Blog Jihlavských listů

SPALOVNA ODPADKŮ

JL „Debata o spalovně byla vyostřená“  Aktuality : 02.06.2010. Odpadky už není kam dávat, musí se pálit, tvrdili zástupci kraje. Jenže spalování odpadů je nebezpečné, oponovali ekologové.

 Na jedné straně většina zelených a ekologů, na druhé straně menšina zástupců kraje a energetické agentury. Tak vypadala debata asi 40 lidí v jihlavském kině Dukla o krajské spalovně. Pro ni je i část vedení města Jihlavy.

Myslím, že je škoda debatovat o problematice, která byla již před léty studována a myslím, že i dost optimálně místně a dopravně řešena. Dovoluji si proto v tomto blogu na původní návrh upozornit:

Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla  řešena v rámci  sídliště Bedřichov. Stalo se tak  v souladu s  „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“. Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV. Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou  na webu:   bedrichov.atlas­web.cz

Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34, Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno  na obr.  7.

Realizaci spalovny zabránilo,  že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba. Prostředky na spalovnu  měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU  a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení.

Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma. Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska. Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu. S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který myslím i továrnu navštívil. Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo. Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.

Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil. Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno,  Prof.Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna. Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení. Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině.  Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlas­web.cz  Prof.Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek – byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat,  že i zajistil,  v této souvislosti,  na VÚT  v Brně,  studii svozu odpadků pro okres Jihlava. Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant! Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky -  MVT.

Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem,  před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště. Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji. Podstatnou záležitostí však zůstává stávající trasa přivaděče, na kterou měl logicky navazovat obchvat města. Je škoda, že se jej nepodařilo realizovat v parametrech přivaděče, tedy čtyřech proudech. Je to obdobná škoda, jako likvidace čtyř proudů realizovaných podle projektu stejného autora dopravního řešení na Březinkách.

Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.

Zdeněk Gryc,

prosí pisatele případných komentářů, aby se plně podepisovali.

CYKLOSTEZKY

aktuální předvolební poznámka:

 NAHOŘE SE HRBÍ A DOLE ŠLAPE,

tímto cyklistickým bonmotem výstižně charakterizoval kolega arch. Ctibor Seliga  našeho soudruha ředitele v době, kdy jsme chodili  k volbám povinně. Doufám, že politická,  či pracovní  „cyklistika“ mizí,  přichází však „turistika“ politická. Nyní, když k volbám nemusíme, věřím, že tam tím spíše půjdeme. Přehlédneme vstřícné pohledy a sliby politiků na bilbordech a zapřemýšlíme. . . nejenom o našem městě.  Takže doufám, že se nehrbíme, či nebojíme  pod své příspěvky, či komentáře, zde, nebo  kdekoli jinde,  podepsat plným jménem. Názor je  autentičtější a má  větší váhu!

K věci:

NJR květen 2010 – Otevření cyklostezky bylo veřejnou  společenskou událostí.

V neděli 25. dubna 2010 měli CYKLISTÉ NAPROSTOU PRIORITU!   Akce byla výborná, ukázala nejenom zájem o cyklostezky, ale také, jak velká je v Jihlavě cyklistická populace.  Věřím, že je  argumentem pro další rozšiřování cyklostezek. Jak jsme trasou projížděli, tak bylo vidno, jakým bezpečným a nerušeným způsobem se dá dostat do krásného přírodního prostředí údolí řeky Jihlavy.  

BYLO  ZAJÍMAVÉ  KOLIK HEZKÝCH A DOBŘE NALADĚNÝCH POLICISTŮ TO UMOŽNILO.

