraj to řešil čistě elektronickou cestou. Anebo se to jednoduše dá řešit tak, že tzv. neúspěšné žádosti pod čarou se přímo podpoří z rozpočtu kraje tak, aby se na všechny dostalo. Vždyť rozpočet Kraje Vysočina je v dobré kondici a navíc by tím kraj zlepšil životní prostředí konkrétním lidem, kteří zde skutečně žijí.

Díky za Havaj pro bezdomovce

Jaromír Kalina | Středa, 15. 2. 2017 v 9:31

S letošní mrazivou zimou se velmi těžko vyrovnávali lidé bez přístřeší. Začátkem roku v Jihlavě tři z nich umrzli. I proto jsme se rozhodli jako radnice hledat pro ně nějaký důstojnější nocleh. Našli jsme ho v lokalitě zvané „Havaj“, kde řadu let bydleli sociálně slabší obyvatelé.

Díky iniciativní městské policii a ve spolupráci se Střediskem křesťanské pomoci (SKP) jsme začali vybavovat objekt v tamní Žižkově ulici. Pomohla nám i nemocnice Jihlava (resp. její zřizovatel – Kraj Vysočina), která nám darovala deset postelí. Městská policie mezitím s novou nabídkou pomoci oslovila bezdomovce v místech, kde jich bývá nejvíc.

V nově zařízeném domě teď průměrně přespává 10 až 20 lidí denně a nejsou to stále ti samí, často se střídají. Někteří se přijdou vyspat, jiní jen vysprchovat nebo ohřát. Odhad počtu bezdomovců se v Jihlavě reálně pohybuje od 70 do 150. Je jich v našem městě docela dost i proto, že je tu záchytka.

Je to jen dočasná situace, chceme jako město provoz tohoto objektu podporovat zhruba do konce února. Do budoucna musíme hledat stálejší řešení – SKP chce časem z dotací postavit nový azylový dům v Mlýnské ulici, rostoucím standardům nevyhovující objekt v Čajkovského ulici si pak nechá jen jako dočasnou noclehárnu pro krizové situace.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na vzniku dočasné noclehárny na „Havaji“ podíleli, a hlavně všem obyvatelům Jihlavy, kteří lidem bez přístřeší darovali jídlo nebo hygienické potřeby. Věřím, že se nám společně podařilo zabránit dalším ztrátám na zdraví nebo na životech.

Jsem si vědom, že „bezdomovectví“ má hlubší souvislosti a že řada lidí do něj spadla vlastní vinou. Přesto bychom měli společně hledat cesty, jak takovým stavům předejít (finanční gramotnost, terénní sociální služby atd.). Nicméně znovu se potvrdilo, že když se lidé v terénu umí domluvit, nepotřebují k tomu nařízení shora – jakým má být v budoucnu třeba zákon o sociálním bydlení, který nutí obce k tomu, aby vyčlenili určitý počet sociálních bytů.

Jaromír Kalina, náměstek jihlavského primátora

 

Strany honí seniory

Jaromír Kalina | Sobota, 24. 9. 2016 v 21:20

Pár dní před krajskými volbami se některé strany předhánějí v „horkých“ slibech seniorům, kteří ze všech věkových kategorií nejpoctivěji chodí k volbám. A tak se dějí nečekané věci. Šéf jedné strany „zázračně“ nachází 300 korun navíc pro každého důchodce. A vítěz minulých krajských voleb najednou hodlá stavět v Jihlavě dům pro seniory s rozšířenou péčí, aniž by to s někým konzultovala.

Má to být dům pro ty, kdo si nemohou dovolit drahé Alzheimer centrum. Je jistě potřebný, ale oranžovo-rudé vedení kraje záměr dopředu neřeklo ani opozičním zastupitelům kraje, ani jihlavské radnici. Zřejmě v duchu utajování strategických dokumentů, které známe u Integrovaného dopravního systému.

Každopádně nejsem si jistý, jestli jsou takové „trumfy“ zapotřebí. Jestli není lepší starší generaci podpořit dlouhodobě a celorepublikově. Protože něco jiného je halasně se fotit se stařečkem na volebních plakátech, a něco jiného je usilovat o kamenný hospic nebo podporovat venkov, kde řada starších lidí žije. Málokdo si uvědomuje, že kdyby KDU-ČSL nebyla ve vládě, že by ty ostatní strany možná už prosadily například vstřícnost k eutanazii nebo destrukci tradiční rodiny.

 

Lesk a bída volebních debat

Jaromír Kalina | Středa, 7. 9. 2016 v 21:18

Tak už jsem absolvoval některé předvolební debaty do krajských voleb a „souboje“ v médiích s lídry ostatních stran a hnutí. Bohužel se zdá, že řada zásadních problémů při nich klouže po povrchu.

Jeden z důvodů je ten, že někteří novináři chtějí pěti slovy odpovědět na problém, který zabere 10 minut vysvětlování. A druhý důvod je ten, že někteří politici se tomu přizpůsobují a zjednodušují věci na nejvyšší míru. Anebo uhnou od tématu k věci, kterou kraj nevyřeší – jako uprchlíci, zemědělská politika Evropské unie atd.

Bohužel i řada voličů hodnotí spíš to, jak se kdo v debatě tváří a s jakou razancí mluví, než to, co říká. Už se na Vysočině objevují i různé zajímavosti. První je ta, že současný hejtman za ČSSD se objevuje na billboardech, které se tváří jako propagace Kraje Vysočina, přestože kraj nikdy takto na billboardech řemeslníky nepropagoval.

A druhá je, že strana Tomio Okamury a Jana Veleby chce nelegální migraci zastavit tím, že přibíjejí své plakáty a billboardy hřebíky na stromy. Přesto věřím, že se najdou slušní lidé, kteří si na tyto věci udělají svůj názor a které víc zajímá obsah než forma. Bez těchto lidí by kampaň opravdu mohla být nebezpečným hazardem.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy




© 2008 Parola s.r.o.