Blog Jihlavských listů

Jan Schwarz
54- Emeritní patriaarcha Cčsh a unitářský pastor, nyní po havárii na kole odpočívá v Třebíči a vzpomíná, jak objel na kole po hranicích Československo a stavil se v Užgorodu, poslední kniha, kterou jsem napsal - Tajemné dveře do domu Bible, (nakl. Alfa 2010)

Andělský

Jan Schwarz | Pátek, 31. 8. 2018 v 8:12

Jeden moudrý kolega mi kdysi v době oslav mých narozenin přál do života hodně štěstí, zdraví a spokojenosti, pak se na chvíli odmlčel, pohlédl mi zpříma do očí a tiše špitl – A hlavně ti ze srdce přeji, abys vždy našel v čase potřeby dostatečnou oporu a pomocnou ruku andělů mezi přáteli. Na tom v životě nejvíc záleží.

Poděkoval jsem za tak srdečné a zvláštní přání a podotknul, že mám sice dobré kamarády a přátele, ovšem ti nelítají zatím jako andělé. Jednomu chybí křídlo, druhý je příliš viditelný tam, kde by ho zvláště jeho paní vidět radši neměla a spolužák Mirek, jak jsem si všiml včera podle jeho rozbitého nosu, se létat teprve učí a právě nedávno se mu nedařilo a on zakopl a nešikovně přistál u zavřených dveří obchodního domu.

Kolega se usmál – Luciano de Crescenzo si kdysi poznamenal, že lidé jsou vlastně andělé, avšak pouze s jedním křídlem. Proto někdy potřebují objetí přítele, aby spolu, ve dvou, mohli vzlétnout. Luciano dobře věděl, že člověku není zatěžko být chvíli sám, mnohem těžší je mu žít v opuštěnosti. To je největší bolest a zkouška života. Měli bychom si proto častěji všímat druhých lidí a učit se proměňovat se navzájem v andělské bytosti. A Mirkovi vyřiď, ať se žádným klopýtnutím ani pádem nenechá odradit, a když je to potřeba, ať se nebojí chodit pěšky.

Odcházel jsem domů, a stále slyšel to nezvykle přátelské blahopřání. Tolik filozofů už přemýšlelo a popsalo stohy lejster, aby se dobralo smyslu našeho života na matičce Zemi, léta se zabývali objevem pokladů Pravdy, záhad nekonečného Vesmíru, řešili tajemství rébusu všemocné Vědy a tajuplných mysterií, a my se máme naučit v letu životem proměnit sami sebe v anděly.

A tak jsem se pokusil i do svých gratulací připojit andělské přání. Záleží na nás, jak často jedni druhým podáme pomocnou ruku, abychom se dokázali zvedat po nečekaných pádech ze země a znovu objevit dobrou náladu, nový cíl a radost života. A totéž přeji i vám, objevitelé vzácné soudržnosti, ať se dnes dokážete povznést s pomocí dobrých sousedů a kamarádů nad každou svízel a třeba i lavinu starostí, hodně zdaru, přátelé dosud tak vzácného andělského poletování.

5 komentářů k článku “Andělský”

  1. fotrák říká:

    A já si přeji, aby tento příspěvek vydržel viset na těchto stránkách co nejdéle, rozhodně déle než příspěvky …jiné.

  2. Svatopluk Beran říká:

    Já chápu že to zřejmě nemyslíte pane Schwarz špatně. Ale jako materialista nespoléhám na anděly v lidech, ale na schopostech mozkové kůry a alektrických výbojích v mozkových kůrách svých nejbližších či kamarádů. Pokud vám díky této činnosti lidského mozku pomáhají, nebo i jiným lidem pod pojmem andělé, jiní lidé, je to určitě jenom dobře. Hlavně ale nebude nikdy přijatelně, pokud lidstvo budou ovládat neživé představy, vnucené skupinou vychytralých. Anděly, bohy, biskupy a kardinály acírkev bych do lidského štěstí raději netahal.

  3. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran,svobodni lide veri v ruzne veci,
    je daleko mensi nestesti verit v andele nez verit v Marxe.Podivejte se na poslednich sto let .Kolik lidi bylo objetovano za utopii socialismu v jakekoliv odrude.

  4. XXXXX říká:

    Je to úplně jedno, zblblíl jako zblblík

  5. Svatopluk Beran říká:

    Kolik podle vás pane Furbacher?

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.