Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

PŘÍBĚH

Zdeněk Gryc | Pátek, 10. 3. 2017 v 8:21

————————————————————
Dobrý boj jsem bojoval,
běh jsem dokončil,
víru zachoval.

Hluboce zarmouceni oznamujeme,
že nás 2. března 2017 opustil ve věku 83 let náš drahý
pan
Prof. RNDr. Otakar ŠTĚRBA CSc.
emeritní profesor Palackého Univerzity
vědec, obětavý učitel, spisovatel, objevitel Bathynelly natans, spoluzakladatel horské
nemocnice pod K2, autor pojmu říční krajina, horolezec a vodák,
který v součtu svých říčních sjezdů objel zeměkouli.
S naším drahým zesnulým se naposledy rozloučíme
v pátek 10. března 2017 ve 14:00 hodin
v obřadní síni olomouckého krematoria.
Možná, že některý čtenář JL zná jeho cestopisy a ví o jejich horské nemocnici pod K2.
Za vodáky a milovníky hor, s omluvou vkládá jeho spolužák Zdeněk Gryc

11 komentářů k článku “PŘÍBĚH”

  1. Standa říká:

    Pane Zdeňku, pokud kopírujete články systémem ctrl+c a ctrl+v, v tomto případě ze stránky kafe.cz, měl byste mít alespoň trochu slušnosti a uvést zdroj, tento článek je z roku 2008.

  2. Zdeněk Gryc říká:

    ANO,
    máte pravdu, děkuji za připomínku.
    S Otakarem Štěrbou jsme začínali jako speleologové.
    Story jejich rodiny, je pro mne tak emotivní, že
    jsem udělal tuto neetickou věc.
    Rozloučení s osobností Profesora Štěrby bude za 2 hodiny.

  3. VladimírV říká:

    Dobrý den pne Gryci,

    jedním z neklamných znaků kopírování je i Váš odkaz na věk paní Štěrbové. Podle wikipedie bude paní Štěrbové nikoliv 68, ale 77 let.
    Hezký den. Vladimír Havlíček

  4. Zdeněk Gryc říká:

    Dobrý den pane Havlíčku,

    Máte pravdu, je to jak jsem již s omluvou uvedl neeticky okopírováno.
    Moje jsou jenom poslední dva řádky, které však obsahují omluvu:

    „Možná, že některý čtenář JL zná jeho cestopisy a ví o jejich horské nemocnici pod K2.
    Za vodáky a milovníky hor, s omluvou vkládá jeho spolužák Zdeněk Gryc „.

    Zdeněk Gryc se omlouvá znovu, třeba později napíše něco přímo k Otokaru Štěrbovi

    Přeji hezký weekend

  5. Zdeněk Gryc říká:

    Horydoly.cz

    Otakar Štěrba odešel do vodáckého a horolezeckého ráje

  6. Zdeněk Gryc říká:

    Osobní vzpomínku na příběh Otakara Štěrby se pokusím napsat formou dopisu jeho ženě Dině.

    Otokarovo úmrtní oznámení mi poslal mailem jeden z jeho žáků, kterého jsme brali do auta před jeho bytem v Olomouci v pátek 10. února 2017.
    Bylo to pokračování zadního traktu domů, kde bydlela kousek od Vás, naše společná spolužačka Julie Kuglerová.
    Vzpomínala, jak jsi se svým neopakovatelným šarmem za ní chodila pro balík léků na Vaše výpravy.
    Jak jsi jednala a uměla poděkovat.
    Takže jsme se hned dali do povídání o panu Profesoru Štěrbovi.
    Na boudu lesáků Furmanka jsme se připlazili na sněžnicích a potmě.
    Večer a další dny pak jsme měli Otokara v ústech.
    Parte, blesk z čistého nebe, pak poslal zprostředkovaně, den před pohřbem člen této malé expedice. Prosil jsem ho, aby vyřídil nesmělou kondolenci.

