Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

architekt TGM – Joža Plečnik

Zdeněk Gryc | Středa, 13. 3. 2019 v 10:27

 

Pocta za celoživotní přínos architektuře a stavitelství – cena Jože Plečnika

 

Během mezinárodního dne architektury, který se po celém světě slaví 1. října, byly ve Španělském sále Pražského hradu uděleny ceny za celoživotní přínos architektuře a stavitelství – ceny Jože Plečnika, pro významné architekty a stavitele z České a Slovenské republiky.

Cena Jože Plečnika se udělovala u příležitosti celostátních oslav založení samostatné Československé republiky v roce 1918 v rámci slavnostního večera, který připomínal a vyzdvihl význam československé architektury a stavitelství posledních 100 let.

Mezi oceněnými byl Ing. Podzimek a arch. Herzán

PODZIMEK a HEZÁN obě firmy mají společnou tradici:

Podzimek:

Jsme rodinnou stavební firmou se sídlem v Třešti a v Praze. V čele firmy aktuálně stojí již pátá generace rodiny. Stavíme a rekonstruujeme pro Vás již více než 120 let bytové domy, veřejné budovy, průmyslové haly. Jsme držiteli řady prestižních ocenění – Stavební firma roku, Českých 100 nejlepších apod. Rovněž naše stavby pravidelně dosahují skvělých umístění v soutěžích Stavba roku, Stavba Vysočiny, Best od Realty a dalších. Tato ocenění jsou pro nás odměnou, motivací i závazkem.

TRADICE JE NAŠÍM ZÁVAZKEM!

Herzán:

název výstavy: HERZAN: Stavitelský rod v Třebíči
pořadatelé výstavy: Národní Památkový ústav, Muzeum Vysočiny Třebíč a Městské kulturní středisko Třebíč

termín: 25. ledna – 31. března 2019

místo: Zámek Třebíč.

„Na počátku zrodu úspěšné stavební firmy stálo kvalitní řemeslo. Herzáni se postupně etablovali jako tesaři, poté stavitelé a po znárodnění si našli cestu jako architekti. Vždy se angažovali ve veřejných spolcích, které se zasluhovaly o utváření obrazu Třebíče. Představitelé posledních generací se výrazně věnovali mládeži a jejímu formování prostřednictvím sokolnických aktivit a táborničení.

Výstava představuje výsledky bezmála pětiletého výzkumu, který od roku 2013 plošně mapoval moderní architekturu Třebíče. Poslední dva roky výzkumu byly zaměřené na vyhodnocování získaných dat.

Při bližším zkoumání se Herzáni ukázali jako významný městotvorný činitel, který v některých případech zásadně formoval obraz Třebíče.

Segment díla Herzánů je možné dohledat v publikaci, která se zabývá osobnostmi z přímé linie rodu Herzánů. Významným spoluřešitelem projektu byl architekt Lubor Herzán, jehož osobní genealogický výzkum rodiny a díla Herzánů se stal nepostradatelnou součástí práce na výstavě s katalogem.

Kritický katalog vznikal jako komplexní dílo, které formou kapitol věnovaných jednotlivým členům rodu popisuje jednu linii stavitelského rodu Herzánů. Katalog uzavírá kapitola o Luboru Herzánovi, který nemalou měrou pomohl s jeho realizací a zasloužil se o rozklíčování existující části archivu firmy Herzán. dřevo do výtvarných předmětů a do předmětů určených k táborákovým aktivitám. K výstavě jsou připraveny edukační aktivity pro školáky a přednášky Lubora Herzána.

Výstava je financována z rozpočtu Národního památkového ústavu, z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP DKRVO) – cíl Moderní architektura 20. století. (text převzat z webových stránek Národního památkového ústavu)“

———————————————–

JE IMPONUJÍCÍ JAK SI HERZÁNOVÉ VÁŽILI SVÉHO DÍLA,

AUTORISOVALI I JEDNOTLIVÉ TRÁMY.

Na velkém transparentu na průčelí zámku je velké foto:

„cechovní vypalovačky se jmémem HERZAN“.

V interiérové vitríně vidíme cechovní kladivo se jménem HERZAN.

Herzánové realizovali nejenom Masarykovu vyhlídku nad Třebíčí,   publikovanou na str. 132, 133 knihy Herzan, která vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, hlavní organisátor: Národní památkový ústav.

Na stránce 162 jsou publikovány jediné pomníčky RAF realisované za totality.  Je tam také odkaz na dedikaci Františka Faitla  v knize : Vzpomínky na padlé kamarády.

Na stránce 186-198 je publikována noblesní  stavba v zeleni u Medlovského rybníka – zotavovna ROH Medlov. Socha „Živý pramen“ publikovaná na str. 198 a socha sedící dívky na Březinkách, od sochaře Kokrdy, ukazují shodnou snahu o inspiraci výtvarného díla,  mezi Jiřím Herzánem a Zdeňkem Grycem.

