Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

„Skaut je dítě, oblečené jako kretén, pod vedením kreténa, oblečeného jako dítě.“

Zdeněk Gryc | Pátek, 19. 5. 2017 v 19:03

„Skaut je dítě, oblečené jako kretén, pod vedením kreténa, oblečeného jako dítě.“
čtenář | 2015-07-29 09:30:06 | Reagovat
Pavlík | 2017-05-08 13:26:27 | Reagovat
Když vidím, jak se dnešní skauti chovají k sobě i k přírodě jako hyeny, je mi velmi úzko.
Pavlík | 2017-05-08 13:26:27 | Reagovat

———————————————————-

Tak si pane Gryci oblečte skautský kroj a běžte na radnici protestovat proti dalšímu ničení a rozkrádání města. Ikdyž jak se říká
- skaut je dítě oblečené jako kretén, pod vedením kreténa oblečeného jako dítě.
Nebojím se použít takovýto humor, protože skautské myšlenky se bohužel dnes již velmi odchýlily od těch Foglarových.
Když vidím, jak se dnešní skauti chovají k sobě i k přírodě jako hyeny, je mi velmi úzko. Foglar i Svojsík se obracejí v hrobě.
Pavlík | 2017-05-08 13:26:27 | Reagovat
———————————————————-
Pane architekte, než začnete číst, raději si vezměte nějaké sedativum.
Nedávno jsem někde četl zajímavou definici skautingu, cituji:
„Skaut je dítě, oblečené jako kretén, pod vedením kreténa, oblečeného jako dítě.“ Jak jsem dostal, tak prodávám, nemyslím tím nikoho osobně.
čtenář | 2015-07-29 09:30:06 | Reagovat
——————————————————————–
Nihil novi sub sole !
Nic nového pod sluncem. V padesátých letech minulého století obdobně chodili starci pod rádoby důvěryhodnou značkou Osvětová beseda po školách a vykládali prvňáčkům, jak Masaryk střílel do dělníků.
čtenář | 2015-06-19 16:23:47 | Reagovat
———————————————————
„se říká“. . . „jsem někde četl“. . . „chodili starci a vykládali“ =
ANONYMNÍ ZDROJE ANONYMA,
který nejenom píše zákeřně, ale který v poslední době změnil „čtenář“-e, na „pozorovatel“-e a nyní na „Pavlík“, který „skauty kretény“ reagoval na článek:

„Je pro mě důležité a smysluplné vystupovat aktivně proti věcem, se kterými nesouhlasím.
Fotografie skautky, jež se postavila neonacistovi, obletěla svět
Skautkou, která se díky pohotovosti jednoho z účastníků protidemonstrace na 1. května v Brně dostala do světových médií, je šestnáctiletá Lucie Myslíková.
„Šla jsem na protidemonstraci jako někdo, kdo je rozhodnutý věci změnit. Podle mě dává smysl pokoušet se měnit svět kolem sebe,“ uvedla pro BBC s tím, že chce, aby se více mladých lidí postavilo fašismu.
„Je pro mě důležité a smysluplné vystupovat aktivně proti věcem, se kterými nesouhlasím.
Nenávist jako taková a její šíření je jednou z těchto věcí, které jsou navíc ve dnešní společnosti stále více tolerovány. Cítila jsem se prostě povinna se vůči otevřeným propagátorům fašistické ideologie vymezit.“
O svou bezpečnost se v tu chvíli prý nebála. „I kdyby se mi něco stalo, fyzické zranění se vždycky nakonec zahojí. Kdybych ale zůstala zticha a rozhodla se nic neudělat, zanechalo by to ránu uvnitř mě, která by se nezahojila nikdy,“ uvedla pro BBC.
Dívka muži řekla, že země mají povinnost pomoci lidem na útěku před válkou a konflikty a že v takovýchto případech hranice neexistují. On jí odpověděl, že těmi stejnými lidmi, které se snaží zachránit, bude znásilněna.
Nejabsurdnější dívce na tom všem přijde, že někteří lidé jí vyčítají účast ve skautském kroji a samotnou ji nazývají extremistkou. Skaut má podle nich být nestranický.
„Skautské hodnoty se na základě naší historické zkušenosti vylučují s podporou fašismu, nacismu a komunismu. Vystoupit proto na protifašistické demonstraci ve skautském kroji mi přišlo přirozené,“ reagovala Myslíková.
Příznivce krajní pravice a antifašisty museli od sebe držet těžkooděnci
Autor: Václav Šálek
Zdroj: ČTK

