Blog Jihlavských listů

Patrik Priesol
153- Jsem vystudovaný sociální pracovník a pedagog v oblasti vzdělávání dospělých. Pocházím z Dolní Moravy. Od ledna 2017 jsem předsedou jihlavských Zelených. Na Soukromé vyšší odborné škole sociální v Jihlavě vedu dlouhá léta skupiny studentů, kteří realizují projekty ve vyloučených lokalitách v Kraji Vysočina. Fandím jihlavské Dukle. Buduji společně s ostatními rodinami Komunitní zahradu František, kde kromě rostlin pěstujeme i lidské vztahy.

Revitalizujme nadčasově. Zelený pohled na proces revitalizace Sídliště I.

Patrik Priesol | Pondělí, 30. 10. 2017 v 11:50

V předešlém roce se město Jihlava rozhodlo zahájit přípravu revitalizace oblasti kolem nemocnice severozápadním směrem k ulici Erbenova. Magistrát si za tímto účelem nechal zpracovat územní studii. Plán, podle něhož by mělo být sídliště upraveno, dostal konkrétní podobu počátkem října roku 2017.

Předně bych chtěl pochválit magistrát, jeho úředníky a všechny zúčastněné za aktivní přístup v přípravě studie, která předchází revitalizaci sídliště. Snaha zapojit obyvatele do tvorby studie je zcela správná, jelikož podněty od samotných obyvatel žijících v lokalitě jsou živou vodou pro zdar celého projektu. Proto se ale podivuji nad tím, proč magistrát nedal také dostatek prostoru k připomínkám, když studie již spatřila světlo světa a zúčastnění tak mohli vidět reálnou studii a navrhovaná řešení. V této situaci by bylo vhodné dát obyvatelům lokality opět možnost k vyjádření jejich představ i s ohledem na to, že není kam spěchat, jelikož revitalizace rozhodně nezačne dříve než za pět let. Studie totiž okamžitě vyvolala řadu emocí a nespokojenosti ze strany obyvatel, kteří žijí v lokalitě.

Z pohledu životního prostředí mám ke studii následující námitky:

Nemohu souhlasit s odstraněním zelených pásů kolem silnic v sídlišti, které přirozeně oddělují vozovku od chodníků pro chodce. Zelené pásy zajišťují mnohem lepší vsakování dešťové vody a její distribuci ke kořenovým systémům. Navrhované zálivy (parkovací místa), omezí zelené pásy a sníží množství vody, které se dostává do půdy přirozeným způsobem, tedy dešťovými srážkami. Zároveň zvýší náklady na zalévání a péči o stromy. Výsledkem takového řešení by bylo postupné vysychání půdy kolem stromů a v důsledku i snížení množství podzemní vody.

Druhým problematickým bodem v navrhované studii je zvýšení podílu zpevněných ploch v lokalitě. Takto navrhované řešení by mělo negativní vliv na komfort bydlení především v letním období, kdy zpevněné plochy zvyšují teplotu v místě. Návrh současné zpevněné plochy přeměnit na nezpevněné je neekonomický, přičemž funkčnost přeměněných ploch je diskutabilní.

Třetím bodem, který vyvolává pochybnosti, je zvýšení parkovacích míst v lokalitě. Tlak na parkovací místa v lokalitě vytváří organizace, které sídlí v blízkosti sídliště především Policie ČR a zdravotnická zařízení. Například zaměstnanci Policie ČR využívají parkovací místa v pracovní době pro zaparkování svých osobních vozů. Mé tvrzení potvrzuje fakt, že ve večerních hodinách a o víkendech je parkování v sídlišti bezproblémové. Navrhujeme řešit situaci raději vybudování speciálních parkovacích ploch pro parkování policistů. Chytře a citlivě je ve studii vyřešeno parkování kolem bazénu na ulici Evžena Rošického. Vybudování parkovišť formou záseků do svahů je z našeho pohledu zbytečné a snižující množství zelených ploch v sídlišti.