Myslím, že by tato trasa mohla mít alternativu, která vyloučí střet s motorovou dopravou a průjezd ulicemi. V blogu se nemohu graficky vyjádřit,  proto odkazuji na web: brezinky.atlas­web.cz Na obrázku 24 je uvedeno: Návrh Březinovy sady z „LESA DO LESA“, PĚŠKY NERUŠENĚ A BEZPEČNĚ. Na výkresu je cyklostezka vyznačena  žlutými tečkami. Vyjděme z dnešní reality – lávka není -  a směřujme cyklostezku jako čtvrtou trasu do křižovatky cyklostezek k ZOO a  historickému Brněnskému mostu. Na druhé straně pak přes hráz rybníčka ve školním areálu ve směru stávajícího dlážděného chodníku, který končí v lese poblíže  Helenínské skály. Na MAPY.CZ  – základní mapě – při menším zvětšení  a turistické mapě Jihlavy lze sledovat tuto,  možnou trasu, která by vedla od Helenínské skály k lávce do Helenína.  Přes ni by se dostala na stávající cyklostezku. Vracím se k nedělnímu zážitku: BYLO  ZAJÍMAVÉ  KOLIK HEZKÝCH A DOBŘE NALADĚNÝCH POLICISTŮ  TO UMOŽNILO.

Takže těch by nebylo třeba. To je podstatné!

V blogu: Sídliště Březinovy sady Jihlava,  jsem mimo jiné uvedl starší text: “Kolega arch. Jiří Schubert zakreslil do svého územního plánu Březinky pouze schematicky. Nicméně je zde zvýrazněna černými tečkami pěší trasa Březinek navržená Prof. J. Veselým šéfem katedry dopravních staveb VÚT v Brně. Podle jeho původního návrhu byla tato segregovaná trasa souběžná s cyklostezkou. V návrhu byl dán důraz na přimknutí těchto tras k vrstevnicím pro pohodlí chodce i cyklisty! Do Schubertova územního plánu s vrstevnicemi jsem tučnými tečkami zakreslil návrh na cyklostezku vedenou krajinou lesních porostů Heulosu a údolím u řeky Jihlavy.  Cyklotrasa mezi areálem škol a Helenínem prochází významnou krajinou s historickými štolami a zbytky hornických hrádků. Voda, která vytékala ze štoly Zlaté studny dle archivních dokumentů léčila/ údaj od PhDr. F. Hoffmanna/. Možná, že by mohla být pojata i jako naučnou stezkou, která by také využila lesní lávku přes rokli Ústavského potůčku. / Znatel těchto souvislostí je pan Vilímek. / Jihlava úterý, 26. června 2007. ZGNutno zopakovat, že překonání  rokle s Ústavským potůčkem by vyžadovalo  lávku a terénní úpravy.  Trasa by zde byla  nákladná, ale zajímavá. Chtělo by  vypracovat studii a posoudit možnosti.

Napsal jsem o tom také  v blogu: 

CO BY SE VLASTNĚ MĚLO UDĚLAT

Při realizaci cyklostezek by se měla dělat průhledná výběrová řízení. Myslím, že by se tak dalo postavit VÍCE za MÉNĚ. Také některé práce by se daly zjednodušit. Všímal jsem si stavby cyklomostku za  loděnicí. Zdálo se mi, že stavba trvala nejenom dlouho, ale byla značně nákladná. Při realizaci koupaliště na Polance v  Třebíči jsem chodil přes invazní Bejlinu. Nemyslím, že by byla vhodná zrovna na místě u loděnice. Myslím však, že by se návrháři cyklostezek měli seznámit se sortimentem těchto vojenských inženýrských staveb, které postupně zastarávají. Jsou navrženy tak, aby se daly v krajině snadno postavit. Možná, že by se daly lacino odkoupit. Pokud jsou dobře navrženy, bývají i docela pěkné.

