Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

POLITICKÉ PROVOKACE AKTIVISTŮ S VULGÁRNÍMI URÁŽKAMI.

Zdeněk Gryc | Sobota, 13. 1. 2018 v 16:01

LIDOVKY:
„Albrightovou během pražské autogramiády vulgárně uráželi“

Létající plakáty a vulgární nadávky.
To všechno doprovázelo křest nové knížky bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové v pražském knihkupectví. Na místě musela asistovat policie.

„Během autogramiády došlo k provokaci. Demonstranti se snažili vyvolat konflikt, Madeleine Albrightovou uráželi,“
popisuje Richard Klíčník z vydavatelství Argo. Proto pořadatelé nezvané hosty museli vykázat.
Podle informací LN dorazila první skupinka demonstrantů k Albrightové s plakáty v rukou.

Ty pak začali na bývalou ministryni zahraničí Spojených států házet a vzduchem létaly i vulgarity jako „ty svině“.

Podle některých svědků souvisely urážky vůči Albrightové s jejím působením jako ministryně zahraničí USA v době balkánských válek, především pak konfliktu v Kosovu.
S plakátem pak přišel i mladík se slečnou, která si všechno natáčela a podle organizátorů se snažila vyprovokovat další konflikt.
Albrightová podepisovala svou novou knihu „Pražská zima“ v pražském Paláci knih Luxor. V knize česká rodačka vzpomíná na své dětské roky, prožité za 2. světové války.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/demonstranti-vynadali-madeleine-albrightove-pri-autogramiade-pbn-/zpravy-domov.aspx?c=A121023_192859_ln_domov_kim

„Po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova se zúčastnil Foldyna série menších demonstrací proti uznání nezávislosti této jihosrbské provincie,
organizovaných petičním výborem „sedm statečných“. Demonstrace podpořili někteří další, politici, například Jan Kavan, Daniel Solis ze Strany zelených,
nebo Václav Dvořák (autor filmu Uloupené Kosovo),
prof.Rajko Doleček a další.“
Před delší dobou byl vložen do JL článek, kde je autorem dlouze popsán tento hrdinský čin „sedmi statečných“v rámci autogramiády knihy Albrightové.
Na rozdíl od některých aktuálních, vulgárních komentářů v JL není anonymní!
Článek, podepsaný Václavem Dvořákem, publikovaný v Jihlavských listech, končí těmito slovy:
„Milí čtenáři, nedivte se mi prosím, že nyní s obavou očekávám. . .
stejně jako moji kamarádi z našeho občanského sdružení Přátel Srbů na Kosovu,
kdy si pro nás – válečné zločince – z Haagu přijdou“
Václav Dvořák

Aktivisté se ani po tolika létech soudu v Haagu nedočkali.
S aktivistkou Diašovou tomu bude patrně jinak.

„Policie prošetřuje aktivistku hnutí Femen Anželinu Diašovou kvůli napadení prezidenta Miloše Zemana ve volební místnosti pro podezření z trestného činu výtržnictví. Podle mluvčího pražské policie Tomáš Hulana chtějí kriminalisté případ vyřešit ve zkráceném přípravném řízení a předat podklady soudu již v sobotu odpoledne. Žena byla umístěna do cely předběžného zadržení, kde může být maximálně 48 hodin.“

29 komentářů k článku “POLITICKÉ PROVOKACE AKTIVISTŮ S VULGÁRNÍMI URÁŽKAMI.”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    PS. Nedá se vyloučit, že MZ se pokusí znovu předvolebně zaujmout systémem Kájínek.
    M. Olbrightové nestáli výtržníci také za povšimnutí

  2. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,

    promiňte, ale pokud dáváte zmíněné konflikty do stejné roviny, je to míchání hrušek s jablky. M. Olbrightová, osoba bez funkce, měla v Kosovu své zištné zájmy, kdy využila vojenské anexe Kosova bez svolení Rady bezpečnosti a pochopitelně zvedla vlnu nevole lidí, kterým to nebylo lhostejné. Jinak, je rozdíl si něčeho nevšímat a být bezcitný.

    Oproti tomu, exces oné dívenky, která svou exhihibici směrovala zřejmě z nějaké chorobné touhy se zviditelnit, a to za dodatečného souhlasného mručení „super mravokárce“ Kalouska, farizeje neskutečné velikosti, vůči hlavě státu, mohl skončit i tragičtěji. Šlo o útok na hlavu státu, v Americe by už ji v tuto chvíli nic nebolelo.

