Blog Jihlavských listů

Miroslav Tomanec, Ing., MBA
129- Původně stavební inženýr, nyní propadl kouzlu gastronomie s různou přidanou hodnotou, převážně kulturní, do té míry, že provozuje několik podniků v centru města, mimo jiné Radniční restauraci s pivovarem. Neztotožňuje se se současným vývojem města a hlavně jeho vedením a aktivně se snaží postup věcí měnit ku prospěchu občanů, nikoliv politických stran.

REVITALIZACE CENTRA – SMÍŠENÉ POCITY.

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Středa, 19. 4. 2017 v 18:21

V DIODu se v úterý uskutečnilo první veřejné setkání na téma revitalizace centra našeho města. Předcházely tomu dva roky postupných přípravných kroků a výsledky tohoto večera by měly sloužit také jako podklad pro zadání architektonické soutěže. A po ní by se mělo setkání opakovat. Dobrý postup. Opravdu .A také je super, že se takhle, po letech, začíná s lidmi mluvit, že se diskutuje. To tady dříve nebývalo.  I občany to zajímá, plný DIOD byl toho dokladem. A přišlo i hodně mladých lidí. Všechno velká pozitiva.

První ALE však je to, jestli to ti, kdož ve městě drží reálnou moc, opravdu myslí vážně a vezmou výsledky tohoto setkání vůbec v potaz…..No tak si trošku pokecejte a my si to zase stejně uděláme podle sebe…. Jako dřív. Asi už není třeba proslovů a uvítání , spíše by asi bylo pěkné, kdyby  se aspoň jeden z vedení města chtěl zapojit do práce mezi řadovými občany, využít výjimečnou příležitost poslechnout si své voliče. Stejná skutečnost byla kritizována i na přípravných setkáních, které proběhly celkem tři. Tehdy nezávislý odborný moderátor na to prohlásil, že teď to nevadí, když tam nejsou, ovšem že podstatně horší by to bylo na téhle akci. Nuže, stalo se….

Druhé ALE se mně zdá být ještě podstatně závažnější. PRIOR. Řešit střed města a chodit jenom takto cudně kolem něj s poukazem že je to soukromý majetek a město nemá  peníze  na  to, aby jej koupilo a zbouralo je podle mého názoru velice špatně. Protože se připravuje velká architektonická soutěž, což samo o sobě bude značný výdaj veřejných peněz ( hlavně na honoráře poroty a ceny….) a nevymezit aspoň rámec při zadání architektům – co s tímto dominantním soliterem- je jenom polovičatost a vyhozené peníze.

 

Ovšem je pravdou, že o tomto se včera diskutovalo. Protiargumenty lze shrnout zhruba do třech oblastí :

1. Proč by se majitel PRIORu s někým vůbec bavil? Má tam svůj fungující byznys a nic ho k tomu nenutí, aby si zbytečně přidělával starosti…..??? ALE ZKUSIL TO NĚKDO VŮBEC DLOUHODOBĚ A SYSTEMATICKY ? Položit společně na stůl všechny možnosti co s tím v dlouhodobém horizontu, zvážit je že všech možných aspektů, propracovat je odborně. Hned po volbách se k tomuto úkolu přihlásil náměstek Výborný, ovšem zůstalo jenom u první, zdvořilostní návštěvy před dvěma lety. Nové vedení města to jako problém vnímá, a tak se toho ujal agilní radní Mayer. Ovšem – při vší úctě – na místě protistrany, tedy člověka ovládajícího mnohamiliardový majetek, bych se možná nejprve zeptal – opravdu na něčem chcete vážně spolupracovat? Není to zase jenom předvolební trik ? Proč by to jinak zastřešoval někdo až ze třetí úrovně řízení města, tedy jenom radní? Chci tím říct, že aby to vůbec mělo naději na úspěch, tak by se nejdříve měli aspoň rámcově dohodnout první muži… Než třeba předají své kompetence.

2. Je zbytečné tyhle diskuse vést, když město nemůže stejně investovat do soukromého majetku a majitel by byl blázen, kdyby dával peníze do něčeho, co mu přímo nevydělává….??? ALE VŽDYŤ TAKHLE DOPŘEDU, ANIŽ SE TO ZKUSÍ, NELZE ANI ODHADOVAT JAK TO DOPADNE. Třebas majitel usoudí, že mu to například přinese konkurenční výhodu v boji s Cityparkem o nájemce. A také existují i jiné zdroje financování než městské a majitelovy.. Vzpomene si například dneska ještě někdo, že náš krásný kostel bez věží v bývalých Velkých kasárnách je opravený za desítky milionů z Norska ?

