Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Svět kolem nás

Petr Klukan | Pátek, 14. 7. 2017 v 14:30

Dovolená je výborná věc. Pro odpočinek i možnost, kterak nakouknout, jak co kde dělají. Řidič autobusu zkoukne, jak se jezdí jinde, a kuchař okusí chutě, které by ho nenapadly. A všichni můžeme porovnávat úroveň služeb tam, kam jsme se vypravili relaxovat.

Vnímavý člověk se z cest dokáže poučit i inspirovat. A nemusí jezdit nikam daleko. Autor tohoto sloupku prožil víkend v jižních Čechách, a co jej málem zaujalo nejvíc, bylo obcházení elektronické evidence tržeb – toho EET.

„Ty dvě domácí limonády na lístku vyjeté nemáte, takže to je vlastně o stovku víc,“ prohlásil číšník v restauraci u velkého rybníka. O kus dál, v penzionu, zase nešla na fakturu započítat snídaně („ten program nějak blbne…“).

Proč se ale rozohňovat nad snahou lidí obejít zákon, když je člověk na dovolené? Nehledě na to, že s tím vlastně začala už ČSSD. V době, kdy se platily v nemocnicích registrační poplatky, některé sociálnědemokratické kraje, včetně Vysočiny, zákon nerespektovaly a poplatek nevyžadovaly.

Krásnou dovolenou, plnou inspirace.

 

64 komentářů k článku “Svět kolem nás”

  1. Svatopluk Beran říká:

    ODS vytvořila zákon o poplatcích v rozporu s přístupovými rozhovory ČR do EU. ODS vytvořila zákon až po uplacení dvou politiků ČSSD. ODS se už nikdy po protlačení tohoto protiobčanského zákona na omezenou dobu své vlády, kdy se dostala do popředí zneužitím policie, nestane státotvornou stranou a většinu občanů je navždy nevolitelná.

  2. Honza54 říká:

    Svaťo, ty poplatky nikoho nezrujnovaly (alespoň nikoho takového neznám), akorát ty vybrané peníze chyběly nemocnicím. Něco jiného ty bylo u soukromých doktorů, tam to bylo něco jiného – neprůkaznost použití vybraných peněz. Jihlavská nemocnice si to vynahrazuje nehoráznými poplatky za parkování.

  3. Honza54 říká:

    Svaťo, už ne jenom Amerika, ale už i ODS.

  4. Svatopluk Beran říká:

    Poplatky snížily těm nejchudším (matky samoživitelky, jejich děti, důchodci, bezmocní atd.) jejich už tak nízkou životní úroveň. Nejednalo se o solidaritu bohatého s chudým nýbrž o solidaritu sebe sama chudého nemocného s chudým nemocným. NESKUTEČÁ DEBILITA. Pokud by tito nejpotřebnější byli vynecháni a poplatky u lékaře se platili nějak podobně jako v Německu = já s příjmem 30 tisíc 30Kč, někdo další s příjmem 50 tisíc 50Kč, další s příjmem 100 tisíc 100Kč, tak to je pro mne solidarita. Za druhé. Šlo o to aby ve zdravotnictví najednou vznikl balíček několika miliard na který si mohou sáhnout ti jenž s Julinkovým uvolněním zákona, nekontrolovat to co drahého nakupují nemocnice v blízkosti sebe, zbytečně nakoupilo a nemohlo být kapacitně využíváno. S platy zdravotníků to mělo málo společného. Za třetí to byl pokus od ODS Julínek, Šnajdr a další, jak převést peníze které si občané v daních předplatí na své zdraví do pojišťoven stejně tak jako ve Spojených státech, na čemž pak tyto vložené peníze užívají v nadměrných ziscích občané kteří nemají se zajištěním tvého zdraví minimum málo společného. Proto jsou také ve Spojených Státech vydávány na zdraví občanů nepřiměřené sumy a pokud si třeba uřízneš na cirkule 3 prsty, ale pojištění není dostatečně vysoké, tak ti přišijí jen jeden nebo dva prsty a na zbytek máš hold smůlu. Prostě ODS a americký neoliberalismus jedno byly.

  5. Svatopluk Beran říká:

    Parkovné je samozřejmě zhovadilost, ale stačilo by aby stát dával do zdravotnictví principielně za státní zaměstnance stejné sumy jako si platí zaměstnanci a aby živnostníci odváděli do zdravotnictví ty samé sumy v poměru jako zaměstnanci a neměli tak zajištěnu podporu svého zdraví na úkor zdanění zaměstnanců, při stejném zajištění úrovně péče o zdraví. Pokud na to nemají, nebo se tu zase ozve že se o sebe musí starat sami, tak je na tomhle našem kapitalismu něco málo špatně, pokud jeden produktivní člověk žije na úkor druhého, je vlastně takovej socialismus naruby.

  6. XXXXX říká:

    to je naprosto přesné

  7. Jan P. říká:

    Babiš a celá politická divize Agrofertu-ANO si může s ódéeskou na podzim po volbách do PS v nové koaliční vládě docela dobře rozumět“

    Reformy zavedné ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem(ODS) a je jejich dosavadní bilance:

    1,Součást zdravotnické reformy předchozích pravicových vlád zrušil na základě stížnosti opozice Ústavní soud.

    2,Regulační poplatky skoro žádné peníze do zdravotnictví nepřinesly, ve velkých nemocnicích sotva pokryly náklady na jejich vybírání. Jejich smysl měl být regulační, ale ten nesplnily.

    3„Blahodárné“ poplatky přinesly i tyto výsledky: co se týče návštěv u lékaře, jsme prakticky na stejné úrovni jako před jejich zavedením. Méně lidí chodí na pohotovosti, ale ze dvou důvodů – pohotovosti zmizely, řada obcí a krajů je zrušila. Pro občany je mnohem výhodnější zavolat si záchrannou službu, kde neplatí vůbec nic. Tudíž klesly návštěvy na pohotovosti a dramaticky vzrostly výjezdy záchranné služby.

    4,Abychom Tomáši Julínkovi nekřivdili – pokles návštěvy u lékaře vidíme zejména u nemocných chřipkou, kteří ji raději šíří mezi lidmi dál, než aby přišly o mzdu za první tři dny na nemocenské. Tak aspoň to vše nebylo marné…

    ——————————————————————————————————————–

    Dva dny před spuštěním EET v jednom rozhovoru předseda Pirátů Bartoš uvedl,že Babiš ignoroval rizika.
    O jaká rizika se podle Bartoše jedná ?

    -Ministerstvo nemá analýzu dopadů a studii proveditelnosti. To musí být hotovo dávno před zákonem.

    -Chorvatský model je mýtus. Plošné zavádění je nesmysl. Je to velký bratr ministerstva.

    -EET bude likvidační a nákladná pro živnostníky.

    -Ministerstvu jsme také říkali: nezadávejte realizaci EET bez výběrového řízení, i když vám to nekorektně přiklepl Národní bezpečnostní úřad.

    Dále: nedělejte to jako interní projekt ministerstva. Nemáte na to lidi a projekt neuřídíte.
    A hlavně: konzultujte prosím s odborníky z IT zadání a specifikaci, když už to nakonec protlačíte.
    Ve vztahu k EET jsme následně tyto věci opakovali spolu s odbornou veřejností dva roky. Zbytečně.

    S čím se autor na dovolené setkal(jak funguje EET v jiném kraji) nemusí nutně souviset s tím,že by někteří provozovatelé pohostinství a ubytovacích služeb chtěli záměrně EET obcházet. Příčina klidně může to co oprávněně před spuštěním EET kritizoval předseda Pirátů a odborná veřejnost.

    Problém, který se pokouší EET řešit, je reálný. Chybou celé akce není její v jádru správná motivace, ale způsob, jakým se provádí, za jakých okolností a jak málo se domýšlí její sociální souvislosti a důsledky.

    Jinak souhlasím s tím,že strávená dovolená u nás doma(v jiném kraji či regionu)nebo v zahraničí může být inspirativní.

  8. VladimírV říká:

    Námět k velké polemice.

    EET: Spouštěčem snahy o diskreditaci živnostníků bylo prohlášení ministra Mládka (ČSSD), že živnostníci jsou parazité. Ne někteří, ale všichni, a proto plošně spustíme EET. Bez ohledu na to, že např. malé provozovny na vsích nehrají vesměs roli „nositelů zisků“, ale plní i nepominutelnou roli sociální. Nešlo se cestou, kdo podvádí, tomu nasadíme náramek v podobě EET a zároveň byla trestuhodně ignorovaná specifika provozoven v malých obcích. Navíc, stát si osopuje právo bez jakéhokoliv zajištění intimity informací o tržbách jejich shromažďování. Ke korekci dosahu EET samozřejmě dojde už proto, že není vypracovaný způsob udržení společenského života zejména pro venkovské lokality. Paradoxem je, že vládnoucí ČSSD se prsí proklamacemi o sociálně příznivém státu. Potřebuje více daní, které ovšem dokáže trestuhodně rozhazovat především tam, kde nelze čekat žádnou přidanou hodnotu. I proto její velkohubé sliby (dle mého názoru i splnitelné) o zvýšení průměrných mezd a zejména růstu minimální mzdy. S jakým dopadem? Především do vyššího výběru daní z příjmu, sociálních dávek a zdražení zboží. Je totiž iluzorní si myslet, že s růstem mezd neporostou i ceny. Občané tedy rozhodně nezbohatnou a armáda tzv. „nezaměstnaných“, jinak řečeno pro jejich nechuť pracovat nezaměstnatelných, si práci stejně hledat nebude. Samozřejmě s vyššími nároky na dávky sociální podpory.

    Pokud jde o registrační poplatky, je třeba rozlišovat jejich opodstatněnost. Není pochyb, že se s jejich zavedením snížil počet návštěv u praktických lékařů, což jim zajišťovalo příjmy z poplatků spolu s příjmy z registrovaných pacientů. Na druhé straně, systém „zkvalitnění agendy odborných vyšetření“, kdy jsou na ně lidé často nepochopitelně odesíláni, nahrává i lékařům specialistům. Poplatky v lékárnách byly samozřejmě zhovadilostí. Ty neměly s regulací návštěv u lékaře nic společného. Poplatky za pobyt v nemocnici byly rovněž nesmyslné (viz Ústavou zaručená bezplatná zdravotní péče).

  9. berka říká:

    Jak snad víte, nejsem živnostník a ani jsem nikdy nebyl – ale ty věčně omílané nepravdy o tom nesolidárním přispívání jsou pane Berane bohužel opravdu zcestné a divím se že vy, jinak jistě sečtělý člověk jedete na stejné vlně – ale chápu že podobné laciné výkřiky všech těch Sobotků, Mládků a Štěchů jsou u voličů velmi oblíbené a vítané. Ano, zaměstnanec platí do systému SZ a ZP více, než OSVČ. Jenomže jistě sám dobře víte, že velkou část za něj platí zaměstnavatel (aniž mnohdy zaměstnanec tuší, jak velká částka to je). Samozřejmě – vy jako marxista jistě namítnete, že zaměstnavatel tuto část pouze takříkajíc přeposílá, ale že ty prostředky pocházejí z práce vytvořené právě oním zaměstnancem a je to tedy jakoby platil vlastně on sám.

    No a tady si to pořád podle mého blbého selského rozumu nějak nesedí. Když jsou to tedy peníze zaměstnancovy, proč je nedostane na ruku a následně neposílá pojišťovně a státu sám ? Nebylo by to mnohem spravedlivější ? Případně i kdyby si zaměstnanec stejně jako OSVČ mohl vybrat jestli a případně kolik bude platit na nemocenské pojištění (se všemi důsledky, které z toho plynou) ?

    Je velké množství živnostníků, co sami zaměstnávají nějakého dalšího člověka – třeba jenom jednoho (co já vím, třeba prodavačku). Ten živnostník si třeba vydělá za měsíc dvacet tisíc a stojí třeba za pultem úplně stejně hodin jako ta jeho prodavačka. Pokud ale chce dát i jí dvacet tisíc, tak ho stojí ve skutečnosti třeba pětatřicet. To vám přijde solidární ? Nebylo by mnohem lepší narovnání, kdyby se spíš než zvýšení odvodů živnostníkům, snížila výše odvodů zaměstnanců ?