    Mám obavu, že jí MZ v reálu ani nezahlédl, jak rychle se odporoučela k zemi. Pokud jí odpustí, je to jeho věc.

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Vladimíre V.

    myslíte, že nahatá ženská s rukama nahoře může někoho fyzicky ohrozit?

    U provokace Václava Dvořáka s plakáty a házením rour papíru tomu mohlo být jinak, ne?

    Dáme je pro mne nejen dáma, ale i žena, která podobně jako Jan Palach
    vystupuje jménem národa proti okupaci!

  4. Daňový soumar říká:

    Střelec, střilející na Klasuse z airsoftové pistole dostal podmínku na 6 měsíců a ani nebyl ve vazbě. Cituji: “ V pátek vystřelil na prezidenta Václava Klause z plastové pistole, v sobotu si vyslechl obvinění z výtržnictví a v neděli šel do práce.“ Jedna ženská ukáže Zemanovui kozy. Ten se strachy posere a dotyčná skončí ve vazbě. A klaka ZemanOvcí bude hýkat něco o exemplárním potrestání těžkého útoku na hlavu státu. Jo přituhuje a soudruzi s námi ještě zatočí.

  5. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,

    už sama nahatá ženská je obecně nebezpečná. Zvláště pak na veřejnosti, kdy se chová jako neřízená střela. Je úsměvné, přestavit si, že prezidentova ochranka dá oné ženštině čas na to, aby se na prezidenta vrhla nebo mu alespoň nechala se pokochat svojí počmáranou krásou.

    Že by byl MZ okupantem její země, stejně tak jako papež, který zažil podobnou situaci? Že se poněkud neuměle, nicméně pragmaticky vyjádřil k možnému odkupu Krymu od Ukrajiny, kterého se Rusko jen tak nepustí. Tedy území, kde si 95% jeho obyvatel přálo příklon k Rusku (na rozdíl od okupace v roce 68 u nás, kde to bylo obráceně). Jde opravdu jen o fantazírování, ale to přece neznamená, že by se měl stát nepřítelem všech Ukrajinců.

    Pro osvěžení Vaší paměti Vám přikládám text Palachova dopisu, o okupaci zde není bohužel ani zmínka.

    Text dopisu, který Jan Palach zanechal v aktovce na místě svého činu:

    Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou:
    Okamžité zrušení cenzury
    Zákaz rozšiřování Zpráv

    Jménem koho vystupuje ona „dáma“, opravdu nevím. Proboha, snad ne jménem všech Ukrajinců, jak to učinil Jan Palach?

  6. Jan P. říká:

    Hm, video s atentátnící Femen bylo odstraněno z YouTube kvůli „nahotě“, která prý porušuje pravidla YT komunity. Jakoby snad obludou překračující nejrůznější pravidla tam nebyl někdo jiný…

  7. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane D. S.

    V tisku se psalo, že volby byly dosti nudné.
    Poprsí jsem v telce studoval a dost se mi líbilo,
    byla by to skvělá modelka, která by zvýšila presenci v atelieru Vincence Makovského.
    Pan profesor se v posledním ročníku, když klesala presence se o něco takového pokusil.

    Proč takhle také nezvýšit zájem o volby a výstavu:

    Vila Stiassni zve na výstavu: Hledání podoby
    Brněnští, čeští a světoví architekti očima Zdeňka Makovského.
    Výstava představuje studie podoby 20 význačných architektonických osobností v kresbách a plastikách.
    Autorem je brněnský sochař, architekt a pedagog Zdeněk Makovský.
    V pátek 12. ledna 2018 začíná ve výstavním sále brněnské vily Stiassni výstava nazvaná Hledání podoby. Brněnský sochař, architekt a pedagog Zdeněk Makovský na ní originálním způsobem zpodobnil české i světové osobnosti moderní architektury.
    K vidění jsou kresebné portréty hledající optimální tvar pro plastické zpodobnění, ale také sádrové plastiky. Výběr portrétovaných je velmi osobní, kromě světoznámých osobností nejdete mezi dvacítkou architektů Makovského přátele, vzory a zdroje inspirace. Pohromadě tak uvidíte Adolfa Loose, Le Corbusiera, Ludwiga Miese van der Rohe
    společně s Bohuslavem Fuchsem, Bedřichem Rozehnalem,
    Janem Kaplickým, Zahou Hadid, Frankem Gehrym, Tadaem Andem, ale také s Ivanem Rullerem, Josefem Němcem či Vladimírem Šlapetou. Poslední jmenovaný výstavu také zahájí.
    Takto charakterizoval sochařské portréty Zděňka Makovského brněnský historik umění a výtvarný kritik Jiří Hlušička: „Makovský ve snaze o výstižnou portrétní parafrázi zvolené lidské bytosti spoléhá na tvarovou nadsázku a na napětí mezi konstrukcí a dynamickou modelací, navozující místy až dramatickou hru světla a stínu. Lze to říci i tak, že velké, plasticky bohatě pojednané sférické plochy, sloužící jako charakterizační prostředek, jsou mu zároveň poukazem k niterným hodnotám. Neusiluje však ani tak o psychologickou sondu, jako mu jde spíše o to, ozvláštnit a pádnou sochařskou formou ztělesnit charisma portrétovaného.“
    Výstava je ve vile Stiassni přístupná vždy v pátky, soboty a neděle od 10 do 16 hodin. Končí 28. ledna 2018.
    Je fakt, že Šlapeta byl skvělej, doporučuji hostování výstavy v Jihlavě.

  8. Zdeněk Gryc říká:

    PS. V Jihlavě se zatím neví, že v rámci festivalu v Karlových Varech za účasti světových celebrit a Dagmar Havlové odhalil Makovský bustu Václava Havla.
    Je opravdu zdařilá, repliku doporučuji instalovat vhodně i v Jihlavě, kde se sochou TGM. . .
    tomu není podobně.

  9. Zdeněk Gryc říká:

    „Pro osvěžení Vaší paměti Vám přikládám text Palachova dopisu, o okupaci zde není bohužel ani zmínka.“

    Vážený pane Havlíček,

    Jan Palach (11. srpna 1948 Praha[2][3] – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
    který obětoval svůj život na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti

    po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy.
    —————————————————-
    Všem Čechoslovákům jel smysl jeho oběti jasný.

    Nebyli zde němci, ale rusové.
    Jako nyní na Ukrajině, odkud pochází aktuálně, v rámci voleb vystavené torzo.
    Jinak, ale „osvěžit“ zkouším za pomoci červeného,
    když už jsem ty sekretariáty navrhoval, že?
    S pozdravem Zdeněk G.

  10. Zdeněk Gryc říká:

    „Ukrajinka, která vyběhla před Zemana, dostala podmínku a vyhoštění.“

    To je docela moudré a OK uzavření případu.

  11. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,

    oceňuji hrdinství Jana Palacha, rovněž tak Jana Zajíce a Pavla Plocka, který, ač člen strany, spáchal sebevraždu jako protest proti nastupující normalizaci a politice strany. Jsou to spolu s Karlem Krylem opravdoví mučedníci doby a zaslouží si materiální „vzpomínky“ na veřejných místech. Jinak platí ono Krylovo: „Pomníky stavíte, prosím, vás komu?“.

  12. Zdeněk Gryc říká:

    „Pomníky stavíte, prosím, vás komu?“.

    Obětem totalit. . .
    Současné dění na Ukrajině
    i v jiných zemích jen potvrzuje brutalitu totalitních režimů, zaměřených na parazitování úzké skupiny lidí na většině,“
    uvedl v proslovu primátor města Jihlavy Jaroslav Vymazal. K přítomným promluvila také radní Kraje Vysočina Marie Kružíková a Karel Linhart z jihlavské pobočky Konfederace politických vězňů.

    Jaroslav Šlezinger je autorem sousoší Zaváté šlépěje, sochy Judy Tadeáše, řady pomníků, reliéfů a dalších děl.
    Během svého života byl dvakrát uvězněn, nejprve nacistickým, později komunistickým režimem. Svobodně tvořit mu proto bylo dopřáno jen necelých 10 let.
    Během druhé světové války byl Šlezinger odvlečen gestapem do koncentračního tábora. I tam však dokázal tvořit ze sochařského materiálu vězňů: z chleba.

    Šlezinger je také autorem sochy prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
    Pravděpodobně především díky tomu byl v r. 1949 komunistickým režimem odsouzen za velezradu a poslán do komunistického uranového lágru, do Věže Smrti na Jáchymovsku.

