Blog Jihlavských listů

Typový KRAVÍN 96–2a 

Po promoci jsem chtěl nastoupit do Stavoprojektu v Brně, kde jsem praktikoval při studiu. Leč v únoru 1958 jsem dostal  socialistickou umístěnku do Agroprojektu v Jihlavě. Ředitel Ing. Havelka pravil, pokud nenastoupím, dá to prokurátorovi. Tak  začala moje dvouletá činnost, situování, projektování a realizování typových kravínů 96–2a v české krajině, kam se moc nehodily. Taková byla doba, vše typové, tedy laciné a všední.

HYGIENICKÝ ODSTUP KRAVÍNA OD OBYTNÉ ZÁSTAVBY BYL 300 METRŮ. 

Dnes projíždím  páteřní komunikací Třeště,  Palackého. Koukám, jak zde roste podobná typová hmota, uprostřed drob­né bytové zástavby. Utilitární provoz –  „překladiště zboží“ – z nákladního do osobního auta, registrovaný pokladnou  - je pohodlný a nadmíru ekonomický. Není ale městotvorný….….….…

Tento nový magnet laciného nákupu, podpořený masivní reklamou, zatáhne do prostoru tušenou i netušenou dopravu.Intenzivně využitá PARKOVIŠTĚ prodejny neprospějí klidu a zdraví okolních  obyvatel.

HYGIENICKÝ ODSTUP A HLUKOVÁ ZÁTĚŽ PAKOVIŠTĚ OD OBYTNÉ ZÁSTAVBY BYLY NEJSPÍŠE VYPOČÁTÁNY,TAK ABY VYHOVĚLY.

U KRAVÍNA  96 –2a jde o také o utilitární provoz, dovézt píci a stelivo, odvézt mléko a hnůj. Stereotypní opakování těchto velkých hmot znehodnotilo přilehlou krajinu….….…..

Byl to zajisté velký problém jak využít a uklidit areál stávající továrny. Myslím, že město si mělo ohlídat  exponovaný intravilán pro vybavenost, která by prostor využila přínosněji,  jako zajímavou ulici, či náměstíčko, / ve více úrovních s třeba i suterénním parkováním /. Snažím se pochopit dopady dnešní doby na tradiční výrobu Třeště,  nezaměstnanost,  problematiku využití stávajících budov, ale….…...  

Provoz  tohoto typu prodeje, určený hlavně pro automobilisty, bylo vhodné situovat  s odstupem od obytné zástavby, obdobně jako bezinku, nebo areál technických služeb v Třesti.

Moc mi vadí, obdobná  hmota Lídla a provoz parkovišrě pro 100 aut, umístěných v předškolním prostoru na Březinkách, důvody viz.  www.brezinky.a­tlasweb.cz

Až tak moc mi nevadí umístění Lídla v Jihlavě na Jiráskově ulici. Za dobré považuji umístění Coopu v Jihlavě za benzínkou na nároží mezi Žižkovou a Rantířovskou.    

Hezký zbytek pršivého dne přeje: Zdeněk Gryc

ZMAŘENÍ  POHYBU  HENDIKEPOVANÝCH  PO  BŘEZINKÁCH  

PREFERENCÍ ZÁJMU MORISTŮ,  TVRDĚ PROSAZOVANÝCH NA BŘEZINKÁCH NÁMĚSTKEM VOVSÍKEM, BYL ZMAŘEN BEZBARIEROVÝ KONTAKT OBČANŮ SÍDLIŠTĚ S LESOPARKEM. NARUŠENA BEZPEČNOST CHODCŮ A DĚTÍ Z MATEŘSKÝCH ŠKOLEK, VYKÁCENA CENNÁ ZELEŇ. AKCE SI VYŽÁDALA NÁKLAD PŘES 12 MILIÓNŮ.  

Projekty na zlepšení pohybu hendikepovaných po Praze, vyřešení problematiky bezdomovectví a podpora seniorů. To jsou hlavní pilíře kampaně  před podzimními volbami do pražského zastupitelstva.  