    Hodně jsem si pak přečetl o Otokarově významu profesora ekologie.
    Myslím ale, že se moc neví o jeho mládí a studiu. Naše společné „studium“ začalo v MŠ-Štolcova 21. viz. mapy cz. kde je foto. Ulicí Jiránkovou, kde jsme bydleli, se šlo Kotkovou na ulici Spáčilovu, kde bydlela rodina Štěrbova.
    Naši otcové se seznámili v Sokolovně Brno IV. která je v ulici Štolcově, tehdy jmenovala Školní.
    Sokolovna, hřiště, skromná tělocvična, hospoda. Bylo zde malé kino Avia, často publikovaný funkcionalistický skvost.
    Zejména poválečné filmy, které se zde promítaly do roku 1948 nás dost ovlivnily.
    Sokolovna Brno IV má na webu kroniku.
    V části věnované roku 1938 jsou uvedena jména otců našich spolužáků:
    „Ve výboru se osvědčila nová náčelnice M.Sobolová, náčelníkem se stal zkušený tělocvikář F.Muzikář, jednatelství převzal J.Tychna a účetnictví A.Swierk. Výbor byl rozšířen o řadu členů, kteří byli pověřováni plněním úkolů: Báťová, L.Eliáš, Harvánek, Jehlička, Jeřábek, Lefner, Pieta, Porheimová, Pospíšil, Prokš, Reich, Škára, Špát, Štěrba, Tvarůžek, Zahradník a Žák.“

    Obnovení činnosti jednoty v letech 1945 – 1948
    Na řádné valné hromadě, konané 30. ledna 1946, byli zvoleni do potřebných funkcí tito členové: starostou Fr.Syrovátka, náměstky Ot.Štěrba, H.Formánek, B.Tychnová, náčelníkem Ferd.Pecina ml., náčelnicí M.Sobolová, vzdělavatelem B.Smějsa. . .
    . . . Slet se konal v Praze od 18. června do 8. července 1948 za rekordní účasti 585.000 cvičenců. Z naší jednoty odjelo 51 mužů, 32 dorostenců a 48 žáků. Z ženských složek pak 75 žen, 56 dorostenek a 45 žákyň. Na zkouškách před sletovými vystoupeními dosáhli cvičenci z naší jednoty velkého úspěchu: byli vybráni do čel zástupů na cvičišti, a tím jim bylo projeveno uznání za dokonalé zvládnutí sletových skladeb.
    Politický režim nabýval stále více totalitního charakteru a přibližoval se sovětskému vzoru. Větší část členstva, svým smýšlením demokratická, vychovaná pod silným vlivem Masarykovým, se stavěla proti. Proto dávali někteří členové Sokola najevo své protikomunistické smýšlení v sokolském průvodě a v demonstracích po něm. . .

    . . . Páteří dění v jednotě byli především cvičitelé a cvičitelky. Těmi hlavními byli F.Pecina st., F.Pecina ml., A.Pištělák,

    Pištělák ten neovlivnil nejen Otakarovu tělesnou obratnost,
    ale také jeho zásluhou se vytvořila dvojice Menšík+ Maláč, M+M ve stylu W+V.
    Je fakt, že zde začaly jeho legrácky nejenom v osadě Hodiškov, alotria k všeobecnému veselí, které nás dost těšili, viz. Wikipedie:

    „Rodák z moravských Ivančic přičichl k divadlu v hudebním souboru Adolfa Pištěláka. Nejprve vystudoval průmyslovou školu a nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Teprve později se pokusil dostat na brněnskou JAMU (Janáčkova akademie múzických umění), což se mu na druhý pokus podařilo a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde jej v roce 1954 (v divadelní hře Hledač světla) objevil E.F.Burian, který jej také angažoval.“

    Za Protektorátu Bohmen und Mahren jsme vychodili s Otokarem 4 třídy s vysvědčením v německo-českém jazyce, což pozůstalo ještě do primy. Po jednom příchodu do školy jsme zjistili, že naši tehdy „cigáni“ jsou navždy omluveni.
    Po jednom příchodu do gymnásia tehdy v Králově poli jsme zjistili, že je to lazaret.
    Předtím jsme po zahoukání přečkali opakovaná bombardování Brna ve školním bunkru v parku před gymnáziem.
    Na společné fotografii z roku 1946 v gymnásiu na Křenové ulici jsme s Otakarem v jedné řadě.
    Na fotografii z roku 1947 sedí vpředu katecheta Masák, třídní profesor Ctirad Spurný a ředitel s titulem Správce profesor Peřina.
    Na fotografii z roku 1948 sedí první zleva profesor Ctirad Prukl , který byl tehdy nově jako komunista stranou dosazen. Je tam také vedle něj katecheta Masák a na konci třídní profesor Miroslav Spurný.