 ---------------------------------- 

EKONOMIE MOTORISTICKÁ

Je vypočítána  na  blogu – Sídliště Březinovy sady Jihlava – v příspěvku z  10. 4. 2010 v 14:44 Radek Vovsík říká

EKONOMIE CYKLISTICKÁ

JE TÍŽE VYČÍSLITELNÁ, SOUVISÍ S ŽIVOTNÍM STYLEM A EKOLOGIÍ. Kolik by ušetřil cyklista při kontaktu s centrem Jihlavy na benzinu, času a parkování ? Nakolik by byly Březinky a město méně rušeny hlukem a výfukovými plyny? Na kolik by se zvýšila bezpečnost chodce a cyklisty? Možná, že by se umožnila bezpečná jízda školáka z města  do škol na Březinkách, viz.  příspěvek čtenáře:

„Možná Vás pane Gryc překvapím, ale když jsem se zeptal syny, kolik dětí v jejich třídě z Březinek, tak jsem zjistil, že je to necelá třetina. Dvě třetiny (včetně mého syna) do školy dojíždí.“ Za pozornost děkuje: Zdeněk Gryc 

Motto: Chvála našim úředníkům Když by vedení města nic neudělalo, přijde okamžitá kritika – pro nečinnost. Když vedení města rozhodne, přijde okamžitá kritika – pro nesprávnou činnost. Ještě jsem tu nečetl, že by někdo navrhoval CO by se vlastně mělo udělat.

Ka | 2010–04–21 19:28:08 | Reagovat

„CO BY SE VLASTNĚ MĚLO UDĚLAT“?

Udělat dobrý územní plán s jasným rozvržením organizací ploch. Vyznačit obytné zóny a plně v nich respektovat životní prostředí. Tedy dle možnosti nevtahovat do nich dopravu. Vyčlenit průmyslové zóny a stanovit ochranná pásma a reservní plochy. Markety a jejich parkoviště umístit u příjezdových cest do města, jak je to vidno u našich zahraničních sousedů. Hlavně pak nepřipustit účelové vsuvky a INTERVENCE !!! VŽDYŤ JE TO TAK JEDNODUCHÉ, NA MARKETY A JEJICH OBROVSKÁ PARKOVIŠTĚ, NYNÍ AKTUÁLNĚ 200+350 AUT, Z MĚSTA VYJÍŽDĚT, NE DO NĚHO VJÍŽDĚT!!! Také se snažit přemýšlet a znát veškeré vazby.Urbanista Jiří Jirmus to uměl,  ÚP jsme ctili,  než jsme něco začali,tak jsme k němu zašli,vyložil nám souvislosti, nakreslil nám ochranná pásma, upozornil na infrastrukturu. Ve Stavoprojektu byla Umělecko-technická rada. Každý projekt se zde předkládal v konceptu. Jeden z architektů byl pověřen zpracovat oponenturu. Ostatní vyjádřili své náhledy na radě. Nakonec byl sepsán zápis, který ukládal autoru úpravy. Myslím,že vždy byly na prospěch návrhu. Je to tak složité? Po odchodu ze Stavoprojektu jsem upozornil  na to, aby tato dokumentace, byla pro paměť města zachována. Zajímavé by to  bylo třeba u divadla. Návrh na projekt projednat v konceptu se všemi institucemi,ak­tivně,ne jim posílat hotový projekt k vyjádření. BILBORDY NEDĚLAT PRO VOLIČE, ALE PRO OBČANA. ZDE HO VIZUÁLNĚ INFORMOVAT, CO MAGISTRÁT ZA PODPORY JÍM ZVOLENÝCH ZASTUPITELŮ HODLÁ V DANÉ LOKALITĚ REALIZOVAT. Náměstek Vovsík se ve své argumentaci odvolává na zvyklosti v EU. Tam je zvykem informovat občana o závažných záměrech, které se ho týkají tímto způsobem a zejména zavčas! 

Je  povinností magistrátu a zastupitelů  občanu sloužit, ne ho obcházet!

Na jednáních argumentovat v zájmu občana té které lokality, ne podnikatelského záměru, který  má na prosazení široký aparát! INFORMOVAT OBČANA  A NASLOUCHAT MU PATŘÍ K TÉ PRAVÉ DEMOKRACII…. TAKY  TAM PATŘÍ JÍT K VOLBÁM S CÍLEM VYSTŘÍDAT PARTU O KTERÉ VÍM CO UŽ UDĚLALA  A NE SE NECHAT NACHYTAT SLIBY NA BILBORDECH ! TO JE JASNÁ ODPOVĚĎ NA TO – CO BY SE MĚLO UDĚLAT !!!

