Blog Jihlavských listů

Archív: Březen 2018

Jihlava PRO sociální II.

Aleš Urban | Pondělí, 26. 3. 2018 v 7:52

V předešlém článku jsme si představili téma sociálního bydlení, jehož část byla zaměřena i na bydlení pro seniory. Ovšem jedním z největších problémů seniorů je, dle mého, samota.

Aktivizace a zapojení seniorské populace, která je v Jihlavě zastoupena v počtu více jak dvou desítek tisíc, do společenského života je dalším krokem PRO sociální město.

Město by pomocí své příspěvkové organizace, popřípadě spoluprací s neziskovými organizacemi v sociální oblasti mohlo seniory zapojit do různých aktivit. Tímto zapojením by senioři získali pocit potřebnosti a užitečnosti. Zároveň by se předešlo sociálnímu vyloučení a izolaci seniorů.

Myslím si, že ani město nemá přehled jak velký počet sociálně izolovaných seniorů v Jihlavě žije. V rámci aktivit by například sociální odbor města ve spolupráci se SMJ  mohly realizovat projekt jihlavská Plavenka. Smysl tohoto projektu by byl v plavání seniorů zdarma na bazéně v Rošického ulici, samozřejmě v předem stanovené dny. Tento projekt by nebyl užitečný jen v předcházení sociální izolace seniorů, ale přispěl by i ke zdravotní prevenci. Plavání je totiž jeden z mála sportů, který nemá skoro žádná omezení z hlediska věku, zdravotního stavu a výkonnosti.

Dalšími aktivitami mohou být organizované poznávací zájezdy po České republice, debaty a přednášky na témata blízká seniorům a různé vzdělávací akce. Vše by se realizovalo pomocí již zavedených neziskových organizací pod záštitou Svazu důchodců, kdy garantem by bylo město.

Každoročně dostávají neziskové organizace od města finanční podporu na svůj chod, ale takovýmto uceleným projektem pod názvem „Jihlava přátelská seniorům“, by mohlo dojít k propojení organizací a sjednocení nabízených volnočasových aktivit. K prezentaci by mohl posloužit měsíčník s vypsaným přehledem aktivit pro seniorskou část obyvatel města.

Město může udávat trend seniorské a rodinné politiky, ale je zapotřebí chtít. Jedním velkým projektem, který by pomohl propojit generace je mezigenerační centrum, ale o tom  a dalších sociálních problémech zase příště.

Mladí vsadili na vulgaritu a trapnost

Jan Žižka | Sobota, 24. 3. 2018 v 2:01

Jako studentského předáka z roku 1989 mne velmi uráží srovnávání našeho angažmá a dnešních podivných aktivit některých mladých lidí. Je absurdní srovnávat politický stav tehdy a teď – a také, bohužel, úroveň tehdejšího studentského hnutí s tím dnešním.
Dnešní studenti by se měli zajímat například o stále se zhoršující kvalitu mnohých středních a vysokých škol, o to, že je zde silná snaha přepisovat dějiny a zlehčovat důsledky válek, o to, že česká média informují jednostranně a neobjektivně – že se rada ČT se pokusila zatajit studii, které prokazuje nevyváženost tohoto veřejně-právního média. (Ostatně, na to ani nemusela být vypracována studie, stačí si zapnou české zprávy)
Také by se měli ptát, jak je možné, že co je z východu je špatné, co ze západu fantastické.
Pokud jim jde o svobodu slova, měli by se zamyslet na tím, jestli například Česká televize neplní velmi podobnou funkci jako tak, jak za dob minulých.
Svoboda slova neznamená sprostotu, neurvalost a bezduché opakování lží.
Dobrým obrázkem stavu mladých protestujících je dívka (údajně studentka z Jihlavy), která je na snímku Jihlavských listů v tričku, na kterém je karikatura prezidenta Zemana a nápis cituji: Hello kundy.
Dívka je na nápis očividně hrdá. Zajímavá forma protestu.
Tak nevím, zda je to správná cesta pravdy a lásky. Vím ale, že v 89 nemohl být studentem opravdu každý, tehdy musel mít kromě vychování alespoň průměrnou inteligenci.

SBOHEM PANE PROFESORE

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 22. 3. 2018 v 10:45

100 let od vzniku republiky, jejíž zakladatel byl profesor.

Almanachy vydané ke kulatému jubileu:
100 let Psychiatrické léčebny v Jihlavě
Milý čtenáři, /bez uvozovek/
„S touto publikací vstupuješ do světa jihlavské psychiatrické léčebny.
Letos je jí sto let! „Stoletiny“ jsou významnou událostí, kdy je rozhodně o čem hovořit, na co vzpomínat, hodnotit“…
111 let Psychiatrické nemocnice Jihlava
Milý čtenáři,
S touto publikací opět vstupuješ do světa jihlavské psychiatrie, do její historie, současnosti a snad i budoucnosti.

