Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Velikonoce trochu jinak

Vlastimil Bařinka | Čtvrtek, 1. 4. 2010 v 9:48

Nadcházející Velikonoce, které patří mezi  nejstarší a nejvýznamnější křesťanské svátky mne přivedly na myšlenku, jak tento svátek, který se stále udržuje zejména na venkově, oživit a vnést do této tradice nové a aktuální prvky, které by zaujaly celou naší společnost.  Pochopitelně, že s trochou nadsázky a v odrazu aktuálního politického dění jsem si řekl, že oslavy zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista, představují jistou naději, kterou v dnešní době všichni zejména v souvislosti s naší domácí politickou scénou  postupně ztrácíme.  A tak mne napadalo, že by bylo rozhodně zajímavé, pokud by pomlázku do rukou dostaly pro změnu ženy a vyplácet by se začali naši politici.  Jak se totiž ukazuje, volby nejsou dostatečným nástrojem k tomu, aby politikové začali svoji práci, za níž jsou placeni daňovými poplatníky, brát vážně, a že by proto jelita, která si zejména dívky odnášejí z velikonočních svátků, zasloužili právě zejména naši poslanci a další vrcholní představitelé státní správy a samosprávy naší země.  Ženy, které by měly právo vyplácet politiky, jsou pak zárukou, že by se tato inovovaná tradice nezvrhla v masakr, ale že by šlo skutečně o tradici, která se týká poctivého odměňování politické reprezentace. Jako-li nechci dehonestovat Velikonoce, tato myšlenka mne zaujala, a proto jsem si dovolil navrhnout i malou koledu, která je v mém případě zaměřena na Vysočinu, v níž působím jako starosta Moravských Budějovic:

Hody, hody, doprovody,
dejte menší daně,
větší příjmy.
Hodně práce pro Vysočinu,
Český zboží, žádnou Čínu.  Nejsem žádný básník a myslím si, že podobných a mnohem trefnějších říkadel by mohlo vzniknout nekonečně mnoho, neboť naše domácí politická scéna je vděčnou a dovolím si říct, že i věčnou inspirací. Pochopitelně, že jako komunální politiky, bych sám byl rovněž terčem rozhořčených kolednic, ale proto, že právě jako komunální politik mám na rozdíl od poslanců, ministrů a senátorů každodenní kontakt s občany,  se jejich  názorů nebojím.  

Myslím si tedy, že poněkud inovované Velikonoce by mohly být dobou příležitostí, kdy by mohly legálně ženy symbolickou pomlázkou říci svým zákonodárcům, co si o jejich počínání myslí. Bylo možná úsměvné sledovat, jak by se většina politiků schovávala. Mnozí by jistě pregnantně vysvětlovali, jak nemohou nastavit své pozadí, protože jsou pracovně zaneprázdněni apod.  

Osobně jsem přesvědčen, že mnohým politikům schází k dosažení jisté jejich profesionální úrovně právě osobní kontakt s realitou, kterou však sami vytvářejí. Pokud by ale  museli se svojí kůží jít tzv. na trh, pak by si mnozí jistě rozmysleli, zda mají pracovat pouze pro sebe a své kapsy a nebo zda mají pracovat pro ty, kteří je platí a kteří je jednou ročně také mají právo řádně „vyplatit“ pomlázkami. Pochopitelně, že má představa takových Velikonoc je nereálná, ale myslím, že stojí zato tuto myšlenku rozvinout. Umím si docela živě představit, jak by dostal  na „zadek“ např. pan Paroubek, pan Topolánek, nebo řada poslanců, o nichž vlastně  nikdo nic neví. Navíc by tato má inovace opět vnesla život do našich velkoměst, kam by se jistě sjížděla za účelem řádné „odměny“ značná část našich občanů. Pikantní by mohlo pak být i to, že by každý politik musel za své vyplacení řádně poděkovat a obdarovat kolednice vlastnoručně účelným mazancem. V případě mnohých z politiků by to tak bylo poprvé a možná naposledy, kdy by skutečně udělali něco pro lidi.  

Aby se však  neřeklo, že  navrhuji něco, čeho se sám obávám, tak možná zavedu tuto tradici u nás v Moravských Budějovicích, kde jsem starostou a kde mě názory našich spoluobčanů zajímají. Pokud to však odskáču za všechny politiky, tak si patrně několik týdnu nesednu…      




© 2008 Parola s.r.o.