    Tohle je totiž přesně ta debilní a nestoudná komunisticko-socialistická politika. Zvedneme odvody živnostníkům a narovnáme tak podnikatelské prostředí – všichni se budeme mít lépe ! Prdlačku. Ty zvednuté odvody půjdou kam ? Půjdou do státní kasy – a tam se pěkně rozpustí na nejrůznější potřebné projekty typu genderové studie, výkupy vepřínů, podpora vědy a výzkumu (všechno co za poslední léta chytré hlavy z české akademické oblasti vymyslely a co dokázaly uvést do praxe, bylo zcela prokazatelně financováno z velké většiny ze soukromých zdrojů). A hlavně na platy nových státních úředníků, kterých za poslední čtyři babišoroky přibylo několik desítek tisíc (což je nepředstavitelné). Normální zaměstnanec si tím naprosto nijak nepolepší.

    Ale stačí se na to podívat úplně jednoduše – vezměte si ten mnou výše zmíněný případ majitele obchodu a jeho prodavačky. Pokud stát zvedne onomu majiteli odvody třeba o deset procent. Co ten hokynář udělá ? Samozřejmě buď zavře krám a nebo pojede dál. Aby si ale udržel svoji životní úroveň a měl dál těch svých dvacet tisíc, prostě vezme tisícovku té prodavačce.

    Zvýšení odvodů OSVČ je hovadina a zcela kontraproduktivní věc. Peníze z toho se vypaří v neznámu, ale dojde ke zvýšení nezaměstnanosti, stát bude muset vynakládat daleko víc peněz za ty OSVČ kteří s podnikáním skončí, případně jim platit rekvalifikační kursy, atd. Několik tisíc lidí co pracovali u těchto OSVČ přijde o práci a opět budou větší zátěží pro stát. Pokud o práci nepřijdou, ale živnostník jim kvůli vyšším odvodům dá méně peněz, klesne koupěschopnost a tím i výběr daní, takže potažmo stát dostane zase méně. Celková peněžní bilance se naprosto nijak nezmění a rozhodně v žádném případě „nebude víc peněz na důchody“.

    Je to úplně jednoduché a srozumitelné. A nejhoší, že i sami socani to musejí vědět. Ale před volbami – a hlavně v jejich situaci – se každá, i sebevětší tisíckrát omílaná lež hodí.

  10. berka říká:

    Pane Havlíčku – s tím EET, vy pořád zdůrazňujete, že venkovksá hospoda, nebo venkovská prodejna není jen „podnik“, ale má i jistou kulturně-sociální funkci. To je určitě pravda. Ale přece tím jedním dechem říkáte, že takový „podnik“ má právo podvádět na daních. To přece nejde. I když je EET hovadina, má-li platit, tak pro všechny. To by prostě musel být přijat nějaký zákon, že třeba provozovny v obcích do sto obyvatel nemusí odvádět DPH, nebo daň z příjmu. Pak by bylo vše v pořádku. Ale legalizovat daňový únik argumentem o společenské potřebnosti přece nejde.

  11. VladimírV říká:

    Pane Bernarde,

    venkovské podniky nutí do „podvodů“ stát. Jejich provozovatelé se nutně brání nevyhnutelnému krachu a proto občas obcházejí daňovou povinnost. Tedy nejen proto, aby nezkrachovali, ale že cítí i tolik potřebnou sociální soudržnost se svými sousedy. Vhodnou úpravou daňových zákonů lze početnou skupinu venkovských živnostníků vymanit z pasti jejich možné daňové delikvence.

    Kde je logika, když stát na druhé straně milostivě přikyvuje na to, aby venkovské prodejny byly dotovány ze strany obce. A co víc, stát štědře podporuje různé neziskovky, které provádí „bohulibou činnost“ pro sociálně slabší. Toto spolu s vyplácením dávek pro ty, kteří ukončili živnost nechť je laskavě zapsáno na stranu DAL vyúčtování dopadu EET. Ať vzkvétá lahváčová kultura!

    Věřím, že společenský život v obcích nepůjde do kopru díky podobným exscesům jako je nemilosrdné zavedení EET i do jejich provozoven a třeba i z důvodu zákazu kouření. Nyní veřejné prostory se stanou soukromými a rozjede se spolkový život. To vše v souladu s Ústavou a bez možnosti zásahu ze strany státních institucí. Pokud bude v obci zájem o nekuřáckou hospodu, není přece problém takové zařízení spustit. Její ziskovost si snadno každý hospodský dovede předem spočítat.

  12. Svatopluk Beran říká:

    Pane Berak je mi líto, ale zaměstnatel za zaměstnance neplatí nic co by zaměstnanec nevytvořil. To co říkáte je hloupý výmysl a divím se že jste na to vy a mozí další doposud nepřišlii. Chcete snad říci že zaměstnavatel ze své práce platí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění? To je pouze účetní klička. Pokud by množství peněz odváděné státu přes zaměstnavatele, za zdravotní a sociální pojištění zaměstnance, pro zaměstnavatele zaměstnanec prací nevytvořil, zaměstanvatel by je nemohl odvádět. NEROZUMÍM TOMU JAK TAKOVOU JEDNODUCHOU TRŽNÍ ZÁLEŽITOST VĚTŠINA OBČANŮ NNEMŮŽE POCHOPIT A JEN DOKOLA PAPOUŠKUJE TENTO VÁŠ NESMYSL. Po 2SV dokonce v západních zemích odváděl zaměstnavatel za zaměstnance téměř kompletní daně. Zisky zaměstnavatelů a mzda zaměstnaců stoupaly tehdá podle výše HDP toho kterého státu rovnměrně, samozřejmě v rozdíné výši. To teprve postupné přenášení a zvyšování daní přímo na jednotlivé zaměstnance a snižování platby zaměstnavatele na jednotlivé zaměstnance, prakticky zastavilo zvyšování reálného přímu zaměstnanců a o to co jim bylo ubráno, o to se zvyšovay zisky velkých společností ze kterých rostly nadnárodní společnosti a největší banky. Tím snížil nákup produktů pro občany z přímé mzdy a občané jsou nyní nuceni, dokonce podporování k nákupu reklamou, na podkladě půjček v bankách. Celý kolotoč tištěných peněz si pak kolem sebe začíná uvědomovat více a více občanů. Násleuje zadlužení občanů a velké banky které si přes LIBORA a PRIBORA dělají co chtějí, aniž by se musely bát že mohou zkrachovat. Protože vědí, že je pak světový neoliberální systém, především velké banky, socialisticky zachrání. Je pak dost pravděpodobné, že to vše nenápadně začalo právě u změny odvodu daní podniků do státních pokladen, kdy se zvětšoval odvodní část na jednotlivce a odvody podnikové se potlačovaly.

  13. Svatopluk Beran říká:

    Zvýšení odvodů OSVČ je hovadina a zcela kontraproduktivní věc. Peníze z toho se vypaří v neznámu, ale dojde ke zvýšení nezaměstnanosti, stát bude muset vynakládat daleko víc peněz za ty OSVČ kteří s podnikáním skončí, případně jim platit rekvalifikační kursy, atd. Několik tisíc lidí co pracovali u těchto OSVČ přijde o práci a opět budou větší zátěží pro stát. Pokud o práci nepřijdou, ale živnostník jim kvůli vyšším odvodům dá méně peněz, klesne koupěschopnost a tím i výběr daní, takže potažmo stát dostane zase méně.

    Pane Berka několik tisíc občanů které zaměstnávají živnostníci není téměř žádná položka ve výběru ve výběru daní pro stát. Předkládáte zaměstnance živnostníků, jakoby byly po početně srovnatelní s zaměstnanci podnikatelů. Máte tam víc takových jednoduchých tvrzení.

    Pane Berka pokud žijeme v kapitalismu a tržním systému tak musí platit pro všechny stejně, nemůže jeden zdraví občan doplácet na druhého zdravého občana. A nebo je něco na tomto systému špatně a chytře se o tom nemluví. ET je samozřejmě i při svých chybách potřebný daňový systém. Zásadní problém je úplně jinde a o tom už Babiš nehovoří, protože z toho žije. Problém je v systému centrálních bank a na ně napojených bank komerčních s částečně krytými rezervami, které přes dluhy pak řeší řídí chod státu. Pár chlápků, které v našem demokratickém systému nikdo z občanů nevolil, zasahuje do chodu politických stran, ať už pravicově nebo levicově smýšlejících, vytvářením nekrytých peněz. Kterákoliv ze stran se může i chovat podle svých programů, ale pár nevolených bankéřů (sice dosazených presidentem), si stejně s hodnotou měny dělá co chce. A to už se raději vůbec nezmiňuju o FED a jeho světovou rezervní měně dolar.

  14. Venca říká:

    Berane, nauč se číst – Berka přece naopak píše, že to co platí zaměstnavatel je zaměstnancovo a že by to měl dostat na ruku a státu zaplatit sám !

    Jste vážně vážně nemocný.

  15. Svatopluk Beran říká:

    Pane Berka problém není ve výši odvodu daní státu – Nebylo by mnohem lepší narovnání, kdyby se spíš než zvýšení odvodů živnostníkům, snížila výše odvodů zaměstnanců ? – viz severní Evropské státy. Problém je v ELITÁCH které je přerozdělují. Společnost na začátku třetího tisíciletí již může nabízet takové vymoženosti, na které by si bez přerozdělování nemohlo sáhnout veliké procento postižené nebo jiným způsobem omezené části, dnešní občanské společnosti.

  16. Svatopluk Beran říká:

    To platí i pro Vecu.

  17. Venca říká:

    OSVČ je u nás necelých 700 tisíc. Zdvojnásobte jim odvody, zaveďte jim EET a zrušte jim paušály. Fajn. Polovina z nich s podnikáním skončí a zaeviduje se na úřadu práce. Stanou se z nich státní pojištěnci. Nějaké procento z nich se pak ještě bude udržovat „v umělém spánku“ – budou na nemocenské i když jim nic nebude a přitom budou dál dělat svoji živnost – ale načerno a na daních, ZP a SZ už neodvedou ANI KORUNU (sociální a zdaravotní platby mají minimum, které musí platit každý podnikatel i když ej ve ztrátě). Kde bude jaká úspora ? Vidíte ji někde ? Řečeno slovy klasika – hovno hovno, zlatá rybko. Naopak – úspora bude záporná. V tomto má Berka absolutní pravdu.

    Ano, OSVČ odvádí do systému méně. To je nezpochybnitelný fakt a skutečnost. Jenže z něho na oplátku skoro nic nečerpají a něco ani čerpat nemohou. Tím se ten zdánlivý nepoměr bohatě vyrovná. Mluvit o nesolidárnosti je komunisticko-socialistický blábol.

    Berane, vy se tu rád prezentujete jako makroekonom a finanční expert. Jistě vám tedy něco bude říkat Lafferova křivka. Případně zapněte svoji oblíbenou Wikipedii.

  18. Svatopluk Beran říká:

    Venco neboj se četl jsem dobře, ale ty jsi vůbec nepochopil o čem píšu já. Asi jsi nepostřehl, že jsem psal že daně by měl z velké části platit zaměstnavatel s celkového zisku podniku a minimum zaměstnanec sám za sebe. Pokud to tak na západě fungovalo reálný příjem rostl jak podnikatelům tak zaměstnancům. Přenesení poviností na zaměstnance pak bylo postupně nastavováno tak, že zaměstnanec platil v reálu víc než když platil jenom zaměstnavatel, kterému se odvody ponižovli na podkladě zákonů více a více. Asi od 70 let se pak reálný příjem zaměstnance udržuje maximálně na jednom procentu růstu, zatím co byznysu letí deseti až dvacet procenty. Robotizace a Industry 4 to pak nahrne úplně neskutečně. Zminimalizuje se počet zaměstnanců a to i vysokoškoláků, čímž pak nebude kdo by odváděl daně.

  19. Svatopluk Beran říká:

    Venco pak je ale teto tržní systém, který ty popisuješ v něčem špatně. Asi by se mělo aspoň začít otevřeně a věřejně přiznávat, že někteří žijí na úkor druhých.