100 let GYMNÁSIUM KŘENOVÁ
Dámy a pánové,
Po deseti letech můžeme opět listovat v almanachu vydaném při příležitosti kulatého – tentokrát dokonce velmi kulatého – výročí naší školy. RNDr. Miloš Jaroš

111. výročí založení Gymnázia Křenová v Brně
Milí studenti, absolventi, profesoři a příznivci Gymnázia Křenová,
na stránkách 111.gymkren.cz vás budeme průběžně informovat
o akcích chystaných k 111. výročí založení naší školy.
—————————————————
V gotické síni jihlavské radnice ožily příběhy našich sousedů.
19.6.2015 Aktuality/Komentáře (23), autor: Petr Klukan
Žáci deseti jihlavských škol v rámci projektu příběhy našich sousedů zpracovali pohnuté osudy čtrnácti pamětníků kruté doby komunistického režimu. V pondělí se v zaplněném gotickém sále jihlavské radnice konala prezentace celého projektu.
————————————————————
Nejen včera u nás, ale i v budoucích volbách jde o masivní masáž mozků, jak o tom jednají na nejvyšší úrovni v USA a GB.
Spolehněme se na osobní zkušenosti a vzpomeňme zejména na osudy svých spolužáků. Pokusme se vzpomínat na kantory, kteří nás ovlivnili svým umem, slušností a rozhledem.

Dneska je čtvrtek.
Vzpomínáte na frontičky ve čtvrtek?

Před knihkupectvími v Jihlavě, kdy jsme se snažili koupit třeba:
Sbohem, pane profesore! / Goodbye, Mr. Chips (1969 …

https://www.nafilmy.com/sbohem-pane-profesore

Vysloužilý učitel a bývalý ředitel internátní školy se ohlíží zpět za svou kariérou i osobním životem v průběhu několika desetiletí …

PS. Dík paní Kunčové v knihkupectví na Benešové
a paní Hildemannové v knihkupectví na Komenského.

Dnes je 20 března.