3. Město na toto téma už jedná s pražskou specializovanou agenturou….??? PROSÍM UŽ NE ! Těchto planých studií a teorií  bez konkrétních návaznosti na realizaci jsme tu už zaplatili z veřejných​ peněz v různých oblastech opravdu dost! Cokoliv se takto zadá a nebude to v koordinaci  s majitelem je úplně zbytečné ! Přitom na ta přípravná jednání jezdili lidé z majitelovy firmy až z Budějovic a spolupracovali se zájmem, ovšem bylo vidět, že jim jakékoliv základní zadání od šéfa chybí. A to se nezrodí okamžitě – aby mělo smysl tak by mělo mít základ v dlouhodobější spolupráci obou stran, zastřešené těmi nejvyššími.

 

Proto jsem velice zásadně proti včera prezentovanému harmonogramu dalšího postupu, tedy zadávat architektonickou soutěž, aniž se projde výše naznačeným procesem, býť třeba neúspěšným.Chce to zkusit . A zkoušet. Minimálně půl roku navíc. To už nikoho nezabije, když to čtvrtstoletí stálo úplně.

 

15 komentářů k článku “REVITALIZACE CENTRA – SMÍŠENÉ POCITY.”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    Úvodem bych ocenil sentence a obsah autora blogu, s alibistickou výmluvou neumnosti úplného ztotožnění, zdůvodněnou ne-solidní znalostí, stávajícího stavu mysli a ponornými riečkami v zastupitelstvu na magistrátu, po story centra na Březinkách.
    —————————————————
    NÁMĚSTÍ V JIHLAVĚ
    Jako podklad k úvahám je vhodné publikovat dva dokumenty, které jsou k dispozici nejenom v Jihlavském archivu:
    Zejména druhou verzi asanačního plánu Jihlavy od architekta Němce, kterou je ilustrační foto.
    Pro konfrontaci s původním náměstím, také letecký pohled z roku 1956.
    Dále metodicky postupovat podle názoru architekta Laštovičky v komentáři k článku v JL:
    „O revitalizaci náměstí rozhodne architektonická soutěž“
    O REVITALIZACI NÁMĚSTÍ ROZHODNE ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ
    „V Jihlavě není žádná památkářská koncepce a nijak se to nezlepšuje ani po těch pětadvaceti letech. Jihlava byla královské město s úžasným rukopisem, který nenávratně ztrácí. Rozhoduje spíš osobnost památkáře, úředníka, architekta, investora, a to je špatně. Hádáme se o maličkostech, ale koncepce chybí.

    Jak se to dá podle vás řešit?
    Já bych to vzal opravdu zeširoka. Měli bychom uspořádat konferenci s účastí předních odborníků památkářů, historiků umění, architektů, urbanistů. Ti by se měli sejít a přemýšlet, co s tím. Z jejich impulsů bychom pak měli vytvořit jakousi magnu chartu, podle které bychom se pak v příštích desetiletích řídili.

    Týká se to třeba i obchodního domu Prior na náměstí?
    Bez toho, aniž bychom něco udělali s Priorem, se nedá památková rezervace celkově řešit. Taková koncepce samozřejmě není otázkou jednoho volebního období, ale je třeba udat směr. Je třeba, aby to vešlo do širšího povědomí nejen u nás, ale i za hranicemi.