Na závěr bych chtěl jen zdůraznit, že postupná revitalizace sídlišť v Jihlavě je krok nezbytný a správný. Dělejme to tedy s co největším rozmyslem, citlivým a smysluplným zapojením obyvatel do všech fází procesu.

3 komentářů k článku “Revitalizujme nadčasově. Zelený pohled na proces revitalizace Sídliště I.”

  1. arthur říká:

    Tak rozhodně nesouhlasím s tvrzením že ve večerních hodinách je parkování bezproblémové. Možná tak v červenci a srpnu, ale zkuste si někdy projít ulici L.Janáčka v prac.dnech kolem 22:30. Nebo v neděli kolem 18h. Je plno, je plno, je plno. Přidání parkovacích ploch je opravdu nutné.

  2. Zdeněk Gryc říká:

    NE – VÍM jak dalece se VÍ,

    Že Profesor Fuchs, toho v Jihlavě dosti realizoval, nejenom co se týká staveb, ale i územního plánu.
    PhDr. František Hoffmann v době, když se mi snažil historicky přiblížit prostor Březinek ukazoval regulační plán Fuchse s obchvatem přes Březinky.
    Fuchsova práce také úzce souvisí s prostorem a urbanistickou koncepcí sídliště I.
    Profesoři někdy ilustrovali při přednáškách problematiku, kterou se zabývali a realizovali.
    Myslím, že už tehdy se zmiňoval o zamýšleném bulváru – dopravní páteří. Nynější ulice Vrchlického.
    Ve snaze o zředění a zpřehlednění dopravy a vytvoření zeleného pásu pro chodce ji navrhl jako dvouproudový bulvár s vnitřní i obvodovou zelení.

    Sídliště I. bylo v intencích Fuchsova konceptu navrženo ve Stavoprojektu.
    Jak dalece bylo přihlédnuto k této tehdy velkorysé koncepci těžko říci.
    Snad pokud by nynější stav ze „snad“ archivovanými výkresy.

    Je zajisté chyba, že se není možno zmínit o hlavních osobnostech architektů, kteří zpracovali realizační dokumentaci sídliště. Omluvou je, že jsem přišel do Stavoprojektu, když sídliště bylo hotovu a já dostal úkol navrhnout Sídliště II. U nádraží.

    Některé bytovky na sídlišti měli dvoukřídlová, jiné tříkřídlová okna.
    „Jeden z projektantů říkal, že tak se tam vejde více nábytku, jeho kolegové říkali, že měl zejména na mysli, že v Moskvě jsou až 40 stupňové mrazy“.
    Nicméně bych rád připomněl svého šéfa atelieru Jendu Řídkého,
    který zde navrhl školu Rošického a krytý bazén.
    Škola byla hotova, nicméně při návrhu bazénu jsme o jeho realizaci dost mluvili.
    Jako plavce mne pochopitelně velice zajímalo soužití školy Rošického s bazénem a areálem hřišť.
    Zde mi umožnil navrhnout a realizovat funkcionalistický pavilon se šatnami.
    Nyní, oproti původní fotografii je jeho krytá terasa zazděna.

    Symbióza školy s bazénem s ohledem na metodiku výuky skvěle vyšla.
    Bazén je navržen s východem v prosklené stěně a schody do prostoru, kde mělo být letní koupaliště.
    Bazén stále žije z tradice životního díla Oldy Háje, jehož memoriál se poplave,
    jako každoročně začátkem prosince.
    Pozoruhodná je na něm také tradiční účast Slováků, kdy je zřejmé,
    že v tomto sportovním rangu se republika tak moc nerozdělila.

    Ale zpátky k profesoru Fuchsovi, který navrhoval obytnou zónu Jihlavy západním směrem, prostřednictvím ulice Vrchlického i s přihlédnutím k příznivé niveletě této komunikace,
    ve stávajícím terénu na západ.
    Původní koncepce jihlavského urbanisty Jiřího Jirmuse byla s Fuchsem v souladu.
    Leč přišel rok 1968, na orgánech nastala výměna a tak byl realizován nejenom Prior.