20 let v NATO – 30 let ve svobodě

Zdeněk Gryc | Pondělí, 11. 3. 2019 v 8:34

20 let v NATO – 30 let ve svobodě

SAMETOVÁ REVOLUCE

stejně jako členství v NATO

je zásluhou především Václava Havla.

Jeho zásluha je uvedena ve třech větách a dvou paragrafech ústavy,

které říkají, že Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.

Země V4 slaví 20 let v NATO: Už to není jen o tancích a letadlech, zdůraznil Babiš ve Varšavě

Premiéři a ministři obrany zemí visegrádské čtyřky oslavili ve Varšavě dvacáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance.

Předseda vlády Andrej Babiš  na ceremoniálu zdůraznil přínos Aliance pro českou bezpečnost.

Výzvou do budoucna je podle něj zajištění kybernetické bezpečnosti.

Babiš také varoval před antiamerikanismem.

„Bez Ameriky není obrana Evropy možná,“ řekl.

Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO neklesá.

„Čas klidu a míru se může rychle změnit,“

prohlásil na úvod oslav polský premiér Mateusz Morawiecki,

který zdůraznil zvláště význam NATO v ochraně před hrozbami z Ruska.

Pellegrini: Nesmíme být snadnou kořistí

Podle předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho neměl a nemá vstup do NATO ani EU pro visegrádské země rozumnou alternativu.

„Kdybychom vystoupili, nestaneme se mostem (mezi Západem a Východem),

ale snadnou kořistí,“

varoval Pellegrini s odkazem na státy, v jejichž zájmu je podle něj

„udržovat nestabilitu“.

Před dvaceti lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance (NATO). Předtím bylo Československo součástí Varšavské smlouvy a základní vojenskou službou si musela projít většina mladých mužů.

Připomeňte si historii armády, jak z doby socialismu, tak po roce 1989 a po vstupu do NATO.

Díky NATO mohla česká armáda dospět, říká náčelník jejího generálního štábu

středa, 6. 3. 2019

PRÁVĚ DNES

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 7. 3. 2019 v 23:30

Tomáš Garrigue Masaryk, prezident Osvoboditel

(7. března 1850 Hodonín14. září 1937 Lány),

byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog,

první prezident Československé republiky.

K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka,

obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“,

a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil

a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.

7. března v roce 1950 vstoupil profesor matematiky, sokol, Miroslav Horníček do sexty   RG Židenice.

Pravil:  “dneska má TGM narozeniny, nikdo si toho  nevšimne,

KDO PLIJE PŘED MASARYKEM,

PŘED TÍM PLIVÁM JÁ“

Nikdo ho tehdy neudal.

Zdeněk Gryc | Sobota, 2. 3. 2019 v 6:51

PAN BERKA JE RADIOAMATÉR

Berka říká:
Pondělí, 25. 2. 2019 v 22:56

Kdyby architekt nebyl sklerotik, nebo spíše nechtěl být sklerotik, našel by si zpětně, co tu kdysi Berka (je zjevně marné někomu kdo je natvrdlý pořád dokola opakovat, jaké je moje skutečné jméno) psal. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chtěl jet s přáteli na radioamatérský conquest do Španělska. Pozvali si ho do Jihlavy na odbor StB, kde si s ním dva pánové (možná právě ti Zdeňkovi přátelé) celkem příjemně povídali s tím, že výjezd samozřejmě není problém, pokud milý Berka bude po návratu referovat o ostatních účastnících a o tom, s kým a co mluvili na míste samém. Berka to (nijak statečně, ale prostě jednoznančně) odmítl a s tím se po chvilce rozloučili. Berka samozřejmě nikam nejel. Nicméně žádný jiný postih to pro něj překvapivě nemělo. V zaměstnání se to možná ani nedozvěděli, nikdo Berku nebil, nikdo mu nevyhrožoval, nikdo nepřekážel jeho dětem ve vzdělání.

Ještě nějaký dotaz, milý informátore ? Ale rychle prosím, dělá se mi z vás čím dál víc tak nějak špatně od žaludku.

 

GRYC JE ARCHITEKT

V Jihlavě je  Sídliště I.  U domu zdraví ulicového typu.

Následně se realizovaly urbanistické kompozice sídlišť:

Sídliště II. U nádraží

Březinky se 4 proudovou sběrnou komunikací

Královský vršek

Bedřichov s dopravním řešením 4 proudého Pávovského dálničního přivaděče

Tato sídliště jsou publikována v Jiskře.

Sídliště II. Ve článcích redaktora Milana Dvořáka

Ostatní v článcích autora.

Jsou doplněny pohledy na původní krajinu /uložené v jihlavském archivu/

a modelem s urbanistickým konceptem,

Kompozice horizontálních 4 podlažních objektů 1+4 s bodovými domy 1+8. Je to dáno technologií jihlavských panelů, které vystřídaly okolo ulice Kollárovy cihelné domy.

