Blog Jihlavských listů

Archív: Říjen 2017

Čechoslováci v gulagu (1/3)

Zdeněk Gryc | Úterý, 31. 10. 2017 v 23:05

Dnes21:00

Čechoslováci jako součást plánu na likvidaci nepřátel v dokonale fungujícím stroji sovětského represivního aparátu. Režie M. Nováková První díl série ukazuje fungování smrtícího systému sovětských represí a jeho výkonných složek jako dokonalého „stroje“, k němuž patřila precizní klasifikace nepřátel včetně přesných kvót, kolik jich je třeba zlikvidovat, ale i ruská nedůslednost, kamufláž (Potěmkinovy vesnice) a tupá snaha „splnit plán“ za každou cenu. V této mašinérii vraždění a mnohaletých trestů v lágrech gulagu se ocitá i řada Čechoslováků.
————————————-

Dnes 21 hodin.
Proč se o tom píše až dnes v 21 hodin?

Revitalizujme nadčasově. Zelený pohled na proces revitalizace Sídliště I.

Patrik Priesol | Pondělí, 30. 10. 2017 v 11:50

V předešlém roce se město Jihlava rozhodlo zahájit přípravu revitalizace oblasti kolem nemocnice severozápadním směrem k ulici Erbenova. Magistrát si za tímto účelem nechal zpracovat územní studii. Plán, podle něhož by mělo být sídliště upraveno, dostal konkrétní podobu počátkem října roku 2017.

Předně bych chtěl pochválit magistrát, jeho úředníky a všechny zúčastněné za aktivní přístup v přípravě studie, která předchází revitalizaci sídliště. Snaha zapojit obyvatele do tvorby studie je zcela správná, jelikož podněty od samotných obyvatel žijících v lokalitě jsou živou vodou pro zdar celého projektu. Proto se ale podivuji nad tím, proč magistrát nedal také dostatek prostoru k připomínkám, když studie již spatřila světlo světa a zúčastnění tak mohli vidět reálnou studii a navrhovaná řešení. V této situaci by bylo vhodné dát obyvatelům lokality opět možnost k vyjádření jejich představ i s ohledem na to, že není kam spěchat, jelikož revitalizace rozhodně nezačne dříve než za pět let. Studie totiž okamžitě vyvolala řadu emocí a nespokojenosti ze strany obyvatel, kteří žijí v lokalitě.

Z pohledu životního prostředí mám ke studii následující námitky:

Nemohu souhlasit s odstraněním zelených pásů kolem silnic v sídlišti, které přirozeně oddělují vozovku od chodníků pro chodce. Zelené pásy zajišťují mnohem lepší vsakování dešťové vody a její distribuci ke kořenovým systémům. Navrhované zálivy (parkovací místa), omezí zelené pásy a sníží množství vody, které se dostává do půdy přirozeným způsobem, tedy dešťovými srážkami. Zároveň zvýší náklady na zalévání a péči o stromy. Výsledkem takového řešení by bylo postupné vysychání půdy kolem stromů a v důsledku i snížení množství podzemní vody.

Druhým problematickým bodem v navrhované studii je zvýšení podílu zpevněných ploch v lokalitě. Takto navrhované řešení by mělo negativní vliv na komfort bydlení především v letním období, kdy zpevněné plochy zvyšují teplotu v místě. Návrh současné zpevněné plochy přeměnit na nezpevněné je neekonomický, přičemž funkčnost přeměněných ploch je diskutabilní.

Třetím bodem, který vyvolává pochybnosti, je zvýšení parkovacích míst v lokalitě. Tlak na parkovací místa v lokalitě vytváří organizace, které sídlí v blízkosti sídliště především Policie ČR a zdravotnická zařízení. Například zaměstnanci Policie ČR využívají parkovací místa v pracovní době pro zaparkování svých osobních vozů. Mé tvrzení potvrzuje fakt, že ve večerních hodinách a o víkendech je parkování v sídlišti bezproblémové. Navrhujeme řešit situaci raději vybudování speciálních parkovacích ploch pro parkování policistů. Chytře a citlivě je ve studii vyřešeno parkování kolem bazénu na ulici Evžena Rošického. Vybudování parkovišť formou záseků do svahů je z našeho pohledu zbytečné a snižující množství zelených ploch v sídlišti.

Na závěr bych chtěl jen zdůraznit, že postupná revitalizace sídlišť v Jihlavě je krok nezbytný a správný. Dělejme to tedy s co největším rozmyslem, citlivým a smysluplným zapojením obyvatel do všech fází procesu.

Obdivuhodná připravenost x nerozumný risk

Radek Vovsík | Neděle, 29. 10. 2017 v 22:49

Republikou se v neděli prohnal orkán mající za sebou obrovské škody na majetku a také 2 lidské životy. V ten den po poledni jsem přejížděl autem z Moravských Budějovic (kde můj mladší syn hrál hokejový zápas) do Přerova (kde hokej měl hrát můj starší syn). Spěchali jsme, neboť na přejezd jsme měli pouhé 2 hodiny, a tak každý zádrhel nám mohl vše zkomplikovat.