• nebo ne? Zdeněk Gryc

MEMENTO  STB 

Navrhuji, aby na budovu STB – Stavoprojektu – Magistrátu – byla u vstupu z Hluboké ulice umístěna plastika, která připomene utrpení a smrt politických vězňů.  

Na komorní sochařský reliéf, aby byla vypsána soutěž. Mohlo by na něm stát třeba “ČEŠI -ČECHŮM“,  nebo MEMENTO STB,  nebo něco vhodnějšího.  Poblíže osadit plaketu, kde by byla stručně  uvedena historická fakta. /jak připomíná XXX chce to stručně, na pomník faráře Toufara jsem navrhl: „ecce Homo“./

 Včera  ve 20:00 byl na ČT 2 uveden dokument: Ta naše povaha česká.Hradišťské memento. Bude časy bolševické hrůzovlády připomínat další památník? 

Jihlavské memento: „ČEŠI ČECHŮM“ by odpovídalo tomu, co chtěli autoři dokumentu říci. Podrobnější souvislosti s budovou lze najít ve dvou článcích, které vyšly v JL: 21. 11. 2009 Kdo první oznamoval listopadové události a 8. 12. 2009. Ad. . . Není co oslavovat. Pokud někdo naznačí zájem, popíšu „story“ budovy,  od „Mauzolea hrůzy“,  s pohledem na vysoký žulový  sokl k  dnešnímu vzhledu.   

Dne 13. 4. 2010. jsem byl přijat panem primátorem,   závěr textu, který jsem mu při této příležitost předal:„K rukám paní náměstkyně, která se stará o sochařská sympózia jsem poslal foto modelu – návrhu na pomník Jana Palacha od starosty Přibyslavi, autora sochy matky s dítětem na Březinkách. Jeho pískovcová socha před PVT odešla neznámo kam. Mohla se přemístit na Březinky. Rád jsem přijal pozvánku pana primátora na přijetí PhDr. F. Hoffmanna na radnici. Hoffmann mne upozornil v rámci rekonstrukce Sklípku na jeho bohatou minulost a legendy, které ho doprovázejí. Dokonce poradil a ovlivnil podobu sgrafita v mázhauzu. Čtyřlístek prezentoval stěžejní historické události města Jihlavy. Je pryč, nikoho to nezajímá. Od sametové revoluce uplynulo 20 let. V JL jsem v těchto souvislostech upozornil na podíl studentů, nejenom tedy Palacha,  kteří mohou být právem hrdi na to,  jak pohnuli svědomím národa. Také jsem upozornil na hrůzy, které se odehrály v prostorách magistrátu v Hluboké ulici. Nedalo by se uvažovat o plaketě, nebo plochém reliéfu, který by návštěvníka upamatoval.“ 

Svoji snahu dokumentuji dopisy:  Vážená paní Podrázská,  2. 2. 2007.  jsem poslal šéfredaktoru Jihlavských listů následující dopis. Sádrovou plastiku, jejíž fotku přikládám,   vysokou snad 40 cm, jsem tehdy Romanovi vrátil. Nevíte prosím kde je, nebo kdo ji má. Od Palachovy smrti uplynulo 40 let. Zajisté, že z realizace nejspíše  nic nebude. Přesto o ní dost přemýšlím, zdála se mi velice zdařilá. S pozdravem: Zdeněk  Gryc 

