Blog Jihlavských listů

Patrik Priesol
153- Jsem vystudovaný sociální pracovník a pedagog v oblasti vzdělávání dospělých. Pocházím z Dolní Moravy. Od ledna 2017 jsem předsedou jihlavských Zelených. Na Soukromé vyšší odborné škole sociální v Jihlavě vedu dlouhá léta skupiny studentů, kteří realizují projekty ve vyloučených lokalitách v Kraji Vysočina. Fandím jihlavské Dukle. Buduji společně s ostatními rodinami Komunitní zahradu František, kde kromě rostlin pěstujeme i lidské vztahy.

Podporuji stávku na České poště

Patrik Priesol | Čtvrtek, 8. 12. 2016 v 14:57

Česká pošta čelí dlouhodobé kritice za neefektivitu a nízkou kvalitu svých primárních služeb především při doručování listovních a balíkových zásilek. Ptáme-li se po příčině tohoto stavu, měli bychom se zamyslet nad několika souvisejícími skutečnostmi. V tomto státním podniku je velmi důležité, aby se generoval zisky soukromým pojišťovnám a bankám a aby na něm tyto neveřejné instituce dostatečně vydělaly.  Z mnoha svědectví samotných zaměstnanců je zřejmé, že se pošta vydala špatným směrem. Pošťačky a pošťáci ve svých svědectvích odhalují, s jakými překážkami se musí vyrovnávat. Z jejich výpovědí je zřejmé, že mají-li naplnit povinné normy sjednání smluv s pojišťovnou atd., na listovní a balíkové služby jim už pohříchu moc času nezbývá. Pro poštu dnes není důležité včas doručit balík do rukou adresáta, ale založit bankovní účet. Zaměstnanci dokonce slýchávají, že pokud se opozdí zásilky, nic se neděje, ale plán ohledně zřizování účtů se musí bezpodmínečně plnit.

Prodej bankovních produktů se obecně stal na přepážkách velkým fenoménem. Česká pošta jich nabízí desítky. Pracovníci jsou neustále kontrolováni, kolik jich denně prodali. V extrémních případech dochází i k situacím, že si zaměstnanci tyto bankovní produkty kupují pro sebe ze strachu o své zaměstnání.

Jiná situace než ve velkých městech panuje v regionálních centrech. Zde poštovní úředníci často nebývají těmito druhotnými službami tolik vytěžováni a mají poté dostatek času na práci, jež jim přísluší. Spokojenější jsou i jejich zákazníci.

 Nabízet bankovní produkty se musí, i kdyby byla fronta až ven.

Zákazníků České pošty se tento trend dotýká velmi citelně. Kvůli nabízení všelijakých bankovních služeb, losů pojištění, telefonních karet, vůní do auta a jiných s poštovními službami nesouvisejících věcí se dramaticky prodlužují čekací doby dalších klientů. Pokud se zaměstnanci ozvou, upadají v nelibost. Pošťáci, kteří nechtějí zakládat kontokorenty, spotřební účty či životní pojistky, jsou brzy považováni za neužitečné. Pošta se pak uchyluje k zrušení jejich pracovních míst a snaží se je propustit. Následně místa znovu zřídí a obsadí někým jiným.

Tento stav ve mě vyvolává přesvědčení, že státní podnik Česká pošta, jedna z páteřních institucí České republiky, je v hluboké krizi. 24. 11. 2016 vyhlásilo Nezávislé odborové hnutí České pošty s. p. stávkovou pohotovost. Já jejich stávku podporuji.

Svědectví zaměstnanců České pošty na www.postaknenipojistovak.cz

53 komentářů k článku “Podporuji stávku na České poště”

  1. Jan P. říká:

    Děkuji autorovi za pěkný článek.
    Nikdo z mých blízkých a ani já není zaměstnán na České poště.
    I já jejich oprávněnou stávku podporuji.

  2. blade říká:

    Poštovní kultura docela dobře zrcadlí, jaká v zemi panuje kultura v širším slova smyslu. Už se jim neříká listonoši, protože doručují všechno možné a kromě toho také zapisovali i ceny benzinu. Pošťáky pošta degradovala na podomní obchodníky. I vánoční pohledy, které si zaměstnanec dobrovolně povinně koupil, je nutili prodávat :-D. K tomu, co se s ČP děje, snad nemá stát co říct? Vládu to nezajímá?

  3. Venca říká:

    Jasně, podporujte a stávkujte. Co bude výsledkem úspěšné stávky ? Zdražení základních poštovních služeb. PPLka či DHLka určitě nebude tetičce Bláže vozit vánoční pohledy za patnáct korun, i když bude mít tu možnost. Stát poštu dotovat nebude – to totiž Babišovi ani Chovancovi žádné politické body nepřinese. A taj pošta bude muset ztrátu dohnat dalším zdražením.

    Tak jen zvesela do stávky.

    Ale u zelených je to pochopitelné. Přesně dle hesla „zabij bobra – zachráníš strom“.

  4. Fejinka říká:

    Oni totiž nic jiného neumějí, než zdražovat. Vůbec to nejde dohromady se službami zákazníkovi.
    Jenom ta známka 30 hal (60 hal) dříve… dnes 16 Kč. A nově dopisy a balíky do zahraničí o 5 Kč více (balík o 20 Kč).

  5. Svatopluk Beran říká:

    Je to hrůza. Já zase ale například vím o jedné firmě která vám dá k vánocům dárek za čtyřista a zdanění toho dárku se vám promítne ve vašich daních na výplatní pásce. Že neuhádnete která firma má na vysočině nejvíce zaměstnanců?

  6. A.Svobodová říká:

    Nejvíce zaměstnanců na Vysočině ? Stát.

  7. Staník říká:

    Venca – trefné a výstižné. Naprostý souhlas.

  8. blade říká:

    Venca, Staník – vy si necháte zřejmě kálet na hlavu za všech okolností :-D.

  9. Staník říká:

    Blade – právě že ne :-D

  10. Venca říká:

    Fajn, Blade – určitě teda máte recept, jak to chcete řešit ? Pošta je stabilně ve ztrátě. Základní poštovní služby – pohlednice, dopisy, doporučené zásilky a balíčky se musí dotovat. Kdo to může dotovat ? Jedině vlastník – tedy stát. Když bude ztráta větší, bude stát muset poštu dotovat víc. Kde vezme stát peníze ? Jedině ze svých příjmů – což jsou především moje, vaše a společné daně. Takže když pošta přestane nabízet bankovní služby atd., nebude z toho mít zisk, nepokreje ztrátu z ostatních služeb, bude potřebovat větší dotaze a tím pádem to stejně zaplatíte vy, já, pan Priesol a další lidé co platí daně (doufám tedy, že je stejně jako já platí). Nebo znáte nějaký jiný, lepší recept ?

