Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

PRAHA – JIHLAVA sv. Ján na mostě.

Zdeněk Gryc | Úterý, 15. 5. 2018 v 21:27

„Praha dnes bude připomínat památku Jana Nepomuckého.

U této příležitosti vyjde procesí od katedrály svatého Víta a po řece poplují historické gondoly.
Slavnosti Navalis věnované památce Jana Nepomuckého, které dnes začínají v Praze, ozdobí tradiční barokní lodě z Benátek. Lodě opustily benátské kanály poprvé. Svatojánské slavnosti byly v Praze už v době baroka, současní pořadatelé je obnovili v roce 2009. . .
V barokní době patřila slavnost k nejvelkolepějším oslavám. Sjížděli se na ni poutníci ze všech koutů země, aby uctili památku sv. Jana Nepomuckého, ale také aby vyslechli hudbu provozovanou z hladiny Vltavy a zhlédli velké množství atrakcí.“

JIHLAVA
V úterý 25. února 1975. vyšla JISKRA Orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů.
V úvodu článku “ Kvartal prověren“, píše redaktor Jiskry:

. . „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad.

Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána.

Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města.

Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn.

Nestane se tak a je to moudré.

Mnohem víc mu to bude slušet třeba u kostelíčka sv. Jána na Kalvárii, či na jiném místě. Všimněte si však, že vpravo na mostě /směrem od Jánů/ je naň pamatováno příslušným místem. Projektant tu pozorně dbal historie uchování památky, možná dokonce umělecké památky. My bychom teď měli pamatovat na to, aby ono prázdné místo vyplnila třeba socha sportovce, jako symbol mládí obyvatel sídliště, jež by také byla doplňkem stojících a připravovaných sportovišť. . . . Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. . .

PS. Sv. Jánu to neslušelo nikde. Jeho socha byla zničena. Madona na Skalce byla bez hlavy „pouze“ zakopána.

15 komentářů k článku “PRAHA – JIHLAVA sv. Ján na mostě.”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Něco konkrétní historie.

    K zásadnímu vývoji ve sporech o obsazování úřadů došlo po smrti Racka, opata kláštera v Kladrubech. Král totiž mínil vytvořit z kláštera nové biskupství obsazené sobě věrným biskupem a tím zmenšit arcibiskupovu moc. Jan z Pomuku však 10. března 1393 potvrdil nového opata, zástupci kláštera navrženého Olena. Václav IV. tehdy pobýval na Křivoklátě a nestihl proti volbě včas podat námitky. Jednalo se o delikátní věc a opatrná formulace potvrzovací listiny dokazuje, že generální vikář Jan o tom věděl. Spor o Kladruby a potvrzení listiny bylo nejspíše hlavním důvodem, proč byl Jan zajat a mučen.

    Já bych to viděl tak, že po roce 1222, kdy se česká církev a papež – PUČEM – dostal v Čechách k možnosti vlastnit české pozemky a nemovitosti, do té doby takové právo neměl, jelikož česká církev byla vydržována panovníkem. Václav IV se pokusil nezadržitelnou moc církve aspoň částečně omezovat, její chuť po moci a českém majetku už přesahovala totiž všechny meze. Jan z Pomuku pak byl oddaným přisluhovačem papeže a Římu. Jisté je, že to s tím mučením Václav IV přehnal. Jak se ale dokázala například vypořádala katolická církev s osobou která si ji dovolila kritizovat o pár let později, víme v podobě Jana Husa, všichni velice dobře. Ten svatý ale nikdy uznán nebyl. Svatý byl uznán jen ten, kdo přisluhoval. Toď historická skutečnost.

  2. Zdeněk Gryc říká:

    „Svatý byl uznán jen ten, kdo přisluhoval. Toď historická skutečnost.“

    Obdobně jako Václav Drbola, Jan Bula
    a doufejme, že i farář Toufar?

    Komu pak přisluhovali?