  20. franta pulpytel říká:

    Vážený demagogu Venco ,podle Vás osvč nebývají nemocní ,nemají děti( ze systému nic neberou). Našel jsem si na internetě vypočet mzdy 30 0000 kč ztoho jde od zaměstnance na zdravotní poj.1350 kč, na soc. poj. 1950kč . Dan z příjmů nepočítá ze 30000kč ,ale počítá se z 40 200tj. z peněz které platí zaměsnavatel za zaměstnance . Ćistá mzda ze 40 200 je 22 740kč , kdežto ze 30 000 kde se do mzdy nepočítá pojištění zaměstnavatele 25 970kč tj . Dřív když se nepočítala super hrubá mzda bral by zaměstnanec o 3 230kč na ruku víc. Pán Beran má pravdu , podnikatel si všechny náklady za počítá do výrobku, který musí vyrobit zaměstnanec a ne naopak . Bata nevyrobil (když se stal podnikatelem) ani jednu botu , přesto byl milionářem, kdežto jeho zaměstnanci ,kteří tyto boty vyraběli nebyli. Důvod Bata byl majitelem těchto vyrobenych bot kdežto ti co tyto boty vyrobily nebyli Jednuše řečeno majiteli jsou vyrobní prostředky k ničemu , pokud tu nejsou ruce které z těchto prostředků udělají hodnotu

  21. Venca říká:

    A říkal tady někdo něco jiného, Franto Celopytle ?

    Jinak ovšem ta vaše poslední socialistická věta je jako z učebnice VÚMLu. Je jistě naprosto pravdivá – ale platí bohužel stoprocentně i obráceně. Pokud nejsou výrobní prostředky, invence a odbyt, můžete mít třeba milion šikovných rukou a jsou vám tuplem k ničemu. Vyrobit boty je pěkné. Ale někdo je napřed musí vymyslet, někdo na ně musí sehnat materiál a následně je hlavně někdo musí umět prodat.

    Tady se neustále tahle diskuse posouvá do roviny „zlý kapitalista – hodný zaměstnanec“. Tak to přece není – nebo alespoň o to v tomhle případě vůbec nejde. Jde o dvě oddělené skupiny lidí. OSVČ se svými výhodami a nevýhodami – a zaměstnanci se svými výhodami a nevýhodami.

    Zkuste si Franto třeba uvědomit, že vy když půjdete ráno do fabriky a budete dělat boty za nějakou mzdu, nic dalšího kromě svačiny k tomu nepotřebujete. Nezajímá vás čí je kůže, čí jsou nitě a čí je kladívko. Prostě vám to všechno někdo dá a pak vám za vaši práci zaplatí. Jenže pokud budete OSVČ, budete si muset to kladívko nejdřív KOUPIT ze svého. Teprve až se vám z prodeje bot to kladívko zaplatí, začnete vydělávat na sebe. Jenže bohužel češi, zdeformování závistí a hlavně čtyřicetiletou komunistickou masáží o tom že „továrny patří dělníkům“ tohle nejsou schopní zaboha pochopit…

  22. VladimírV říká:

    Pane Franto,

    ale to je čistý souboj ideologií. Pohleďte do přírody, jejíž součástí je i lidská společnost. Lidé se tak jako zvířata nerodí s naprosto stejnými dispozicemi. Proto je iluzorní pomýšlet na celospolečenské vlastnictví výrobních prostředků. Zkrátka, komunismus nemůže ve větší komunitě fungovat kvůli nestejným dispozicím společnosti. Proto historie zná vždy mocné jedince, kteří ovládají ostatní. Ať už to byla a je církev, otrokáři, šlechta nebo kapitalisté. Tedy jedinci, kteří byli nadáni nebo jim za pomocí demagogie či síly předurčeno být vlastníkem výrobních prostředků, potažmo využívat námezdní síly. I K. Marx pravil, že kapitalismus je nejpřirozenější společenský systém. Systém založený na vytváření nadhodnoty jako základu rozvoje společnosti.

    Je třeba rozlišovat kapitalisty. Sám Tomáš Baťa by si jako švec samozřejmě řemeslem na živobytí vydělal, nicméně poptávka po obuvi byla tak velká, že nebylo problémem zaměstnat lidi, kteří sice neměli schopnost samostatně podnikat, ale byli co platní při výrobě bot. No a jsme u produktivity práce, která rostla s modernizací technologií výroby bot. Ta je důležitá pro konkurenceschopnost. Kapitalismus má samozřejmě svoje vývojové stupně. Dnešní západní společnost praktikuje sociálkapitalismus, kde je dbáno i na rozvoj nevýrobní sféry a uspokojování požitků občanů. Tuto funkci plní především stát, který k tomu využívá daňový systém. Do jaké míry je jeho role účinná se nepozná v době konjunktury, ale recese a krize. Tedy pravidelně se opakujících cyklů. Přes snahu socialistů a prezidenta Zemana o zvýšení daňové zátěže platí, že pokud je bohatý stát a chudý občan, je něco špatně. Špatně proto, že v zištném zájmu některých politiků, jsou daně využívány k jejich větší slávě nebo přímo obohacení.

  23. Venca říká:

    Vladimíre, děkuji – výborně a pravdivě napsáno.

    Já bych ještě k tomu co jsem napsal já upřesnil – pořád se tady házejí do jednoho pytle ti, co jsou cokoliv jiného než zaměstnanci.

    Nemluvím o finančnících a vekslácích, kteří jenom jakožto investoři ovládají výrobní sféru – a kam se to snaží posunout pan Beran, přičemž to vůbec nebylo tématem. To přece nejsou OSVČ (alespoň ne v tradičním smyslu) ! Živnostník je pro mě člověk, který DĚLÁ RUKAMA (nebo i hlavou, to je vlastně jedno) TO SAMÉ co zaměstnanec, ale dělá to na svoje triko a na svoje riziko.

    Zkusme si tedy malou slovní úlohu : Když vyrobí zaměstnanec botu za pět stovek a dostane z ní padesátikorunu, zatímco OSVČ z té samé boty co vyrobí dostane dvě stovky, je to fakt něco nespravedlivého ? Co s těmi dvěma stovkami asi tak udělá ? Půjde a koupí si lepší kladívko, aby mu šla práce líp. Pak si koupí šicí stroj, aby mohl šít víc bot. A potom zaměstná nějakého zaměstnance, který ty boty bude šít s ním a který se válí už rok na pracáku, protože ho kdysi vyhodili z továrny co zkrachovala. Budou tedy pracovat oba dva. Budou sedět spolu v dílně, kterou si kdysi KOUPIL onen živnostník. Budou šít boty z materiálu a s nářadím, které KOUPIL ten živnostník. Jejich boty se budou prodávat, protože živnostník ZAPLATIL reklamu a třeba dopravu na distribuci. V dílně se bude svítit a topit, což bude PLATIT ten živnostník. Pokud jejich firma zkrachuje, přijde EXEKUCE na živnostníka, ale k tomu jeho zaměstnanci domů nepřijde. Pokud přijde chřipkové období, zaměstnanec půjde domů do postele MARODIT, ale živnostník bude dál pochrchlávat v dílně – a dělat práci za dva, aby stihl všechny závazky. I když oba dva budou šít boty denně 8 hodin, tak zatímco zaměstnanec půjde ve čtyři odpoledne domů grilovat, jeho vykořisťovatel sedne k počítači a bude další dvě hodiny dělat faktury, objednávky, úhrady a také různé povinnosti vůči státu, jako jsou daňová přiznání, kontrolní hlášení atd.

    Franto Půlpytle, pane Berane a další – otázka k výše zmíněné slovní úloze zní, měli by mít opravdu oba dva úplně stejný výdělek ?

    Já si vážím každého kdo něco dělá dobře a kvalitně. Jak zaměstnanec, tak živnostník. Oběma přeju aby se měli dobře. Ani jeden přece není horší, nebo lepší než ten druhý. Ale oba dva mají svobodné právo volby jestli se chtějí mít lépe při větší psychické, fyzické a finanční zátěži, nebo naopak o něco hůře, ale v klidu a se zajištěnou existencí. Závist je strašná věc.

  24. Daňový soumar říká:

    Trefně popsáno. Závist je to, co je v českých luzích a hájích hlavním hybatelem myšlenek. Nikdo nevidí co obnáší jít s kůží na trh jako OSVČ. Pokud nebudou mít OSVČ nějaké výhody, tak se málokdo do podnikání pustí. OSVČ je výhodné do určitého zisku. Pokud tuto hranici překročíte, je jednodušší se zaměstnat ve vlastním s.r.o. za minimální mzdu. To ale obnáší daleko více papírování a vedení podvojného účetnictví. Nicméneně pak platíte pouze daň ze zistku PO a srážkovou daň z podílu na zisku. Agent Bureš chce ale tyto daně z podílu na zisku a z dividend nastavit na 0. To ale plebs nevidí. Ten se tetelí blahem, že si vyšlápl na zlodějské OSVČ. Přitom si většina obyvatel, jak mohou, nechávají vše dělat od melouchářů nebo bez papíru s motem a mám to zadrmo !!!. Hloupá doba, hloupí lidé …

  25. Svatopluk Beran říká:

    Nevšiml jsem si že bych někomu něco záviděl. Tvrdím že žijem v tržním systému a nevidím žádný důvod proč by měl zdraví zaměstnanec doplácet a přispívat na zdravého řemeslníka a to samé i naopak. Něco jiného je solidarita majetného živnostníka či zaměstnance s chudým živnostníkem nebo zaměstnancem. Tvrzení že se živnostník musí o sebe starat sám je jeho voba. Jsme v kapitalismu. Tak buď je živnostník schopný se o sebe start sám a nebo není a to za stejných daňových podmínek se zaměstnancem. Kapitalismus je o soutěži.

    Ale opět ještě jednou. ZÁKLADNÍ PROBLÉM NENÍ MEZI ZAMĚSTNANCEM A ŽIVNOSTNÍKEM, NÝBRŽ MEZI OBĚMA SPOLEČNĚ A NADNÁRODNÍMI SPOLEČNOSTMI RŮZNÉHO CHARAKTERU – BANKY – KORPORACE – NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI. A nejde o to že by neměly existovat, jen by měly být více zdaňovány a neměla by jim být poskytována SVOBODA spočívající v absolutním právu používat svůj majetek jakýmkoliv způsobem chcetějí: protože jinak totiž tvrdí, že jakákoliv insitutce, která toto právo omezuje, je utlačitelská a vykořisťuje bohaté lidi na úkor mas, které si to nezaslouží.

    Jako příklad uvádím například následující příspěvek u Blicích listů.

    James McGill Buchanan: Vize proroka totalitního kapitalismu se realizuje

    George Monbiot upozorňuje na novou knihu profesorky Nancy MacLeanové, „Democracy in Chains: The Deep History of the Radical Right’s Stealth Plan for America (Demokracie v řetězech: Hluboká historie tajného plánu radikální pravice pro Ameriku)“:

    V roce 2013 objevila MacLeanová v opuštěném domě na kampusu George Mason University ve Virginii neroztříděné archivy muže, který toho roku zemřel, ale jehož jméno vám zřejmě nic neřekne: Jamese McGilla Buchanana. Jako první našla hromádku důvěrných dopisů ohledně milionů dolarů, které univerzitě poskytl miliardář Charles Koch.

    MacLeanová v domě objevila dokumentaci o tom, jak Buchanan, ve spolupráci s podnikatelskými oligarchy a s institucemi, které založili, vypracoval tajný program pro potlačení demokracie ve prospěch ultrabohatých. Tento program nyní mění politiku, a to nikoliv jen v USA.

    Buchanan byl silně ovlivněn neoliberalismem Friedricha Hayeka a Ludwiga von Mieseho a majetkovým supremacismem Johna C. Calhouna, který v první polovině devatenáctého století tvrdil, že svoboda spočívá v absolutním právu používat váš majetek (včetně otroků) jakýmkoliv způsobem chcete: jakákoliv insitutce, která toto právo omezuje, je utlačitelská a vykořisťuje bohaté lidi na úkor mas, které si to nezaslouží.

    James Buchanan sloučil všechny tyto vlivy a vytvořil tzv. „teorii veřejné volby“. Argumentoval, že společnost není svobodná, pokud nemá každý občan právo vetovat její rozhodnutí. Mínil tím, že nikdo nesmí být zdaňován proti své vůli. Avšak bohatí jsou vykořisťováni lidmi, kteří zneužívají svých hlasů k tomu, že požadují peníze, které vydělali jiní, prostřednictvím nedobrovolných daní, jimiž se financují veřejné výdaje a sociální infrastruktura. Dovolit pracovníkům, aby zakládali odbory a zavádět progresivní daně, to jsou formu diskriminačního zákonodárství, zaměřeného proti vlastníkům kapitálu.