    Zasilatelství je lukrativní jen v oblasti větších zásilek (u pošty třeba „Balík do ruky, EMS, atd.) nebo u stálých smluv se zákazníky. Opravdu myslíte, že poheldnice a dopisy bude rozvážet DHL, PPL, DPD a další speditéři ? Proč ne, ale třeba za padesát korun, aby jim to pokrylo náklady. Pošta jako státní podnik musí tyto služby zajišťovat ze zákona, i když jsou pro ni ztrátové.

    Zaměstnanci mají v rukou jednu velkou a stoprocentně zaručenou zbraň – můžou odejít (nebo spíš pohrozit odejitím) jinam. Všude se mluví o tom, jak je nízká nezaměstnanost a že je problém sehnat lidi. Nikdo nemá zaměstnání u ČP nařízeno a může kdykoliv odejít jinam. Když pošta přijde o kvalifikované pracovníky, bude se (potažmo tedy její vlastník, stát) nad sebou a svým fungováním muset zamyslet. Samozřejmě, Chovanec s Babišem mohou navrhnout a prosadit větší dotace pro Poštu – klidně i s účelově vázanou na platy zaměstnanců. Oni jsou totiž jejich zaměstnavatelé ! Ale proč by to dělali ? Dotace není vidět a žádné body na ní nenasbíráte. Mnohem raději budou křičet, jak jsou na tom pošťáci špatně – aniž by sami hnuli prstem. Nedávno se například Sobotka „angažoval“ (samozřejmě bez nějakého hmatatelného výsledku) v oblasti nízkých platů v supermarketech. To ho nic nestojí, je to „vidět“ a přináší mu to bezpracné politické body. Proč se teda nezajímá i o pošťáky ? Protože jejich zaměstnavatel je defacto on…

    Všichni prostě brečíte na špatném hrobě. Já jenom říkám, jak to je. Na hlavu mi bohužel kálíte akorát Vy, se svým socialistickým myšlením.

  11. VladimírV říká:

    Je nepochybné, že největší výdajovou položkou České pošty jsou mzdové náklady. Oněch 30 000 jejich zaměstnanců spolkne pěkný balík státních výdajů. Nicméně, je třeba si uvědomit, že ČP garantuje např. výplaty důchodů do ruky, zajišťuje roznášku volebních lístků (v současnosti každý rok). Mluvím o činnosti, které mimo jiné zajišťují poštovní doručovatelé a které stát z pochopitelných důvodů nepředá soukromým firmám. K tomu pak přepážkoví pracovníci. No a pak je tady management, v tom generální ředitelství pošt. Otesánek, který se neredukoval s úbytkem objemu výkonů ČP, kde nejsou mzdy o nic menší než v centrálách institucí řízených státem. Jeho součástí jsou i odborové centrály pošt, tedy lidé, kteří jsou ČP placeni a jsou i patřičně loajální. Ti nikdy nepoukážou na potřebu redukce nevýkonných pracovníků ČP ve prospěch zlepšení hodnocení těch výkonných. Možná ani neví, že taková doručovatelka denně nachodí až 18 km s batohem na zádech.

    Venca má pravdu. Výkonní zaměstnanci pošt by se měli zamyslet nad svým osudem a říci jasně. Takhle ne! A třeba odejít. Jsou vesměs natolik kvalifikovaní, že by si práci snadno našli.

  12. XXXXX říká:

    Kde u boše? To je i kriminál lepší. Nevím jak vy hoši ale já jsem konzerva a ikdyž mě ten náš „podnikatel“ okrádá a vypráví o tom, že je firma v tíživý situaci, leč sám se moc zatížit nedá a pořádá za peníze na výplaty večírky, seru na to, zvykl jsem si tam. Teda nesmí to překročit nějakou mez. Do důchodu to sice mám až za patnáct, ale prostě se mi nikam jinam nechce.
    No a na to hřeší všichni zaměstnavatelé. Obzvláště pak na malém městě kde se znají a nezapomenou na mzdový kartel.
    A pošťákům se nedivím, sice se nachodí, ale nemusí poslouchat ty píčoviny, v kanclu.

  13. Jan P. říká:

    Quo vadis ČSSD ?
    Pane Vladimíre V, vy jste si zřejmě špatně přečetl o čem ta stávka zaměstnanců na České poště je.
    Zaměstnanci státního podniku České pošty jsou nespokojeni se směrem, jakým se Česká pošta ubírá. Neplní totiž správně svou hlavní úlohu – dodávání poštovních zásilek a balíků. Z nich má mimochodem Pošta stále nejvíce zisků. Jinými slovy,stávka je o pracovních podmínkách zaměstnanců Česká pošta,kteří kromě poštovních služeb mají prodávat pojistky nebo telefonní služby soukromých telefonních operátorů.
    Ministr vnitra Milan Chovanec za ČSSD ustoupil v debatě ministru financí Andreji Babišovi(ANO) a souhlasí s tezí, že cílem změň v České poště je úspora nákladů, pak by měl ale přinejmenším odpovědět i na otázku, kolik z těch patnácti tisíc lidí, které chce státní podniku propustit, najde práci u nových provozovatelů těch samých služeb, a jak bude stát pomáhat těm ostatním.
    ČSSD se potom nemůže divit tomu,že průzkumy předvolebních preferencí pro ně nevyznívají příznivé.
    Nejedná se jenom o problém zaměstnanců na České poště.

  14. VladimírV říká:

    Pane Jane P.
    Omyl, pochopil. A zároveň jsem chtěl poukázat na celkem všeobecnou věc, a to je problém optimalizace pracovních míst ve státní správě a ve státem řízených institucích. Ta se vesměs týká pouze výkonných složek, tedy lidí, kteří službu fyzicky zajištují. Nabalování dalších kompetencí, které by zajistily ČP profit, není nic neobvyklého. Pan Chovanec jedná jako i jiní ministři. To znamená s vědomím toho, že ministerstvu podřízené generální ředitelství pošt krmí svými výstupy i jeho útvary. Co na tom, že bez hmatatelného přínosu. Výsledkem je špatné hospodaření podniku. A tak se šroubují personální stavy pošt. Ano, pan Babiš se pokouší směrovat řízení státu do polohy firemního řízení. Jeho kolegové však nevidí ten fakt, že v Babišových firmách nebobtná jejich management. Neboli neroste podíl neproduktivní práce.