    Soudruzi cítili nutnost oslavit velkou dobu Stalina a jeho ministranta Gottwalda.
    Začali s tím ve stranickém tisku v Orgánu ONV Jiskře.
    V rámci oslavy Vítězného února 1975 byl v ideologickém článku, na závěr,
    publikován tento záměr a požadavek:

    „Nezůstaňme však jen na polovině poučení. Byl a po desetiletí žil plným životem dnes již zbouraný blok domů U Jánů – i s hospodou. Ta hospoda s jejím okolím nebyla také obyčejným místem, pokud jde o dělnické hnutí Jihlavy a Jihlavska. Tady se vlastně bojovalo na sociálně demokratické levici o vznik komunistické strany v městě.
    Bližší nechť řeknou historici, ale příslušné městské orgány a komunisté v nich by si měli vzít za své uchování podobné tradice.

    Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.
    A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké,
    ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.
    Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost
    ———————————————————————-
    jako je plánované postavení památníku 1. prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města,
    na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval.“
    ———————————————————————–
    Možná, že už není mnoho těch, kteří si na pomník vzpomenou.
    Gottwald, zíral ideologicky správně na Fuchsův bulvár,
    tedy prdelí k západu, směrem na východ.
    Tím byl dvouproudový prospekt uzavřen a další průběh zmařen.
    Myslím, že už málokdo a zejména mládež pamatuje, co se stalo.

    Kniha PhDr. Martina Herzána „UTAJENÉ DĚJINY JIHLAVY 20. STOLETÍ“
    by měla být na patřičném stupni škol v Jihlavě povinnou četbou.
    Vloženými fotografiemi ilustruje dobu, na kterou se pomalu zapomíná.
    Story sochy Gottwalda je pod názvem:
    Tajemství osudu sochy Gottwalda v Jihlavě včetně ilustračních fotografií je na stránce 88 – 92.

    Ukončení dvoupruhového bulváru bohužel ovlivnilo další bezprostřední růst města v tomto směru.
    Nynější rondel je asi to nejlepší řešení.

    Jak sklapl urbanistický koncept Fuchse, organického růstu pěší i dopravní páteře, západním směrem.
    Tak sklapl po roce 1968 také rozpracovaný projekt lávky Doc. Procházkou na katedře profesora Lederera, který měl východním směrem překlenout fortifikační hranici Jihlavy, údolí Březinek.
    Dnes jsem byl na radnici, abych trochu zpětně informoval o tom,
    co se událo na zasedání Bloku 9.-11. 6. 2017. v Mikulově,
    kde o postupných variantách návrhu na hmotu Greclu se zmínil také autor Jihlavského asanáku
    arch. Němec. / První alternativa se zachováním typologicky hodnotného gotického domu na severu bloku a pak ta další, kde nakreslil v půdoryse, který navázal na kontinuitu s původní hmotou a zachoval náměstí v jeho historických proporcích/.
    Vypadá to asi tak, že nejzajímavější na stávajícím stavu je to, že se s problematikou jihlavského náměstí seznámili a zabývali studenti.
    Na radnici snad začalo zase hovořit o lávce přes údolí Březinek.
    Myslím, že by se pan Jaroslav Kukla, vášnivý zastánce lávky velice potěšil.
    Pokusil jsem se doptat arch. Lakomého, leč měl jednání někde jinde.
    Bylo by zajisté pro občany Jihlavy zajímavé, kdyby tomuto tématu byla věnována v JL nějaká aktualita.
    PS. Čekal bych nějaký slušný příspěvek na realizaci z fondů v Bruselu.
    Zdeněk Gryc

  3. Zdeněk Gryc říká:

    omluva za gram. chyby v dlouhém komentáři

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.