    Správci Peřinovi titul zůstal, pravomoc ne, tu měl Prukl. Touto fotkou skončil katecheta a třídní profesor Spurný. Ten byl převelen do průmyslu I Brněnské, kde před ním také pracoval Vladimír Menšík.
    Po nedlouhém nasazení spáchal sebevraždu skokem z okna. Vrazil si nohy do břicha a 4 dny umíral.

    Ve třídě se ustavil výbor ČSM. Předseda byl Burger. Ten se dost snažil. V roce 51 vyhlásil, kdo nepůjde na trať mládeže Havlíčkův Brod úsek Kozlov, nepůjde k maturitě.
    Maturita byla pod jeho vedením ve svazácké košili, tedy jedné, kterou jsme si převlékali před vstupem k maturitní komisy převlékali na chodbě. Vypracoval také naše posudky pro vstup na vysokou školu.
    Tam však došla poněkud upravená verze. Burger vyvolal vyšetřování.
    Byla to velmi napjatá situace, kdy správce Peřinu postihl v ředitelně infarkt. Nedlouho poté umřel a naše gymnázium RG Židenice bylo zrušeno.

    /poznámka: Prukl byl skvělý profesor tělocviku. V roce 1950 vypůjčil stany a udělal tábor u Pyšelského rybníka. Šel tam okolo nás a řekl:“vy už u toho zůstanete“. Ještě ten rok jsme byli v Tatrách a Slovenském ráji. Prukl byl charakter, jako přesvědčený komunista nepřekousl rok 1968. Vlastimil Burger v roce 1968 emigroval do CH, kde později dělal dispečera na letišti v Curychu. To jsou ty paradoxy, že?/

    Otakar šel studovat na Přírodovědeckou fakultu. Bezprostředně ho zaujal pan Profesor Hrabě.
    Otakar úplně propadl jeho osobnosti a předmětu hydrobiologie. Bylo to dost fascinující, nějaká děvčata, taneční a tak šlo stranou.
    Na prvním místě byly studny.
    Byla to jeho fóbie – hydrobiologie, která nás přivedla do Speleologického klubu Moravského krasu /jižní část/. Jeho tehdejším spolužákem byl Dušan Novák, zvaný Kaféboy, nebo též Černý pes, prudký temperament. S Otakarem se dost doplňovali. Jednou ve vlaku do Blanska na Býčinu Otakara udeřil do obličeje. Ten zůstal ledově klidný jen na něho koukal, krev z nosu zadržoval kapesníkem. Za 5 minut už to nebyla pravda. Kafec to bylo něco. Dovezl si Uralu medvědici Mášenku, takže ve vlaku pak míval kupé zcela pro sebe. Nevím, jestli jste se potkali, umřel dost brzy na leukémii.

    Zde se omlouvám, končím chci ale napsat ještě 2 kapitoly. Polehčující okolností je, že to nikdo nečte.
    1/Po roce 45 na brněnském letišti a močálech v Ráječku ve Starých Černovicích, kde Otakar začal jako amatér. Jejich krajina je dnes ztracena navážkou a zničena zástavbou.
    2/Ta druhá bude o plazení po břiše v Nové Ochozské jeskyni v údolí Říčky u Líšně, kde už byl hydrobiologii provozoval systematiky.
    Státnici hydrobiologa zpracoval v souvislosti s Vodní nádrží Mostiště, zvaná též Mostišťská přehradní nádrž, leží na řece Oslavě severně od Velkého Meziříčí.
    Chodili jsme tehdy okolo Oslavky spolu já měl Roleiflex, který pak tuto práci doplnil záběry původní krajiny, kterými také doplním toto psaní.