  15. blade říká:

    ad Venca: Je to o tom optimálně nastavit systemizaci míst hlavně managementu ČP na všech úrovních i s jejich mzdovými náklady. Již to nastínil pan Vladimír. Hezký advent.

  16. Jan P. říká:

    Pane Vladimíre V,je hezké dávat České poště za příklad firemní řízení Babišových firem, kde neroste podíl neproduktivní práce.To ale problém zaměstnanců na České poště nevyřeší.
    Je správné,že Česká pošta rezignovala na to,že má být veřejnou službou, a zajímá ho pouze zisk ?
    Jinak k tomu Agrofertu. Minulý rok vzrostly Babišovi zisky o 40 %, a o kolik že vzrostly platy v Arofertu? 0 %? Má řadový zaměstnanec Agrofertu lepší pracovní podmínky než jsou na České poště ?

  17. VladimírV říká:

    Pane Jane P.
    Příklad řízení Babišových firem nelze uplatnit z důvodů, které jsem zmínil. Dodávám, že v eráru platí, že „pořádný šéf“ se pozná podle roje nejrůznějších poradců, vedoucích, asistentů a kohoco jiného. Má totiž příplatek zavedení nastavený podle počtu podřízených. O žádné produktivitě zde mluvit nemůžeme.
    Jste zastáncem klišé, že se vzrůstajícími zisky mají růst i platy. Já třeba nevím, že zisky Babišových firem vzrostly v důsledku zvýšené intenzity práce jeho zaměstnanců. Tak proč by měly růst jejich platy? Resp. měly by růst minimálně tak, aby pokryly inflaci, která je v současnosti minimální, čímž by se nesnížila jejich životní úroveň.
    Ano, služba ČP je veřejnou službou tak jako i státní služba. ČP má tu smůlu, že její příjmy nepokryjí náklady. Ostatně stejně ne, jako služby ČD. Instituce, kde je její generální ředitelství rovněž podobným molochem a kde jsou počty výkonných zaměstnanců sníženy na minimum. ČP má tu smůlu, že na rozdíl od automatizace, která vylidnila vechtrovny, se její služby nedají takto vysoce automatizovat. Stát si bude muset vybrat mezi tím, zdali platit úředníky pošt a zachovávat jejich stávající počet nebo se domluvit s obcemi, aby tyto vypomohly v rámci své působnosti.

  18. Jan P. říká:

    Váš názor mě pane Vladimíre V. nepřekvapil.Očekával jsem ho.Nic Vám nevyčítám.Vy jste názorově vždy spíše stál na straně kapitálu a byznysu než na straně běžných zaměstnanců a pracujících. Já vím. Vy se jinak prohlašujete za apolitického a po vzoru Petra Robejška propagujete realistické politiky.Jenže politika realismu je principiálně krátkozraká.
    Jinak máte pravdu. Volnotržní ekonomika nemá s morálkou nic společného. Kohezní společnost pro lidi jako Vy není potřeba a nebezpečně zavání socialistickým plánováním a regulacemi.Téma přerozdělování bohatství není klišé,ale především se znovu stala výzvou pro levici a socialisty.
    Na přerozdělování bohatství se posledních zhruba třiceti let levice a pravice neshodne.Neřeknu nic nového.Ústupky v tomto ohledu dlouhodobě začala dělat levice a to jí stojí politické body u voličů.Stagnaci či propad příjmů a životní úrovně zažívají jak nízkopříjmový tak střední třídy.
    To můžeme pozorovat nejen v ČR,ale i ve většině států Evropy a Severní Ameriky.Na příčině tohoto stavu a nabízených alternativách se rozhodně neshodneme.

  19. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    Reálný svět je blízký přirozenosti lidského bytí. Tedy oproštěného na jedné straně od nevázané svobody, kdy nejsou respektovaná žádná společenská pravidla, na straně druhé od totality, kterou lze přinutit národ, aby se podvolil doktríně mocných.

    Žijeme v reálném kapitalismu, jehož doménou jsou zbožně tržní vztahy. Stále větší intervence státu do hospodářského procesu generují větší požadavky státu na ukojení jeho potřeb. S dopadem do daní. To je vidět na současné politice ČSSD, která se prohlašuje za lídra levice. Tato „levice“ se rovnou měrou za posledních 25 let podílela na zločinném rozkrádání jeho aktiv. Nyní je na vrcholu svých snah, protože se pohybujeme ve fázi konjunktury a není třeba plnit roli krizového manažera. Manažera, který ví, že 1+1 nemůže být 3 a který by si měl uvědomit, že je dobré v dobách příznivých myslet i na budoucnost. Ne kvůli svému politickému postu, ale s povinností vůči občanům, které zastupuje. Souhlasím s prezidentem Zemanem v tom, že bychom si svoji budoucnost neměli prožrat.

  20. Venca říká:

    Tak to sem opravdu netušil,že Jan P má tak dobrý informace o Agrofertu a jeho jednotlivých zaměstnancích.

  21. Fejinka říká:

    Je ukrutný nárůst státních zaměstnanců (v podnicích chybí určitá povolání), ale kde a v jakých odvětvích. Takoví učitelé budou někde chybět, protože ty platy jako vysokoškoláci mají mizerné ( nejhorší, klika je, že jsou tam hlavně ženy a ty mlčí) a ještě, aby se báli pomalu o svůj život. Na různých „úřadech“ jsou kvanta lidí, hlavně v Praze (kraje, magistráty, bývalé okresy) a za pěkné penízky. Vzpomínám si, že za minulého režimu byly podobné rezorty na okrese a na „kremlu“ a rozhodoval „kreml“. Tak k čemu byl okres. A jak je to dnes. Při vyřizování „něčeho“ chodíte od čerta k ďáblu. Chybí zdravotní sestry, ale kde? V nemocnicích (na směny) a hlavně v pohraničí (dojíždí do Rakouska nebo Německa). A musí mít sestry bakaláře, když je potřebují právě na to základní ošetřování a pomoc nemocným? V ordinacích ambulantních lékařů a soukromníků určitě nechybí.Chybí dělnická povolání (kvalitní řemeslníci, nikoliv nádeníci) a střední školy chrlí kancelářská povolání a o VŠ ani nemluvě (na co máme tolik zbytečných SŠ a VŠ s obory, které nepotřebujeme), kvůli nějakým statistikám, které jsou nám na nic? Je třeba udělat razantní nivelizaci platů podle potřeby a nepřidávat na platech stejná procenta a všem na všech rezortech (rozlišovat). S tím se vždy svezou ti, co mají velmi pěkné peníze od prezidenta přes poslance, soudce, státní zástupce atd. Ti musí mít stopku, dokud se nezvednou na slušnou úroveň ti, co berou platy od úrovně minimální mzdy (ti dole dostanou nějakou stovku a ti nahoře tisíce). A nyní: KDO TO UDĚLÁ. Jinak se ty pomyslné nůžky budou stále rozevírat. A za chvíli nebudou mít 2/3 průměrný plat, ale 4/5 lidí.
    Mzdy se musí zvyšovat tam, kde to potřebuje stát a ne jak si kdo „vyřve a prosadí“. Kdo si to dá do volebního programu? Nivelizaci platů podle potřeby státu a výšky platu.