PSÁT O SKAUTECH JAKO KRETÉNECH ?

Skautský zákon a skautský slib, který mladí lidé skládají, je vlastně životní cestou – příběhem.
Ilustruje ji „Portrét“ spisovatele a scenáristy, předsedy českého PEN klubu, politického vězně komunistického režimu a významné osobnosti české společnosti u příležitosti jeho 85. narozenin.
Dokumentární film o politickém vězni, spisovateli, šlechtici a skautovi Jiřím Stránském.
Převzato: „Obsah filmu vychází z konfrontace skautského desatera a spisovatelova života. Skautský zákon a skautský slib, který mladí lidé skládají, je vlastně životní cestou. Ta cesta je jasně vytvářena napětím mezi ideálem a realitou. Ono napětí vychází v prvé řadě z toho, že kluci a dívky skládají slib v dětském věku a netuší, před jaké životní situace a rozhodnutí budou postaveni. To je právě dokazatelné na životním příběhu spisovatele Jiřího Stránského, (skautskou přezdívkou Jíry).
Šílené dvacáté století se dvěma totalitami postavilo Jiřího Stránského a jeho rodinu před úkoly, které by ani nejodvážnější skautská bojová hra neuměla vymyslet. Zatčení otce za války i po roce 1948, zatčení bratra, jeho dvojnásobné věznění v temných letech padesátých a v době po okupaci v letech sedmdesátých.
Film je koncipován jako skautská bojová hra, stezka, cesta. Děj postupuje chronologicky a každá etapa života je konfrontována s bodem z desatera a slibem. Základem skautského života je smysl pro pravdu a přátelství, na to v základu útočil režim, který Jiřího Stránského zavíral, ponižoval, pokoušel se mu rozvrátit rodinu. Režim popíral veškeré ideály lidství i toho, co lidskou bytost přesahuje.
Právě rodina, ze které pocházel a neuvěřitelný příběh lásky a silného vztahu s jeho ženou Jitkou, dětmi a vlastními rodiči je druhým úhelným kamenem filmu.“
Znění českého Skautského zákona
• Skaut je pravdomluvný
• Skaut je věrný a oddaný
• Skaut je prospěšný a pomáhá jiným
• Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta
• Skaut je zdvořilý
• Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských
• Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců
• Skaut je veselé mysli
• Skaut je hospodárný
• Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.
————————————-
Skaut je pravdomluvný a zdvořilý. Anonym, aby se distancoval od svých minulých nenávistných komentářů, nemění styl, ani obsah, ale „podpis“. Je nezdvořilé, když je na to poukázáno, tak stejně jako v minulosti reagovat:
Promiňte Zdeňku, ale začínáte projevovat silné příznaky paranoidního stihomamu.
Pavlík | 2017-05-18 17:46:22 | Reagovat

Pane Gryci, vidím, že vám opravdu hodně vadí, že už sem pozorovatel či čtenář nepíše, tak jste si našel nového nepřítele, kterého budete obtěžovat svými stihomami? Připomíná to paranoidní jednání.
Pavlík | 2017-05-19 08:19:26 | Reagovat

Třeba ho někdo pozná.
A s chutí na něj upozorní, což bude jen dobře, pokud ten nenechavec nebude o něco tmavší.
Stejně ale práskači nevymřeli s koncem StB. Jeden takový bývalý informátor StB napráskal na blogu pana Jána Lauka včetně takových podrobností, jako kolik platí za hotel, co měl ráno k snídani a podobně. Bretschneiderové nikdy nevymřou.
pozorovatel | 2017-04-29 12:56:02 | Reagovat