Šéfredaktoru JL Vážený pane doktore,  

. . . . „Zaujal mne však článek dole : Osobnosti našich obcí a zmínka o faráři Toufarovi. To,  co se s ním stalo,  nesmí být zapomenuto! Hned po sametové revoluci přemýšlel Akad. soch.  Roman Podrázský, starosta v Přibyslavi, jak uctít jeho památku. Za totality jsem inicioval jeho sochařské práce na Březinkách. Hnedle po sametové revoluci jsem R.  Podrázského požádal o návrh na Palachův pomník v Jihlavě.  Přesto, že jsem považoval návrh za zvláště zdařilý, tak se mi ho nepodařilo uplatnit.  Chtěl jsem ho tehdy umístit před gymnáziem. /Na nynější podobě pomníku se později Podrázský podílel./ Krátce na to  se na mne Podrázský obrátil jako na spoluautora se žádostí o spolupráci na Toufarově pomníku v Čihošti. Výsledkem je socha – pomník, který stojí u vchodu do kostela. Je doplněn pomníkovou deskou s portrétem a daty pana faráře. Tehdy jsem návrh ovlivnil zejména v tom smyslu, že jsem prosadil,  aby na pomníku bylo pouhé zvolání ECCE HOMO. Pomníková deska a symbolický hrob pak doplňuje vzpomínku na faráře Toufara. Pro zajímavost přikládám několik snímků z té doby. 1/návrh Podrázského na pomník Jana Palacha v Jihlavě2/foto autora  R. Podrázského z doby jednání o návrhu na pomník faráře Toufara, který byl vysekán na jeho zahradě v Dobré u Přibyslavi. 3/  socha-plastika věnovaná památce faráře Toufara4/ pomníková deska s jeho podobiznou,  umístěná vedle plastiky.  

S pozdravem: Zdeněk Gryc            Jihlava 2. 2. 2007.  

VODNÍ PRVKY V INTRAVILÁNU JIHLAVY.

Text článku doplněný spoustou původních i současných fotografií jsem v pondělí, 30. listopadu 2009. poslal E-mailem na magistrát Ji, Kraj Vysočinu, hygienika, JL, Z jmenovaných na něj nikdo neodpověděl, ba ani nepotvrdil příjem. Pro potřebu blogu jsem ilustrační fota vyndal a text poněkud upravil. Separát jsem napsal v době, kdy jsem si povšiml vandalismů nových vodních ploch.

Motto: Dějiny ukazují, že je snadnější území dobít, než ho udržet. Jinými slovy: “není tak těžké něco udělat, jako se o to dlouhodobě starat.“ Pokusím se tedy, v souvislosti s přiloženým textem z Novinek Jihlavské Radnice 11. 2009 upozornit, na možnosti, které zasluhují v Jihlavě pozornost a nápravu. Budu se zabývat pouze vodními plochami a ploškami, které jsem navrhoval, autorsky dozoroval a po léta sledoval. Tuto problematiku rozdělím do 3. statí:

1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM. 2. BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ 3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY: a/ bazének v centru Březinek b/ bazének před magistrátem Jihlava /původně OV KSČ/ c/ bazének před budovou vodohospodářů

Cílem elaborátu, je snaha upozornit, aby v rámci městské krajiny /Townscape/ neexistovala místa zjevně devastovaná, které svou neupraveností inspirují devastaci okolí. Nejvíce je to vidět přímo na největším sídlišti Jihlavy v centru Březinek. Autor na tuto skutečnost mnohokrát při různých příležitostech upozornil, leč zkáza volně pokračuje. V současné době jsou realizovány vodní plochy v rámci Mahlerova areálu a v parkových úpravách u nové cyklostezky za nemocnicí. Také vznikají pěkná dětská hřiště, jedno i poblíže centra na Březinkách. Je pěkné, že město bude takto obohaceno. Na závěr bych chtěl říci, že za vším jsou peníze. Je snadné najít dodavatele, pro kterého je nová realizace finančně zajímavá. Údržba, či rekonstrukce asi nikoli. Myslím ale, že obyvatelé Březinek by si zasloužili, aby se konečně dočkali rehabilitace své městské krajiny v souladu s uvedenou snahou „získat cenu“ .

Přiloženo : 3. články se shora uvedeným obsahem a ilustračními fotografiemi. Pro zaslání E-mailem je elaborát rozdělen do 2. částí – 1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM. a 2. BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ , 3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY /Kvalitnější foto rád poskytnu. /

1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM.