  22. blade říká:

    ad Fejinka: To vše je obecně známé :-D. Což teprve až k nám do 10 let dorazí tzv. Průmysl 4.0 (konec pásové otročiny). Co budou dělat ty hordy zaměstnanců např. v Bosch, v Automotive. Budou zřejmě jako většina z nás na tzv. zaručeném příjmu :-D. Zkuste zaguglit.

  23. Fejinka říká:

    Ano, jsou to věci poměrně známé, ale nic se neděje. Vše podle hesla: „My to víme a řešíme“. Bohužel skutek utek. Vše se táhne jako „sopel“, viz třeba ta proslulá dálnice D8 někdy z počátku osmdesátých let a něco se pořád odkládá asi tak, jak to dělala pí Němcová v PS. Důležité věci dávala pořád dolů do pomyslného stohu…

  24. Donald Trump říká:

    Mr. Priesol, kdybyste věděl, jaké já mám trouble s U.S.Mail. Buďte rádi, že v Česku máte relativně hustou síť sídel. Jediným řešením je privatizace. Pošty i vyloučených ghett.

  25. Svatopluk Beran říká:

    ad Fejinka: To vše je obecně známé :-D. Což teprve až k nám do 10 let dorazí tzv. Průmysl 4.0 (konec pásové otročiny). Co budou dělat ty hordy zaměstnanců např. v Bosch, v Automotive. Budou zřejmě jako většina z nás na tzv. zaručeném příjmu :-D. Zkuste zaguglit.

    INDUSTRY 4, česky PRŮMYSL 4, není konec pásové otročiny. Koncem pásové otročiny je a byla robotizace, která v Evropě již vidí v nadnárodních společnostech na konec tunelu. V USA ji mají v podstatě již dokončenou. V Číně je někde v polovičce. Industry 4 je pak kompjuterové propojení mezi těmito roboty, především však kompjuterové propojení na takové úrovni, které vyřadí z práce administrativní pracovníky v kancelářích. Roboty vyřadí z práce manuelní zaměstnance, INDUSTRY 4 pak především úředníky. Podle americké studie se bude jednat až o šedesát typů zaměstnání. Na sociálních dávkách pak skončí v blízké budoucnosti jak manuelně pracující tak i inteligence. Pokud společnost, především pak levicová, neprosadí v zákonech, aby se odvody daní do sociálního systému opět vrátily, tak jak byly v západní Evropě nastaveny po 2SV na zisky velkých firem, bude čekat světovou veřejnost válka. Aby již další světová válka v Evropě nemohla vzniknout, byla totiž na západě Evropy nastaven vítěznou americkou mocností státní sociální systém, do kterého ze sedmdesáti procent přispívali podnikatelé ze zisku firem a pouze třiceti procenty sami zaměstnanci ze svých příjmů. Během padesáti let však se tento poměr řadou zákonných opatření změnil na poměr opačný, tedy že do celkového sociálního badžetu přispívají podnikatelé ze svých zisků pouze třiceti procenty, zatímco zaměstnanci sedmdesáti procenty. Pokud robotizace a následně Industry 4 vyřadí a vyřadila zaměstnance z možnosti přispívat do sociálního systému, zatímco oni sami se stanou odběrateli z toho sytému, sociální systém se zákonitě zhroutí. To pak znamená válku, stejně jako když ve 13 a 14 století rychle zbohatla církev, nebo omezený počet jedinců zbohatl na začátku devatenáctého století na úkor ostatních. Řešení je podle mne jednoduché. Vrátit se k tomu, co bylo nastaveno v západní Evropě po 2SV. Buď zdanit více velké podnikatele paušálně, nebo prosadit daň z každého robota či kompjůtru, které vyřadily a vyřadí z práce jak zaměstnance pracující manuelně, tak i úředníky. Sázka na to, že občany vyřazené z práce nahradí možnosti ve službách se ukázala ve Spojených Státech jako zcela scestná. Důvod vyřazení občanů z práce byl sice jiný, odchod podnikatelů a odliv továren do zahraničí za levnější pracovní silou. Umožnilo to sice neskutečně zbohatnout omezenému množství výjimečně všehoschopných, ale téměř vymazal americkou střední třídu. Proto dnes též Trump žádá navrácení fabrik a práce do Spojených Států. Otázkou však budou zřejmě nastavené pracovní podmínky pro zaměstnance. Tady si asi podnikatelé nebudou brát žádné rukavičky.

  26. VladimírV říká:

    Sváto,
    Tvoje myšlenky jsou reálné. Existuje teorie, kdy si občané budou moci zvolit povolání, které se jim líbí (dílem robotizace a computerizace). Zdanění zisků firem (tedy s omezením daně ze mzdy) však bude muset posloužit jak eráru tak i sociální oblasti. Nedovedu si představit, že se z práce robotů bude vybírat dávka sociálního zabezpečení. A co teprve jejich zdravotního pojištění. A jsme u toho, stát jako opatření ke zvýšení zaměstnanosti zřizuje nová úřednická místa, čímž ve výsledku dojí sám sebe. Podpora většího podílu služeb nemá rovněž velký úspěch už z toho důvodu, že jsou živnostníci předem považováni za parazity a různými opatřeními (EET) mačkáni jako citrony. To rozhodně nepomůže k přílivu lidí do tohoto byznysu .Přísně ekonomicky vzato, nejefektivnějším způsobem, jak zvýšit společenskou produktivitu práce je světový válečný konflikt, který vyhladí miliony lidí. Děsné, ale účinné.