    V září 2011 byla zahájena diecézní fáze beatifikačního řízení (společné pro Václava Drbolu a Jana Bulu).
    V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k odeslání do Vatikánu.[4] Dalším krokem procesu blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bylo ukončení procesní části v rámci biskupství brněnského a posléze došlo ke slavnostnímu zapečetění všech materiálu na slavnostní mši, materiály budou převezeny do Vatikánu.[5] Od února probíhá proces beatifikace, kdy byla spuštěna sbírka právě pro urychlení procesu blahoslavení daných kněžích, teologové a další odborníci budou zkoumat údaje a události za 11 let práce kněžích v diecézi. Poslední instancí bude tzv. kolegium kardinálů, celý proces by měl trvat přibližně pět let.[6]
    V červenci 2017 skončila tzv. vatikánská část řízení, Kongregace pro blahořečení a svatořečení rozhodla, že biskupství materiály připravilo správně a pověst o mučednické smrti existuje. Nyní se připravuje tzv. Positio (spis o pro další komise), dle kterého pak rozhodne Vatikán o blahořečení a případném svatořečení. Na urychlení prací se pořádají sbírky ve farnostech, kde Drbola působil.[7]

  3. Zdeněk Gryc říká:

    „Svatý byl uznán jen ten, kdo přisluhoval. Toď historická skutečnost.“

    SVATÁ PRAVDA.

    Nikoli Václav Drbola, ale už svatý Václav, toď historická skutečnost.
    Dokonce s cizí velmocí, což je i současná aktualitka, Krym a novičok, že?

    Přemyslovci to měli totiž v rodině, babička Ludmila že?
    Historickou skutečnost s přisluhováním,
    tedy ko-laborací vidíme už u Cyrila a Metoděje.

    No a pak se to táhne dějinami, seznam českých patronů,
    je vlastně seznamem kolaborantů, že?

    Občas ale měli štěstí, na lebku sv. Václava nespadl žádný opilec.
    Lebka sv. Ludmily, neputovala ponižujícím způsobem, do země posledního českého okupanta.

  4. Svatopluk Beran říká:

    No víte pane Gryc to vynášení lebky na dení světlo mi přpadá tak trochu obcésní. Nezdá se vám to také? To je jak z Leninem nebo Gotwaldem. Někdo v podivném rouše strčí pozůstatek hlavy staré 900 let na červený sametový polštář, dá na něj zlatou korunu a pak s ní demonstrativně prochází kostelem. Mě tyto vytahování a krášlení skeletů dávno zemřelých lidí plus mumlání nesmyslů připadá morbidní a nedůstojné dnešní společnosti na začátku třetího tisíciletí. Nic ale proti vaší vášni. Já jsem přesvědčenej že i bez těch kostí na dením světle se dá uctít památka člověka. Relikvie nechme na Rudé náměstí, pokud se tamní domnívají že je to normální. Pokud je mi známo Svatý Václav se hodil za svojí spolupráci s Němci i fašistům.

    Pokud tito církevní kolaboranti šli proti českým vládcům v zájmu Říma, vždy to byli prostě kolaboranti. Co si z nich vytvořila katolická církev a ve svůj prospěch i Vatikán je hold katastrofa.

    Krym nikdy historicky nepatřil Ukrajině, protože žádná historicky jako stát neexistovala, tak jako Havaj nikdy před anexí USA nebyla územím USA. To ale zase například Kosovo až do vytržení Kosova američany před deseti lety ze Srbska a vybudování si tam svojí vlastní vojenské základny, vždy historicky Srbsku patřilo, nikdy Albánii.

    Mám dojem že Cyril z Metodějem z toho vycházejí asi až tak nejlíp. I když ty kosti co náhodou našli cestou, asi taky nebyly úplně košer.

    No a že s A233 měli zkušenosti i jiní bylo jasné už od začátku. To se netýká jen nás. Je veselé poslouchat ty naše chytráky o tom jak se nikdy u nás tato jedovatá látka nevyráběla a neskladovala ale pouze testovala. To zřejmě probíhalo tak, že si nějakej chemik látku představil, ona se mu myšlenkovým pochodem zhmotnila a po testování zase odhmotnila. A tak to probíhalo po celou dobu testů. To je chytračení jak v Pekařově císaři. Hatláma patláma, patláma hatláma. Chápu že na vás toto slovíčkaření platí, většině občanů jsou však tihle poslanci svým lezením do zadku našim přátelům, směšní. V tom je právě rozdíl stejně jako mezi Janem z Pomuku a Janem Husem. Jeden byl svatej aniž byl církví svatořečen a druhej byl římský kolaborant.

