Blog Jihlavských listů

Archív: Listopad 2017

Zašlapané projekty

Zdeněk Gryc | Pondělí, 27. 11. 2017 v 23:34

Zašlapané projekty
Dnes18:55
Vyhledat na Seznam.cz
Sovětská okupace Československa v roce 1968 vyhnala do emigrace stovky vědců. Do zahraničí většinou odcházeli, nebo tam zůstali na stážích, už jako známí specialisté, mnohým z nich zahraniční vědecké ústavy samy nabízely azyl, protože věděly, že dokáží obohatit jejich vědeckou činnost. Otakar Poupa se u nás stal profesorem na fakultě dětského lékařství a vytvořil zcela ojedinělý fungující typ spolupráce školy a akademie věd. Rozvinul průkopnický výzkum vývoje srdečního svalu a oběhové soustavy. Problematika přilákala vysoký počet mladých vědců a stala se základem projektu pražské školy adaptační a vývojové kardiologie, která medicíně ukazovala, jak předcházet i léčit infarkty srdce. Jeho vynuceným odchodem do zahraničí přišla československá věda o vysoce kvalifikovaného odborníka a lékařské školství o skvělého pedagoga. Projekt pražské školy se rozpadl, protože řada kolegů a žáků Otakara Poupy ho do emigrace následovala
————————————
. . . Otakar Poupa se u nás stal profesorem na fakultě dětského lékařství a vytvořil zcela ojedinělý fungující typ spolupráce školy a akademie věd.

Na zdejší polytechniku jezdí přednášet a pozvednout akreditaci paní Profesorka Hana Hrstková, šéf katedry pediatrie Brno.
Obdobou, nikoli tak významnou je story jihlavské pediatričky Marie Nekvapilové, která jako emigrantka působí v Malmo a jejího manžela Jiřího Kučery, který studoval genetiku v Rusku a působil po roce 1968, jako hostující profesor na universitě v Lundu o které byla v pořadu také zmínka. Je škoda, že naše věda a pacienti byli ochuzeni o práci těchto znamenitých vědců a lékařů,
kteří v rámci bratrské pomoci,
o které se aktuálně v opačném trendu zmiňuje,
v rámci návštěvy Zemana u Putina oficielní agentura ruské armády v časopisu Zvezda.ru
Je to v souvislostech s událostmi v roku 1968,
jednoduchý a jasný doklad o aktuální lži ruské propagandy!

DNEŠNÍ VERNISÁŽ NA RADNICI

Zdeněk Gryc | Pondělí, 20. 11. 2017 v 9:49

Dnes tedy v pondělí 20.11.2017 16:30, bude v Jihlavské radnici slavnostně uvítána publikace:

Drobné nemovité památky a jiné architektonické zajímavosti města Jihlavy. Velice oceňuji práci magistrátu, odbor správy realit, Bc. Ondřeje Stránského, který je už léta s osobním nasazením angažován ve snaze zmapovat a zachovat v plenéru galerii artefaktů, dokladů dějin Jihlavy.

To jsou artefakty – věci, je dobře že našli na radnici prostor také lidé:
„V gotické síni jihlavské radnice ožily příběhy našich sousedů“
Žáci deseti jihlavských škol v rámci projektu příběhy našich sousedů zpracovali pohnuté osudy čtrnácti pamětníků kruté doby komunistického režimu. V pondělí se v zaplněném gotickém sále jihlavské radnice konala prezentace celého projektu.
Více foto ve fotogalerii.

http://jihlavske-listy.cz/clanek17765-prezentace-skolniho-projektu-pribehy-nasich-sousedu.html

Obě totality ničily nejenom lidi, ale také skulptury, počínaje symboly demokracie, pomníky TGM a konče církevními artefakty.

V této souvislosti je dobře upozornit na publikaci s dobovými fotografiemi:
“ UTAJENÉ DĚJINY JIHLAVY 20. STOLETÍ“ od PhDr. Martina Herzána. Dokumentu o destruktivním přístupu, nejenom k církevním artefaktům.
Hon na ně  dokumentuje článek v Jiskře, orgánu OV KSČ, která vyšla v úterý 25. února 1975 k poctě vítězného Února 1948.

Dnešní vernisáž knihy:
„Drobné nemovité památky a jiné architektonické zajímavosti města Jihlavy“ je velice zajímavá s ohledem na zachování paměti národa.
Souvislosti se státním svátkem 17. listopadu, a zejména s jeho osvětou, se včera Jiřina Šiklová vyjádřila:
„Já bych řekla, že nejlepší je těm lidem vyprávět příběhy, pokud možno úplně konkrétní“.
Tedy nejenom o lidech, ale také artefaktech.