    Všechny konflikty mezi „svobodou“ tj. dovolením bohatým, aby jednali, jak chtějí, a demokracií musejí být vyřešeny ve prospěch „svobody“.

    Jeho receptem byla „ústavní revoluce“, vytváření neodstranitelných překážek omezujících demokratickou volbu. Po celý život byl Buchanan sponzorován bohatými nadacemi, miliardáři a korporacemi a vytvořil teoretický přístup ohledně toho, jak by takováto ústavní revoluce měla vypadat i strategii pro její realizaci.

    Vysvětlil, jak lze ochromit pokusy desegregovat školství na americkém jihu vytvoření sítě státem financovaných soukromých škol. Buchanan jako první navrhl privatizaci univerzit a zavedení plného školného pro studenty: prvotním účelem školného bylo rozdrtit aktivismus studentů. Naléhal na privatizaci sociální podpory a mnoha dalších funkcí státu. Usiloval o rozbití vazby mezi lidmi a vládou a o likvidaci důvěry ve veřejné instituce. Jeho cílem bylo, krátce řečeno, zachránit kapitalismus před demokracií.

    V roce 1980 měl možnost začít svůj program realizovat. Byl pozván do Chile, kde pomáhal Pinochetově diktatuře vypracovat novou ústavu, kterou, v důsledku řady chytrých triků, které Buchanan navrhl, nebylo dodneška možné úplně zrušit. Uprostřed mučení a zabíjení radil Pinochetově vládě, aby rozšířila program privatizace, škrtů, deregulace a likvidace odborů. Byl to balík opatření, který přispěl r. 1982 k hospodářskému kolapsu Chile.

    Avšak jeho moc se začala především projevovat, když Koch, nyní sedmý nejbohatší člověk v USA, se rozhodl, že Buchanan vlastní klíč k transformaci, kterou Koch požaduje. Charles Koch poskytl Buchananově práci na George Mason University mnoho milionů dolarů. Využil Buchanana, aby si vybral revolucionáře, který bude realizovat jeho program (Murray Rothbard z Cato Institutu, ústavu, který Koch založil, na miliardáře naléhal, aby Koch studoval Leninovy techniky a použil je v libertariánské kauze). Spolu začali vytvářet program pro změnu pravidel.

    Utajování programu Buchanan považoval za klíčové. Sdělil svým spolupracovníkům, že „zásadní je systematické konspirační utajování projektu“. Spiklenci měli jednat na základě drobných, postupných kroků a nikdy neprozradit konečný cíl. Například, při snaze zlikvidovat systém sociálního zabezpečení, se argumentovalo, že ho chtějí zachránit a že by selhal, pokud nedojde k řadě radikálních „reforem“. Postupně budovali síť „kontrainteligence“ spojenou s „velkou sítí politické moci“, která se stala novým establishmentem.

    Tito lidé masově kolonizovali Trumpovu vládu a vedou smrtelně efektivní kampaně proti všemu, od systému zdravotnictví až po akce proti globálnímu oteplování. Je férové říci, že Buchananova vize nyní v USA vítězí.

    V jednom ohleduy měl Buchanan pravdu: existuje zásadní konflikt mezi tím, co nazýval „hospodářskou svobodou“ a politickou svobodou. Absolutní svoboda pro miliardáře znamená chudobu, existenční nejistotu, likvidaci životního prostředí a rozkládající se veřejné služby pro všechny ostatní občany. Protože pro to lidé hlasovat nebudou, je to možno realizovat jen podváděním a autoritářskou mocí.

    Buchananův program je recept na totalitní kapitalismus. A jeho žáci ho nyní začali realizovat. Naštěstí, díky objevům MacLeanové, nyní jejich agendě rozumíme. Jedním z prvním pravidel politiky je znát svého nepřítele.

  26. berka říká:

    „Tak buď je živnostník schopný se o sebe start sám a nebo není a to za stejných daňových podmínek se zaměstnancem. Kapitalismus je o soutěži.“

    Samozřejmě že není – pokud by byly podmínky stejné, tak by se přece vytratil jakýkoliv důvod, být živnostníkem. Pokud budou stejné podmínky pro zaměstnance a živnostníky, živnostníci se na živnost vykašlou a půjdou se zaměstnat (a akorát ve volném čase budou dělat načerno melouchy, ze kterých stát už tuplem neuvidí ani korunu). Protože je aktuálně poptávka po zaměstnancích a dá se předpokládat, že velká část živnostníků svoje řemeslo umí, výrobní sféra ty živnostníky pravděpodobně snadno vstřebá. Do deseti let ale přijde další ekonomická krize a nezaměstnanost stoupne. Myslíte že takový zaměstnaný živnostník do toho půjde znovu ? Ne, vykašle se na to. Bude o deset let starší, pohodlnější a už se mu nebude chtít podstupovat riziko. Taky proč, když se o něj stát se svojí sociální politikou postará.

    Pane Berane – s prominutím vůbec nevíte co mluvíte. Váš třídní boj vám natolik zatemnil oči a hlavně mysl, že už nejste schopen vůbec střízlivě uvažovat. Myslím, že jste tu kdysi zmiňoval svoje vleklé zdravotní potíže (záda nebo co to bylo ?). Určitě se to neléčilo Pulmoranem nebo heřmánkem a léčba něco pravděpodobně stála. Nemyslíte, že v tom solidárním systému tedy spíš někdo doplácí na vás ?

    Jste jako pouťovej kolovrátek. Někdo vám tady řekne že se bavíme o problému zaměstnanec-OSVČ a vy na to řeknete : „ano, ale největším problémem jsou nadnárodní korporace a banky…blablabla“

    Já myslím, že pro demonstraci toho, co udělá kastrace OSVČ docela stačil únor 48 – jak šlo zhruba do deseti let všechno do kopru. Víc snad není co dodávat.

    Nikdy jsem na sebe sám nedělal – nemám na to náturu a prostě bych se bál nejistoty. A možná proto uznávám ty, kteří to dokážou.

  27. franta pulpytel říká:

    Vážený demagogu Vladímíre ! Źil jste před rokem 1989 ? Sice tady nebyl komunismus ,ale bylo tady společenské vlastnictví. Chcete říct ,že tady nic nefungovalo?Včem je kapitalismus lepší než komunismus? V každé době musí lidé plnit své životní funkce tj. hlavně jíst ,spát , odívatse . Mají všichni lidé v kapitalismu stejnou možnost k uspokojování těchto životních potřeb? Má společnost právo omezovat vlastnika disponovat se svým vlastnictvím nebo ne? Jaký je rozdíl mezi komunistickým vyvlastněním( podle Vás krádeží) a demokratickým vyvlastněním(podle mě taky krádeží) v zájmu společnosti?

  28. berka říká:

    Franto, správně. Třeba takový OPBH, to přece fungovalo perfektně. Byty byly pro každého a za pusu + nenávratné bezúročné půjčky, zboží tolik, že na to museli postavit obchoďák přes půlku náměstí a estrády byly pro všechny a zadarmo (1.Máj, okresní mírová slavnost, atd.)

    A nikdo vás do ničeho netlačil. Když jste si chtěl koupit barevnou televizi, nebo klukovi kolo s Beranama, měl jste dost času si všechno pořádně promyslet (i když teda moc přemýšlet nebylo nad čím, neboť od obého byly pouze dva typy), protože než se vám to povedlo přes známého sehnat, uběhlo nejmíň půl roku.

    Snad se to ještě někdy vrátí. Zatím to vypadá, že snad i jo…

  29. franta pulpytel říká:

    Pane Bernarde nepsal jste v jednom blogu že jste osvč ? Proč pana Berana obvińujete že na něho někdo doplácí ? Pán Beran si přece platil určitě , lépe řečeno bylo mu strhováno zdravotní pojištění a před rokem1989 platil dań ve které byla částka na na zdravotní pojištění, atd Blábolíte tady podobně jako chytrý Venca . ; Źivnostníci zanechají své činnosti a budou dělat na černo“ Jak to tak přesně víte? Pokud si živnostník vydělá 20 000 a dělník taky 20 000 tak by měli platit stejnou dań. Proč by měl platit živnostnik státu z těch 20 000 míń než zaměstnanec?

  30. franta pulpytel říká:

    Jak jste tedy žili před rokem 1989? Bydleli jste ,jedli jste něco , měli jste nějaké oblečení? Proč nás ted srovnáváte v životní úrovni s afrikou (že si nemáme na co stěžovat , že se máme dobře ,že v africe jsou na tom hůř) Zatímco před rokem 1989 jste nás srovnávali se západem ,jak jsme zaostalí stát , to jsme byly před rokem životní úrovni jako rozvojové země? I ted nás tedy srovnavejte se západními zeměmi jak jsme na tom životní úrovni Zato ted funguje všechno perfektně ,že pane Bernarde?

  31. berka říká:

    Určitě jsem nepsal, že jsem živnostník – možná vás spletlo, jestli jsem psal o práci na smlouvu. Celý život jsem byl elektrotechnik na montážích u nás a hodně i v cizině. Teď jsem pár let v důchodu, ale nebaví mě krmit holuby, takže dělám dál nějaké hodiny na smlouvu. Nejsem vlastně ani zaměstnanec, ani živnostník. Jsem normální prduch :-)

  32. berka říká:

    Proč by měl Franto platit ten živnostník z 20 000 míň než zaměstnanec ? Protože zaměstnanec NEVLASTNÍ výrobní prostředky. Nevím, kde pracujete vy, ale musíte si do práce kupovat svoje nářadí ? Musíte pro firemní účely jezdit vlastním autem ? Musíte si do práce nosit dříví na topení ?

    Když půjdete do svého prvního zaměstnání a máte na účtě nulu, je váš jediný náklad kolek na výpis z trestního rejstříku a hned začnete domů měsíc co měsíc nosit dvacet tisíc. Živnostník ve stejné situaci si napřed musí od bráchy půjčit třista tisíc, aby si zařídil dílnu, nakoupil materiál a třeba cojávím ojeté dodávkové auto. Každý měsíc vydělá taky dvacet tisíc, z toho patnáct vrátí bráchovi a pět donese manželce. Dvacet jako vy začne domů nosit až za dva roky. Jistě byste namítnul, že nářadí,atd. zůstane jeho majetkem a nikdo mu ho nevezme (snad kromě exekutora) a máte jistě pravdu. Jenže jsou to pro něj vázané finance, na které po dobu podnikání nemůže sáhnout a naopak jejich objem spíš musí zvyšovat.

    Je to něco jako jste se tady kdysi tuším s paní Svobodovou dohadovali o malířských metrech. Zaměstnanec i živnostník udělají metr malby za stejný čas a dá jim to úplně stejně práce. Měli by tedy za to dostat oba dva stejně zaplaceno, aby to bylo spravedlivé. Jenže ten živnostník si na to napřed musí ze svého koupit štětku.

    Myslíte, že to píšu alespoň trochu srozumitelně ?

  33. XXXXX říká:

    berko ty ses pustil na tenkej led s Frantíkem je to zábava chachá

  34. VladimírV říká:

    Vážený pane Franto,

    ač se hodně snažím, nenacházím ve svém příspěvku zdaleka tolik demagogie, co ve Vašem komentáři.

    V roce 1960 si dala naše republika do přízviska slovo „socialistická“. To mimo jiné znamenalo, že byla udělaná definitivní tečka nad 50. lety, kdy došlo k násilnému přebírání podniků a združstevňování. Ve prospěch tzv. celospolečenského vlastnictví. Spojeno s perzekucí těch, kteří se bránili, pak s krádeží, jak píšete Vy.