    Co říkáte na další jihlavský obchodní dům City Park?
    Je to povedená architektura, ale v urbanistickém kontextu katastrofa. Než se začalo něco takového stavět, měla být vyřešena návaznost na město. Chodci se mačkají na úzkých chodnících, historické centrum města se stalo druhořadou lokalitou. To je špatné.“

    Urbanista a architekt Jiří Schubert byl asi první, který zasáhl do plochy náměstí. Přírodní koryto, kudy šly koleje, bylo dorovnáno natolik, že původní prostor náměstí ohraničený fasádami byl pohledově narušen. Stalo se, že nebyla vidět celá průčelí domů dole na náměstí. Od pošty bylo vidět odříznuté fasády s pohledy na pole nad nimi, což se českým městům zhusta nestává. Nedávno jsem se setkal s architektem Němcem a vzpomněl druhé verze jeho „asanáku“. Pokusím se, nějak obdobně ji do JL vložit. Bude na něm patrný půdorys, kterým chtěl v druhé verzi asanáku, už po zbourání Greclu jeho hmotu nahradit. Jeho původní návrh, kdy se snažil v souladu s památkáři a zainteresovanými architekty zachovat část domů, cenných jako historický doklad typologie měšťanského domu byl opominut. Po odstřelu zbytku Greclu byla nakreslena tato druhá verze asanáku. Zajímavé je na něm dopravní řešení „jižního předmostí“ Jihlavy a poloha obchodního domu, která neměla při dálkových pohledech narušit noblesnost historické siluety Jihlavy.
    Bez zásadního stanoviska na odstranění Prioru jsou vynaložené prostředky spíše make-upem, který může být dokonce i dosti nákladný, ale na jihlavském náměstí pouze petrifikuje stávající stav. Architektonická kvalita a půvab jihlavského náměstí si žádá hmoty, která přibližně souhlasí s Greclem. Otázka využití objektu by měla nepochybně souviset s jeho centrální polohou. Náplní parteru by měla být informatika o městě Jihlavě a kraji Vysočina v dílčích aspektech od architektury ke krajině a jejímu kulturně-aktivnímu využití. Ve druhé etáži restaurace a terasy, které nabídnou pohled na plochu náměstí, fasády domů a sochařské artefakty z nadhledu. Další podlaží by mohlo obsahovat náročnější krátkodobé ubytování hotelového typu.
    Suterénní obsluha by měla být vpuštěna do objektu z jihu, nejnižšího místa na náměstí rampou s mírným spádem.
    Náměstí by nepochybně sneslo více zeleně, docela by se daly vydržet zelené přesázené ostrůvky jak tomu bylo na náměstí Březinek. Menší vodní zrcadlo by jistě plochu obohatilo. Mohlo by být i nějak zajímavě rozpohybováno, jako vodní stěna před divadlem na Moravském náměstí v Brně.

    ————————————————-
    „Je třeba, aby to vešlo do širšího povědomí nejen u nás, ale i za hranicemi“.
    První pokus byl učiněn při Společenská akci vile Stiassni v Brně 9. 1. 2017–9. 1. 2017 při křtu publikace: „Brno moderní“, kterou pořádal:
    Národní památkový ústav, Metodické centrum moderní architektury v Brně. Tam zve na křest nové publikace z vydavatelství Paseka. Zde byl přítomen také autor asanačního plánu Jihlavy architekt Němec. Na tomto křtu byl učiněn „nespolečenský pokus“ ukázat překopírovaný článek z JL:
    „O revitalizaci náměstí rozhodne architektonická soutěž“,
    ————————————————————————————-
    Jihlava by si měla vzpomenout a navázat na spolupráci Jihlavy na Fakultou architektury v Brně na Březinkách. Částečně realisovaným sídlištěm Bedřichov, v jehož souvislosti byl navržen a realisován Pávovský dálniční přivaděč.
    Na výstavě této akci byli přítomni Profesor Šlapetu – FA Praha, Chybík FA Brno, Kyselka FA Ostrava. Magistrát Jihlava by je mohl požádat, aby v rámci státnic obdobným způsobem zadali studentům alternativní řešení jihlavského náměstí. Profesora Rullera pak o sestavení a účast v porotě. To by znamenalo uchýlit se k staré praxi, kdy Stavoprojekt posílal na VÚT zadání 6x do Brna a 6x do Prahy. Na tato zadání zpracoval svoji státní práci také jihlavský dopravář Ing. Tošer.
    Výhodou je, nebo tehdy bylo, že mimo náklady na rozmnožené podklady pro zadání, byla akce prakticky zadarmo. Na základě výstavy elaborátů státnic, pořízenou za tuto režijní cenu, by pak bylo možno uvažovat o nejen o jeho řešení, ale tato problematika by se dostala celostátně, do širokého vědomí.