Krajina sídliště Březinek má inverzní charakter, na rozdíl od sídliště Královský vršek, nebo sídliště III. U hřbitova. Z tohoto důvodu byl areál škol integrován a po dohodě s hygienikem umístěn v nepříznivěji osluněné části území. S ohledem na oslunění je pro obyvatele Březinek a zejména děti z mateřských školek a jeslí zajímavý lesopark Heilos, na který navazuje pěší bezbarierová zóna Březinek. Důvodem koncentrace školního areálu bylo získat finanční prostředky z částky na komplexní byt, za které bylo možno nejenom vybudovat školní sportovní areál, ale zejména druhý krytý bazén. Pro školní areál byla tedy vymezena krajina u lesa a stávajícího rybníčku, viz. foto.

Celkový návrh sídliště, vloženého mezi dva lesní porosty, byl inspirován snahou vytvořit zde, jako protiklad k chladné technologii panelových domů bohatou parkovou zeleň, která nejenom naváže na lesopark Heulos, ale vytvoří bezbariérovou návaznost na školní areál a lesy v údolí řeky Jihlavy. Doprava byla segregována se snahou vytvořit páteřní komunikaci, která by co nejsnadněji kanalizovala motorovou dopravu. Tehdy jsme ji nazývali sběrnou, nyní Okružní. Co nejméně křižovatek a přechodů, kde by se auta musela rozjíždět a akcelerovat, snížit takto hluk a škodlivé emise. Tato vize byla zpracována od urbanistického návrhu až k prováděcím projektům. Návrh byl dne 3. 4. 1968. na úrovni JM Kraje oceněn SA čestnou cenou I. Stupně.

Na tuto vizi jsem při návrzích a prováděcích projektech jednotlivých staveb myslel, a navrhoval generely zeleně. Zařízení staveniště bylo umístěno do prostoru nynějšího Lídla s tím, že bude sloužit všem pěti stavbám sídliště. Zařízení bylo financováno z globální částky staveniště. S ohledem na počet staveb, to bylo dodavateli 5× znovu zaplaceno. V této částce byl zahrnut i náklad na likvidaci zařízení staveniště. Ovšem ředitel Fruhauf byl dobrý ekonom, zasadil se o to, že se objekty podle schváleného projektu neodstranily, ale navíc byly prodány. Má písemná stanoviska k tomuto problému, která si vyžádal odbor výstavby, nic nezmohla. Nebýt tohoto šlendriánu, tak je dnes areál škol zasazen do parku s rybníčkem podle projektu, viz model sídliště. Dalo dost práce zachovat v sídlišti typický krajinotvorný prvek – rybník. Stalo se tak díky realizaci vodovodního přivaděče z jímacího objektu na potůčku nad brněnskou silnicí / z Ústavského rybníka / a napájet tak rybník ve školním areálu. V této souvislosti bych rád vzpomněl šéfa našich terénářů Ing. Václava Hlaváče, pod jehož vedením došlo k realizaci. Tento nadšený ornitolog projevil, velký smysl pro zachování krajiny a pěší zóny sídliště. Jeho syn stejného jména pokračuje v Havl. Brodě u Ochranářů v jeho šlépějích. Leč stávající stav je takový,/viz foto/. Nejenom emisemi z parkoviště velkoprodejny, ale i bahnem ve školním předprostoru by se měla zabývat hygienická stanice. Její fundované stanovisko by snad mohlo na situaci upozornit a vést k nápravě.

2/ BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ.

