Blog Jihlavských listů

Archív: Květen 2019

OKUPACE 15. březen 1939 a 21. srpen 1968.

Zdeněk Gryc | Pátek, 10. 5. 2019 v 12:40

Dne 15. března 1939
překročily německé jednotky hranice Česko-Slovenské republiky a začaly obsazovat důležité objekty. Za vojenskými jednotkami následovaly oddíly německého represivního aparátu (bezpečnostní policie a SD), které měly zajistit některé osoby a důležité materiály. Ve večerních hodinách dorazil do Prahy i říšský kancléř Adolf Hitler, jenž následujícího dne vydal tzv. výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Dne 21. srpna 1968
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byl vojenský vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (SSSR) na žádost konzervativního křídla Komunistické strany Československa, který se uskutečnil 21. srpna 1968.
——————————————————-
13. května 1945 byl Emil Hácha zatčen
na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel.
Emil Hácha (12. července 1872 v Trhových Svinech – 27. června 1945 v Praze)
Po vzniku Československa (1918) se stal členem Nejvyššího správního soudu, v roce 1925 byl jmenován jeho prezidentem. Byl členem haagského rozhodčího soudu a legislativní rady vlády ČSR. Po abdikaci Edvarda Beneše v důsledku Mnichovské dohody a po přijetí ústavního zákona o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi byl 30. listopadu 1938 zvolen prezidentem Česko-Slovenské republiky.

14. března 1939 byl pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, na kterém byl násilím a výhrůžkami přinucen k souhlasu se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Hácha se mylně domníval, že nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy. V prvních letech svého působení ve funkci státního prezidenta byl velmi aktivním politikem, který se zasazoval za práva českého národa. Protestoval u říšského protektora Konstantina von Neuratha proti germanizaci, v říjnu 1939 odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů. Byl iniciátorem vzniku Národního souručenství, které měla být zastřešující organizací českého obyvatelstva Protektorátu.

Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy a zatčení protektorátního premiéra Aloise Eliáše se Hácha dostal pod zvýšený tlak okupantů. Osudovým zlomem v jeho životě se stal atentát na Reinharda Heydricha, který v červnu 1942 provedli čeští výsadkáři. Terorizování českého národa a osobní nátlak nacistů v čele s Karlem Hermannem Frankem podlomily zdravotní a duševní stav sedmdesátiletého státního prezidenta.

Zlomeného Háchu nacisté využívali jako symbol propagovaného „protektorátního vlastenectví v rámci Německé říše“. Jeho zdraví se však vlivem pokračující arteriosklerózy rychle zhoršovalo, proto přestal být pro nacisty zajímavý. Hácha ztratil nejen důvěru domácího odboje a londýnské exilové vlády, ale i okupantů a jejich přisluhovačů.

13. května 1945 byl Emil Hácha zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel.

Jak přiznal i poválečný Národní soud, od ledna 1943 nebyl Hácha odpovědný za své činy. Pro nemalou část českého národa však představoval symbol zrady a pronacistického aktivismu. Tento pokřivený obraz Háchovy osobnosti přežívá u starší generace do dneška.
———————————————————-
Prezident Miloš Zeman
se ve čtvrtek zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví.
————————————————————-
Ministr Petříček: Rusko odpovědělo na žádost snížit počet zaměstnanců ambasády v Praze
MARTINA SPĚVÁČKOVÁ
DNES 10:30
Výzva s Tomášem Petříčkem: O české politice k Číně, dezinformacích a koaliční vládě. (Video: Martina Spěváčková, Seznam.cz)
Podle Bezpečnostní informační služby slouží pracovní pozice na ruském velvyslanectví v Praze i jako krytí pro špiony.
Článek
Ministerstvo zahraničí dostalo od ruské strany odpověď na požadavek o redukci zaměstnanců velvyslanectví v Praze. Seznamu to potvrdil šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Odmítl ale upřesnit, jak přesně ruská odpověď vypadá.
Na ruském velvyslanectví v Praze působí 45 diplomatů a zhruba dalších osm desítek lidí v administrativě a jako technický personál. I s partnery je to celkem asi 150 lidí a jejich počet dlouhodobě výrazně vyšší, než 60 českých diplomatů a členů dalšího personálu v Moskvě.
Ministerstvo zahraničí proto před několika měsíci vyzvalo Moskvu, aby své zastoupení v české metropoli snížilo. A šéf resortu Tomáš Petříček teď potvrdil, že odpověď už dostal.
„Jsme ještě v jednání s ruskou stranou. Máme mnoho otázek, jak technických, tak politických, které chceme s ruskou stranou řešit. V tuto chvíli řešíme řadu majetkoprávních otázek, řešíme technické náležitosti, jako jsou třeba diplomatická vozidla,“ říká ve Výzvě.
Podle Bezpečnostní informační služby pracovní pozice na velvyslanectví slouží i jako krytí pro špiony.
—————————————————————————
„Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci,“
stojí v loňské výroční zprávě s tím, že intenzita aktivit ruských zpravodajců roste.
————————————————————————–
„Počet zaměstnanců ruské ambasády chceme také otevřít, ale musíme si uvědomit, že to jsou záležitosti, které se řeší recipročně a v tomto směru si musíme vyhodnotit, jaké jsou adekvátní kroky z naší strany. Panu velvyslanci jsem jasně řekl, že na naší straně je zájem o to, abychom spolu vedli dialog,“ vysvětluje diplomaticky Petříček