 Slibují, že zajistí bezbariérový vstup do stanic metra Anděl, Můstek a I. P. Pavlova. Chtějí také postupně obměnit městské autobusy a tramvaje za nízkopodlažní typy nebo usilovat o rozvoj informačních systémů pro zrakově či sluchově postižené. „Je třeba předcházet vzniku bariér důslednou kontrolou dokumentace při územním plánování,“ dodala bývalá náměstkyně primátora.

NÁMĚSTEK PRIMÁTORA,  RADEK VOVSÍK,  PROSADIL A PROSAZUJE V JIHLAVĚ  ZCELA ODLIŠNÉ TRENDY. TOMU JE NUTNO ZABRÁNIT!  VÝBĚR KANDIDÁTŮ U VOLEB  MŮŽE TYTO NEHUMANISTICKÉ SNAHY  OVLIVNIT. NEDEJME SE ZMÁST TRIKEM SOUVISEJÍCÍM  S PLATNÝM HLASOVACÍM LÍSTKEM = je a není 1. ODS Mgr. RADEK VOVSÍK

Zdeněk Gryc 

-------------------- 

Týden  mobility, který začal v českých a moravských městech ve čtvrtek. Kampaň propaguje aktivní způsob života a upozorňuje na problémy automobilové dopravy. Má také lidem nabídnout alternativy. Veřejnou dopravu nebo jízdu na kole.

Před devátou hodinou pohovořil do radiožurnálu náš přední odborník, profesor Dopravní fakulty ČVUT, někdejší ministr dopravy a spojů Petr Moos.

Podobná slova, se stejným obsahem, použil šéf katedry dopravních staveb VÚT Brno, profesor Vladimír Veselý, když předkládal a vysvětloval jihlavským orgánům segregovaný systém dopravního řešení sídliště Březinovy sady.

Používám této příležitosti, abych znovu a opakovaně upozornil na necitlivý přístup motoristické loby ODS na zničení pěší zóny na Březinkách – bezbariérového vstupu chodce do lesoparku Heulos.

Při této akci bylo nejenom pokácena cenná zeleň, ale i investována částka přes 12. mil. Kčs, která by patrně stačila na dokončení původního záměru, na realizaci ocelové lávky, která by chodci a cyklistovi umožnila pěší kontakt s historickým jádrem Jihlavy. Znamenalo by to značné úspory pro obyvatele sídliště, kteří by navíc nemuseli čekat na veřejnou dopravu.

Mnozí obyvatelé Březinek by uvítali krásnou procházku v klidném a výfukovými plyny nezamořeném prostředí.

Žaluji touto cestou na necitlivý přístup magistrátu, zejména na buldozer ODS, náměstka Vovsíka, o jehož bezohlednosti jsme se mohli dočíst nedávno ve sdělovacích prostředcích. Magistrát nevyhověl dvěma peticím občanů, narušil systém místní demokracie. Lidé, kteří v dané lokalitě bydlí, mají právo rozhodovat o svém životním prostředí. Anketa, kterou vymyslel náměstek Vovsík a nedemokraticky využil k novému hlasování je příkladem toho, co by zastupitelstvo, které vzejde z příštích voleb říkat a dělat nemělo:

30. 10. 2009. Radek Vovsík mi říká:

. . . . Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic. Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky). ….

Že by to byla také lež?

V Heidenheimu byl také dopravář, žák citovaného profesora Veselého, Ing. Šlechtický, který tam tyto poznatky nezískal. Náměstek Vovsík je tedy zcela mimo pochopení problematiky a to i přesto, že jsem mu osobně předal publikaci:

MĚSTA PRO LIDI – Koncepce snižování automobilové dopravy – příklady evropských měst. Informace pro zástupce měst a obcí. Vydané kanceláří pro úřední publikace Evropských společenství, 2004.

