Blog Jihlavských listů

Archív: Září 2017

Alzheimerova choroba

Aleš Urban | Pátek, 22. 9. 2017 v 8:36

Asi málo kdo z nás ví, že 21. září je Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Tato choroba nahání hrůzu nejenom nemocnému, ale i blízkým lidem v jeho okolí. Nemocný se neorientuje v čase ani prostoru a uchyluje se tak do svého vlastního světa. Jak člověk stárne, dostává se do bilanční fáze je tedy potřeba chovat se k těmto lidem s úctou, respektem a hlavně empatií.  V Česku trpí Alzheimerovou chorobou více než 140 tisíc lidí a se stárnutím populace jich přibývá.  Podle odhadů by mělo být v roce 2050 přes čtvrt miliónů lidí s touto chorobou. Jak tomu předejít? Není nic jednoduššího než zajít do Alzheimer poradny, kterou v Kraji Vysočina máme ve všech pěti městech v kraji. Veškeré poradenství je zdarma a pomůže předejít budoucím komplikacím.

Na růžovo

Petr Klukan | Středa, 13. 9. 2017 v 8:14

Já v tom spíš vidím fialovou, ale budiž, hovořme o růžovém mostě v Lukách. Na první pohled je to milé, černý most se změnil, oživil a zaplál pěknou barvou. Takovou trochu recesistickou, i když růžová patřila spíše k tomu tanku, který v devadesátých letech v Praze přemalovali.

Růžový most je prý dílem nějakého mladíka, vtipálka. Bylo by zajímavé zjistit, zda tak učinil z recese, nebo za tím byla sázka, či něco jiného.

Zajímavější je však možná fakt, že se našlo dost lidí, kteří byli ochotni podepsat petici žádající zachování růžového mostu. Snad to lze chápat z hlediska výjimečnosti, kterým natřený most je, a možnosti zvýšení turistického ruchu v obci.

Z pohledu práva není o čem diskutovat. Patří ti ten most? Ne? Tak na něj nesahej! Jakpak by se komu líbilo, kdyby váš soused naznal, že vaše bílá škodovka by byla hezčí s červenými pruhy, a pomaloval ji? Neminulo by ho trestní oznámení, a možná ani pár facek. I proto nelze pomalovat cizí věc. Ledaže by si mladík-vandal řekl: Most patří SŽDC. A to patří státu. A stát jsme přece my!

Ne šaškárna, marketingový tah

Petr Klukan | Pátek, 8. 9. 2017 v 9:00

Tak nějak má vypadat šaškárna. Přenos z poslanecké sněmovny, kde se diskutovalo o vydání, či nevydání k trestnímu stíhání předsedy ANO Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka, byl úsměvný.

Ti, kteří se před čtyřmi roky na plakátech holedbali, že nejsou jako politici, dokazují pravý opak. Lhaní, odvádění pozornosti k jiným tématům, sebevědomý výraz s troškou ublíženosti v očích, a nakonec okázalé hlasování pro své vlastní vydání Sněmovnou. Už v době, kdy bylo jasné, že vydáni stejně budou.

Kdo někdy navštívil nějaké soudní líčení s nějakým recidivistou, a tedy oficiálně uznaným darebákem, zjistil by, že politici též používají obdobných metod výmluv. Osočují policii, státní zástupce, a když dojde k soudu, tak třeba i ty „zkorumpované“ soudce.

Proč ta všechna šaškárna vůbec byla? Proč se Babiš s Faltýnkem bránili, aby pak hlasovali pro? Protože se nejedná o vydání, ale už o předvolební kampaň, přenášenou zdarma Českou televizí do všech domácností. Protože chování Babiše a jeho vzkaz televizním divákům  – voličům, že jen ANO je nezkorumpované a nezkorumpovatelné, může utkvět v myslích lidí, kteří sice neví, ale nechají se přesvědčit výraznou rétorikou: přece by tak nemluvil, kdyby na tom něco nebylo…

Přitom je jasné, že Sněmovna nikoho neodsuzuje a neříká, kdo je či není vinen.

Přitom je jasné, že událost se stala před nástupem do Sněmovny, proč by se na ni měla vztahovat imunita?

Přitom je jasné (tomu, kdo kauzu Čapí hnízdo aspoň trochu sledoval), že v ní Babiš bezostyšně lhal (nebo – chcete-li – upravoval výpovědi dle toho, co mu bylo dokázáno).

Babiš má pravdu snad jen v jednom. Když tvrdil, že kdyby nebyl politikem, nikdo by se o Čapí hnízdo nezajímal. Už ale neřekl, proč. Protože by nikoho nenapadlo se v Čapím hnízdě šťourat. Je-li ale politikem, a ještě ke všemu hlásajícím o zářivé čistotě svého podnikání, kde je bílá ještě bělejší, musí počítat s tím, že nejen novináři se na tu bílou podívají zblízka.

Že to z pozice nezasvěceného člověka na bílou moc nevypadá, není z hlediska práva důležité. Důležité jsou důkazy a verdikt případného nezávislého soudu. Jestliže však někteří občané a voliči vnímají mnohamilionovou dotaci v kauze Čapí hnízdo jako nemorální, je věc druhá.

Je tedy dlouhá a emotivní diskuze o vydání, či nevydání dvou politiků v této kauze skutečně šaškárnou? Vlastně ne, je kalkulem. A precizně vypracovaným marketingovým tahem.




© 2008 Parola s.r.o.