  5. Zdeněk Gryc říká:

    Krym nikdy historicky nepatřil Ukrajině,
    protože žádná historicky jako stát neexistovala…

    ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA AŽ DO ROKU 1918 TAKÉ NEEXISTOVALA

    Podkarpatská Ukrajina
    patřila až do roku 1945 kam ?

    EXISTUJE MEZINÁRODNÍ PRÁVO,
    ale také právo silnějšího, že ?

    Takže Krymští Tataři se rekreovali podle Stalinova práva na Sibiři.
    Ruské vojsko po roku 1968 nejen na Libavě, že?

  6. Zdeněk Gryc říká:

    PS.
    „Jeden byl svatej aniž byl církví svatořečen a druhej byl římský kolaborant.“

    Druhej = sv. Ján, že?

    Jak je na tom „první“ český patron sv. Václav ?

    Taky kolabouš ?

  7. Zdeněk Gryc říká:

    VH: „TO JSOU TY PARADOXY PANE VANĚK“

    Autor komentářů má krevní skupinu, která ho inspiruje k tomu, co opakovaně napsal.

    Sv. Ján na mostku přes říčku Jihlavku byl kolaborant s církví a Pánbíčkem.
    Byl tedy jaksi morálně po právu zničen.
    /Socha se dá za a/ odstranit, za b/ zničit. /

    Před ním byla v Jihlavě odstraněna socha TGM nacisty a 2x komunisty.

    Stalin kolaboroval se Stalinem, že ?

    Kolaborant byl Gottwald. Jeho socha je v čudu, jak v Praze, tak v Jihlavě.
    Viz motto VH v záhlaví, že ?

    Stalinův pomník na Letné byl největším skupinovým sousoším v Evropě a údajně největším Stalinovým pomníkem na světě. S výstavbou se začalo v roce 1949 (fakticky ale 1952), sousoší bylo dokončeno a slavnostně odhaleno v roce 1955. Diktátor J. V. Stalin ani první komunistický prezident K. Gottwald se jeho odhalení nedožili (oba zemřeli v roce 1953). Smutné je, že architekt návrhu, který jej zřejmě navrhl tak, aby nevyhrál, spáchal spolu s manželkou sebevraždu.
    Sousoší měřilo 15,5 m do výšky, 12 m na šířku a 22 m na délku. Stavba stála 140 milionů korun a byla velkolepá. Do základů byly přivezeny kameny z různých historicky důležitých míst – z Ležáků, z baziliky ve Velehradu nebo ze Řípu.
    Po odmítnutí Stalinova kultu osobnosti sovětským vůdcem N. Chruščovem se českoslovenští komunisté rozhodli pomník “tajně” zbourat – v roce 1962. Místo nákladného a zdlouhavého rozebrání se rozhodlo o užití výbušnin. Odpalování vzbudilo v tehdejší Praze rozruch. Ač komunisté plánovali pomník nahradit, nikdy se tak nakonec nestalo. Dnes na jeho místě stojí kyvadlo, ze základů pomníku v 90. letech vysílalo jedno z prvních soukromých rádií (tzv. Rádio Stalin, dnes Rádio 1).

    PS. Jihlava je1čka. Socha Josefa II. byla také zničena
    Brno je 2ka. Socha Josefa II. Je v blázinci v Černovicích.
    Co na to říkáte pane Vaněk ?

  8. Zdeněk Gryc říká:

    Co na tento blog JL říkáte pane Vaněk ?