Ostatní anonymové v Jihlavských listech jsou dost ostří chlapíci: „Co na srdci to na jazyku.“
Nejsou chameleoni.
Jihlava 19, 6. 2017. Zdeněk Gryc

KABARET na HRADĚ

Zdeněk Gryc | Pátek, 5. 5. 2017 v 8:17

Kabaret na Hradě
Je praktická ukázka, kam až zajde ješitnost a naschvály mocných. Už první úporné lhaní Haška za asistence Zemana při schůzce v Lánech předznamenalo šaškování mocných. Zeman se včera zjevně dobře bavil. Sobotka ho kdysi nevolil, že? Zeman má paměť a umí mluvit a zaujmout. Celý politický slalom od členství v KSČ v roce 1968 a v době když se Palach upálil, svědčí o jeho politickém charakteru. Opoziční smlouva, Klaus a Zeman také. Jsou novináři typu Slonková, kteří se pokouší otevřít oponu, za kterou se hraje. Celý svět se zabývá podzemními toky propagandy, která ovlivňuje nejenom volby. Agentury, které ví, jak jít na spotřebitele, umí ovlivnit veřejné mínění. Volič se málokdy dokáže orientovat v osobách a jejich pohnutkách. Hlasuje nakonec podle emotivní sympatie. Profesor Švejnar, v těchto tocích zájmů a peněz zavčas poznal, že nemá naději. Uvidíme, jak to dopadne s Profesorem Drahošem. Bylo by krásné, mít na Hradě slušného a elegantního člověka, který není mstivý a ješitný. Zeman už vyoral, s různými politickými pluhy, dlouhou brázdu v politice a rozdělil národ. Jeho minulá volba byla dosti těsná.

Zdeněk Gryc
————————-
PS. Převzato z Novinky. cz článek Zeman od Vladimíra Michny:
„V prvním kole historicky první přímé volby prezidenta ČR Miloš Zeman zvítězil se ziskem 24,21 procenta hlasů. Celkově pro něj v lednu 2013 hlasovalo 1 245 848 lidí. Těsně tak předstihl druhého v pořadí – ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle výsledků zveřejněných Českým statistickým úřadem se k Miloši Zemanovi přiklonili hlavně voliči v menších městech a na venkově. Celkově vyhrál v osmi krajích.
Nakonec Zeman po nevybíravé a nacionalisticky eskalované kampani uspěl i v druhém kole, když získal 54,8 procenta. Hlas mu odevzdalo 2 717 405 lidí, zatímco jeho protikandidáta podpořilo zhruba o půl miliónu voličů méně.“
—————————

ANONYMNÍ POHROBCI REDAKTORA JISKRY, SOUDRUHA MILANA DVOŘÁKA, STÁLE V AKCI = OTÍRAT SI HUBU.

Zdeněk Gryc | Pondělí, 24. 4. 2017 v 22:19

Jihlavské listy Šéf Dukly: Za extraligou jsem tvrdě šel. Cíl se podařilo splnit
Autor: David Kratochvíl Sport : 22.04.2017 Komentáře (14) Diskuze u článku byla ukončena. Admin