    PS. Pokud však nebude učiněno zásadní rozhodnutí o renesanci Jihlavského náměstí odstraněním Prioru, bude nejlépe šetřit prostředky a udělat jenom aktuálně nezbytná opatření. Bez zásadní koncepce perspektivy Prioru jsou vynaložené prostředky spíše podkladem k zachování hmoty, nikoli podle Lavoisiera, ale Prioru.

    Zdeněk Gryc,
    který na základě dnešního e-mailu od paní architektky Kafkové: „reaguji na Vaše podání č.j. MMJ/P/28905/2017 týkající se revitalizace náměstí.“
    Má pocit, že by se problém jihlavského náměstí mohl ubírat správným směrem. Ovšem to co píše autor blogu je základní podmínkou:

    „Druhé ALE se mně zdá být ještě podstatně závažnější. PRIOR. Řešit střed města a chodit jenom takto cudně kolem něj s poukazem že je to soukromý majetek a město nemá peníze na to, aby jej koupilo a zbouralo je podle mého názoru velice špatně.“

  2. VladimírV říká:

    Milý pane Gryci,

    váš poměrně obsáhlý exkurz do problematiky náměstí, potažmo Prioru, je teoreticky dobrý. Nicméně, a to si musíte Vy jako architekt uvědomit, „bez peněz do hospody nelez“. Jinak řečeno, Prior jako soukromý majetek je nedotknutelný, dokud si ho město nekoupí.

    Jednoduchá věc, ovšem velmi složitá co se týká uvolnění financí z rozpočtu na jeho odkup a likvidaci. Typická pro uspořádání místního referenda. S jakým výsledkem, to si můžete s neochvějnou jistotou odpovědět sám. Takže jde pouze o stavění vzdušných zámků. Tím chci říci, že i v dlouhodobějším horizontu se tato záležitost nestane natolik prioritní, že si vyžádá několikasetmilionový výdaj z rozpočtu města.

    Není mým záměrem pouze kritizovat. Řešení jsou v podstatě 3. 1. Zapomenout na likvidaci budovy Prioru.
    2. Modlit se, aby ho přírodní katastrofa natolik poškodila, že byl následně zbouraný. 3. Uspořádat sbírku jeho odpůrců na jeho odkup ve stylu „národ sobě“.

    Jako předvolební guláš ovšem toto téma opět poslouží, o tom nepochybuji.

    Zdraví Vladimír Havlíček

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Havlíček,

    Dost jsem se snažil, jak jsem shora napsal, do problému zavléci Profesory na FA, jakož i členy Bloku.

    Sám jsem „malomocný“, stejně jako při majetkoprávní hře o náměstí a segregaci dopravy na Březinkách.

    Dříve jsem se za náměstí nestyděl, nyní se v jeho prostoru necítím být žákem Profesora Rozehnala.
    Architektura nechce fortifikaci, ale průhledy i nadhledy, jakož i zeleň a vodní prvky.
    To je ta svoboda, kterou optimistický funkcionalismus vyžaduje.

    Na likvidaci artefaktů na Březinkách máme primát, od sv. Jána po „Jihlavskou Madonnu“,
    jak ji nazval R. Podrázský a ředitel galerie v NM Chalupa.

    S pozdravem Zdeněk Gryc, koukněte co bylo a není. . .
    Najdete to zde, stačí pokliknout:
    http://www.socharstvi.info/zdenek-gryc-vytvarna-dila-v-architekture/
    Ještě jednou děkuji za svolení, snad to bude budoucím badatelům k užitku.
    A těším se na anoncované shledání.
    Srdečně Mgr. Marcel Fišer, Ph. D.
    ředitel / director of GAVU Cheb

  4. XXXXX říká:

    Tohle jsou všechno jen žvásty. Komu ten prior vlastně vadí, když do něj kdekdo chodí na nákup, nebo co já vím za čím. To, že tu o něm pan politik pleská je spíš směšný. Donuťte lidi aby tam nechodili a majitel ho sám nabídne k prodeji. Nejspíš ale za takovou cenu, že se toho chytí jinej bohatej a udělá z toho co jinýho než velkoprodejnu čehokoli co půjde na odbyt. Zapomněli jste na tu tržní ruku a boha komerce. Honíte se chlapci dokolečka za vocasem, kterej stejně nechytíte. A prostýmu lidu je updele co tam stojí Grecl, prior, strom nebo nic. Kdo si toho všimne. Jo kdyby se sem hrnuli túristi tak snad ale o tuhle prdel světa stejně nestojí vůbec nikdo, tak celkem nevím, proč se tím zabývat.