  27. Jan P. říká:

    Pane Vladimíre V,jenom na upřesnění.Pan Beran stejně jako já a řada jiných- sdílí myšlenky některých kritických ekonomů, levicových intelektuálů a politiků,který hledají řešení na vzrůstající ekonomickou nerovnost a nesouměřitelnost.
    Na rozdíl od Vás si dovedeme představit zdanění strojů a průmyslových robotů,který už nahradily,nebo nahradí člověka.Nástupem tzv.čtvrté průmyslové revoluce neboli průmyslu 4.0 se otevírá velké a potřebné téma jako nepodmíněný základní příjem a zejména v ČR podpora lokální ekonomiky.

  28. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    i já si dovedu představit zdanění robotů (zvýšení daně ze zisku). Ale zároveň hovořím o systému sociálních dávek, jejichž objem je podmíněný aktivní pracovní silou. Stát jejich výši nahání např. zvyšováním minimální mzdy. Což vede k chudnutí drobných živnostníků bez ohledu na to, jak dalece sociální systém využívají. Tím se paradoxně zvyšuje ekonomická nerovnost mezi dvěma vrstvami pracujících, tedy na jedné straně živnostníků, na druhé straně politiků (přece taky pracují) + státních zaměstnanců. Tedy těch, a je jich stejný počet, kteří si bez skurpulí užívají dovolených a nemocenské. Tedy nepodmíněného příjmu, protože výsledky jejich práce nejsou podmínkou pro výši jejich platů.

  29. Jan P. říká:

    Pane Vladimíre V,ekonomická nerovnost není mezi živnostníkem a standardním zaměstnancem,ale mezi bohatými a chudými.Mezi tzv.pracující chudobou se nachází nemalá část jak zaměstnanců tak živnostníků.
    Politici a vyšší státní úřednici jsou příjmově nikde jinde a je na místě si klást otázku,jestli výše jejich platu a odměn k ostatním částem společnosti je přiměřená.Nicméně tohle ale ekonomickou nerovnost a nesouměřitelnost netvoří.Kampaň odborů pod jasným názvem:Konec levné práce je oprávněná.
    Problém je především vidět na příjmové straně státu. Daňové ráje a pokles korporátní daně z původních 45 % na dnešních 19 %.Následný daňový výpadek musí vlády kompenzovat daněním těch, kteří utéct nemohou. Proto hlavní váha přešla na DPH, která dopadá především na nejchudší.
    Komentátor Deníku Referendum-Jan Bitner ve svém včerejším článku (Pět z deseti nejhorších daňových rájů leží v Evropě) se tímto problémem zabývá.
    Mimo jiné uvádí:Skrytým penězům chybí produktivní využití. Chybí v  ekonomice i ve státní pokladně. Daňové úniky jsou ztělesněním nespravedlnosti současného ekonomického uspořádání. Daňových skrýší totiž mohou využívat pouze velcí hráči – velké firmy a nejbohatší lidé s  armádami účetních. Každý daňový únik okrádá nejvíc ty nejchudší, pro které je výpomoc z veřejných rozpočtů mnohdy existenční.
    U nás můžeme mluvit o daňových únicích v rozmezí 6 až 57 miliard korun každý rok. Jenom pro představu jsou to klidně veškeré rozpočtované výdaje na příspěvek na péči o potřebné, celá podpora v nezaměstnanosti, dávky zdravotně postiženým, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče i dávky nemocenského pojištění dohromady. A ještě by něco zbylo na proplácení prvních třech dnů nemoci.

  30. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    Nemohu Vám odpovědět, kolik peněz končí v daňových rájích. Tyto rozhodně nečiní většinu daňových úniků. Když už srovnáváte, zkuste porovnat % výši dávek na sociální pojištění vzhledem k platům v zemích EU a pak zjistíte důvod pracující chudoby u nás.

    Pokud mluvíte o neproduktivním využití peněz, podívejte se na sumu, která je vynakládaná do rovněž neproduktivního sociálního systému. Jak efektivně, to je pouze na Vašem uvážení. Úroveň štědrosti sociálního systému má být úměrná kondici státu. V kapitalistické společnosti pak nemůže být stabilní už z důvodu cyklování vývoje hospodářství. Nebo naopak může, ale ne při použití metod, které prosazují sociáalisté, totiž zvyšování neproduktivních výdajů v době konjunktury na úkor investic do budoucnosti.

  31. Svatopluk Beran říká:

    Podpora většího podílu služeb nemá rovněž velký úspěch už z toho důvodu, že jsou živnostníci předem považováni za parazity a různými opatřeními (EET) mačkáni jako citrony.

    Laďo běž se podívat do Bosche a uvidíš kdo je mačkanej jako citron zákonama nastavenýma za pravicových vlád. Živnostníci jsou teprve na začátku toho mačkání které si prožívají zaměstnanci této nadnárodní společnosti a bude tvrdějc, jak prezentuje vedení. Jako bonbonek. Po halách již jezdí vláčky které rozvážejí polotovary a svážejí hotové výrobky a to bez obsluhy, která by je řídila. Je to až strašidelné když vidíš tažnou mašinu, jak bez člověka na sedátku projíždí halami. Žádné koleje, jen propojené počítače a na stěnách odrazová skíčka. Nemám nic proti pokroku a touze člověka sahat víš a víš, bez toho by lidi vymřeli. Ale musí to být všechno zase jen pro lidi a ne pro pár vyvolených. Protože lidé se rodí svobodnými a rovnými ve svých právech A SPOLEČENSKÉ ROZDÍLY SE MUSÍ ZAKLÁDAT POUZE NA PROSPĚŠNOSTI PRO SPOLEČNOST. 26.8.1789 Francouzská deklarace lidských práv. V podstatě moment odpoutání od feudální společnosti a končícího otroctví či nevolnictví.

