Blog Jihlavských listů

Jan Schwarz
54- Emeritní patriaarcha Cčsh a unitářský pastor, nyní po havárii na kole odpočívá v Třebíči a vzpomíná, jak objel na kole po hranicích Československo a stavil se v Užgorodu, poslední kniha, kterou jsem napsal - Tajemné dveře do domu Bible, (nakl. Alfa 2010)

Seménka pravdy

Jan Schwarz | Sobota, 9. 11. 2019 v 8:34

V hrobce starověkého egyptského vládce našli archeologové kromě jiného i misku s obilím, pokusili se obilí zasít a k překvapení všech ta tisíce let stará zrna vzešla. Ta zpráva mi utkvěla v paměti a vzpomněl jsem si na ni, když se mě jeden známý s úsměškem ptal, jak se může moderní člověk řídit zastaralými biblickými názory.
Mlčel jsem. Vždyť i v mém životě byla doba, kdy jsem považoval slova Písma za překonaná a neživotná, taky mně se zdála Bible nesrozumitelná a plná mýtů a ptal jsem se, proč ještě dnes věřit zprávě o potopě světa, k čemu jsou trouby, bořící zdi Jericha, a jak mohl Jozue zastavit slunce v dolině Ajalón po celý den, ale pak jsem prožil chvíli osvícení, a zakusil jsem, jak chutnají zrnka pravdy, ukrytá v Bibli na tisíce let, aby v mém srdci vzešla podobně nečekaně jako zrna obilná z faraónovy hrobky.
Jenže, jako je slunce a měsíc, světlo a tma, láska a nenávist, touha i lhostejnost, i tahle pravda má dva konce. Stačí si domyslet moudrý příběh, v němž se ďábel prochází s andělem a uvidí člověka, jak se shýbnul a cosi zvedl ze země. – Co našel? – ptá se znepokojeně ďábel a anděl mu radostně říká – Ten člověk právě prohlídnul a objevil kus pravdy. A já nedovolím, abys’ mu ji zase vzal. – Nevadí, – zahučel ďábel zlověstně a pak se zachechtal – nechám ho z té částečky pravdy vybudovat jediné a neomylné náboženství.
Jeví se mi tedy, že pravda prší k zemi jako seménka ke vzklíčení v našem srdci, je na člověku, jestli je v sobě zaseje a nechá růst, anebo je udusí duchovní pýchou, či je dokonce v teologickém snažení kříží a neuchopitelnou Boží moudrost mísí s lidským názorem, zda se postaví na místo Boha a Tvořivé tajemství, plynoucí z věčnosti, domýšlivě vysvětlí a překroutí svým rozumem.
Otevírám proto s uctivostí Knihu knih, vybírám zrnka Boží pravdy a žiju z nich, snažím se někdy umlčet rozum a nechat promluvit i srdce, a učím se snášet výsměch těch, kteří žasnou sami nad sebou a srdce nosí v řetězech, kteří vykládají s jistotou, jak a z čeho Bůh tvořil svět, kteří znají odpověď na každou otázku… snad jednou najdeme odvahu, abychom si přiznali, že nevíme tolik, co jsme si mysleli, přátelé semének pravdy, které jsme třeba právě nyní tiše zaseli.

3 komentářů k článku “Seménka pravdy”

  1. Svatopluk Beran říká:

    To je dobré, dokonce bych řekl že výborné. Má to ale jeden háček. Církev se toho ve své téměř dvoutisícileté životnosti držela jen okrajově a to pouze pro uchopení moci a nabývání majetku. Takže já bych tyto pravdy určitě také hlásal a jsem pro ně, jen bych je nezaštiťoval jako univerzum církve ale nezbytnou osobní morálkou každého občana. Z církví za zády, která lidem vymývala mozky, se mi to nezdá rozumné.

  2. blade říká:

    Kamera na cestách – Domov aneb Kam směřuje naše cesta 2
    https://youtu.be/XHzx7_uy4hs

    Za všemi ekologickými neřestmi jsou peníze a chamtivost lidí, ale na druhou stranu klima se na Zemi všelijak měnilo i před opičáky :-)

  3. jihlavák říká:

    To co nastává nyní je jen a jen následek lidské chamtivosti. Na polích nevidíte brouka, nezaslechnete bzučení hmyzu,vše otráveno. Zato v lesních monolulturách je brouků.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.