    „Hrdinou je tím, jak svým životem, jak se choval, hrdinou je tím, jak dokázal po únoru ’48 v Jihlavě vztyčit sochu Tomáše Garrigua Masaryka jako symbol svobody, demokracie …
    a dal tím na oči Jihlavanům takovou tu lepší budoucnost, kterou by mohli mít, kdyby nevolili komunisty,“ sdělila Marie Bohuňovská ze Spolek za navrácení sochy T. G. M. do Jihlavy.

    Sochař zemřel na následky ozáření v uranovém lágru v roce 1955. Ani jeho socha Masaryka neměla šťastný osud. StB ji odvezla a zničila roku 1961.

    Jihlava vzpomínala na nevinné oběti komunismu

    I přes nepříznivé počasí se o poslední červencové neděli v Jihlavě sešlo několik desítek lidí, aby společně zavzpomínali na oběti totalitního komunistického režimu. K pomníku Smírčí kameny v Tyršově ulici, který připomíná jedenáct popravených ve zdech jihlavského soudu, položili květiny zástupci města Jihlavy, Kraje Vysočina, poslanecké sněmovny a senátu, armády, dalších organizací i veřejnost. „Pustošení charakteru národa bylo tehdy nekonečné, důsledky pociťujeme ještě dnes,“ promluvil k přítomným Karel Linhart z Konfederace politických vězňů. „Je nutné vzpomenout a uctít památku těchto jedenácti lidí odsouzených k smrti, ale zároveň také stovek dalších odsouzených a tisíců poškozených, příbuzných a blízkých, kteří v důsledku těchto procesů trpěli. To vše se tehdy dělo proto, aby komunisté v atmosféře strachu mohli vládnout snadněji, vládnout totalitním způsobem,“ připomněl primátor Jaroslav Vymazal.
    Od roku 1950 do roku 1952 bylo na dvoře krajského soudu v Jihlavě oběšeno 11 mužů. Tři rozsudky smrti provazem (Rod, Tuček, Veselý) padly v přelíčení se skupinou členů strany lidové. Sedm osob bylo popraveno v souvislosti s tzv. babickým procesem. O popravách a dalších vysokých trestech rozhodl soudní senát během tří dnů, týden po zastřelení tří funkcionářů tehdejšího národního výboru v Babicích na Třebíčsku v červenci 1951. Soudci tehdy neobjasnili ani základní skutečnosti.
    V Jihlavě památník Smírčí kameny
    Komunisté v padesátých letech ve vykonstruovaných procesech popravili 234 nevinných lidí, z toho v Jihlavě jedenáct osob, mezi nimi i občany Jihlavy Karla Veselého, Jana Tučka a Františka Roda. Téměř šest stovek lidí zahynulo při pokusu o překročení západní hranice, podle odhadů více než deset tisíc lidí zahynulo v koncentračních táborech, na 1.800 lidí zmizelo a 240.000 občanů bylo odsouzeno z politických důvodů.
    „Naše svoboda a demokraticky fungující politický systém není samozřejmostí. Současné dění na Ukrajině i v jiných zemích jen potvrzuje brutalitu totalitních režimů, zaměřených na parazitování úzké skupiny lidí na většině,“ uvedl v proslovu primátor města Jihlavy Jaroslav Vymazal. K přítomným promluvila také radní Kraje Vysočina Marie Kružíková a Karel Linhart z jihlavské pobočky Konfederace politických vězňů.
    Akci pořádalo město Jihlava a Konfederace politických vězňů ČR.

    V Jihlavě: Janem Koblasou, Gustava Mahlera

    V Číhošti: Romanem Podrázským faráři Toufarovi

    V Zahrádkách: Olbramem Zoubkem faráři Toufarovi

  13. berka říká:

    Jo, komunisti byli zločinci. A přesto se našli lidi, co jim ochotně stavěli kanceláře, odkud ty prasárny řídili.

    Těžko soudit, co je větší hřích – jestli být rok ve straně a nebo celý aktivní život jako nestraník té straně sloužit…

  14. Svatopluk Beran říká:

    Že by Eskadry smrti zaštítěné, vyškolené a placené presidentem Spojených Států Eisenhowerem v době studené války. https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskadry_smrti , na jejichž kontě zůstavaly desetitisíce mrtvol obyvatel Střední a Jižní Ameriky v rámci tzv. US Monroovy doktríny a amerických nadnárodních společností?