—————————————————————

Pan architekt zde srdnatě bojuje proti anonymům a nickům. Přitom ale takový nick ledacos vypovídá o svém autorovi. Tak třeba nick pana architekta „Ca-Baret“ (dráček se třemi hla-vičkami) představuje skvělou autorovu tvúrčí invenci, naproti tomu „pozorovatel“ ukazuje naprostou absenci originality. Ovšem nick utvořený podle vynikajícího malíře prozrazuje autorovu nabubřelost.
pozorovatel | 2017-04-23 08:58:30 | Reagovat
—————————————————————
„zde“ ani nikde jinde, v souvislosti s předmětným článkem nenapsal Pan architekt ani slovo.
Architekt je přes plavání a leccos jiného. Jeho děda až vnuk, nebyli nikdy na stadionu při hokejovém zápasu, byli v rámci svých sportovních aktivit jinde.
Kampaň soudruhů s tím správným světovým názorem zahájil v tisku:
MILAN DVOŘÁK „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.“ Obdobné osobní invektivy, na architekta Březinek, včetně uvádění jeho jména, jsou bohatou náplní aktuálních komentářů anonymů v Jihlavských listech.
————————————–
V úterý 25. února 1975 vyšla Jiskra, orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů. Za těchto pouhých padesát haléřů byli na první straně Jiskry občané jihlavského okresu obdařeni fotografií bdělých milicionářů s puškami na ramennou. Pod fotografií je tento nápis: PŘÍSLUŠNÍCI LIDOVÝCH MILICÍ se stali v únorových dnech 1948 pevnou oporou lidové demokratické republiky a pomohli zmařit plány reakčních sil. Pod nimi je báseň Františka Branislava: ÚNOR. Pod hlavičkou Jiskry jsou uvedena slova vedoucího tajemníka: „Nemůžeme se spokojit s dosaženým“. Komentář Jiskry: ZACHOVEJME POKROKOVÉ TRADICE A SYMBOLY “ Kvartal prověren“: Žijeme v prvních měsících roku, v němž oslavíme 30. Výročí osvobození. Mnoho k tomuto výročí chystáme. Otevřeme nové síně tradic – v muzeu, Motorpalu i jinde odhalíme v Jihlavě památník osvoboditelům v podobě slavného tanku T-34 atd. připomeneme zejména mladým lidem, poválečné generaci, že vítězství ve Velké vlastenecké válce je neodlučitelně spojeno se jménem Stalin. Pokloníme se památce padlých v desítkách míst okresu. My v novinách chceme přinést vzpomínky těch, kteří onu dobu žili a přiblížit ji dosud nepublikovanými fotografiemi. Podnětů je mnoho. Chci přispět dalším, jehož by se měli chopit soudruzi na městském národním výboru (finančně?!) a z Muzea Vysočiny (historicky).

Na rohu v ulici Pionýrů 1 můžete připozorném zahledění nalézt nápis starý 30 let. Zub času tu sice udělal své, ale zase natolik, aby nebylo možné vskutku historický nápis identifikovat. Vím o něm řadu let, a proto mi nedělá potíže jej rozluštit. Tehdy před 30 lety, se zde podepsal zřejmě jeden z příslušníků ženijní jednotky, která měl za úkol zajistí odminování. Stoupněme si dnes pod nápis na tabuli této budovy, hlásající, že na tomto místě stál Ditrichštejnský palác, v němž bydlil v r. 1830 až 32 jako student Karel Havlíček Borovský . . . a čtěte poněkud níže slova psaná na rychlo azbukou KVARTAL PROVEREN NIN NĚT! Podepsán samozřejmě rovněž azbukou „gardový nadporučík Rvalov“ a ještě níže připsán datum. Zřejmě nejde o jediný symbol tohoto druhu z konce 2. světové války v našem městě.

Při pozorném porozhlédnutí by se jich v Jihlavě našlo více. Své a užitečné by zde mohli sehrát pionýři se svými vedoucími. Měli by také prohledat půdy, sklepy a kůlny starých domů, podívat se na dávno odložené předměty, časopisy aj., v nichž může být také mnoho zajímavého o lidech a době, kterou vzpomínáme. „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré. Mnohem víc mu to bude slušet třeba u kostelíčka sv. Jána na Kalvárii, či na jiném místě. Všimněte si však, že vpravo na mostě /směrem od Jánů/ je naň pamatováno příslušným místem. Projektant tu pozorně dbal historie uchování památky, možná dokonce umělecké památky. My bychom teď měli pamatovat na to, aby ono prázdné místo vyplnila třeba socha sportovce, jako symbol mládí obyvatel sídliště, jež by také byla doplňkem stojících a připravovaných sportovišť.
Nezůstaňme však jen na polovině poučení. Byl a po desetiletí žil plným životem dnes již zbouraný blok domů U Jánů – i s hospodou. Ta hospoda s jejím okolím nebyla také obyčejným místem, pokud jde o dělnické hnutí Jihlavy a Jihlavska. Tady se vlastně bojovalo na sociálně demokratické levici o vznik komunistické strany v městě. Bližší nechť řeknou historici, ale příslušné městské orgány a komunisté v nich by si měli vzít za své uchování podobné tradice. Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení památníku 1. prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města, na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval. Domnívám se, že nestojí nic v cestě tomu, abychom odhalili (dříve či později) památníček událostem dělnického hnutí na zmíněném místě U Jánů. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude zřejmě pozdě.