    Každý rok je nutnost zvednout o 8 procent produktivitu v této nadnárodní společnosti. A toto se má zastavit až když lidi padnou. Tak jsou nastavena světoví neoliberální parvidla paní Tacherovou a panem Reganem. Vedoucí na brífingách a personální náměstek veřejně říkaji i na odborářských schůzích, že si zaměstnanci musí uvědomit že jsme německá kolonie, stejná jako byla Indie když jí ovládala Velká Britanie. Proč by pod tímto tlakem neměli být i živnostníci? Ti jsou závislí teprve na tom co se ve fabrikách vytvoří. Ne fabriky na živnostnících. Nic proti živnostníkům, ale rovné podmínky pro život. Chodí přece po stejném chodníku jako já, užívají v noci stejné světlo z lamp jako já, policie, hasiči i armáda je chrání stejně jako mě, zdravotníci se o ně postarají stejně jako o mě, při letecké katastrofě stejná komise řeší aby už k neštěstí nedošlo. Proč bych to měl všechno táhnout jenom já ze svých nočních mezd? Ve finále nejde o rozdíl mezi drobným živnostníkem a mnou, ale o rozdíl mezi námi dvěma dohromady a miliardářama. S tím ty jak tě tak čtu ale nemáš problém. Jak jsem už jednou, ještě když jsme se neznali, napsal. Stoprocentně bych tě bral jako svýho kandidáta do městského zastupitelstva. ALE NIKDY BYCH TĚ NEVOLIL DO VLÁDY. Tím nechci říci že je Sobotka nějaký fenomén, ale asi chápu proč tě nemusel. :) a dem si všichni prolejt volátko ať ten svět vidíme i ve veselejších barvách.

  32. VladimírV říká:

    Ahoj Sváťo,

    vážím si Tvé přímosti. Nejsem z těch, kteří by hájili velkokapitál. Ovšem být zaměstnaný znamená, že existuje zaměstnavatel. V kapitalistické společnosti je to holt někdo jiný než stát, kdo vlastní kapitál. Doba není taková, že by um většiny lidí dosáhl takové míry, aby sami svobodně vytvářeli hodnoty. I proto obdivuji živnostníky, kteří dokážou nejen vytvářet hodnoty, ale umí se vypořádat i s byrokracií.

    Firma Bosch je prototypem společnosti, která se snaží konkurovat inovacemi. Samozřejmě při zvyšování produktivity práce jako zdroje růstu zisku. Cena lidské práce je a bude stále položkou, která produktivitu silně ovlivňuje. Nicméně, i v době velké krize se tato firma snažila udržet zaměstnanost. Pokud hovoříš o svobodě a rovnosti, pak toto nelze určitě aplikovat ve firemní politice, která není založena na zaměstnaneckých akciích. Určitě si vzpomeneš na situaci, kdy na shromáždění zaměstnanců Bosch v odboráku přijeli odboroví agitátoři, kteří vzpomenuli „nelidské podmínky“, tedy vysokou přesčasovost. Jak dopadli, asi víš. Lidé preferovali a stále preferují výši výdělku, čehož firma pochopitelně využívá. Ale to je ten zatracený kapitalismus.

    O Sobotkovi, kterého osobně znám od doby, kdy byl ještě jako mladý agilní poslanec, bych raději veřejně nepolemizoval. Do politiky, tedy do žádné, se už aktivně vtírat nechci. Jsem starý a soudný. Jen si občas „vzpomenu“.

    Měj hezké svátky a pij „Na zdraví“. Vladimír Havlíček

  33. Hübner říká:

    http://www.zeleni.cz/zeleni-podporuji-pozadavky-stavkujicich-ceske-poste/

  34. Honza54 říká:

    Svaťo, kde jsou ty časy kdy jsi se Bosche, jako tvého zaměstnavatele, zastával. Je vidět že časy se mění a mýlit se je lidské.

  35. Jan P. říká:

    Vážený pane Vladimíre V,já Vám žádný otázky nekladu.Nemám k tomu důvod.
    Existují studie a data,které jsou veřejně dostupná.Kdo má zájem a chuť,není problém si je vyhledat.Spekulace a hypotézy nejsou potřeba.Ignorovat socioekonomická fakta a data nepovažuji za rozumné.Klíše je sdílet obehrané dogma neoliberálních ekonomů a politiků o trhu bez přívlastků,který je ten nejlepší možný.Většina z nás má tu zkušenost,že to nefunguje. O současném globálním kapitalismu se právem mluví jako o komunismu pro bohaté.
    Nevšiml jsem ,že Češi si užívají ,,štědrého“ sociálního systému.Efektivitu při nakládání a přerozdělování veřejných prostředků muže zajistit decentralizace moci.Byrokracie se samozřejmě těmto snahám vždy brání.
    Nemáte pravdu v tom,že nejlepším majitel výrobních prostředků je vždy samotný kapitalista.
    V zahraničí existují typy podniků,které jsou vlastněné a řízené zaměstnanci. V dobách krize se tato vlastnická forma ukázala jako nejstabilnější.
    Fy.Bosch a podobné nadnárodní koncerny mají na globálním trhu dominantní postavení.
    Nevěřte mýtům o tom,že tyto nadnárodní korporace a společnosti mezi sebou válčí v tvrdému konkurenčnímu boji jak poctivý český živnostníci a podnikatelé.
    Ten kdo nepoznal práci jako dělník na montážní lince v nepřetržitém směnném provozu nemůže vědět o čem je řeč.Prodavači v obchodních řetězcích,nebo zaměstnanci na České poště mají taky ,co vyprávět.Fy Bosch jistě vyplácí lepší mzdy a sociální benefity svým zaměstnancům než někde v Aholdu apod..Řada lidi a rodin má dnes mimo jiné spoustu finančních pohledávek(hypotéky,studie dětí),nebo se utápí v dluhové pasti exekuční mafie.Každá koruna navíc se pro ně stává existenčně důležitou položkou.
    Velká část českých starobních důchodců si nemůže rovněž vyskakovat a nemají to taky snadný.
    O brutálním zkorumpovaném neoliberálním kapitalismu toho bohužel moc neví.Supermarkety jsou plné zboží.Nemusí se stát fronta na toaleťaky a banány jako v minulosti.Autosalóny jsou plné krásných nablýskaných aut světových značek. To tu dříve taky nebylo. Jen mít ty důchody jako mají naši sousedé na západ od našich hranic…

  36. Venca říká:

    „V zahraničí existují typy podniků,které jsou vlastněné a řízené zaměstnanci. V dobách krize se tato vlastnická forma ukázala jako nejstabilnější.“ – nějaký KONKRÉTNÍ příklad prosím ? Díky…

  37. Svatopluk Beran říká:

    Honzo jsem přesvědčenej že jsem se tehdá nemýlil. To Bosch se změnil a nevrátil se do před krizových pozic. V krizi bylo jasné že je potřeba si sáhnout na dno a Bosch to ustál, propouštěli se lidi a ti co zůstali nechodily na plné úvazky a měli méně peněz. Teď už je po krizi a mohlo by se volnějc dejchat nejenže Bosch používá totožné páky páky jak za krize a přitahuje šrouby. V lednu se přijedou podívat na cvičený opice z česka nejvyšší potentáti z dieslový divize, jak lidi makaj ve dne v noci, v sobotu neděli, aby udrželi standard německejch zaměstnaců. Takhle se před krizí nechovali a Paroubek měl pravdu když říkal že po krizi, během které pravicové strany u nás nastavily novým zákoníkem práce úpně nové pracovní podnikatelské standardy, již z nich nikdy nesleví podnikatel nesleví. Takže tehdá O.K., dnes palec dolů. A nejhorší na tom je, že se to líbí i levicové vládě. Sobotka a následně Zeman si jen pomlaskávali a říhali štěstím při návštěvě.