Mirek Topolánek – ještě chytřejší, než jsme vůbec doufali

Jan Žižka | Sobota, 18. 11. 2017 v 0:17

M. Topolánek – tento inteligentní, charismatický a sofistikovaný politik, který obohatil svého času naší politickou scénu o nové výrazivo a posunul ještě o kousek laťku naší kultury,
je opět na české politické scéně. V den, kdy Topolánkův přítel nastoupil (za podvod) k výkonu trestu do vězení, se Topolánek – s intuicí sobě vlastní rozhodl, že opět pomůže Čechům vyhrabat se z politického marasmu. Je to obdivuhodné – Topolánek, který – podle svých slov, zažil v politice hrozné věci a byl mnohými zklamán to nevzdal a opět to zkusí.

Osobně jsem tomu rád, a to myslím bez ironie. A vzhledem k tomu, že je málo lidí, kteří by se mohli co do vychování, sebeovládání i vrozené inteligence s Topolánkem rovnat – napadá mě snad jen hospodský Palivec – ale ten se do politiky asi nepletl – jsem se definitivně rozhodl, že se jako volič prezidentských volem zúčastním. M. Topolánka, ale volit nebudu, myslím, že by ho na post hlavy státu byla škoda.

PRAVDA VÍTĚZÍ

Zdeněk Gryc | Pátek, 17. 11. 2017 v 10:33

Před rokem dne 9. 11. 2016, byl publikován v čtenáři píší JL, článek s ilustrační fotografií.
Pravda vítězí…

Foto: autor

9.11.2016 Čtenáři píší/Komentáře (40), autor:
Zdeněk Gryc
—————————-
. . . „Karel Hlobil byl velitelem ilegálního odboje v okrese Zlín a Uherské hradiště. Byl zatčen gestapem a 27. dubna 1944 ve Wroclawi popraven. Syn Ivan Hlobil, který převzal medaile od min. obr. se narodil 20. 11. 1941 v Brně.“. . .
—————————-
Po 40 komentářích, kdy anonymové nenapsali nic k odboji a jeho hrdinovi.
Ale pouze pomlouvali autora článku byla,
Diskuze u článku byla ukončena. Admin

I nyní aktuálně u článku JL:
Setkání u „Klíčů“

Foto: archiv JL

14.11.2017 Aktuality/Komentáře (5), autor:
Pavel Bajer

se snaží anonym poskvrnit památku dnešního dne komentářem nadepsaným:

„symbol zotročení a ne svobody“.

Heslo TGM: „PRAVDA VÍTĚZÍ“

Bylo na Vítkově při uctění památky jeho otce, štb. kpt. Karla Hlobila.

V Památníku odboje na Vítkově v Praze, byl Karlu Hlobilovi ministrem obrany ČR panem Martinem Stropnickým, udělena Pamětní medaile I. stupně a „KŘÍŽ OBRANY STÁTU“ in memoriam.

Heslo TGM doplnil jeho syn, Jan Masaryk „ALE DÁ TO FUŠKU“.

Prof. Parkinson a poplatek za psa

Petr Klukan | Úterý, 14. 11. 2017 v 11:31

Že zákony profesora Parkinsona ze stejnojmenné knihy bezezbytku platí, dokázali v minulém týdnu jihlavští zastupitelé při diskuzi o poplatcích ze psa.

O stomilionovém úvěru zastupitelé jen trochu pohovořili, neboť (dle zákonů prof. Parkinsona) jen málo lidí se vyzná v ekonomice a dokáže rozpoznat, zda je tak obrovský úvěr opravdu potřeba.

Diskuze o poplatku za psa byla dlouhá a vášnivá. Protože psa pozná každý. To čtyřnohé, zpravidla chlupaté zvíře, milujícího svého páníčka bez ohledu, zda je jeho živitel lump, či ukázka ctnosti.

V moderní době se mnohdy stalo lepším přítelem a společníkem člověka, než jsou si lidé sami sobě navzájem.
Kolik tedy v Jihlavě platit za psa? Méně v rodinném domě a na okraji města, než v centru, či paneláku? O kolik? A co v případě důchodců?

V živé diskuzi zastupitelé předestřeli řadu návrhů. Přesto vše skončilo patem, když se na žádné z možných variant neshodli.
Rozhodnutí odložili na příště – až bude více informací. Přesně dle jednoho z Parkinsonových zákonů.

Zní takto: Otázce, kterou je třeba rozhodnout, se věnuje tím víc času, čím menší je její význam.




© 2008 Parola s.r.o.