ŠOVINISMUS + NENÁVIST. . . CUI BONO?

Zdeněk Gryc | Středa, 5. 4. 2017 v 10:50

Prší, prší jen se leje pan Ján Lauko se na blogu směje.

„Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter“

V filozoficko humanistické cukrárně, blogu pana Lauka,
se k zapití obvyklých sladkostí uvařilo v posledním blogu hodně horké a hořké kafe.
Pan Lauko je mezi blogery, kteří se u fota představí i když jejich osobnosti jsou v regionu celkem známy UFO.

Pan Lauko před 7 lety:
Aj zábava musí byť ušľachtilá!
| Pondělí, 14. 6. 2010 v 9:43
Jednou z najvznešenejších a najvyšších hodnôt tohto univerza je Čistota. Všetko, čo ľudia vytvárajú a čo chcú, aby vôbec malo nejakú cenu, musí byť preto predchnuté Čistotou. Malo by sa ňou skvieť vnútro každého človeka. Čistým a ušľachtilým by malo byť naše cítenie, naše myslenie, ale aj naša reč i naše jednanie. Čistým a ušľachtilým by malo byť všetko, čo robíme a na čo len siahneme, teda i náš spôsob zábavy.
———————————————————–
Pan Lauko aktuálně:
„Ukrajinec si bude myslet, že bojuje proti Rusku, že bojuje za svou svobodu. Bude si myslet, že nakonec dosáhl svobodu. No tehdy se dostane do úplné závislosti od nás. “

„V této válce hlupáků budou slovanští hlupáci oslabovat sebe, ale posilovat nás, organizátory vzájemných válek, přičemž v krvavých událostech nebudeme přímo účinkovat.“

Takové jsou tedy zákulisní praktiky elity západního světa, přičemž nadřazenost západu je již i dnes jasně patrná každému, kdo ji vnímat chce. Přesvědčivým důkazem toho, že jsme pro ně pouze lidmi druhé kategorie je třeba stará známá skutečnost rozdílné kvality potravin, které se ve stejném obalu, ve stejné váze a ve stejné ceně prodávají na západě a na východě Evropy.

Rozdílná je pouze kvalita! Lidem druhé kategorie musí totiž stačit i druhořadá! I odpad!
—————————————————–
V lepším případě by se to dalo využít k propagaci nikoli tu-zemáku, ale tuzemských potravin.
Našim zemědělcům a obchodníkům by to prospělo.
Myslím, že kvalitu a hygienu potravin ovlivnily kladně normy EU. Kdysi jsem dost projednával své projekty s OHES. Vím, že i za totáče se snažili udělat v rámci formaldehydů, hygienických pásem, okolo zdroje maximum. Výborné pracoviště s vysokým renomé!
Vím, že penicilin a zejména aureomicin, antibioutika který se k nám dostala s vojskem USA, byl hanebně zneužit socialistickou velkovýrobou ve výkrmnách prasat.
Nevím jak je to s resistencí antibiotik na polích v současnosti.

Vzpomínám, jak jsme chodili na místo školy hledat v brambořištích „amerického brouka“.
Horké kafe pana Lauka v tom pokračuje.