  38. Svatopluk Beran říká:

    Venco koukni se třeba na film Michaela Mora – O kapitalismu s láskou – nebo si sežeň dokument – Světová krize aneb co nás čeká – od nejvyššího kontrolora americké pokladny, nebo jak se ta funkce přesně jmenuje, který je tuším ještě z roku 2007.

  39. Svatopluk Beran říká:

    Láďo tehdá nebylo skutečně odborů potřeba protože Bosch neplatil daně a potřeboval se tu uchytit. Hilman, coby tehdejší šéf, nastavil startovací podmínky za kterých skutečně nebylo odbory potřeba. Teď už toho odbory po pravicové změně zákoníku práce proti zákonům mnoho nenadělají. Každej z řadovejch dělníků ať si vzpomene koho volil v roce 2006 v policí ovlivněmých vobách a jak ještě museli dokupovat odeesáci dva levicové poslance. Následně i druhé pravicové vyhrané volby při umělém vytvoření Wévéček a následně zakoupenou stranu Lidem, kterou nikdo nevolil. Ještě dvacet let budou moci být v ODS takový nýmandi jako je dnes Fiala, Staňura nebo Alexandra Uženia a stejně to po Topolánkovi, Kalouskovi a Nečasovi nedá nikdo dohromady. A lidi z fabrik co tehdy volili pravici, teď koukaj jako vyvoraný myši. No asi jim to patří.

    Taky Láďo všechno nej nej a malinko popij.

  40. Honza54 říká:

    Svaťo, všude slyším jak chybí lidé na trhu práce (150000), nevím kolik pracovních příležitostí to je na Jihlavsku, tak proč nespokojení lidé od Bosche nehledají pracovní příležitost jinde.

  41. Jan P. říká:

    Venco,správná otázka.Není to nic složitého.Informace naleznete:Wikipedia-Seznam zaměstnanců vlastněných společnostech.
    Rozsáhlý výzkum v rámci EU shrnul do řady doporučení Evropský parlament. Zjistilo se totiž, že nejvíce odolné vůči krizi byly lokálně zakotvené firmy, které byly buď částečně či plně kontrolovány zaměstnanci. Do této kategorie spadají samozřejmě i družstva.
    Usnesení Evropského Parlamentu přímo uvádí: „V období krize se družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i počtu uzavřených podniků; navzdory krizi byla zřízena mnohá družstva v nových a inovativních odvětvích a tuto odolnost dokládá značné množství důkazů.“
    Pokud vás téma: Zaměstnanecká participace-družstevnictví vážně zajímá,najdete bližší informace a konkrétní příklady fungování na webu síťové občanské iniciativy Alternativa Zdola,Ekumenická akademie-Pražská škola alternativ.Masarykova demokratická akademie.
    Otázkou: Je solidární ekonomie alternativou ke kapitalismu se často např. zabývají autoři článků internetového Deníku Referendum,A2larm a názorového portálu Vaše věc.
    Z politických organizaci, stran a hnutí u nás aktivně ekonomickou demokracii podporuje:Strana zelených-levicová platforma Zelená re:vize. Česká pirátská strana,mládežnická organizace u ČSSD-Idealisté cz,Socialistická Solidarita a někteří politici parlamentní levice.
    Čistě levicové téma jako zaměstnanecká participace-družstevnictví přebírají už i konzervativně pravicový politici. Posílení vlivu zaměstnanců na chod firem nově akcentuje i britská premiérka Theresa Mayová. Posílení pracovníků ve správních radách podniků má být nástrojem na snížení vysoké nerovnosti, která se koneckonců v hlasování o brexitu odrazila. Sama premiérka se domnívá, že posílení zaměstnanecké participace je jednou z cest, jak vytvořit „lepší Británii.“

  42. Venca říká:

    No já bych opravdu rád ale slyšel alespoň JEDEN KONKRÉTNÍ název společnosti (vzhledem k původnímu článku se sice bavíme o velkých firmách, ale mě by stačilo slyšet i nějakou třeba jen s tisícem zaměstnanců), kterou vlastní zaměstnanci a která díky této skutečnosti přestála krizi lépe, než firmy jiné.

    Na té wikipedii bohužel pod tím vaším heslem, ani nějakým podobným, nic najít nemohu.

    Napíšete prosím nějaké konkrétní jméno nějaké alespoň střední firmy ?

    Víte, takové ty proklamace „bylo dokázáno,že…“, nebo „všeobecně se ví…“ – či jak píšete vy „existují studie…“, to je vždycky akorát známka mlácení prázdné slámy.

  43. Jan P. říká:

    Venco nebuďte líný si vyhledat informace.
    Pokud máte konkrétně na mysli malé a střední podniky vlastněné zaměstnanci dal jsem vám odkaz na weby a občanské iniciativy,které se touto tématikou fundovaně zabývají. Např.web Alternativa Zdola-kliknout myši na Projekty a dále Družstevnictví,Zaměstnanecká participace,Tam najdete řadu článků,informací a odkazů,kde všude v zahraničí malé a střední podniky vlastněné zaměstnanci najdeme.Pokud vás ani to dostatečně neuspokojí,zkuste jiný zmiňovaný server apod.Na toto téma se pořádají různě konference,semináře a panelové diskuze,Dají se na videozáznamu(YouTube) různě dohledat.Další možnost je přímo napsat dotaz na e-mailovou adresu či fejsbuk zmiňované iniciativy či nevládní neziskové organizace Jistě vám rádi a uspokojivě odpoví.
    Osobně vím,že zaměstnanecká participace-družstevnictví má svou bohatou tradici i v Rakousku a SRN .Budete se možná divit.Ono něco takového tam skutečně existuje a funguje. Od Jihlavy je to přitom malý kousek od Hatí.
    Vité asi nakonec nemá smysl vám zde předkládat nějaké odkazy,fakta a informace. Věřit tomu stejně nebudete. Nejlepší poznání by pro vás bylo vidět to na vlastní oči. To vám nejsem skutečně schopen zajistit.
    Není to chyba jenom u vás. Český mediální mainstream,novináři,ekonomové a politici tuto formu podnikání nesmyslně ignorují,nebo její význam marginalizují.
    Nedivím se ,že lidé jako vy,když něco takového slyší nutně to potom vidí jako mýtus a ,,mlácení prázdné slámy“ nějakého podvodníka či pomatence.
    Pokud jste spokojen a pevně přesvědčen o správnosti socioekonomického vývoje a jak funguje česká ekonomika v globálním světě, zbytečně si podle mého lámete hlavu nad názory internetové diskuze.