    Výsledkem plánovitého hospodářství byl trvalý sešup naší republiky z plejády průmyslově vyspělých zemí. Ve prospěch vytvořenému konglomerátu zemí sovětského bloku, s názvem RVHP (přeloženo – rozum vyvážíme h…. dovážíme). Zcela likvidační zkoušková otázka z politické ekonomie socialismu na VŠE byla, zda za socialismu existují tržní vztahy. Jakoukoliv odpověď ANO – NE, mohl zkoušející označit za chybnou. Stát reguloval ceny, plánoval zemědělskou výrobu a hlavně tvrdě držel v rukou zahraniční obchod. Strana pak kádrovou politiku. To prosím v situaci, kdy zde přetrvávala historická schopnost úspěšných Čechů se ve světě prosadit. Do jaké míry se jim to dařilo, asi víte sám. To vše pod křídly všemocné strany, která držela palec nejen nad národním hospodářstvím, ale hlavně i nad osudy lidí.

    Rok 89, honosně nazývaný revoluce, je pouze završením destrukce režimu s rozpadajícími se hliněnými nohami. Mám v živé paměti slova, na která slyšela drtivá většina národa, tedy na SVOBODU a DEMOKRACII. Touto cestou se stát dal, k lizu se samozřejmě dostali většinou ti, co u něj dosud byli. Nikoliv s ideou prosazování celospolečenských zájmů, ale svých. Zprvu za souhlasného jásotu národa, který později začal střízlivět. To proto, že schopnosti především našich politiků došly tak daleko, že byli ochotni nechat zplundrovat náš tradiční průmysl a hlavně pak zemědělství. Ne, že by bylo ukázkové, intenzifikace velkovýroby jak živočišné tak rostlinné měla za následek řízenou otravu národa. Výhoda holportu družstev zakládala nejen vyšší zisky, ale i lepší životní úroveň družstevníků. To vše za přispění zahraniční konkurence šlo vniveč. Shrnuto, revoluce toho moc nevybudovala. V plné míře se prosadil zákonitý jev, že každá společnost se sestává ze silnějších a slabších jedinců. Došlo k přeměně, a to opakuji, k nejpřirozenějšímu systému, což je kapitalismus. Bohužel i s jeho zápory, kdy není dostatečně vyváženo podnikání, tedy činnost za účelem dosažení zisku, s mírou udržení potřebného sociálního klimatu. Přičemž musí platit, a to bez ohledu na to, která politická garnitura je u vesla, udržitelnost výdajů ze státního rozpočtu. A nezapomeňme i na cykly, tedy pravidelně se opakující se krize. Přiznám se, že když slyším proklamace sociálně zástupců sociálně laděných stran o tom, čím vším vylepšit život, mám docela strach z toho, co nastane v době krize. Je totiž přívětivější pobírat vyšší dávky a platy než je krátit. Řídit stát jako firmu by znamenalo „svléci donaha“ jeho úředníky i politiky, aby prokázalisvoje schopnosti a hlavně pak loajalitu k pozici, kterou zastávají. Proto takovéto návrhy nemohou být přijaty, zvláště pak těmi, co kloudně nepoznali praxi a přesto se stali kapitány naší společnosti.

    Shrnuto: Touha po návratu do minulosti je pouze sen. Radikální změnu, hlavně pak v morálce a chování lidí, může přinést pouze válka, což si zřejmě nikdo z nás nepřeje.

  35. berka říká:

    Díky pane Havlíčku – nenapsal bych to lépe…

  36. franta pulpytel říká:

    Pane Vladimíre ,co má společného fyzické postavení (silný jedinec proti slabému jedinci) . Silný jedinec může být chudý , slabý jedinec může být bohatý tím pádem může tomu fyzicky silnému jedinci poroučet( fyzicky slabý otrokář silnému otroku , ) Marx nemohl pravit ,že kapitalismus je nejpřirozenější systém,když napsal že lidstvo dospěje ke komunismu,ale psal že kapitalisté si myslí že jejich systém nejdemokratičtější,kdežto dřívější systémy byly nedemokratické proto podle nich byly nahrazeny kapitalismem. To myslíte vážně že válka může změnít chování lidí? Ve válce budou lidi moralnější?

  37. VladimírV říká:

    Pane Franto,

    pokud vím, tak diskutujeme o ekonomicky silném a slabém jedinci, tedy spíše kdo a jaké dispozice ke svému postavení ve společnosti má. K. Marx zejména věrně popsal chod kapitalistického společenského řádu s jeho zákonitostmi. Jeho Kapitál by si měli kormidelníci našeho hospodářství číst před spaním, zvláště pak ministři financí, průmyslu a zemědělství. Pokud máte na mysli Komunistický manifest, sepsal jej na žádost Svazu komunistů hájících práva vykořisťovaných. Cestou lidstav ke komunismu se zaobíral zejména Lenin. Jestliže hovoříme o „anomálii“ ve výrocích K. Marxe, lze vzpomenout památný Einsteinův výrok (v Moskvě), kdy prohlásil k údivu všech, že začíná věřit v existenci Boha (a to i přes svoji teorii relativity).

    Ano, válečný konflikt a zejména válečné útrapy jsou zaručeným způsobem, který dokáže přimět většinu lidí k přehodnocení priorit. Rád bych věřil tomu, že se společnost, která je hnána mocí peněz, samovolně začne ubírat cestou lepší morálky. Na tu se dnes kromě minima jedinců dávají ti, co prožijí nebo se ocitnou v mimořádně složité situaci, kdy poznají, že peníze a bohatství nejsou všechno. Ale to není bohužel reprezentativní vzorek většinové společnosti. Navíc, třídní boj, který byl hybnou silou snah o změnu kapitalistického společenského systému v minulosti, dnes u nás nemá dostatečnou personální základnu.

  38. franta pulpytel říká:

    já si zase myslím ,že válka některé lidi povzbudí ještě k většímu odírání lidí(Ketasi,lichváři).

  39. VladimírV říká:

    Válečný stav přináší některá tvrdá omezení, např. stanné právo“. To řeší velmi rychle a rázně delikvenci. Samo utrpení, které pocítí většina obyvatel, způsobí změnu jejich chování a myšlení.

  40. Venca říká:

    Souhlasím spíš s Frantou – válka v lidech odbourává zábrany. Zvláště když vraždění a ničení je posvěceno „státními zájmy“. Však si vezměte druhou světovou. Těch 40 milionů nebo kolik lidí nepozabíjel Hitler sám. Tisíce nebo spíš statisíce vražd zůstalo nepotrestaných – včetně „odvetných akcí“, jako třeba to umlácení pár nácků motykama v Dobroníně, co ještě dneska po sedmdesáti letech budí vášně na obou stranách. Tehdy to byla od místních sedláků odplata (nikdo teda neví za co) a nezkoumalo se, nakolik se oběti (jestli vůbec) provinily. Za normálního stavu by se to vyřešilo pár fackama a pomalovanejma vratama.

    Vezměte si Vladimíre třeba klasické americké nepokoje. Jakmile vypuknou, nastane rabování obchodů – kdy plení regály i ti, kteří by za normálních okolností neukradli ani žvejkačku.

  41. VladimírV říká:

    Venco,

    ano, i to jsou projevy války. Jejím výsledkem bývá utrpení lidí, zničená infrastruktura a zejména odkrytí pravé tváře lidí v mezní situaci. Metoda „zub za zub“ fungovala po válce a funguje i v současnosti – viz odveta Američanů za útok na věže v New Yorku. Nicméně to, co lidi „obrátí k dobrému,“ jsou hrůzy a utrpení, které poznamenalo jejich životy. Pak se opravdu mění pořadí hodnot. A nemusí to být pouze válka, stačí těžká nemoc, to se mění jednání i těch největších zločinců.

    Pokud mluvíte o nepokojích, a nemusí to být jen v Americe, stačí zajet do Francie, jde o zcela jinou věc. Ty vznikají z pocitu rasového či náboženského útlaku a počínání rabujících je posílené silou davu. Oproti válce s jedním rozdílem. V podmínkách možností uplatněníúčinné státní represe jako prostředku ochrany společnosti a jejího majetku.

  42. XXXXX říká:

    nikdo z vás neví co je to válka, navíc když to jako válka nevypadá, kmenové šílenství nestaví na žádných hodnotách jen na příslušnosti, všechno je jinak všechno jsou to jen filisofické úvahy, hodnoty jsou někde jinde, krádež motyky byl zásadnější zločin než odhalení viníků znásilnění, které při tom proběhlo
    Nechte toho.

  43. Jan P. říká:

    Pro frantu pulpytla a Svatopluka Berana.

    Nevím, jestli tato informace bude pro vás nějak užitečná.Závěr a vlastní posouzení nechám na vás.

    Podle mého názoru Vladimír V. zřejmě sdílí relevanci Marxovy analýzy rozvoje a konce kapitalismu
    („Léčba Karlem Marxem“) od redaktora týdeníku Ekonom Josefa Pravce a ne jen jeho.
    Pravec pro českého čtenáře shrnuje fakt, že o Marxově díle hovoří dnes řada mainstreamových a vlivných ekonomů; na rozdíl od situace před pár lety se ani nestydí, ani nemají potřebu nějak se ospravedlňovat. Naopak, Marx je mnohými chválen. Např. George Magnus, ekonomický poradce UBS Investment Bank soudí, že dnešní ekonomika v mnohém připomíná to, co Marx předpovídal. Dokonce dnes dochází i ke znárodňování některých bank, což nepatří do výbavy neoliberálního kapitalismu.
    Pak se Pravec pustí do vysvětlování Marxova pojmu nadhodnota, který je součástí obecnější tzv. pracovní teorie hodnoty. Říká: „Marx se pokusil vysvětlit, jak za kapitalismu dochází k ohromným majetkovým rozdílům, v dobové řeči k vykořisťování práce kapitálem. Na trhu se podle něho objevil zvláštní druh zboží, a to pracovní síla. Její schopností je vyrábět nadhodnotu. Protože však její nositel, proletariát, nemá vlastní výrobní prostředky, musí ji nabízet vlastníkům firem, kapitalistům.“ Hned tady jsou dva problémy.Prvním z nich je pojem vykořisťování, což není žádný dobový termín. Vykořisťování je ekonomický fakt kapitalistického výrobního způsobu. Bez něj by žádná kapitalistická ekonomika fungovat nemohla. Vykořisťování je poměr mezi cenou práce odevzdané během pracovního procesu kapitalistovi (vyjádřenou množstvím vyrobeného zboží) a cenou na reprodukci pracovní síly (výší mzdy s doplněním o průměrnou kulturní úroveň dané země a doby). Bez vykořisťování by kapitalista neměl z čeho žít, ani z čeho investovat do dalšího rozvoje své firmy. S pojmem vykořisťování se samozřejmě nese i určitá emocionální zatíženost jako něčeho špatného. Toto zatížení není dáno zavilostí kapitalisty, který si mne ruce a těší se, jak dělníky sedře z kůže, ale prostou ekonomickou nutností kapitalistické ekonomiky, kterou navíc umocňuje konkurence mezi kapitalisty.Skutečným velmistrem v neznalosti se však stal druhý Pravcův pomocník, analytik společnosti Partners Pavel Kohout. Ten zná Marxe pravděpodobně jen z příruček z nějakého kurzu. Tvrdí totiž, že Marxův systém stojí na jediném pojmu, což je nadhodnota definovaná jako rozdíl mezi tržní cenou a hodnotou zboží.
    Konec konců i zavilý nepřítel levice, v Německu žijící politolog Petr Robejšek, v Pravcově článku tvrdí, že „jsem se netajil tím, že Karla Marxe považuji za brilantního analytika. Avšak závěry, které ze svých prací vyvodil, byly podlemého názoru chybné.“ Je pravda, že Marx předpokládal zánik kapitalismu mnohem rychleji, a to nejen na základě své vlastní zkušenosti, když se angažoval v revolučním roce 1848, ale zejména pod vlivem Pařížské komuny z roku 1871, která se pro něj stala modelem samosprávné společenosti. Kapitalismus nabral na přelomu 19. a 20. století neuvěřitelnou dynamiku. Následný vývoj potvrdil Marxova slova, že s rozvojem produkčních prostředků roste i destruktivní potenciál systému

  44. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    K vaší rozpravě chci dodat pouze toliko: Politickou ekonomii kapitalismu, v tom Marxův Kapitál, jsem studoval na VŠE. Tak jako i PE socialismu. A řeknu Vám rovnou, že tak jako byla ta první srozumitelná a vycházela z praxe chodu zemí, kde kapitalismus existoval, tak ta druhá, byť obsahově širší, se v praxi dlouhodobě neuchytila. Resp. ne v zemích, které fungovaly jinak než na principu využívání surovinového bohatství k obchodování se zahraničím.