Zdeněk Gryc

SPALOVNA ODPADKŮ

JL „Debata o spalovně byla vyostřená“  Aktuality : 02.06.2010. Odpadky už není kam dávat, musí se pálit, tvrdili zástupci kraje. Jenže spalování odpadů je nebezpečné, oponovali ekologové.

 Na jedné straně většina zelených a ekologů, na druhé straně menšina zástupců kraje a energetické agentury. Tak vypadala debata asi 40 lidí v jihlavském kině Dukla o krajské spalovně. Pro ni je i část vedení města Jihlavy.

Myslím, že je škoda debatovat o problematice, která byla již před léty studována a myslím, že i dost optimálně místně a dopravně řešena. Dovoluji si proto v tomto blogu na původní návrh upozornit:

Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla  řešena v rámci  sídliště Bedřichov. Stalo se tak  v souladu s  „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“. Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV. Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou  na webu:   bedrichov.atlas­web.cz

Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34, Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno  na obr.  7.

Realizaci spalovny zabránilo,  že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba. Prostředky na spalovnu  měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU  a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení.

Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma. Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska. Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu. S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který myslím i továrnu navštívil. Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo. Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.

Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil. Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno,  Prof.Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna. Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení. Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině.  Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlas­web.cz  Prof.Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek – byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat,  že i zajistil,  v této souvislosti,  na VÚT  v Brně,  studii svozu odpadků pro okres Jihlava. Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant! Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky -  MVT.

Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem,  před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště. Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji. Podstatnou záležitostí však zůstává stávající trasa přivaděče, na kterou měl logicky navazovat obchvat města. Je škoda, že se jej nepodařilo realizovat v parametrech přivaděče, tedy čtyřech proudech. Je to obdobná škoda, jako likvidace čtyř proudů realizovaných podle projektu stejného autora dopravního řešení na Březinkách.

Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.

Zdeněk Gryc,

prosí pisatele případných komentářů, aby se plně podepisovali.

CYKLOSTEZKY

aktuální předvolební poznámka:

 NAHOŘE SE HRBÍ A DOLE ŠLAPE,

tímto cyklistickým bonmotem výstižně charakterizoval kolega arch. Ctibor Seliga  našeho soudruha ředitele v době, kdy jsme chodili  k volbám povinně. Doufám, že politická,  či pracovní  „cyklistika“ mizí,  přichází však „turistika“ politická. Nyní, když k volbám nemusíme, věřím, že tam tím spíše půjdeme. Přehlédneme vstřícné pohledy a sliby politiků na bilbordech a zapřemýšlíme. . . nejenom o našem městě.  Takže doufám, že se nehrbíme, či nebojíme  pod své příspěvky, či komentáře, zde, nebo  kdekoli jinde,  podepsat plným jménem. Názor je  autentičtější a má  větší váhu!

K věci:

NJR květen 2010 – Otevření cyklostezky bylo veřejnou  společenskou událostí.

V neděli 25. dubna 2010 měli CYKLISTÉ NAPROSTOU PRIORITU!   Akce byla výborná, ukázala nejenom zájem o cyklostezky, ale také, jak velká je v Jihlavě cyklistická populace.  Věřím, že je  argumentem pro další rozšiřování cyklostezek. Jak jsme trasou projížděli, tak bylo vidno, jakým bezpečným a nerušeným způsobem se dá dostat do krásného přírodního prostředí údolí řeky Jihlavy.  

BYLO  ZAJÍMAVÉ  KOLIK HEZKÝCH A DOBŘE NALADĚNÝCH POLICISTŮ TO UMOŽNILO.