    Aktuálně se v publikaci Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, o této jeho první práci hydrobiologa ve vzpomínce nepíše:

    „Vzpomínka na profesora Otakara Štěrbu
    Před necelým týdnem jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že zemřel profesor Otakar Štěrba, který začátkem roku 1990 založil naši katedru, tehdy s názvem katedra ekologie, a zároveň byl zvolen prvním polistopadovým děkanem přírodovědecké fakulty.
    Na pracoviště ekologie přešel z katedry zoologie, kde rozvíjel zejména obor hydrobiologie. Problematiku související s vodním prostředím neopustil ani na novém pracovišti a rozvinul ji do širšího prostředí celé nivní oblasti. V této souvislosti vzpomínám, jak jsme v devadesátých letech vypracovali řadu projektů optimalizujících konkrétní území říční krajiny. Zmínit je možné například povodí Jevíčky, Opavy nebo v období po povodních i intravilán Olomouce.“

    V Jihlavě 16. 3. 2017. Zdeněk Gryc.

  7. Zdeněk Gryc říká:

    Přátelé a kamarádi..
    Když zemřel Otakar Štěrba, tak mne napadlo, že by ČT mohla odvysílat film režiséra Ládi Moulise

    Řeky Otakara Štěrby.

    Tak jsem Láďovi napsal, ale ten moc nadějí nedával, autoři totiž mají pramalý vliv na to,
    kdy se jejich film odvysílá.
    Ale po týdnu se mi Láďa opět ozval (viz dole),

    takže se můžete 27.března v pondělí v 18.15 podívat na ČT 2 .
    Na filmu jsem se zcela nepatrně podílel. Franta S.

  8. Zdeněk Gryc říká:

    Obsah filmu Řeky Otakara Štěrby

    Hodinový blok občanské a investigativní žurnalistiky o životním prostředí. Řeky Otakara Štěrby – dokumentární portrét profesora, který se celý svůj profesní život věnuje ekologii a tématům s ní spojených. Osmdesátiletý český vědec Otakar Štěrba, emeritní děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zasvětil celý svůj život zkoumání přírody prostřednictvím několika vědních oborů /hydrobiologie, systematická zoologie, zoogeografie, ochrana přírody/.
    Tyto obory se staly širokou základnou pro ekologii, kterou se aktivně zabývá dodnes.
    Založil první katedru ekologie v ČR a studium Ochrana a tvorba životního prostředí.

  9. Zdeněk Gryc říká:

    „VLK v rouše beránčíém 18.března 2017.“

    …po návratu do Jihlavy, s omlovou založím tento nový blog…

  10. Zdeněk Gryc říká:

    OTAKAR ŠTĚRBA : PRAMEN ŽIVOTA
    Panorama Praha 1986

    Podzemní vody str. 20 – 21,
    profesor Hrabě + profesor Absolon.

    Otakar měl v ústech, v tomto pořadí, stále tahle 2 jména.
    Já měl jednoho, profesor Rozehnal.

    Bylo by dobře přečíst tyto 2 stránky, aby dnešní student pochopil,
    že laskavý učitel, zapálený pro svůj obor, žije dál v srdci jeho žáků.

  11. Zdeněk Gryc říká:

    Vyňato a překopírováno z textu:

    Zdeněk Gryc říká:
    Čtvrtek, 16. 3. 2017 v 10:30

    „Zde se omlouvám, končím chci ale napsat ještě 2 kapitoly. Polehčující okolností je, že to nikdo nečte.

    1/Po roce 45 na brněnském letišti a močálech v Ráječku ve Starých Černovicích, kde Otakar začal jako amatér. Jejich krajina je dnes ztracena navážkou a zničena zástavbou.

    2/Ta druhá bude o plazení po břiše v Nové Ochozské jeskyni v údolí Říčky u Líšně, kde už hydrobiologii provozoval systematicky.“

    Jsa Lenochod myslím, že bych se měl omluvit a poukázat na 2články z citované knihy.
    Otakar o nich píše z nadhledu:

    1/ Jaro v Ráječku str. 203
    2/ Jeskyňáři – bodří lidé str. 33

    PŘÍBĚH jsem začal psát v pátek 10. 3. 2017.
    Dnes je také pátek, ale 21. 4. 2017.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.