  5. Zdeněk Gryc říká:

    KOLUMBOVO VEJCE:

    „Jo kdyby se sem hrnuli túristi tak snad ale o tuhle prdel světa stejně nestojí vůbec nikdo, tak celkem nevím, proč se tím zabývat.“

  6. Venca říká:

    Na jedný straně všichni hořekujou (včetně architekta) jak se náměstí vylidňuje. kanceláře na náměstí jsou prakticky neprodejný a nepronajatelný. Fajn, zbourejte Prior a náměstí se vylidní úplně – jak píše 5X, do Prioru se aspoň táhnou lidi za nákupama a při tý příležitosti zajdou třeba i do masny, lékárny a nebo knihkupectví. Kdo by ale jel jenom pro kilo bůčku na náměstí, kde musí dát tři pětky za parkování – když si může zajet do Kauflandu ? Jasně, zákazník Prioru není cílová skupina radničního pivovaru, takže milej pan konšel může mít na prior názor jakej se mu zlíbí. Ale všichni ostatní podnikatelé na náměstí bouračům asi hodně poděkujou…

    Jo, zazděný „náměstíčko“ na Březinkách je taky pěknej důkaz, že komerce zvítězí nakonec všude. Bejt architektem, tak sem rád, že mu Vovsík tu matku s dítětem včas odvezl – možná ji tím nakonec zachránil.

  7. FL říká:

    ,,Kdekdo chodí na nákup “
    ,,prostýmu lidu je…“
    ,,nestojí vůbec nikdo“

    Žumpa je tedy bůh vyjadřující se za všechny. :-)

  8. Fejinka říká:

    Pokud by se měl zbourat Prior, tak doufám, že se tam nepostaví stejná blbost jako by byl Grecl. Žádný barák! A pravda je, že pokud tam nebude Prior, tak se to náměstí úplně vylidní (až na jednu skupinu nepřizpůsobilců všeho druhu). A když se zlikviduje minitržiště, tak už nemá cenu tam chodit. Jedině demonstrovat!?

  9. XXXXX říká:

    FL-UB?

  10. Standa říká:

    Já tedy nevím, jaký má Prior úspěch v konkurenci Kauflandu, Albertu a dalších hyper či supermarketů, u kterých se dá parkovat, jediným řešením podle mého názoru je odkoupit, zbourat a potom řešit, jak naložit s krásným volným prostorem náměstí, kde hlavně nic nového nestavět !

  11. XXXXX říká:

    Asi tak, ale kdo koupit?

  12. Berka říká:

    Zbourat a pak řešit ?

    Nebylo by lepší prvně řešit a teprve s jasným plánem zbourat ?

    Protože jinak tam město akorát nasází dvacet laviček – a možná nějakou zrůdnou plastiku vytvořenou nějakým kamarádíčkem „umělcem“ – a na těch lavičkách se akorát bude pohupovat třicítka řvoucích etnických bezprizorních děcek. Tím opravdu to náměstí umře úplně.

  13. Berka říká:

    Na ten odkup si město vezme úvěr, stejně jako na Zimák a na další černé díry a zadluží se na dvě další generace. Ještě musíme vybetonovat letiště a na Pístově udělat dráhu na závody Formule 1. Taky by se dala odkoupit smrdící dřevostavba a místo ní postavit operní hala pro pana Pustinu. A nebo ještě líp tam postavit třeba kosmodrom – to je taky jedna z věcí, co Jihlavě akutně chybí. Musíme přece tu naši zaprděnou přerostlou vesnici nějak protlačit na evropské výsluní. Vyřešit přeplněné školky byl strašný problém, ale „plavecký stadion“ co se jmenuje park Gustava Mahlera, to šlo celkem hladce. Nebojte se, oni to naši konšelé nakonec nějak vyřeší.

    Ano. Bude líp !

  14. XXXXX říká:

    Berko ty seš v depréézi. Ale stejně jako já víš, že je to jen čeření vody. Ve finále se nestane co? Nestane nic.

  15. Berka říká:

    No vlastně máš úplnou pravdu…

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.