    Sedíte v pražské kavárně Slávii, posloucháte muziku a koukáte, že ?
    v Jihlavě by vám to neprošlo:

    „Praha dnes bude připomínat památku Jana Nepomuckého.
    U této příležitosti vyjde procesí od katedrály svatého Víta a po řece poplují historické gondoly.
    Slavnosti Navalis věnované památce Jana Nepomuckého, které dnes začínají v Praze, ozdobí tradiční barokní lodě z Benátek. Lodě opustily benátské kanály poprvé.“

  9. Zdeněk Gryc říká:

    ZA HODINKU A DNES

    „Jeden byl svatej aniž byl církví svatořečen a druhej byl římský kolaborant.“

    Nebo přímo agent Vatikámu, které bylo třeba zlikvidovat?
    Terčem brutálního zatýkání se stali sedláci i kněží.
    Někteří z nich zemřeli na šibenici a jejich rodiny byly vystěhovány.

    Mlynáři od Babic
    Dnes01:30
    Obec Babice na Třebíčsku se tragicky zapsala do moderních českých dějin v roce 1951. Název „Babice“ ovšem slouží k pojmenování drastických represálií, které ve skutečnosti zasáhly celý okolní kraj. 2. července 1951 zazněla střelba v budově babické školy. Čtyřčlenná skupina vedená údajným americkým agentem Ladislavem Malým zaútočila v babické škole na schůzi národního výboru. Zůstali po ní tři mrtví. Dodnes není zcela jasné, kdo a na koho střílel, protože událost nebyla řádně vyšetřena. Ale komunistický režim vyšetření nepotřeboval. Zahájil odplatu. V devíti skupinách bylo za takzvanou akci Babice odsouzeno sto osob, z toho deset k trestu smrti. Střelba v babické škole se tak stala záminkou pro akce komunistické tajné policie, které měly za úkol likvidovat především na režimu nezávislé skupiny obyvatel: věřící, soukromé zemědělce, živnostníky. Jedním z těch, kteří dostali trest smrti, byl i Jaroslav Melkus, který se samotnými Babicemi neměl nic společného. Rodina Melkusových ale měla mlýn u Lukova a pozemky v okolí. Za mřížemi se ocitl jeho bratr mlynář Alois a jeho manželka Božena Melkusová byla rovněž odsouzena. Za to, že neudala svého muže, dostala trest čtyři a půl roku vězení… Veškerý majetek byl samozřejmě konfiskován. Televizní dokument se pokusí ukázat dosud spíše jen tušený široký záběr perzekucí, které dolehly na celý kraj a neměly v tuzemsku obdobu.
    Terčem brutálního zatýkání se stali sedláci i kněží.
    Někteří z nich zemřeli na šibenici a jejich rodiny byly vystěhovány.

  10. Berka říká:

    Máte pravdu. Zakarpatská Ukrajina patřila Československu (pravda, pomiňme zbytek historie a to, že se její „majitelé“ předtím a poté střídali jak zákazníci ve vykřičeném domě). To tedy znamená, že by nám ji měla Ukrajina vrátit, ne ? Rusko jim Krym, oni nám Užhorod !!!

    Mimochodem, pan Beran má bohužel pravdu v tom, že Krym milé Ukrajině v právním smyslu nepatřil ani před ruskou anexí a oblíbené věty o „narušení územní celistvosti“ jsou nepravdivé VŽDY to byl – tedy od roku 1921 – samostatný územní celek, přesněji „Autonomní republika Krym“ (doporučuji třeba vaši oblíbenou Wikipedii), byť od roku 1954 do roku 91 jako součást Ukrajiny.

    Velmi správně jste zmínil rok 1918 a vznik samostatného československa. Nejste ve své zaslepenosti ochoten připustit, že třeba obyvatelé Krymu opravdu toužili po připojení k Rusku ? Opravdu věříte tomu, že referendum jak se s oblibou píše proběhlo nedemokraticky pod namířenými ruskými bodáky ? Pokud ano, proč se tedy snahy o automii Krymu vedou už od roku 1991 ? Že 60% obyvatelstva Krymu má ruskou národnost je pouze Putinova propaganda ?