    Ano, chod každé společnosti, která produkuje nadhodnotu, se občas „přehřeje“. Více investic samozřejmě generuje vyšší počet rizik případného neúspěchu. I kapitalistické země musí samozřejmě respektovat sociální rozměr fungování společnosti. Pokud se nejedná o „divoký kapitalismus“, je adekvátně investováno i do oblastí, které nevytvářejí nadhodnotu. To z důvodu zajištění udržitelného žití. Přicházejí i krize, které mají podobu destrukce rozvoje společnosti. Ovšem pouze dočasně, neboť působí samočistící efekt spolu se státními intervencemi, který dokáže znovu obnovit prosperitní hospodářství.

    Což se v případě „nového společenského systému, což byl socialismus, Albánci správně nazvaným sociál kapitalismus, kde hlavním kapitalistou byl stát, tak trochu nepodařilo. Byť ústřední myšlenkou revolučních přeměn v zemích východního bloku nebyl přechod ke kapitalismu, logicky k němu došlo. Ovšem do jeho rané podoby, umocněné neobyčejnou zlodějinou. Jediné, co pomůže vyšší prosperitě naší společnosti a sociálně přívětivějšímu prostředí, je snížení zlodějiny podporované státem a jeho politickou reprezentací.

  45. Berka říká:

    Podle mě úplně jednoduše – nějaký společenský systém, založený stejně jako socialismus či komunismus na společném vastnictví výrobních prostředků nemůže dlouhodobě ve větším měřítku zdárně fungovat. Zajedno – když mají „všichni stejně“, vytrácí se zcela logicky motivace k nějakým inovacím – věda a technika zákonitě zakrňuje, zvláště pokud je odbyt prakticky skoro všeho předem zajištěn (vzpomeňte si ještě na osmdesátá léta, kdy byly fronty prakticky na všechno – na barevné televize, na auta, na kola). Jenom potřeba deviz kvůli dovozu surovin a technologií dokázala plánovanou ekonomiku přimět k nějakým inovacím, aby alespoň část výrobků dokázala uspět na zahraničních trzích.

    A další věc je taky zcela jednoduchá a pochopitelná – v prostředí plánované ekonomiky, kdy je vlastníkem prakticky všeho stát, není snaha k investicím. Stát prioritně zajišťuje určité „pohodlí“ obyvatelstva, buduje infrastrukturu (neberme to doslova…jenom D1 trvala komunistům asi desetkrát tolik času, co by potřeboval Hitler) a v případě polarizovaného světa vykládá velké prostředky na armádu. Na podporu vědy a výzkumu peníze nezbývají a jak jsem uvedl v prvním odstavci, ani to vlastně na domácím trhu není potřeba.

    Pokud jsou ale finance oddělené – tedy že „provozní výdaje“ zajišťuje stát a výrobní prostředky vlastní soukromá sféra, je situace samozřejmě jiná. Soukromá sféra se snaží ze své podstaty co nejvíce vydělat (a jistě částečně i tím „vykořisťováním“, i když ten výraz nemám rád) a proto je motivována k neustálým inovacím a zlevňování výroby. Čím větší je zisk soukromé sféry, tím více zaplatí státu na daních (tedy měla by) – a tím pádem bude moci stát věnovat více peněz na provoz. Pokud jsou tyto dvě oblasti alespoň trochu vyrovnané, mají z toho užitek obě skupiny. Ovšem přemíra regulací – nebo naopak zcela nesmyslná dotační politika – tento vztah silně nabourává a destabilizuje.

    Společné vlastnictví je možné jen ve velmi omezené skupině (třeba izraelské kibucy atd.) a musí to být založeno na dobrovolnosti všech zúčastněných. V tomhle souhlasím s panem Havlíčkem, že (a klidně řekněme bohužel) se doposud jedině kapitalismus – i se svými neodvratnými periodickými krizemi – ukázal jako dlouhodobě podmíněně fungující systém…

  46. Berka říká:

    Možná jsem ještě opoměl napsat důležitou věc – že samozřejmě určitá „státní represe“ vůči výrobní sféře je potřeba. Pokud by stát nepřiměl soukromý sektor třeba k placení zdravotního a sociálního pojištění, samozřejmě by se lidem vedlo hůře – kapitalista není absolutně nijak motivován starat se o zaměstnance poté, co skončí jeho aktivní činnost v jeho prospěch – tedy jakmile by šel zaměstnanec do důchodu, nikdo by mu už nedal ani korunu. Zde (a v sociální a zdravotní oblasti vůbec) je pochopitelně role státu nezastupitelná. Ale to je právě ten vyvážený stav, o kterém jsem mluvil. Pokud stát radikálně zvýší daně, soukromá sféra na to zareaguje poklesem, případně odlivem jinam a ve výsledku se to ukáže jako naprosto kontraproduktivní. A toto platí jak u velkých nadnárodních společností, tak i u těch živnostníků, o kterých jsme na začátku mluvili. Pokud nebudou mít žádné výhody oproti zaměstnancům, nebudou dál svoji živnost provozovat. Je to zcela jasné a zákonité. Je to dáno podstatou člověka – většina lidí se nechce mít stejně dobře jako jeho soused, ale chce se mít ještě o něco lépe. Pokud někdo říká „mě by úplně stačilo, kdybych se jako ten můj soused měl“, tak neví o čem mluví. Jakmile by se dostal majetkově a společensky na sousedovu úroveň, změní se i jeho úroveň životní a potřeby nutné k jejímu udržení.

  47. franta pulpytel říká:

    Pane Vladimíre respektuje kapitalismus sociální rozměr fungování společnosti vrozvojových zemich? Jaká podle Vás byla ústřední myšlenka revolučnich přeměn ve východním bloku ? Stát řídí konkrétní lidé , kteří lidé konkrétně podporovali zlodějny(jména). Marx napsal , o komuně ,místo aby všeobecné hlasovací právojednou za třiléta nebo za šest let rozhodovalo,který člen vládnoucí třídy má lid v parlamentu zastupovat a potlačovat , místo toho mělo všeobecné hlasovací právosloužit lidu organisovanému v komuny, tak jako individuální hlasovací právo slouží kterémukoli zaměstnavateli k tomu, aby si vyhledal dělníky, dozorce, a účetní pro svůj závod. Za skoro 30 let se tu nenašla žádná politická a to ani KSĆM , že by navrhla odvolatelnost poslanců . Měli by zemědělci nebo osvč dostávat dotace na svůj provoz , nebo by tyto dotace neměli dostávat a měli by si půjčovat peníze od bank. Měl by stát když dává tyto dotace požadovat určité množství zboží a když určité množství nedostane tak by měl požadovat návrat dotace i s úrokem. Měl by dotace dostávat i soukromník ,který provozuje veřejnou dopravu(ICOM) což je maskováno veřejnou službou tzv. ztrátovost., nebo by měl tuto dotaci dostávat cestující který zaplatí tržní jízdné a od obce dostane určitou částku po předložení lístku.

  48. franta pulpytel říká:

    Pane Bernarde jaké výhody by měli mít soukromníci ,proti zaměstnancům? Co si mám představit pod pojmem určitá státní represe , když nesouhlasíte se zvýšováním dání? Když tedy stát pořebuje peníze na sociální oblast má zvýšit daně dělníkům , nebo soukromíkům?

  49. berka říká:

    Franto, píšu o NEÚMĚRNÉM zvyšování daní – to by vedlo k narušení ekonomické rovnováhy. Malé změny až tak nevadí – jen si vezměte, kolikrát se za poslední roky měnila sazba DPH – 19,20,22, 21%…

    O tom, proč nemohou být rovné podmínky mezi živnostníky a zaměstnanci jsem už psal asi v polovině tohoto tématu – nebudu se opakovat. Jednoduše – na stejný výkon musí OSVČ (pořád mluvím o živnostníkovi – tedy o člověku co dělá sám na sebe, nebo má max. třeba dva zaměstnance) vynaložit více času a navíc musí do své práce vložit svoje finance. Už jsem se vás ptal, jestli si třeba nosíte do zaměstnání svoje nářadí ?

  50. berka říká:

    Souhlasím s vámi, že dotace jsou velké zlo. Sice píšete, že dotace dostávají OSVČ – to není až tak úplně pravda (tedy spíš je to velmi malý zanedbatelný díl), na dotace a granty totiž obvykle dosáhne jen právnická osoba – ale jinak máte pravdu. I s tím ICOMem.

  51. VladimírV říká:

    Pane Franto,

    bavíme se o větších celcích, tedy ne kibucích jak zmínil pan Bernard, kde samozřejmě může fungovat společenské vlastnictví.

    Pokud jde o úlohu rozvojových zemí, jde o poměrně viditelný posun od kolonialismu, kdy tyto země poskytovaly především surovinovou základnu a zásobárnu levných pracovních sil jejich kolonizátorům bez toho, aby se zde udržoval adekvátní růst životní úrovně. Vše je otázka míry agresivity obchodu. Dnes mají tyto země výhodu např. snížených nebo žádných cel pro výrobky, které vyvážejí. To znamená určitou snahu o zlepšení jejich konkurenčních schopností.

    Pokud jde o revoluční změny ve východním bloku, byly způsobeny zvyšujícím importem informací o dění „v normálním světě.“. Tomu nedokázaly zabránit ani dráty. Hlavní spouštěč byla stále slábnoucí vedoucí úloha vládnoucích politických stran. Zkrátka, proklamacím typu, že Západ doženeme a předeženeme, nikdo nevěřil. Památný je výrok M. Gorbačova : „Eto vaše dělo“. Udržení moci silou nebylo tedy možné. Zejména velká část prominentů pochopila, že po změně mohou zůstat „u lizu“, protože, a to si přiznejme, zde nebylo dost nových kvalifikovaných lidí, kteří by mohli vzít otěže státu plně do svých rukou. Mimochodem, podobný problém měl Lenin po roce 1917, kdy měl „výhodu, že zaměstnal bývalé vlastníky, sice na podřadných funkcích, ale proto, aby průmysl fungoval dále. To vše v podmínkách totality, tedy na rozdíl od situace po roce 1989, kdy jsme byli náhle zasaženi svobodou. Svobodou, které dokázali někteří využít k zištným zájmům, přerůstajícím ve zlodějinu.

    Nejsem soudce, abych označil konkrétní viníky obrovských krádeží, nenašli se totiž žalobci, samozřejmě i ti byli zkorumpovaní. Nevím zároveň, zdali je podstatné rozlišovat ty, co vědí a chtějí krást od těch, co jsou pouze loutkami těch, co hájí svoje zájmy ve spolupráci se „svými“ politiky. Posloužím toliko Werichovou frází: „Kde blb vládne, tam nebezpečno“.

    V jednom plně souhlasím. Politici by měli být odpovědní, a to nejen z titulu své funkce, ale osobně, za svá rozhodnutí. Věřím v sílu přímé demokracie, nicméně v prostředí současné společnosti, kdy jsou i ti, co jsou ochotni prosazovat veřejný zájem, a dostali se do týmu politiků, jsou dehonestováni. Dílem ze závisti, dílem z příkladů, které provázejí porevoluční děj.

    Pokud jde o dotace do zemědělství, příměr můžete najít i v Marxově teorii diferenciální renty. Lidé potřebují být z něčeho živení a ne všude se dá hospodařit ve stejných podmínkách. Proto třeba dotace, už pro konkurenci se zbožím ze západní Evropy. Nikoliv současným systémem, kdy zejména Agrofert profituje na dotacích do zelené nafty, z nichž velká část jde na podporu pěstování technických plodin (kukuřice, řepky), nikoliv tedy do prvovýroby potravin. A to je špatně. Za prvé do ničí krajinu, za druhé jsme přestali být potravinově soběstační.

    Nejsem proti dotacím do veřejných služeb, k nimž patří samozřejmě i autobusová doprava. Tuto většinou provozují soukromé firmy, jejichž krédem je podnikání za účelem dosažení zisku. Výše dotací je kalkulovatelná a na rozdíl o dotací různým, v tom pochybným neziskovkám, jsou tyto firmy společnosti prospěšné. Neznám přesnou kalkulaci nákladů na provoz např. autobusů ICOM a výši zisků, který firma vytváří. Nicméně obecně jde o službu, která vyžaduje dostatečnou sumu peněz např. na obnovu a údržbu vozového parku.