  15. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,

    dobře, rozšiřme výčet mučedníků. Co Václav Havel? Zavření byli i jiní prezidenti. Husák dokonce stejným režimem. Přiznejme si, že se VH vyvezl na vlně porevoluční euforie a zároveň, že jeho ideály svobodné pacificizující se společnosti vzaly poněkud za své. Jinak řečeno, v době svého působení na Hradě nedokázal svými postoji účinně čelit vlně zlodějiny v naší zemi, ač mohl. Rázně se nepostavil proti rozdělení republiky, snad ve vidině pokračování v prezidentském úřadu nové republiky. Jak se zachoval k další modle, K. Krylovi, je rovněž známo. I tak si opravdu nezaslouží, aby byla jeho socha či busta zneucťována některými z těch, kteří mají k jeho působení negativní postoj.

  16. franta pulpytel říká:

    Pane Bernarde ,Vy jste neochotně pracoval pro komunisty v zahraničí? Nemáte náhodou taky máslo na hlavě?

  17. Zdeněk Gryc říká:

    MEMENTO…

    NEZAPOMENOUT V RÁMCU 8ček na 100 let republiky.
    NEZAPOMENOUT NA ROK 1968

    Červené trenky na Hradě je made in CZ
    Polonahá modelka přijela u Ukrajiny,
    kde se rok 1968 reprízuje.

  18. berka říká:

    Milý Františku, samozřejmě že máslo na hlavě mám – a už jsem to taky tady několikrát řekl. Chodil jsem do práce, nestaral se o politiku, Havla jsem neznal, vyvěšoval praporky a chodil do průvodu, abych měl klid. A klid jsem relativně měl. Víc než většina jiných lidí. Takže možná ne přímo sloužil, ale rozhodně jsem komunistům umožňoval být tak dlouho u vesla.

    Jenomže právě proto nesoudím tak kategoricky a nesmiřitelně jiné a nejsem zapřisáhlý antikomunista, teď když už se to může, jako tadyhle architekt.

    Už jsme se tu asi dvacetkrát dozvěděli, jak byl imaginárně v roce 1975 pokárán redaktorem okresního plátku, bla bla bla. Ale prozatím pořád nebyl schopen říct, jaké KONKRÉTNĚ to pro něj mělo následky. Vyhodili ho z práce ? Vyhodili mu děti ze školy ? Vystěhovali ho do pohraničí ? Zavřeli ho ? Mlátili ho ? Vzali mu aspoň prémie ?

    Leda prdlačku. Dál byl dvorním kresličem komunistických paláců a poníženě plnil úkoly a plány. To je všechno v pořádku. Ale že byl Zeman rok ve straně, to je pro něj neodpustitelné. Není to poněkud na hlavu ?

  19. Zdeněk Gryc říká:

    Postava ženy jako alegorie Svobody,

    Svoboda vede lid na barikády (francouzsky La Liberté guidant le peuple)
    je obraz francouzského malíře Eugèna Delacroixe.
    Delacroix se do dějin výtvarného umění zapsal především jako kolorista.
    Obdivoval díla Francisca Goyi, Petera Paula Rubense a Paola Veronesa,
    také svěží a světlý kolorit obrazů anglického malíře Johna Constabla.
    Zářivé barvy, kontrast světla a stínu použil malíř i na obraze

    Svoboda vede lid na barikády, kde jsou ve velmi vypjaté,

    dramatické poloze zobrazeny krvavé události francouzské červencové revoluce z roku 1830,
    která nakonec vedla ke svržení krále Karla X. Na tomto obraze malíř použil klasicky strohou kompozici, oživenou pohybovým bohatstvím figur.

    Do středu obrazu umístil ženu jako alegorii Svobody,

    třímající ve zdvižené ruce trikolóru.
    Tato ústřední postava na obraze sjednocuje všechny formy a barvy celé kompozice.
    Postava ženy jako alegorie Svobody, která uprostřed padlých a zraněných zdviženou rukou s trikolórou vyzývá k boji a zároveň vyjadřuje sílu, energii a odhodlanost francouzských revolucionářů.

    Svoboda vede lid na barikády je patrně nejslavnější Delacroixova malba.

    Porovnejme gesto a vzhled ženy na obraze, s první momentkou Anželiny Diašové.

    Je fakt, že žena Eugèna Delacroixe, jako alegorie Svobody, má mnohem vnadnější poprsí, že?