Zdeněk Gryc | Úterý, 20. 3. 2018 v 21:09

Výročí: 624 let od mučednické smrti jednoho z patronů českých zemí – Jana Nepomuckého
Přesné datum narození Jana nebo, chcete-li, Johánka z Pomuku, dnešního Nepomuku, není známé. Podle všeho se narodil mezi lety 1340 až 1350. S datem jeho násilné smrti je to podobné. Nicméně převládá názor, že byl umučen 20. března 1393 Otcem Jana z Pomuku byl pomucký rychtář. Podle ústních dobových svědectví stával jeho malý domek v místě, kde byl později postaven kostel sv. Jana Nepomuckého. O Janově matce není známo vůbec nic.
Život Jana Nepomuckého
Číst, psát a počítat se Jan naučil nejspíš ve škole založené roku 1344 při farním kostele sv. Jakuba. Jeho další studia jsou zahalena rouškou tajemství a barokních legend. Předpokládá se však, že studoval u cisterciáků v blízkém klášteře a později i na pražské univerzitě.
Ve své době to byl jistě velmi vzdělaný a schopný člověk. Od roku 1369 působil v Praze jako veřejný notář a později jako hlavní písař na pražském vikářství. Celý deset let do roku 1383 pracoval jako vedoucí kanceláře arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Zároveň však byl i oltářníkem a farářem. V roce 1383 zahájil studia církevního práva na Padovské univerzitě. Studium ukončil o čtyři roky později v roce 1387 s dnes již nepoužívaným titulem „doktor dekretů“. Po návratu z Padovy se stal kanovníkem a později i generálním vikářem pražského arcibiskupa.
Úřad generálního vikáře hrál v té době významnou roli ve správě arcibiskupství a hlavně ve sporu mezi arcibiskupem Janem s Jenštejna a králem Václavem IV., který se týkal sporů spojených s rozdělením církve na západní katolickou a východní pravoslavnou větev a hlavně neshod při jmenování biskupů a dalších církevních hodnostářů. V kronice Václava Hájka z Libočan se dokonce spekuluje o tom, že Jan Nepomucký, coby zpovědník královny Žofie, nechtěl prozradit nic, co se týkalo zpovědního tajemství a tím si krále znepřátelil, a že za jeho mučednickou smrtí je právě tento konflikt. Zdá se to však velmi nepravděpodobné.
Mučednická smrt
Psal se 20. březen 1393, kdy se brzy ráno sešli král Václav IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna. Oba muži se krátce hádali a jejich rozepře vyústila v zatčení čtyř mužů z arcibiskupova doprovodu, mezi nimiž byl i Jan z Pomuku. Jejich první výslechy a nejspíš i mučení probíhaly na Pražském hradě a později na staroměstské rychtě. Jan utrpěl během mučení vážné poranění hlavy a na to nejspíš i zemřel. Jeho tělo bylo svrženo z Karlova Mostu do Vltavy. Janovo tělo našli rybáři až o skoro měsíc později zachycené u břehu a domnívali se, že nešťastně utonul. Smrtelné poranění hlavy objevil při studiu jeho pozůstatků až antropolog Emanuel Vlček v minulém století.
Tělo Jana z Pomuku převzali od rybářů členové řádu Cyriaků, křižovníků s červeným srdcem, a pohřbili ho se všemi poctami v kostele sv. Kříže.
Co bylo dál?
Zdálo by se, že smrtí a pohřbem všechno skončí. V případě Jana Nepomuckého bylo všechno o trochu složitější. Příběh jeho života a smrti si v průběhu dalších desetiletí a staletí žil svým vlastním životem a dal vzniknout legendě, která vedla až k Janově svatořečení a vzniku kultu, který nemá v českých dějinách obdoby.
Zmínky o Janově životě, díle a odkazu se objevují v řadě spisů a kronik z konce 14. a z průběhu 15. století. Augustiánský opat Ludolf o Janu Pomuka kolem roku 1398 mimo jiné napsal, že se jedná o „ctihodného onoho muže, milého Bohu i lidem, Čechům i Němcům“. Kolem roku 1416 bylo tělo bývalého generálního vikáře pohřbeno v katedrále sv. Víta.
V průběhu 17. a začátkem 18. století jsou stavěny první kostely a kaple zasvěcené Janu Nepomuckému. Snaha o Janovu kanonizaci začíná v druhé polovině 17. století. Trvalo však víc než půl století, než 31. května 1721 prohlásil papež Inocenc Ferdinand Khünburg Jana z Pomuku za blahoslaveného. Kanonizační komise uznala celkem čtyři zázraky – zachování jazyka, resp. jeho naběhnutí a zčervenání, zachránění Rozálie Hodánkové a uzdravení Terezy Veroniky Krebsové. Na základě toho prohlásil papež Benedikt XIII. 19. března 1729 Jana Nepomuckého za svatého.
Sochu sv. Jana Nepomuckého poznáme bezpečně podle typických atributů, mezi které patří pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa a palma.
Text: David Hainall
————————————
Socha sv. Jana Nepomuckého je neopominutelnou národní památkou na Karlově mostě.
Socha sv. Jana Nepomuckého musela být v Jihlavě na Březinkách, na nátlak OV KSČ publikovaný v rámci vzpomínkového článku na vítězný únor v roku 1975 zničena.
V úterý 25. února 1975. vyšla JISKRA Orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16:
„Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré.“
„Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě z něhož k občanům Jihlavska promlouval“
———————————————————–
Mučedníkem je také Farář Toufar.
Jeho socha u kostelní zdi v Číhošti, je dílem Romana Podrázského.
Jeho socha v kostele v Zahrádce, poblíže Želivského kláštera,
je posledním velkým dílem Olbrama Zoubka.

ŠTUDÁCI a KANTOŘI

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 15. 3. 2018 v 9:35

Studenti odejdou z vyučování. Půlhodinová stávka zasáhne školy v celé republice
Velký protest studentů začal na pražské DAMU, postupně se k němu přidalo na 250 vysokých a středních škol i učilišť.
Studenti vysokých a středních škol i učilišť opustí ve čtvrtek v poledne na mnoha místech republiky na půl hodiny učebny. Vyjdou ze školních budov a podepíšou výzvu adresovanou politikům.
„Vyzýváme ústavní představitele České republiky, jmenovitě prezidenta České republiky, premiéra České republiky a Parlament České republiky k obraně ústavních a společenských zvyklostí a hodnot,“ zní začátek textu, jejž budou stávkující podepisovat a který formuluje důvody akce nazvané #Vyjdiven.
Výzvu sepsali původně studenti pražské DAMU a od nich se pak stávka prostřednictvím Facebooku rozšířila mezi studenty po celé republice. Do středečního večera se k ní přidalo na 250 škol, několik hodin před zahájením akce je potvrzena účast více než 300 škol.
„Když ve čtvrtek vyjdeme na půl hodinu před školu, nezmění se všechno mávnutím kouzelného proutku. Ale jsme přesvědčeni, že akce má nějaký symbolický význam, že ukážeme, že je velké množství studentů, kteří jsou na tom názorově podobně jako my,“ uvádí student DAMU a jeden z deseti organizátorů Václav Strýček.
Akce se koná jen den poté, co do ulic vyšli demonstranti vyjádřit svůj nesouhlas s chováním prezidenta Miloše Zemana a jiných politiků.




© 2008 Parola s.r.o.