Moje výhrady k Housing first

Jaromír Kalina | Čtvrtek, 2. 5. 2019 v 14:13

Stát má dlouhodobě tendenci přesouvat na obecní samosprávy odpovědnost a úkoly i v oblasti sociální politiky, ale bez potřebných zdrojů. Populace stárne, rozevírají se nůžky v příjmech a přibývá počet občanů, rodin – úplných, či neúplných, které se ocitají na hranici životního minima a v dluhové pasti. Narůstá potřeba služeb pro seniory a pro ty, kdo balancují nad propastí.

Jihlava dlouhodobě – ve spolupráci s neziskovkami – řeší potřeby lidí bez přístřeší a rodin v tíživé situaci. Za prvé poskytuje 20 bytů sociálně potřebným (musí splňovat podmínku bezdlužnosti, dostávají nižší nájem 64,9 Kč/m2/měsíc, na jeden rok s možností prodloužení). Dále pronajímá byty Středisku křesťanské pomoci (SKP), Centru pro rodinu a organizaci VOR. Tyto organizace poskytují pomoc i lidem, kteří bezdlužnost nemohou prokázat, a dostává se jim i odborné pomoci s ohledem na řešení jejich dluhů. Další díl práce zajišťuje Charita – zvláště s důrazem na prevenci a odbornou pomoc v oblasti závislostí a návratu těchto lidí do společnosti. Všem těmto organizacím patří velký dík.

Zvláštní kapitolou jsou lidé bez přístřeší. Zde jsme před třemi lety pokročili v nárazovém poskytnutí přístřeší Na Havaji a navázali na pomoc SKP. Cílovým stavem této organizace je rekonstrukce domu v ulici Mlýnská pro potřeby azylového domu a uvolnění domu v Čajkovského ulici jako „kamenného“ sídla. Velký dík patří všem, kdo v této oblasti dělají spoustu práce.

Housing First přináší evropské dotační peníze a nový prvek do této oblasti. Je zásahem do výše uvedených činností. Úkolem evropských peněz je doplnit aktivity, metodiku a kapacity, tam, kde jich je třeba. Nedílnou součásti je ale udržitelnost a finanční krytí i do budoucna. Nejde jen o to pojmenovat cílovou skupinu, nastavit pravidla pro výběr potřebných a zajistit přechodné bydlení a odborné provázení. Po takto vynaložené péči je třeba umístit klienty do reálného života a bytové reality.

A tady je další háček. Dnes chybí dostupnost a nabídka bytů. Město není ten správný developer a nemá ani jiné prostředky než svůj rozpočet. Pokud nebude možnost čerpat prostředky ze státních či evropských pobídek na výstavbu bytů, včetně sociálních, mine se výše popsané úsilí cílem.

Politiku KDU-ČSL zdobí prvky solidarity a subsidiarity. Nicméně je třeba vnímat věci komplexně a také optikou financí. V souvislosti s tím podpoří zastupitelé KDU-ČSL Jihlava první krok projektu Housing First jen za následujících podmínek:

1) budou jasně nastavená pravidla pro výběr klientů (dlouhodobý pobyt či příslušnost k Jihlavě)

2) nájemné bude za stejných podmínek jako u stávajících sociálních bytů poskytovaných městem Jihlava – tedy 64,9 Kč/m2/měsíc

3) metodická pomoc bude poskytována ve spolupráci se stávajícími subjekty, organizacemi působícími v Jihlavě, a to i pro nájemníky stávajících 20 sociálních bytů

4) bude samostatně hodnocena docházka dětí do předškolních a školních zařízení

5) chceme vyjasnit úlohu Garančního fondu – pokud by měl sanovat nájemné a řešit dluhy klientů, tak na něm nemůže participovat městský rozpočet a diskriminovat tak stejnou cílovou skupinu, jejichž jedinou (ne)výhodou je (ne)zařazení do tohoto programu

6) bude definováno standardního vybavení bytových jednotek a vyčíslení nákladů na jejich úpravu, které půjdou z rozpočtu města

7) bude nastaveno kritérium výběru klientů, stanoveny cíle a pravidelné informace o projektu

8) bude prověřena možnost výstavby bytů z dotačních programů pro obyvatele Jihlavy, včetně sociálních bytů

To je můj názor, který se shoduje mými kolegy-zastupiteli Martinem Laštovičkou a Josefem Kodetem.




© 2008 Parola s.r.o.