    Samozřejmě – podobné věci jsou vždycky těžké. Státy s větším počtem národností dost dobře nemohou připustit separatistické snahy – jako třeba Sudety, Kosovo, Krym, Katalánsko. Obvykle to totiž vede k nebezpečnému precedentu, kdy „dostanou chutě“ na samostatnost i ostatní národnosti a pak to může vést k totálnímu rozkladu takového státu (jako byl koneckonců třeba rozpad rakouska-uherska) a současný východ Ukrajiny je toho bohužel krvavým dokladem.

    Kdo si ale hergot může dovolit být soudcem v těchto národnostních sporech ? Kdo rozhoduje o tom, kde jsou ti hodní a kde jsou ti zlí ? Kdo rozhoduje, jestli je Tibet nebo Hong-Kong čínský, nebo samostatný, nebo Kosovo srbské či albánské, nebo Krym ruský či ukrajinský, Katalánsko samostatné či španělské ? Kdo ? Amerika ? Rusko ? Bernard ? Gryc ?

    Neměli by si to sakra vždy rozhodovat jen a pouze místní obyvatelé ???

  11. Zdeněk Gryc říká:

    Neměli by si to sakra vždy rozhodovat jen a pouze místní obyvatelé ???
    Měli, ale asi tak jako místní obyvatelé – Češi za totáče.
    UŽ JSTE ZTRATIL PAMĚŤ?

    Vážený pane Berka,

    mluvil jste někdy za totáče s obyvateli této naší Ukrajiny.
    Víte jak se jim vedlo za republiky,
    která tam v rámci možností zajistila zdravotnictví a školství ?
    Nesídlil tam také,tehdy ne ještě generál, Svoboda?
    Víte jak jim bylo za SSSR, kdy ruble byly k ničemu a obchodovalo se směńováním?

  12. Zdeněk Gryc říká:

    V „babické kauze“ bylo v patnácti procesech odsouzeno celkem 110 lidí,

    z toho 11 k trestu smrti.
    Čtyři lidé zemřeli ve vězení,
    desítky rodin byly vystěhovány z domovů.

    Co se z těchto represí a mučení odehrálo v budově STB v Hluboké ulici,
    Kde jsme po jejich odchodu, jako zaměstnanci Stavoprojektu
    bourali jejich vězeňské kobky můžeme jen tušit.

    Zajímavá byla závěrečná řeč vyšetřovatele zločinů komunismu v dnes odvysílaném dokumentu:

    „Mlynáři od Babic“

    Ten nevinil z těchto hrůz STBáky, ale nejvyšší představitele státu,
    od ÚV KSČ až po kolaborantíky na vesnicích.

    Na závěr se dá říct, že:

    “ Jeden byl svatej aniž byl církví svatořečen a druhej byl římský kolaborant.“

    Takže nebyl dle požadavku ve stavebním povolení „0 stavby Březinek“, postaven řádně na nový most,
    ale ne podle římského, ale „Rudého práva“ zlikvidován.

    Kolaborant ve Stavoprojektu navrhl a autorsky dozoroval návrat kulturY do Babic:

    Kulturní dům.

    S jeho stavbou se započalo po zbourání starých statečků 27. března 1973.
    Stín „babických vrahů“ byl zde stále, ale nikdo o něm nechtěl mluvit.

    Převzato:
    „Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku…

    V homilii se p. Mydla zaměřil na osobnost našeho světce, který se narodil kolem roku 1340 v Nepomuku. Byl velmi vzdělaný a stal se generálním vikářem pražského arcibiskupa. Jako zásadový člověk se dostal do sporu s králem Václavem IV., který neváhal v zájmu upevnění moci porušit křesťanské zásady a církevní předpisy. Jan Nepomucký byl věrný svému poslání a nenechal si líbit královo vměšování se do církevních záležitostí. Stal se mučedníkem za zpovědní tajemství, Boží zákon a obhajobu církevních práv. Po krutém mučení byl svázán a 20. 3. 1393 v pozdních hodinách hozen do Vltavy. Svatý Jan Nepomucký je patronem zpovědníků, mostů a vod. . . včetně Jihlavy i Jihlavky.
    Odkazem sv. Jana Nepomuckého dnešní době je odstraňovat hřích ze svých srdcí a zvrácenost ze života.

