Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Ve středu 4. dubna 2018 se architekti rozloučili s Ivanem Rullerem

Zdeněk Gryc | Pátek, 6. 4. 2018 v 10:57

Morální kredit, erudice, nápady.
Kouzlo, jež vyzařoval, mělo obrovský vliv i na lidi kolem, takže dokázali věci, které by je ani nenapadly. Byl znamenitý člověk a vynikající odborník. Tak vzpomínají na architekta Ivana Rullera, který v neděli zemřel v 91 letech, jeho kolegové.
Pamatovat si jej budou jako architekta, jenž po sobě zanechal nesmrtelné stavby a hlavně miloval Brno, v němž celý život bydlel a snažil se jej měnit k lepšímu. A stále bude, protože právě podle jeho návrhu město zrevitalizuje nábřeží řeky Svratky.

„V Brně jsem se narodil a zůstal mu věrný. Nikdy bych odsud neodešel, i když těch příležitostí bylo opravdu hodně,“ prohlásil Ruller u příležitosti svých devadesátin.
Vitální architekt měl záběr jako málokdo, jeho dílo čítá přes 500 položek. Zahrnovalo interiéry, rodinné domy i malé stavby, jako třeba hrobku básníka Jana Skácela, i obří veřejné projekty – sportovní halu Rondo, pavilon E na brněnském výstavišti či Janáčkovo divadlo, pro něž vytvářel společenské interiéry.
A kromě toho vychovával studenty, působil v řadě architektonických sdružení, publikoval. „Všem nám bude moc chybět jeho vitalita, nadšení a nápady. To, jak mistrně dokázal organizovat sebe a své okolí a přitom přátelsky a s úsměvem,“ říká bývalý děkan fakulty architektury a Rullerův dlouholetý přítel Vladimír Šlapeta.

Komunisté mu zakázali učit i publikovat

Znali se od 60. let minulého století. „Pamatuji se, že když jsem v létě 1968 přijel do Brna, visel tam plakát, že by měl tehdejší rektor VUT a představitel stalinistické éry Vladimír Meduna svůj post opustit. Za brněnské architekty ho podepsal Ivan Ruller. Už tehdy se postavil do čela obrody,“ popsal Šlapeta.
A komunisté mu jeho angažovanost rozhodně nezapomněli. Musel opustit Svaz architektů, nemohl učit ani publikovat, takže se začal specializovat na interiéry, nad kterými úředníci příliš dohled neměli. A zapojoval vynikající výtvarníky, kteří byli také v nemilosti
– například Vladimíra Preclíka, Olbrama Zoubka či Bohumíra Matala.

Fakultě architektury vrátil prestiž

Zdůrazňuje, že to byl Ruller, kdo opět zvedl prestiž brněnské fakulty architektury, do jejíhož čela se postavil po roce 1989. „Byla to šťastná volba.
Díky jeho morálnímu kreditu a erudici mohl navázat na své velké učitele
Bohuslava Fuchse i Bedřicha Rozehnala
a vrátit fakultě její jméno,“ doplňuje Sedláček.
Ruller i v pokročilém věku stále pracoval a vyhrával soutěže – třeba na revitalizaci nábřeží řeky Svratky v Židenicích.

Spojoval generace

Podle architekta Petra Pelčáka byl Ruller absolutně nenahraditelný ve spojování generací.
„Pocházel z rodiny stavitele a znal jak prvorepublikové architekty, tak později jako pedagog i všechny další generace architektů až dodnes. Navíc se v jeho krásném ateliéru vybraní studenti scházeli za komunismu nejen k poslechu Havlových her, ale právě tady vznikl i brněnský profesní odboj včetně spolupráce s Chartou 77, pro niž jsme zpracovávali zprávu o stavu českého stavebnictví a architektury,“ vyzdvihuje Pelčák.
Autoři: Milada Prokopová, jasu
Zdroj: https://brno.idnes.cz/architekt-ivan-ruller-smrt-brno-kolegove-vzpominky-fya-/brno-zpravy.aspx?c=A180327_391948_brno-zpravy_krut
PS. Jihlavský architekt Martin Laštovička byl jedním, ze 3 studentů, jejichž vlivem se stal arch. Ruller prvním post-totalitním děkanem FA.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.