  52. franta pulpytel říká:

    Pane Vladimíre i před rokem tady byla veřejná doprava . Po roce 1989 tu bylo hlásano ,že ted bude tržní hospodářství a to by mělo patřit pro všechny . To znamená že ,cestující zaplatí tržní jízdné . Neměli by dostávat dotace i firmy ,které vyrábí oděvy obuv na tak zvanou ztrátovost vždyt taky dělají užitečnou službu pro veřejnost . Poslouchal jsem radio Plus , jestli by úřady měli na vesnicích podporovat ty kteří si otevřou prodejnu , také tam zmínil , že krátce po revoluci lidé byli proti dotacím, ale ted mají jiný názor . Nemyslíte že firma ICOM by si mohla kompezovat ztrátovost nákládní dopravou nebo dostávat dotace ne podle výpočtu ztrátovosti ale podle toho jaký má zisk ? Přece i soukromník by měl nést nějaké riziko ane se spolehat že mu stát bude tuto ztrátovost kompenzovat. Jenže je zádrhel jestli by lidé mohli platit tržní jízdné

  53. VladimírV říká:

    Pane Franto,

    nechci Vás poučovat. Trh by v případě použití Vašeho modelu ztratil svoji jedinečnost. Tou je podpora iniciativy, soutěživosti jako předpokladu rozvoje společnosti. Oděvy a obuv bohužel nepatří mezi základní lidské potřeby. Jak je známo, toto se řeší variabilitou daní (pro potraviny jsou vesměs nižší), upozadilo se zvýhodnění i takových komodit jako jsou potřeby pro narozené. Toto je výsadou státu, upřednostnit komodity k životu nezbytně potřebné a naopak více zdanit ty „luxusní“. Viz zboží zatížené spotřební daní.

    Dotování venkovských provozoven je dle mého názoru výsledek diletantského postupu při nasazení EET. Ne Babiš, ale socialisté vyřkli nad živnostníky ortel parazitů. Přičemž nepochopili realitu života na venkově, kdy malé hospody a nakonec i obchůdky plní navíc i roli sociální, kde se setkávají lidé a probíhá společenský život. Stát přenese odpovědnost za jejich přežití na obce, které budou moci jejich chod dotovat. Samozřejmě z našich daní. Kam se poděje iniciativa jako základ aktivního podnikání, si můžete odpovědět sám. To samé platí pro Váš návrh přidělovat dotace podle zisku. Jakápak konkurence a soutěživost. K tomu tržnímu jízdnému. Všechno je záležitostí nabídky a poptávky. Ta je zde navíc modifikovaná výší nákladů na provoz dopravy, které nejsou malé, a proto dotace.

  54. Jan P. říká:

    Marxismus-leninismus, jak ho někteří před rokem 1989 poznali(škola,školící kurzy apod) nemá s autentickým marxismem nic společného

    1,Autentický marxismus je dvojnásobnou historickou obětí. Marxistickou analýzu společenských poměrů nejprve po orwellovsku ochočila Strana(KSČ), když z její terminologie učinila vyprázdněné simulakrum sloužící vládnoucí ideologii marxismu-leninismu. Po rozpadu sovětského impéria započala v postkomunistických zemích směláinstalace kapitalismu a vlezlého Marxe bylo znovu potřeba zamést pod koberec. Úkolu se tentokrát zhostila ideologie liberalismu, usměvavá utopie, která dvě dekády vyprávěla novopečeným konzumentům pohádku o vítězoslavném konci dějin, které se prý po lítém boji s totalitarismem rozplynou v mírumilovné atmosféře nákupního střediska. …

    2,Spojovat Marxe s marxismem-leninismem, tedy s ideologickým aparátem z pera Stalinovy pracovní skupiny je naivní.Svůj hmotný rozpor nachází tahle argumentace přinejmenším v podobě marxistické opozice, které vládnoucí struktury minulého režimu čelily. Po sovětské okupaci byl významnou postavou radikální levicové opozice třeba filosof Karel Kosík nebo Petr Uhl.Pro vládnoucí ideologii marxismu-leninismu byl právě autentický marxismus hlavním soupeřem, neboť jej coby proponenta kritiky režimu nebylo možné zasadit do prostého dualismu „marxista-antimarxista“
    Filosof Michael Hauser vysvětluje tento fenomén tak, že klíčovou funkcí každé vládnoucí ideologie je systematické označování evidentního nepřítele. Skrze vyprázdněné termíny Marxova teoretického aparátu mohla tedy vládnoucí nomenklatura snadno odsoudit kohokoli prozápadního či prokapitalistického jako „nepřítele socialismu“. Jak ale označit autentického marxistu, který kritizuje vládnoucí režim jeho vlastní terminologií?

    3,Kniha Státní kapitalismus v Rusku od revolučního socialisty Tonyho Cliffa, která poprvé vyšla roku 1947, je první ucelenou marxistickou analýzou tzv. komunistického režimu. Práce se zaměřuje především na stalinistický režim ve 30. a 40. letech. Autor v ní přesvědčivě ukazuje, že ruská byrokracie je vládnoucí třídou, jež hraje stejnou úlohu jako buržoazie v tradičních kapitalistických zemích, a stalinistický režim je proto třeba chápat jako zvláštní, státně byrokratickou formu kapitalismu. Dílo je aktuální i dnes, nabízí totiž pádnou odpověď na primitivní antikomunismus, který propaguje většina masmédií.

    4,Vlastnictví jednotlivců je vábničkou pravice na voliče z řad živnostníků, jeho význam je ale zanedbatelný. Svět akciových společností, finančníchderivátů a nadnárodních korporací je paradoxně světem vlastnictví kolektivního. Že se jedná o kolektivy elit na podstatě věci nic nemění. Cílem ideálního podnikatele rakouské ekonomické školy je dnes vrhnout akcie své společnosti na burzu a zůstat nanejvýš majoritním akcionářem. Nebo ještě lépe, prodat svůj perspektivní internetový projekt nějaké mamutí korporaci jako Google a odejít v pětadvaceti na odpočinek.

    5,Můžeme přistoupit na myšlenku, že liberální pojetí soukromého vlastnictví sehrálo v dějinách pozitivní roli. To nicméně neznamená, že stejnou roli musí hrát vždy.

    6,Marx a marxismus je stále živý a stále znovu a znovu se objevuje jako vážná konkurence jak neoliberální pravici, tak sociálně tržní levici.

    7,Ideologickým rámováním ekonomické transformace byl imperativ „dohánění západu“. Co takhle začít dohánět západ v ochotě vyrovnat se kriticky s Marxem, namísto ideologického alibismu, který v naší společnosti dosud převládá?

  55. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    Společensko ekonomické procesy v kapitalistickém systému celkem věrně popisovala politická ekonomie kapitalismu. Třídní boj byl hlavní hnací silou revolučních přeměn. Ano, byla vytvořena nepřátelská uskupení, kdy „vykořisťovaní“ měli sehrát a nakonec i sehráli rozhodující úlohu v zemích budoucího sovětského bloku k přeměně v socialismus. Většinová společnost se spokojila s vedoucím úlohou strany, která bez pardonu řídila chod státu na principu demokratického centralismu. S jakými výsledky je dobře známé. Totalitní režim mimo jiné ovlivnil pokřivení morálky v obrovské míře.

  56. Jan P. říká:

    Pane Vladimíre,s touto definicí souhlasím.Rozvíjet to dále nebudu.
    Mějte se hezky a přeji všem pohodovou druhou půli léta.

  57. Svatopluk Beran říká:

    Jsem přesvědčen že řeč je stále na úrovni lidu – to je /živnostník – zaměstnanec/ což není podle mne hlavní otázka na začátku třetího tisiíciletí. Problémem není trh, tedy vzhledem k ekonomice, ten je nezbytný, což se celkem dobře ukázalo v porovnání s minulým padesátiletým státním ekonomickým plánováním. Otázkou k řešení je nepřiměřený zisk a bohatství několika tisíců světových elit a to jsem přesvědčen že Babiš nebo Bakala k nim určitě nepatří. U nás se to točí jen tak jak nám svět ve své blahovolnosti dovolí. Dnešní zásah centrální banky je toho typickým příkladem. Vladimíre určitě některé věci myslíš dobře, ale nikdy nebude pravdou že chytrý zloděj má právo k majetku přijít podvodem. U tohoto tvého názoru totiž začíná celý morální průser kapitalismu coby spravedlivého ekonomiclého směru pro většinu. O následných válkách, vraždění a zajišťování si geopolitických celků pro tento typ amorálního kapitalismu, už ani nemluvě.

  58. VladimírV říká:

    Ahoj Sváťo,

    netvrdím, že by podvod patřil ke kategorii přispívající k rozvoji kapitalismu. Za vším stojí bohužel konkrétní lidé s konkrétními zájmy a samozřejmě i možnostmi, které jim systém umožňuje. Zároveň je pravdou, že podvod jako součást obchodu je zcela běžnou metodou, jak přijít k výhodám. Podvod není samozřejmě spojen pouze s kapitalismem, pravdou je, že míra svobody za kapitalismu je poměrně větší než třeba za totalitního socialismu, což samo o sobě vytváří lepší podmínky pro jeho fungování. Jsou tu politici, kteří by měli vytvářet psané právo tak, aby bylo zřetelné, co je normální a co už je podvod tedy trestná činnost.

    Poněkud tápám na Tvým závěrem, že kapitalismus generuje války. Jeho nejvyšší forma – imperialismus- upadla se zánikem kolonií. Války včetně těch dobyvačných byly vedeny z důvodu odlišného vidění světa, v tom víry. Byly tady odjakživa, tedy i před nástupem kapitalismu. A byly vedeny k posílení jak ekonomické tak i politické moci jako spojených nádob. Jakákoliv zástěrka pro válku, např. snaha o implementaci demokracie do států, které oplývají surovinami, je samozřejmě blaf. Jde především o získání ekonomického vlivu. Kdeže je kapitalismus ve válčících státech ve střední Africe.

  59. Svatopluk Beran říká:

    Láďo docela dobře a chytře se vytáčíš.

    Za vším stojí bohužel konkrétní lidé s konkrétními zájmy a samozřejmě i možnostmi, které jim systém umožňuje.

    Takže tím, že jsi obhajoval Kratochvílovo zlodějské nabytí počátečních investicí, tím že dal lidem práci a občané mohli využívat jeho dotované autobusy, se počítáš také do řady těch konkrétních, kteří podporují tento způsob kapitalismu? Přitom ale nevýběr daní od malých živnostníků převádíš na možnost rozkladu občanského společenství na vsi. Podle mne pokud by byli zaměstnanci dostatečně finančně zainteresováni na podílu nadnárodních společností a měli tak dostatek peněz na vysoké zhodnocení služeb malých živnostníků, neměl by být problém u malých živnostníků platit daně. Nemusí to být samozřejmě pravda, ale domnívám se že by i při statisícových ziscích, které by nekopírovali skutečnou přidanou hodnotu živnostníků, se drobní živnostníci snažili dle momentálních zákonů i mimo ně, daně obcházet. Takže jsem přesvědčen, že výběr daní Babišovým způsobem je nezbytný. Ovšem v prvé řadě by měl on zaplatit pořádně své zaměstnance aby měli i živnostníci službami pro zaměstnance, své kvalitní zisky. Skutečností je, že by se pak netisklo tolik prostředků směny pro Janečky, Kellery, Babiše, banky, Kratochvíly a podobně. Jenže to by se muselo chtít od elit vymýšlet na vysokých školách nové ekonomické koleje, které by přesněji naplňovaly a hlídali tržní podstatu rozumného lidského pokroku, protože ty socialistická ekonomika nebyla to pravé ořechové a neoliberalismus s globalismem pokrok v ekonomice určitě je, ale pořád svinstvo, které plodí vraždění a lidské mrtvoly. Pravda je že z valné většiny mimo nás.

    Kdeže je kapitalismus ve válčících státech ve střední Africe.