  20. VladimírV říká:

    Milý pane Gryci,

    zase poněkud špásujete, když srovnáváte francouzskou alegorii Svobody s „mírumilovným počínáním“ Anželiny Diašové. Na mne to dělá dojem, že bychom podle Vás měli adorovat všechny a všechno, co je namířené proti Zemanovi. Vždyť to zavání stařeckou nevrlostí, neřku – li nenávistí. Máte to opravdu zapotřebí, takhle se prezentovat?

    Mějte hezký den.
    Vladimír Havlíček

  21. Zdeněk Gryc říká:

    Postava ženy je alegorie Svobody v USA i Francii,

    Socha Svobody, anglicky Statue of Liberty, plným názvem Liberty Enlightening the World (z francouzského La Liberté éclairant le monde čili „Svoboda přinášející světlo světu“) je socha stojící na Ostrově svobody u New Yorku v USA

    Mnoho našich emigrantů za obou totalit ocenilo tento pohled,
    nejsou zdaleka poslední, že ?

    Postava ženy jako alegorie Svobody,
    Svoboda vede lid na barikády (francouzsky La Liberté guidant le peuple)
    je obraz francouzského malíře Eugèna Delacroixe.

    Slováci měli ženu jako kandidátku na presidenta !

    PROČ U VŠECH ČERTŮ ČEŠI NIKOLI ?

  22. Zdeněk Gryc říká:

    PS. Komentářů na blogu je 21.

    Jako obvykle samí chytří samci !

  23. XXXXX říká:

    a jeden blbej geront

  24. Zdeněk Gryc říká:

    „Vždyť to zavání stařeckou nevrlostí, neřku – li nenávistí.“

    Vážený pane Havlíček,

    povšiml jste si někdy, někde, že bych si dovolil
    k Vaší osobě obdobnou invektivu o stáří ?

    Je to známá taktika, na kterou upozorňuje v dávnějším článku redaktora Klukana, Slonková?

    Nadále, se vší úctou přeje,
    také hezký den,
    dnes raději doma, než v plenéru, Zdeněk Gryc

  25. VladimírV říká:

    Milý pane Gryci,

    omlouvám se. Mnou zmíněný Váš věk nebyla invektiva, ale pouze stesk nad tím, že se při svých nesporně velkých životních zkušenostech snižujete k takovým „špásům“. Kdyby jen špásům, ale Vy to myslíte vážně, a to je na pováženou.

    Nicméně, příroda je element, který vyžene z hlavy všechny chmury. I proto i já chodím rád na ryby.
    Konečně nastane zima, tak si ji užijeme.

    Vladimír \Havlíček

  26. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Havlíček,

    Myslím, že už jste pochopil, že jsem
    zakomplexovaný /ne/tvor.
    Nejím kuřata.
    Ryby také nejím, protože jako vodák a plavec,
    ryby považuji za své přátele.
    Nejsem kanibal, takže ani fajnové maso misionářů v Africe a jinde.
    Je to možná legrace, ale fakt.
    Také nepiji pivo.

    Poslední stavitel Podstatského, František Filsak, nademnou vrtěl hlavou a říkal:
    „proboha člověče, jak můžete navrhovat ty restaurace, dyť ani neumíte vypít pivo.“

    Jako technická kontrola ve Stavoprojektu, koukal na výkres restaurace Praha na sídlišti II. se slovy:
    „to je nějaká předsíň před pisoirem ? Víte jak dlouho to trvá opilci než si zapne punt ?

    Také nechodím na fotbala a hokej,
    považuji se za starého a odkvetlého Skauta a Sokola.

    Výjimečně mluvím u zpovědi pravdu.
    Kolik Otčenášů u oltáře navrhujete?

  27. VladimírV říká:

    Milý pane Gryci,

    závidím Vám Vaši askesi, to si rovnou můžete sednout na druhou stranu zpovědnice nás všežravců.
    Konečně jsem pochopil pravý důvod Vaší averze vůči Zemanovi. (Pokus o vtip).

    S vodáckým „ahoj“ Vladimír Havlíček

  28. VladimírV říká:

    Milý pane Gryci,

    závidím Vám Vaši askesi, to si rovnou můžete sednout na druhou stranu zpovědnice nás všežravců.
    Konečně jsem pochopil pravý důvod Vaší averze vůči Zemanovi. (Pokus o vtip).

    S vodáckým „ahoj“ Vladimír Havlíček

  29. Zdeněk Gryc říká:

    Panu Vladimíru Havlíčkovi děkuje a zdraví: Zdeněk

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.