Byl v roce 1958 jediným plaveckým bazénem v Jihlavě. Měl šest drah se startovními bloky. Délka bazénu byla 25 metrů. Byl oplocen nízkým drátěným plotem, v areálu byla bouda na převlékání. Sociální zařízení chybělo. Zařízení bylo po všech stránkách závadné. Bazén se ani nedal zcela vypustit, protože okolní kanalizace byla výše než jeho dno. Bazén byl posléze zrušen. Dostal jsem úkol, aby zde po odstranění oplocení vznikla na jeho ploše nízká, pro děti bezpečná, okrasná nádrž. Tu jsem navrhl a nějakou dobu, podobně jako rybníček na Březinkách fungovala, viz foto. Město se ale o ni špatně staralo. Řádili v ní vandalové. Posléze byla zdevastovaná, jak ukazují fotografie. Vyřešilo se to demolicí, podobně jako Grecl na Jihlavském náměstí. Než se starat, je snadnější a finančně výhodnější likvidovat.

Navrhuji, když nyní má město zájem a finanční prostředky na realizaci vodních ploch, aby Štefánikovo náměstí bylo o vodní prvek znovu obohaceno. V Jihlavě jsou sochařská sympózia. Nemohlo by se nějaké budoucí zaměřit na realizaci plastiky nebo sochy inspirované Štefánkem? Ve vedlejší Masarykově škole se střídá hodně dětí, což jim takto připomenout osobnost člověka, který úzce s spolupracoval s Masarykem a podílel se významně na vzniku Republiky?

3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY:

a/ bazének v centru Březinek b/ bazének před magistrátem Jihlava /původně OV KSČ/ c/ bazének před budovou vodohospodářů

a/ BAZÉNEK V CENTRU BŘEZINEK

Stávající stav devastace náměstí a bazénku ukazují fotografie. Dne 28. dubna 2007. jsem poslal na magistrát Jihlava a do JL sdělení, ke kterému ani dnes není co dodat: „Březinky jsou ale natolik velkým satelitem, že náměstí by si zasloužilo být čisté a v pořádku, přiblížit se svou úrovní menším městům. Stačí se podívat na stav bazénku, binec a zchátralý stav. Proč se s tím obyvatelé smiřují. Část objektu náměstí byla rozprodána uživatelům, k účelům o jejichž vlivu na mládež se dá s úspěchem pochybovat. Místo vstřícného denního režimu, dovoluje dopravní značka to, o co normální obyvatel určitě nestojí. Když vidím bazének a chodník směřující k centru tak nemyslím, ale vím, že před plánovanou revitalizací se musí dát běžné věci do pořádku. . . To jsou naprosté samozřejmosti, které by měly být operativně provedeny. Je to v podstatě údržba, která nepotřebuje rozsáhlé projekty a povolení.“ Sokl v bazénku byl určen pro sochařskou plastiku. Nešlo by ho doplnit při příštím sochařském sympóziu v plenéru? Prostory náměstí Březinek porota neviděla a udělila Jihlavě cenu za citlivý přístup k městské krajině viz. NJR 11. 09. Jedna věc je plánovat, důležitější je udržovat.

b/ BAZÉNEK S VODOTRYSKEM PŘED BUDOVOU TOLSTÉHO 15.

Vybetonování jeho kruhového tvaru bylo ve své době dosti náročné. Nestál za údržbu a tak byl zasypán. Nebylo by pěkné, kdyby fungoval jako bazének u Vodohospodářů?

c/ BAZÉNEK PŘED BUDOVOU VODOHOSPODÁŘŮ Byl realizován v roce 1969. V rámci čtyřicátých narozenin se mu dostalo rekonstrukce.

Všechny tři bazénky mají podobnou, jednoduchou technologii vodního režimu, navrženou již zmíněným Ing. Václavem Hlaváčem. Povšimněte si prosím procházejících dětí, šplouchající bazének je vždy potěší. Bazének má majitele, který je schopen se o něj starat. Je zajímavé, kolik nových, pěkných, vodních ploch se pod vlivem dotací z fondů EU objevilo v krajině Vysočiny. Město Jihlava by mělo nejenom budovat nové okrasné vodní plochy, ale zejména se starat, aby ty stávající nebyly flagrantně devastovány a nedělaly městu ostudu.

Jihlava pondělí, 30. listopadu 2009. Zdeněk Gryc