Slovenština je mi milá. S ruštinou jsem měl potíže měkký a tvrdý jeřík a velké „F“. Nic proti ruštině, ale zavádět ji zase povinně do škol se mi moc nelíbí.
Ví někdo, co je „zaklopočnoe sojediněnie“. Bez zkoušek ze sady skript s touto tematikou jste nevystudovali architekturu.

V politice existuje pojem “ UŽITEČNÝ IDIOT“!
Pozor, aby se jimi nestali čtenáři JL,
„NA VINICI PÁNĚ… pana Jána Lauko“,
po přečtení OTÁZKY i ODPOVĚDI na blogu:

„Existuje vyvyšování západu nad slovanské národy? Jednoznačně ano!“

Přečíst a zamyslet se nad blogem a komentáři v současném předvolebním období ?

Druhou novinkou JL je UFO aktuálně přejmenované na „pozorovatel“ i ten přitvrdil:

. . . Je možné zapomenout na takové, jako byli Hitler, Stalin, či Havel? I kdybychom rádi zapomněli, ono to prostě nejde. Snad další generace, dá-li Bůh dokáže, že pro ni budou stejně otravnou položkou dějepisu, jakou je dnes třeba Caligula či Nero. A jak doufám, na tvůrce dramatických paskvilů brzy nevzpomene ani ta nejobsáhlejší encyklopedie.
A co se týče politických mrtvol, těch máme hafo, ale usilovně se tlačí do sdělovacích prostředků. namátkou lze jmenovat Kalouska.
pozorovatel | 2017-04-01 15:24:18 | Reagovat
——————————————–
Máme tedy nově trojici Hitler, Stalin, Havel.
Pod anonymem „pozorovatel“, dříve „čtenář“, má ve své shodné post-totalitní nenávisti zahrnutou také církev:

„Copak černoprdeláči, ti spojovali s každým, s komouši a teď by se spojili třeba s ďáblem,
jen aby byli ve vládě.
čtenář | 2016-11-22 19:14:08 | Reagovat

Argumenty nejsou potřeba.
Tato strana tím, jak se předvádí, je vyrábí sama. Stačí, jak se přisává ke každému režimu. A jestli uctívá Ježíše nebo Allaha, je jí docela jedno. Účel světí prostředky.
pozorovatel | 2017-03-17 09:23:24 | Reagovat“
——————————————————–
Aktualitou je realizovaná nenávist, viz články:
Teroristu z petrohradského metra letos zverbovali islamisté z Kyrgystánu
Kamera zachytila první chvíle po náletu na Idlib. Zabíjela chemická zbraň
Co s tím? Přestat zbrojit v globálu a věnovat se lokálním válkám.
Jak začít? Trampa a Putina vybavit pouze skromnou trampskou výstrojí na 14 dní. Oba bez Oba-my poslat na 2 putiny, do opuštěné přírody na Sibiři, druhou na Aljašku.
——————————————————-
Mou poslední realizovanou stavbou je PVT, s unikátem v RVHP, počítačovým pracovištěm chráněným před EMI. Jeho specielní problematiku řešil:
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR, v. v. i. je výzkumná instituce zabývající se studiem fyziky plazmatu, souvisejících procesů a jejich využitím a výzkumem řízené termojaderné fúze. Ústav byl založen v roce 1959 (tehdy ještě pod názvem Výzkumný ústav vakuové elektroniky). Roku 1974 získal ústav sovětský tokamak TM-1-MH, který byl uveden do provozu v roce 1977. Od roku 2008 provozuje ústav tokamak COMPASS, největší tokamak v České republice.[1] Spolu s Fyzikálním ústavem AV ČR se také podílí na chodu Badatelského centra PALS provozujícího jódový laserový systém Asterix IV.[2] Ústav byl v roce 2009 časopisem 21. století jmenován mezi deseti nejúspěšnějšími ústavy Akademie.[3]
Jednotlivá vědecká oddělení ústavu se zaměřují na řízení termojaderného slučování, využití elektrických výbojů, interakci plazmatu s jinými skupenstvími hmoty, likvidaci odpadů v proudu plazmatu, procesy plazmového stříkání, výzkum a vývoj v oblasti ultrapřesné a speciální optiky a řešení dalších problémů souvisejících s plazmatem.
Klikněte na web:
www. avcr.cz
potom na:

„Osobní stránky Jiřího Drahoše“
Proč chci být prezidentem?