Kousíček za Náměští n/Oslavou jsme projížděli lesem, když pár desítek metrů před námi, v obrovském větru, spadl strom přes vozovku. Dvě auta, jedoucí před námi, zastavila a za nimi i my. Naštěstí strom padl o pár vteřin dříve, než se některé z aut dostalo do místa dopadu. By jsem však velmi rozmrzelý z této situace, neboť očekávané dlouhé minuty čekání či objíždění zatarasené silnice nám velmi komplikovaly situaci. Spolu s řidiči před námi stojících aut jsme vystoupili a přemýšleli, jak situaci řešit. Jeden z nich zničehonic prohlásil – ten strom musíme leda rozřezat. Usmáli jsme se tomu vtípku a dumali dál. On však otevřel kufr vozu, vyndal malou motorovou pilu a k našemu nesmírnému údivu se za naší asistence jal strom přeřezávat. Do 5 minut byla cesta volná. Na náš dotaz, jak to, že s sebou měl pilu, lakonicky odvětil: „V takovémhle počasí bez pily nejezdím!“

Nasedli jsme do aut a rozjeli se. Byl jsem rád, že se nikomu nic nestalo a že ani naše cesta nebyla ještě ohrožena. Les byl plný polomů a ve větru nebezpečně se kymácejících stromů. Za další zatáčkou na lesní cestě stál zaparkovaný automobil a nedaleko od něj se polomy prodírala dvojice houbařů….

Bída rektorského stavu

Jan Žižka | v 0:20

Letošní předávání státních vyznamenání u příležitosti výročí založení Československé republiky bylo velmi elegantním aktem. Byly vybrány osobnosti, proti nimž lze jen stěží něco namítat a celý akt byl výborně zorganizován včetně důstojného, inteligentního projevu prezidenta.
(Neobjevil se dokonce ani žádný opomenutý příbuzný Hermana.)
O to více je zarážející nevychovanost a hloupost některých rektorů Českých vysokých škol, kteří tento vrcholný akt bojkotovali. Nepřekvapuje mne, že nepřijdou lidé typu Kalouska, Hermana nebo Jurečky – spíše si myslím, že je to ku prospěchu věci, ale u rektorů, u kterých lze předpokládat určitá míra vychování a rozumu to překvapuje.
Rektoři by si měli uvědomit, že se nejedná o ně, nejsou to oni, kdo je vyznamenáván a nejsou to oni jako soukromé osoby, které jsou poctěni pozváním, ale jsou to university, které by oni jako jejich predstavitelé měli důstojně zastupovat.
Nevím, proč rektoři nemohou být přítomni vyznamenávání umělců či vojáků, kteří, na rozdíl od rektorů samotných, jsou osobnostmi, kterých se akt týká. Je to hloupé a dost ubohé. Čím se provinili veteráni či umělci a vědci opravdu nevím, ale vzpomínám si, že za mých studií, byl rektor opravdu někdo.

28. ŘÍJEN

Zdeněk Gryc | Pátek, 27. 10. 2017 v 14:47

28. říjen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové editory
Stránka byla opakovaně napadána vandaly či spammery nebo se o její obsah vede spor a čeká se na jeho vyřešení. O případných změnách, prosíme, diskutujte na diskusní stránce.
——————————————————–
Toto je aktuální stav Wikipedie.
Dějiny národa vadily nacistům, komunistům a nyní podivným aktivistům.
Je to stejná snaha o zamlčování a překrucování dějin národa, podobně jako tomu bylo za obou totalit.
Symbolem první republiky je TGM.
Symbolem naší demokracie je Václav Havel.
Článek o jejich zásluhách je vložen do ústavy.
Totalitám vadil TGM, legionáři, sokolové a skauti, takže byli opakovaně zakázáni.

Sochy TGM odstraněny.
Nejzajímavější bustu TGM vytvořil náš Profesor Vincenc Makovský. Masaryk se s ní natolik ztotožnil, že si vyžádal, aby jeho posmrtnou masku sejmul stejný autor.

ŠKOLNÍ ČÍTANKA obsahovala vědomosti pro dítka.
Čítanka byla naposledy vydána v roce 1946.
Po únoru byly exempláře ve školních a jiných knihovnách se zvláštní péčí zlikvidovány.
V rámci zítřejšího výročí 28. října, je dobře připomenout co se učili ve škole děti.

Je skutečností, že na jedné stránce čítanky
/fotokopie je odeslána do red. JL/,
za článkem o TGM následoval článek o legionářích:

„RUD. PERNICKÝ
Dr. Tomáš G. Masaryk

Když v den sv. Tomáše 21. prosince 1918 vjížděl slavnostně do Prahy první občan svobodného státu Dr. T. G. Masaryk, bylo mnoho uvítacích řečí, krásných proslovů a mezi nimi i srdečně zahovořil k panu presidentu prostý, tvrdý Valach, Masarykův volič z Valašska, Čeněk Janík.

„Tatíčku náš milý, náš pane presidente!
Došli jsme z chudobného horského kraje z Tvého volebního okresu, abychom tě přivítali.
Jednou prý Valaši putovali o vánocích k božskému děťátku, aby uvítali vykupitele, my dnes o vánocích jdeme k Tobě, k druhému otci národa, po prvním Palackém, který se též narodil v našem kraji, abychom v Tobě uvítali našeho osvoboditele.
Neměj za zlé, ale vem si první od nás v naší zlaté Praze chléb a sůl podle starého našeho zvyku. Tobě i nám pro štěstí!“

A bylo opravdu pro štěstí. Kéž by dlouho nám ještě byl živ, abychom ve zdravé, silné a kvetoucí republice mohli se dočkat spolu s ním trvalého štěstí naší milé vlasti a spokojenosti i míru našeho národa.

Buď zdráv, buď zdráv,
presidente, buď nám zdráv!
—————————-
AUG. LUX:
NA CESTÁCH NAŠEHO OSVOBOZENÍ.

Bylo to v červenci 1917, kdy jsme konečně po mnoha přihláškách do české družiny ocitli v řadách těch, které jsme předtím zahrnovali láskou a obdivem, v řadách našich bratří vojáků. „




© 2008 Parola s.r.o.