    Láďo tušíš vůbec co se v Africe děje? Že to je kontinent s nezbytnými surovinami pro naší dnešní moderní společnost a že rozhádanost jejich vlád je pro nás požehnání. Co ty možná statisíce středoafričanů kteří táhnou přes Lybii do Evropy. Víš kdo a proč zbořil tu hráz? Víš že byl Kadáfí hlavním sponzorem Africké Unie a že pokud by měla Africká Unie možnost ochránit africký kontinent se svými surovinami od Evropanů, Američanů či ČÍńanů, tak by to byl pro nás problém. Teď je to prblém jen běžných občanů Evropy, ale nadnárodní společnosti si mastí dál kapsu.

    Víš co vůbec co dělají evropaké firmy i jiné nadnárodní firmy a korporace například v Kongu, Nigeru a dalších zemích Afriky Víš například kam se vyvážel odpad z celého západního světa než se začli Somálští rybáři měnit na piráty?

  60. Honza54 říká:

    Svaťo, yypadá to „tvoje“ věrohodně, ale nemohu věřit že „ty“ všechno víš a znáš makroekonomiku přes geopolitiku, historii a politologii. Tvoji mozkovou kapacitu a rozhled snad nemá ani náš hradní pán.

  61. VladimírV říká:

    Sváťo,

    pokud jde o pana Kratochvíla, je to člověk, který byl za svoji delikvenci dokonce ve vyšetřovací vazbě. To, že dostal prezidentskou milost na základě verdiktu specialisty psychiatra, je bohužel v souladu se zákonem. Nakradené prostředky však zhodnotil do té míry, že vznikla jedna z největších dopravních firem v republice. Zřejmě s dobrou pověstí, protože je i stěžejním provozovatelem krajské dopravy a nejen na Vysočině. Nevěřím tomu, že by pozice firmy vznikla uplácením krajských politiků.

    Poněkud mi nesedí Tvoje zmínka o tom, že jsou lidé z vesnic v hojné míře zaměstnávání u nadnárodních společností, které by je mohly lépe zaplatit a oni by si mohli dovolit i dražší služby. Zcestnost skokově se zvyšující minimální mzdy se projeví hlavně u drobných živnostníků. Ano, stát si bude mnout ruce, dostat více než 40% z mezd na daních a dávkách pracujících a dalších 15 resp. 21 z cen prodávaného zboží. Ale co oni, kdy je bude „hlídat EET“. Lidé, kteří neví, co je dovolená, nemocní jsou jen v krajních případech, lidé, které dusí jeden úřad za druhým, aby náhodou nesklouzli na tenký led delikvence.

    Co mi hlava nebere je vyrovnat se na druhé straně s faktem, že zde existuje přehršel neziskovek, na které nedopadá EET, ale které dokonce dostávají na svoji činnost dotace. Ano, i ony pracují ve prospěch lepšího sociálního zázemí různých vrstev obyvatel. Tedy činí něco podobného jako hospody a obchůdky na vsích. Ovšem za jiných podmínek.

    Sváťo, o dění v Africe opravdu nemám dost informací. Kaddáfí byl opravdu dobrou pojistkou nájezdnických snah. Holt, pod praporem demokracie lze dosáhnout i likvidaci takovýchto osob.

    Pokud jde o výprodej surovinového bohatství, je vše otázkou obchodu. Zrovna tak jako o dovoz odpadu (i my s tím máme své zkušenosti). Ale i tady je vidět znatelný posun k lepšímu.

    Příklad nadnárodních společností jenom potvrzuje, že pokud existuje osobní zájem ( jinak řečeno osobní odpovědnost), tak se daří. Toto potvrzují až na výjimky firmy v soukromých rukou. Rád jsem si poslechl rozhovor s panem Bernardem, který pomalu z ničeho vybudoval prosperující firmu. Taky kapitalista.

  62. Jan P. říká:

    Vážený pane Berane,nedalo mi to a musím reagovat.
    Vaše nesobecký myšlení má moje sympatie .Vašim komentářům rozumím a většinově s Vámi souhlasím,ale…

    Problém je ten,že česká společnost chová obdiv k bohatým jedincům. Spousta lidí vzývá úspěšné podnikatele a žádá klid na levnou práci. A věří, že bez silných typů jako Babiš bychom stejně nebyli nic – což jsou představy, kterými jsme byli masírováni celé roky.
    Každý rozumný a soudný člověk musí souhlasit s tím,že jsme se stali levnou montovnou, kde platy výrazně zaostávají za Západem, bez šance se mu přiblížit. Tohle má být ona vysněná svoboda?
    Podstatu našeho problému vystihl britský kreslíř Darryl Cunningham ve skvělém komiksu Věk sobectví (2015). Líčí osudy známé americké spisovatelky Ayn Randové a ukazuje, kam až může vést víra v kapitalismus jako řemen.
    Je možné zlomit víru, že se máte starat hlavně sami o sebe? Nebo že oligarchové jsou naše spása? Levice doplácí na to, že rezignovala na boj o hodnoty. Neprosazuje razantně svoje myšlenky – pokud vůbec nějaké má. Nikdo v ČSSD se neodváží říct, že ti úplně nejbohatší parazitují na společnosti a měli by jí to vrátit. Při první ostřejší kritice progresivního zdanění (třebaže dost špatně nastaveného) v médiích se levice stáhla a odmlčela.

    Předseda Senátu Milan Štěch zahájil válku naprosto zbytečně a hloupě proti OSVČ (o zvýšení pojistných odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné).
    Nežijeme už v éře průmyslového kapitalismu ani silného sociálního státu. Naší „konkurenční výhodou“ je nízká cena práce oproti Západu – mzdy jsou stále malé a zlepšení přichází zoufale pomalu. Velké firmy mají navíc tendenci nakupovat jen jednorázové služby, dochází k flexibilizaci pracovních kontraktů a deklasování celých profesí.Neustále slyšíme, že nebude na důchody, protože je nebude mít časem kdo platit.Štěch byl předvídatelně označen za bolševika, který chce živnostníky zlikvidovat. A zároveň se rozvířila pro Čechy typická debata o tom, kdo je vlastně „poctivý podnikatel“. Jenže jádro problému je jinde.
    Podle nové studie OECD má Česko jedno z nejvyšších zdanění práce na světě. Překonali jsme tím i skandinávské země proslulé vysokými daněmi, jako je Dánsko, Švédsko a Norsko. Má to ale háček – průměrná mzda v severských státech je zhruba čtyřikrát vyšší než u nás. K tomu si přidejme každoroční odliv peněz do daňových rájů a rovnou daň místo zoufale potřebné (a dobře nastavené) daňové progrese. Sociální demokrat Štěch to ale přehlíží a kráčí ve stopách Miloše Zemana, který v minulosti proti OSVČ taky brojil. Jenže tím, že proti sobě postaví zaměstnance a OSVČ, nevyřeší nic.Většina lidí v České republice se musí protloukat životem a nezajímá je, jestli jsou „efektivní pro tvorbu HDP“. A pokud neustále slyšíme, že nebude na důchody, protože je nebude mít časem kdo platit, řešení je nasnadě. Naprosto s Vámi souhlasím,že by to chtělo pořádně zdanit ty nejbohatší, tlačit na vyšší mzdy a více využívat taková opatření, jako je daň z nemovitosti nebo zmíněná progresivní daň. Jak nedávno připomněl sociolog Daniel Prokop, bylo by fér výrazně snížit daně nejchudším – třeba lidem s příjmy do dvanácti tisíc, kteří dnes platí, až se z nich kouří a skoro nic jim nezbyde. Sečteno a podtrženo, do vysněné Skandinávie, kterou se sociální demokraté rádi ohání, nedojdeme tak, že si došlápneme na ty dole. Češi jsou totiž tradiční společnost pracantů a makaček, a ne snílků nebo revolucionářů. Málokdo tu přemýšlí, jakou roli vlastně práce hraje ve společnosti a životě. Že jsou české mzdy třetinové ve srovnání s Německem? Že život není jenom o práci? Nebo že nadměrné množství práce ničí vztahy, zdraví a psychiku? Takové otázky zní jako nadbytečný luxus, který jen odvádí pozornost od hákování.

  63. Svatopluk Beran říká:

    Ahoj Láďo

    Příklad nadnárodních společností jenom potvrzuje, že pokud existuje osobní zájem ( jinak řečeno osobní odpovědnost), tak se daří. Toto potvrzují až na výjimky firmy v soukromých rukou. Rád jsem si poslechl rozhovor s panem Bernardem, který pomalu z ničeho vybudoval prosperující firmu. Taky kapitalista.

    Láďo Bernard není strůjcem ekonomiky. Je to opět jen jeden z těch který vytváří dobré služby, tedy žádný hybatel ekonomiky, ale zásobovatel dobrého pivního zázemí pro zaměstnance. Pokud budou mít zaměstnanci peníze a on kvalitní pivo, tak poroste ještě víc. Jenom kvalitní produkt jeho růst však už neposune. Jinak jestli jsem správně pochopil jeho poslední rozhovor, tak Bernard tvrdí že ET hospody nezničí. Jinak je to též jakopolitik skokan z jedné strany do druhé. Určitě by měl zůstat jenom u toho piva.

    Že jsou neziskovky částečná finanční díra, tak tomu věřím taky, horší ale je že cílem některých z nich – (například ČLOPVĚK V TÍSNI) je na podkladě utrpení a následné rádoby nezištné pomoci, tlačit zachráněné občany z vděčnosti do neoliberální ideologie a dění. Tedy žádná upřímná milosrdnost. Přitom samotný vznik problému, tedy ovlivnitelný, (např. válku) -, sami inicijujeme.

    Pokud jde o pana Kratochvíla, je to člověk, který byl za svoji delikvenci dokonce ve vyšetřovací vazbě. To, že dostal prezidentskou milost na základě verdiktu specialisty psychiatra, je bohužel v souladu se zákonem. Nakradené prostředky však zhodnotil do té míry, že vznikla jedna z největších dopravních firem v republice. Zřejmě s dobrou pověstí, protože je i stěžejním provozovatelem krajské dopravy a nejen na Vysočině. Nevěřím tomu, že by pozice firmy vznikla uplácením krajských politiků.

    Prezidentská milost byla na podstatě uplácení politické strany dále na podkladě ekonomické úvahy Klause, že to co zbylo po ukončení socialismu je potřeba nechat rozkrást všehoschopnými. Jim pak ten byznys vyjde, nebo nevyjde. Dnešní rozklad osobní morálky běžného obyvatelstva bych já neviděl ani tak v bývalém komunistickém myšlení, jako spíš v toleranci a náhledu na nastávající kapitalismus našich porevolučních elit, jako máš například vzhledem ke Kratochvílovi i ty. Prezidentská milost byla též na podkladě zneužití více psychiatrů, nejen Skačániho a překrucováním materie zákona o nepochopení rozsudku a následném zmatení, které po omilostnění náhle přešlo. Jak by to asi vypadalo s naším soudnictvím, kdyby se každej z rozsudku zbláznil a následně po omilostnění, byl zase byl v pořádku. Měly by pak soudy a spravedlnost vůbec nějaký význam? Podle tebe by to asi mělo vypadat tak, že nějaký arbitr řekne ten by mohl z toho nakradeného udělat firmu tak toho omilostníme, tenhle ale nic nevymyslí, tak si tu zlodějnu pěkně odsedí. Není takové omilostnění vlastně pokřivená dotace a morální pokles? V poslední době například Janečkem zmanipulovaný soudní odhadce. Vše je otázka vstupní ceny a úrovně morálky psychiatra, nebo soudního znalce. A za další nevěřím tomu, že by na Vysočině bez Kratochvíla a jeho zlodějny nejezdily autobusy. To už jsme ale řešili mockrát. :)

    Pokud jde o výprodej surovinového bohatství, je vše otázkou obchodu. Zrovna tak jako o dovoz odpadu (i my s tím máme své zkušenosti). Ale i tady je vidět znatelný posun k lepšímu.

    I v tomto bodě jsem přesvědčenej že se mýlíš. Nejen nevědomě, ale dobře víš, že se jedná v mnoha případech o ekonomický tlak nebo podvod, ale vžádném případě o vzájemně výhodný obchod – (uplácení vlastní silou dosazených a diktátorů a jejich následnou militantní podporu či cíleným šťouráním do vosího hnízda různých náboženských směrů v té které zemi). Ale v tom je naše křesťanská morálka přeborník.

  64. Svatopluk Beran říká:

    Jane P. K tomu já nemám co dodat. Tak nějak na situaci nazírám také.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.