    Moderátor slavností na Vltavě Jiří Stach vysvětlil, co znamená 5 hvězd kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého:
    1. mlčel jsem, což v dnešní době neplatí – často se zbytečně moc mluví (žvaní)
    2. zbožnost
    3. ctnost
    4. utrpení
    5. Svátost“

  13. Berka říká:

    A mluvil vy jste někdy s obyvateli Krymu, jak se jim žilo před rokem 2014 ???

    Mám tam známé (ještě kdesi z osmdesátých let, z dob montáží), co dva roky k nám jezdí. Kyjevská vláda na ně kašlala, všude kvetla korupce, v zimě byly na denním pořádku výpadky elektřiny a zejména plynu na topení, rostly nájmy a ceny energií, ale důchody klesaly, zisky z turismu se ztrácely v ukrajinské státní pokladně, ale zpátky nešlo skoro nic a podobně.

    Nikdo (nebo alespoň já) netvrdím, že teď se mají diametrálně líp – mnozí už si začínají sundávat růžové brýle a zjišťují, že Putin jim ráj nabídnout nemůže. Ale nikdo se jim nemůže divit, že v referendu nadšeně a bez jakéhokoliv nucení hlasovali pro připojení k Rusku.

  14. Zdeněk Gryc říká:

    A mluvil vy jste někdy s obyvateli Krymu, jak se jim žilo před rokem 2014 ???

    Pane Berka,
    nemluvil.

    Myslím, že vím co je to barokní krajina a barokní socha.

    Myslím, že vím, co chtěl pan Beran říci:
    Svatopluk Beran říká:
    Středa, 16. 5. 2018 v 13:03
    Jak se ale dokázala například vypořádala katolická církev s osobou která si ji dovolila kritizovat o pár let později, víme v podobě Jana Husa, všichni velice dobře. Ten svatý ale nikdy uznán nebyl.
    Svatý byl uznán jen ten, kdo přisluhoval. Toď historická skutečnost.

    Poselství Husova života a zápasu:
    Stál na pravdě Božího slova, vyznával neměnnou platnost Kristova zákona. Každý se musí postavit pod nejvyšší autoritu – a tou je autorita a pravda Božího slova. Tuto „Pravdu“ Hus vyznával slovy, životem i svou smrtí! Jestliže J. Hus hovořil a psal o pravdě, pak se tu nejednalo o nějaký smyšlený filosofický pojem.

    Pravda není „majetkem“ nikoho, ani se jí nikdo nemůže zmocnit… Pravda podle Husa byla spojena vždy s Boží autoritou, s Jeho slovem, s Kristovým zákonem.

    - Jan Hus řekl: Protož, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné.- (Výklad víry, 5 D)

    - Zlořečený ten, kterýž pro skývu chleba opustí pravdu.- (Modlitba, 94 S.)
    V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Které z bodů Husova učení, kromě lítosti jeho smrti, ale církev zreformovala?

    17.12.1999 – Do sálu vchází skupinka lidí, a v jejím středu křehký starý muž v bílém. Audience u papeže Jana Pavla II. začíná. Jan Pavel II. v obšírné odpovědi zdůrazňuje myšlenku lítosti. Lituje toho, že církev na počátku 15. století odsoudila českého církevního reformátora k smrti upálením. Husova smrt způsobila příliš mnoho neštěstí a utrpení. Bouřlivé dějiny střední Evropy to příliš poznamenalo. Nyní ale nastává jiné období, v kterém hledání pravdy o Husovi, jeho názorech a významu spojuje lidi z různých tradic. Zaznívá potlesk, po napětí následuje uvolnění.
    ———————————
    - Jan Hus řekl: Protož, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné.- (Výklad víry, 5 D)
    ——————————–
    Tak dobrou noc, pánové a díky za trpělivost.
    Škoda, že se jí nedostalo jedinému historickému artefaktu Březinek.

  15. Zdeněk Gryc říká:

    Brej den…

    PS. Myslím, pane Berka, že jste také nemluvil s před-minulými obyvateli Krymu,
    Krymskými tatary, které Stalin geneticky likvidoval transportem na Sibiř, že?

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.