———————————————–

Autor v podstatě nikde nebyl. Za totáče to nešlo ze dvou důvodů. Tím druhým byla konvertibilní měna.

Po roce 1968 emigrovala z Jihlavy do Malmo dětská lékařka Marie Nekvapilová, která nechala Gryce přespat v pokoji na podlaze“ vždycky a nikdy jinak“.  Ten nechtěl jet s přáteli, ale pokud možno vždy sám si najít cestu za tím co ho zajímalo. Spát v autě, jako v NDR,  nebo na, v tomto případě na podlaze.

Letitý pobyt individuálně v přírodě pod stanem, nebo širákem byl průpravou. Spolužák a kolaborant ve Speleologickém klubu Moravského krasu,  děkan university Palackého, profesor ekologie Otakar Štěrba měl heslo “ Velká hora + velká řeka“, které jsem mu doplňoval + architektura. Otakar byl na svých cestách za totáče podobný žebrák. Když jsem se divil jeho umění vnímat architekturu v klidu a pohádkově osvětlenou v noci, tak mi prozradil technologii,  jak zrovna přespal  na náměstí v Amsterodamu, odkud se tehdy vracel domů a zastavil se na noc na mé chalupě: „zaparkuješ nejlépe nad  nebo poblíže kanálu, vezmeš petflašku, uřízneš dno. Pootevřeš dvířka a shora čuráš“.

Pan Berka, radioamatér   - „Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chtěl jet s přáteli na radioamatérský conquest do Španělska.

Gryc – architekt chtěl vidět severskou architekturu sídlišť a obchodních center.

Nejenom vidět, ale mít individuální čas, kreslit. Tehdy se nefotilo tak snadno jako dnes. V kolekcích kreseb z cest jsem se snažil zachytit, to podstatné. Fotka je mžik, ale kresba znamená autentický kontakt a zážitek.

Akce „Z“

Zdeněk Gryc | Úterý, 26. 2. 2019 v 10:06

  1. Berka říká:
    Úterý, 26. 2. 2019 v 0:34

Spoluzbabělci Olda Háj a Ervín Fririch ?

Fridrich Ervín, narozen 4.01.1934, od roku 1971 evidován jako důvěrník, svazek č. 15566, správa StB Brno
Háj Oldřich, narozen 12.01.1932, evidován nejprve jako tajný spolupracovník (spisová značka 806006), následně jako agent – svazek č. 18060, správa StB Brno

Proč spoluzbabělci ? Prostě chtěli jet do Steyru, tak jeli. Účel světí prostředky. Gryc chtěl do Švédska, tak jel. Stačilo jen po návratu zajít na kafíčko, že…

Berka chtěl do Španělska, ale přece jenom zas až tak moc ne. To z něj rozhodně nedělá žádného hrdinu – hrdinství totiž k tomu potřeba nebylo. Ale taky to – aspoň doufám – z něho nedělá šedou kolaborantskou svini, kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat.

————————————–

Vítejte na webu Axis Masters Jihlava:

„Díky trenérům Hájovi, Fridrichovi,

později Stránskému a Ryškovi se jihlavští plavci zařadili mezi nejúspěšnější v tehdejším Československu a i v současnosti patří mezi nejúspěšnější v České republice.  Mnozí naši odchovanci se uplatnili v tehdejších vynikajících plaveckých klubech jako Dukla Praha či RH Brno, další se stali členy středisek vrcholového sportu, někteří z nás, především v dorosteneckých kategoriích, byli reprezentanty republiky.“

—————————————-

Jednoho krásného dne za totáče,  za nimi přišel na basén Zdeněk Gryc.

U podélné nasluněné stěny, nad družstvem plavců, stál  Olda Háj  s Ervínem Frídrichem.

Pozdravili ho slovy:

„Dneska by to šlo“.

Jako co?

Vysvětlili:

„jednoho krásného dne vykopeme rusáky“.

—————————————-

Pokud  je tedy pan Berka, operativně zběhlý v archivech STB,

má obdobný údaj o evidenci Zdeňka Gryce,

jako u Oldřicha Háje a Ervína Friedricha,

Bylo by ho zajímavé uvést:

Zdeněk Gryc narozen 15.05.1934.

Evidován jako:

svazek č. :

správa StB :

šedou kolaborantskou svini, kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat“

Pak  bychom byli tři, „sviňský plavecký kolektiv“

Memoriál Oldřicha Háje má už dlouholetou tradici.

Olda mne přátelsky přijal v plaveckém oddíle v únoru 1958.

—————————————————————–

Krví podlité oči Berky,

s nenávistí k USA, Nato, Bruselu a sametové revoluci Václava Havla zasviní cokoli.




© 2008 Parola s.r.o.