Chci, aby zvítězily hodnoty, které jsem celý život zastával: pravda, rozum a úcta k životu. Mám rád Česko a záleží mi na lidech, kteří tady žijí, proto budu kandidovat. Nabízím svoje zkušenosti a jsem odhodlaný jít do služby všech občanů naší země.

Přál bych si, abychom si věřili.
Když věříte sami v sebe, nemusíte mít obavy z budoucnosti. Proti strachu a malověrnosti stavím rozum a odvahu. Budu podporovat národní hrdost založenou na zdravé sebedůvěře – nebudeme poklonkovat nikomu.

Přál bych si, aby Profesor Drahoš byl zvolen Presidentem:
Ing. arch. Zdeněk Gryc

„VLK v rouše beránčím“

Zdeněk Gryc | Neděle, 19. 3. 2017 v 21:04

PŘÍBĚH PhDr. Miloslava kardinála Vlka
(17. května 1932 Líšnice u Milevska − 18. března 2017 [1] Praha )
JE AKTUALITOU, KTEROU PIETNĚ CTÍ CELÝ NÁROD.
PŘÍBĚH SE ZCELA VYMYKÁ ZAŽITÉMU AFORISMU
O VLKU V ROUŠE BERÁNČÍM.

Příběh je živým dokladem působení církevních osobností na morálku národa.
Příběh kardinálů Tomáška i Vlka by měl znát každý občan. Týká se to zejména mládeže, která nezažila obě totality.

Vlci v rouše beránčím však existují!

Manipulativní lidé jsou všude mezi námi a mají dva cíle:
zvítězit a vypadat u toho dobře.
Jejich oběti si často nejsou téměř vědomy, co se vlastně děje. Nebuďme už jenom ovládanými ovcemi. Mlčet k invektivám na církev, které se snaží podvodně pluralisovat, považují za souhlas.
Naučme se odhalovat vlky, zejména ty kteří vyjí anonymně a třeba i podvojně:
————————————–
Hyenismus.
Rušit klid mrtvých, aby se „tým odborníků“ dohadoval – „je to hnát Toufara nebo není to hnát Toufara“, z toho se dělá špatně. A za každou cenu vyrábět svaté, to je nezlobte se skutečně v dnešní době směšné. Jaký mu přisoudí zázrak, bez něj to bohužel dost dobře nejde. Snad ten pohyblivý křížek? Ať už to bylo dílo faráře, snaživce estébáčka, či davová psychóza, připadá mi to poněkud slabé. Nikdo nepochybuje o tom, že Toufarova smrt byla důsledkem krutého totalitního režimu, ale hrabat se v kostech mrtvých je neúcta podobná tomu, jako když otylý Duka nosí o pouti údajnou lebku svatého Václava. Maškaráda.
čtenář | 2015-06-16 09:38:19 | Reagovat

Copak černoprdeláči, ti spojovali s každým, s komouši a teď by se spojili třeba s ďáblem,
jen aby byli ve vládě.
čtenář | 2016-11-22 19:14:08 | Reagovat

Argumenty nejsou potřeba.
Tato strana tím, jak se předvádí, je vyrábí sama. Stačí, jak se přisává ke každému režimu. A jestli uctívá Ježíše nebo Allaha, je jí docela jedno. Účel světí prostředky.
pozorovatel | 2017-03-17 09:23:24 | Reagovat
——————————————–
Aktuality : 16.03.2017 vyšel v Jihlavských listech článek:
„Lídrem do voleb je poslanec Vít Kaňkovský. “
Cílem anonymních komentářů je vzbudit k církvi nenávist s cílem:

ZAMEZIT RESTITUCE, SEBRAT VZDUCH A KREV CÍRKVI
a tak ji pomalu zničit,
Nejenom církev, ale i šlechta potřebuje pro udržení architektury svých sídel trvalé finanční zdroje.
Pokud bude do jejich architektur nejenom zatékat, tak budou postupně zničeny. Každý objekt potřebuje svého majitele a údržbáře.
PhDr. Hoffmann byl z Jihlavy vyhnán, nejenom pro nesouhlas s okupací.
Už před přepadením v srpnu 68 publikoval na toto téma v Jiskře závažné články a v nich i třeba i nelichotivou žalobu na pracující, poukaz na to, že místo práce na rekonstrukci se pracovníci zamknou a mastí karty.
Snažil se tím oponovat článku pracovníka ONV, že jihlavské památky, včetně Sklípku, by nezaplatil ani americký milionář.
Sklípek je doklad toho co lze zachovat a co nikoli. Byl léta zavřen a opuštěn, byla ale udělána plechová střecha.
Televizní diváci toho hodně viděli, co se stane s kostelem, či zámkem bez údržby.
Dnes už nikdo neuvěří nepochopení a peripetiím, které tehdy provázely snahu o zachování historické podstaty Jihlavy, jejíž součástí je církevní architektura, včetně drobných sochařských artefaktů. Doklady o tom lze nalézt v dobovém tisku. Jeho svědectví je nezastupitelné.
Je mimo rámec tohoto psaní dokazovat, jak tehdejší vedoucí činitelé, převodové páky politiky strany, poničili asanacemi historické jádro Jihlavy včetně Kreclu.
Dokladem tehdejší doby je článek Františka Hoffmanna :
O památkářích a neb o nepravých hromosvodech ze 7. 12. 68 :
“ Zámek v Brtnici je zplundrován, jeho renovace si vyžádá milionové částky“.
Z obdobných případů vyplývá nutnost vrácení církevního majetku do rukou těm pro něž byl budován a kterým má sloužit.
Nejde pouze o českou krajinu, architekturu, koncepci a siluetu města.
Jde také o svědectví doby, ať již v knihovně nebo interiéru, románským freskem počínaje, ohmatanou klikou a vyšlapanými schody konče.
Nelze vypsat všechny důvody pro navrácení dítěte matce.
Církev která, vybudovala tato díla svým rozumem a vkusem má právo se o ně v dalších stoletích starat.
Je to pokladnice nezměrného bohatství, které o sobě vydává svědectví in situ, stejně jako šlechta, která ho shromáždila v zámku.
Musea jsou musea. Zoo je Zoo.
Přirozený a spirituální život v klášteře, je obrovským přínosem pro město či městys, viz. Kamenice u Jihlavy.

To co se stalo s klášterem a jeho artefakty v interiérech v Rajhradu u Brna, bylo podobné jako v Nové Říši u Jihlavy.
To co se stalo v Želivském klášteře s opatem Tajovským.
To co se stalo v Číhošti s farářem Toufarem jsou mementa totality.
Nenechme se zblbnout anonymními žvejky duchů, publikujících dobové sentence už v Jiskře 25. 2. 1975 :
Glorifikaci Stalina
Požadavek na zničení církevního artefaktu, „sochy sv. Jána“.
Volání po „soše Gottwalda“ pro Jihlavu.

To je ideologie totality.
Ideologie a jízdní řád církve je desatero.

Zničení církve by mohlo uvolnit prostor pro jiná duc-hovna, která se cpou do Evropy.
Nacismus a komunismus tu byly. Kritizovat církev je možné. Nedělejme to ale podpásově, anonymně, sprostě a z jedné vody na čisto.

Renčínovo politické ponaučení:
„Člověk nemůže vstoupit dvakrát do stejné řeky, nicméně do stejných sraček není počet vstupů omezen.“
Zdeněk Gryc




© 2008 Parola s.r.o.