Myslím, že by tato trasa mohla mít alternativu, která vyloučí střet s motorovou dopravou a průjezd ulicemi. V blogu se nemohu graficky vyjádřit,  proto odkazuji na web: brezinky.atlas­web.cz Na obrázku 24 je uvedeno: Návrh Březinovy sady z „LESA DO LESA“, PĚŠKY NERUŠENĚ A BEZPEČNĚ. Na výkresu je cyklostezka vyznačena  žlutými tečkami. Vyjděme z dnešní reality – lávka není -  a směřujme cyklostezku jako čtvrtou trasu do křižovatky cyklostezek k ZOO a  historickému Brněnskému mostu. Na druhé straně pak přes hráz rybníčka ve školním areálu ve směru stávajícího dlážděného chodníku, který končí v lese poblíže  Helenínské skály. Na MAPY.CZ  – základní mapě – při menším zvětšení  a turistické mapě Jihlavy lze sledovat tuto,  možnou trasu, která by vedla od Helenínské skály k lávce do Helenína.  Přes ni by se dostala na stávající cyklostezku. Vracím se k nedělnímu zážitku: BYLO  ZAJÍMAVÉ  KOLIK HEZKÝCH A DOBŘE NALADĚNÝCH POLICISTŮ  TO UMOŽNILO.

Takže těch by nebylo třeba. To je podstatné!

V blogu: Sídliště Březinovy sady Jihlava,  jsem mimo jiné uvedl starší text: “Kolega arch. Jiří Schubert zakreslil do svého územního plánu Březinky pouze schematicky. Nicméně je zde zvýrazněna černými tečkami pěší trasa Březinek navržená Prof. J. Veselým šéfem katedry dopravních staveb VÚT v Brně. Podle jeho původního návrhu byla tato segregovaná trasa souběžná s cyklostezkou. V návrhu byl dán důraz na přimknutí těchto tras k vrstevnicím pro pohodlí chodce i cyklisty! Do Schubertova územního plánu s vrstevnicemi jsem tučnými tečkami zakreslil návrh na cyklostezku vedenou krajinou lesních porostů Heulosu a údolím u řeky Jihlavy.  Cyklotrasa mezi areálem škol a Helenínem prochází významnou krajinou s historickými štolami a zbytky hornických hrádků. Voda, která vytékala ze štoly Zlaté studny dle archivních dokumentů léčila/ údaj od PhDr. F. Hoffmanna/. Možná, že by mohla být pojata i jako naučnou stezkou, která by také využila lesní lávku přes rokli Ústavského potůčku. / Znatel těchto souvislostí je pan Vilímek. / Jihlava úterý, 26. června 2007. ZGNutno zopakovat, že překonání  rokle s Ústavským potůčkem by vyžadovalo  lávku a terénní úpravy.  Trasa by zde byla  nákladná, ale zajímavá. Chtělo by  vypracovat studii a posoudit možnosti.

Napsal jsem o tom také  v blogu: 

CO BY SE VLASTNĚ MĚLO UDĚLAT

Při realizaci cyklostezek by se měla dělat průhledná výběrová řízení. Myslím, že by se tak dalo postavit VÍCE za MÉNĚ. Také některé práce by se daly zjednodušit. Všímal jsem si stavby cyklomostku za  loděnicí. Zdálo se mi, že stavba trvala nejenom dlouho, ale byla značně nákladná. Při realizaci koupaliště na Polance v  Třebíči jsem chodil přes invazní Bejlinu. Nemyslím, že by byla vhodná zrovna na místě u loděnice. Myslím však, že by se návrháři cyklostezek měli seznámit se sortimentem těchto vojenských inženýrských staveb, které postupně zastarávají. Jsou navrženy tak, aby se daly v krajině snadno postavit. Možná, že by se daly lacino odkoupit. Pokud jsou dobře navrženy, bývají i docela pěkné.

 ---------------------------------- 

EKONOMIE MOTORISTICKÁ

Je vypočítána  na  blogu – Sídliště Březinovy sady Jihlava – v příspěvku z  10. 4. 2010 v 14:44 Radek Vovsík říká

EKONOMIE CYKLISTICKÁ

JE TÍŽE VYČÍSLITELNÁ, SOUVISÍ S ŽIVOTNÍM STYLEM A EKOLOGIÍ. Kolik by ušetřil cyklista při kontaktu s centrem Jihlavy na benzinu, času a parkování ? Nakolik by byly Březinky a město méně rušeny hlukem a výfukovými plyny? Na kolik by se zvýšila bezpečnost chodce a cyklisty? Možná, že by se umožnila bezpečná jízda školáka z města  do škol na Březinkách, viz.  příspěvek čtenáře:

„Možná Vás pane Gryc překvapím, ale když jsem se zeptal syny, kolik dětí v jejich třídě z Březinek, tak jsem zjistil, že je to necelá třetina. Dvě třetiny (včetně mého syna) do školy dojíždí.“ Za pozornost děkuje: Zdeněk Gryc 

Motto: Chvála našim úředníkům Když by vedení města nic neudělalo, přijde okamžitá kritika – pro nečinnost. Když vedení města rozhodne, přijde okamžitá kritika – pro nesprávnou činnost. Ještě jsem tu nečetl, že by někdo navrhoval CO by se vlastně mělo udělat.

Ka | 2010–04–21 19:28:08 | Reagovat

„CO BY SE VLASTNĚ MĚLO UDĚLAT“?

Udělat dobrý územní plán s jasným rozvržením organizací ploch. Vyznačit obytné zóny a plně v nich respektovat životní prostředí. Tedy dle možnosti nevtahovat do nich dopravu. Vyčlenit průmyslové zóny a stanovit ochranná pásma a reservní plochy. Markety a jejich parkoviště umístit u příjezdových cest do města, jak je to vidno u našich zahraničních sousedů. Hlavně pak nepřipustit účelové vsuvky a INTERVENCE !!! VŽDYŤ JE TO TAK JEDNODUCHÉ, NA MARKETY A JEJICH OBROVSKÁ PARKOVIŠTĚ, NYNÍ AKTUÁLNĚ 200+350 AUT, Z MĚSTA VYJÍŽDĚT, NE DO NĚHO VJÍŽDĚT!!! Také se snažit přemýšlet a znát veškeré vazby.Urbanista Jiří Jirmus to uměl,  ÚP jsme ctili,  než jsme něco začali,tak jsme k němu zašli,vyložil nám souvislosti, nakreslil nám ochranná pásma, upozornil na infrastrukturu. Ve Stavoprojektu byla Umělecko-technická rada. Každý projekt se zde předkládal v konceptu. Jeden z architektů byl pověřen zpracovat oponenturu. Ostatní vyjádřili své náhledy na radě. Nakonec byl sepsán zápis, který ukládal autoru úpravy. Myslím,že vždy byly na prospěch návrhu. Je to tak složité? Po odchodu ze Stavoprojektu jsem upozornil  na to, aby tato dokumentace, byla pro paměť města zachována. Zajímavé by to  bylo třeba u divadla. Návrh na projekt projednat v konceptu se všemi institucemi,ak­tivně,ne jim posílat hotový projekt k vyjádření. BILBORDY NEDĚLAT PRO VOLIČE, ALE PRO OBČANA. ZDE HO VIZUÁLNĚ INFORMOVAT, CO MAGISTRÁT ZA PODPORY JÍM ZVOLENÝCH ZASTUPITELŮ HODLÁ V DANÉ LOKALITĚ REALIZOVAT. Náměstek Vovsík se ve své argumentaci odvolává na zvyklosti v EU. Tam je zvykem informovat občana o závažných záměrech, které se ho týkají tímto způsobem a zejména zavčas! 

Je  povinností magistrátu a zastupitelů  občanu sloužit, ne ho obcházet!

Na jednáních argumentovat v zájmu občana té které lokality, ne podnikatelského záměru, který  má na prosazení široký aparát! INFORMOVAT OBČANA  A NASLOUCHAT MU PATŘÍ K TÉ PRAVÉ DEMOKRACII…. TAKY  TAM PATŘÍ JÍT K VOLBÁM S CÍLEM VYSTŘÍDAT PARTU O KTERÉ VÍM CO UŽ UDĚLALA  A NE SE NECHAT NACHYTAT SLIBY NA BILBORDECH ! TO JE JASNÁ ODPOVĚĎ NA TO – CO BY SE MĚLO UDĚLAT !!!

• nebo ne? Zdeněk Gryc