  44. Svatopluk Beran říká:

    Honzo na tuto otázku je široká škála možných odpovědí dle kterého každého zaměstnance. Ale zeptám se tě stejně hloupě. Proč si nehledají pobouření a vymačkaní živnostníci živnosti nebo pracovní příležitosti někde jinde? Chápeš už například jednu z možných odpovědí. Otázka ale není mezi živnostníkem a zaměstnancem, nýbrž mezi oběma dohromady a nadnárodními společnostmi, bankovními ráji a bankovním systémem centrálních bank a na ně navázaných bank komerčních, které přes dluhové nabídky vytváří potřebu nekrytých peněz. Ten kdo tento dluh obsluhuje vlastní pak celý svět a organizuje jeho chod, jenž bere úroveň lidské morálky v dnešní době jen přes maximalizaci zisku a vraždící pojem konkurenceschopnosti. A na to doplácí jak řadový zaměstnanec tak i běžný živnostník.

  45. Venca říká:

    Ne pane Jane, nejde do malé podniky. Samozřejmě že deset družstevníčků může při velmi dobré konstelaci jejich vlastností úspěšně vést svůj podnik. Bavíme se o středních a velkých firmách. Tento článek se týká České Pošty, pak se tu často zmiňuje BOSCH. Zajímá mě, jak byste chtěl zajistit fungování takových firem, aby patřily VŠEM. To už tu fakt jednou bylo a jak to dopadlo víme.

    Nejsem líný si vyhledat informace – jenom je opravdu nemohu najít. Už jsem si zvykl, že tady se na přímé otázky neodpovídá, jenom se mlží a odvádí řeč jinam. Architekt není schopen říct narovinu, jestli sloužil komunistům a jestli podepsal Chartu 77. Vy mi zase nejste ochoten jmenovat ani jedinou konkrétní firmu, kterou vlastní zaměstnanci a která prošla obdobím krize díky tomu v černých číslech. Fakt mi stačí jedno jediné jméno. Z Vašich příspěvků je vidět, že přesně víte, jak by co mělo fungovat a máte spoustu věcí nastudovaných. Proto pro vás přce nemůže být problém mi alespoň nějakou tu jedinou KONKRÉTNÍ firmu jmenovat. Nebo alespoň odkaz někam, kde je taková firma konkrétně uvedena. Já to fakt nikde na internetu nenašel.

  46. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    Nejde opravdu o to, abych přiložil polínko k Vašemu „umatování“. Držme se reality. Naše republika není ani zemí s přebytkem strategických surovin, ani pokladnicí Evropy, ani oblastí, kde by lidé umírali v důsledku bídy. Zato jsme státem, který byl ve své historii fackován zprava, zleva, což vedlo k tomu, že se lidé přizpůsobili. Existuje příměr, že jsme kříženci včely a prasete. (Pracovití, ale s….) . Toho využívají ti, co hledají živnou půdu pro svůj byznys. A jejich spolupracovníci z našich řad. Ne, opravdu se nenacházíme, a to naštěstí, ve fázi, kdy je nám velmi zle.

    Vaše touha o sociálně spravedlivé společnosti je sice čtivá, nicméně v prostředí přetrvávajícího divokého kapitalismu u nás nereálná. To je bohužel fakt. Můžete mne označovat za neoliberalistu, či jinými přízvisky. Já jsem především realista. I já dovedu snít, avšak snažím se o to, abych ze snění nezmagořil.

    Mějte klidné Vánoce. Zdraví Vladimír Havlíček

  47. Honza54 říká:

    Svaťo, děkuji za plnohodnotnou makroekonomicko-politickou přednášku, ale radši bych tebou pojmenovaný problém slyšel od renomovaného, nestranného makroekonoma. Sice jsi sečtělý, máš určitě nastudováno plno materiálů, ale problém je v tvém levém sociálně-politickém zaměření, což pro mne není vždy věrohodné.
    Co se týče živnostníků a jejich působení na trhu práce, jsou proti zaměstnancům „chudáci“ cíleně likvidováni státní administrativou.
    To Vladimír – druhým snílkem je Svaťa.

  48. Jan P. říká:

    Venco,já vás ani někoho jiného zde o svém pohledu nepřesvědčují.Žijeme ve posfaktické době a je těžké potom vést na jakékoliv téma věcnou debatu. Makroekonomka Ilona Švihlíková má pravdu,když tvrdí že Česká republika je ekonomickou a myšlenkovou periférii EU.
    Od tématu(Podporuji stávku na České poště) autora blogu jsme se v diskuzí dostali až k zaměstnanecké participace.Já na tom nevidím nic nelogického.Je mi líto,že nemáte zájem získávat např. pomocí internetu informace.Je dobře si ověřovat informační zdroj a pravdivost jejich. tvrzení.
    U vás to takhle,ale neplatí.Máte strach se seznámit s něčím,co neodpovídá vašemu vidění světa a podléháte stereotypnímu myšlení.
    Kladete otázku : … článek se týká České Pošty, pak se tu často zmiňuje BOSCH. Zajímá mě, jak byste chtěl zajistit fungování takových firem, aby patřily VŠEM. Konec citátu. O žádném znárodňování nemluvím. Inspiraci v předlistopadovém autoritářském komunismu nehledám.Nejsem reálpolitik a trochu toho fantazírování si mohu dovolit.Převážně sdílím kritické ekonomy jako Joseph Stiglitz,Janis Varufakis,Ilona Švihlíková.U levicový reformátorů Bernie,Sanders,Jeremy Corbyn vidím určitou naději.Co sdílíte a čemu věřite Vy ?

    Od Istanbulu po Barcelonu se šíří družstevní hnutí a zaměstnanci oživují to, co pohřbili bossové.
    Heslo, vzniklé v 19. století dostává ve 21. století svůj nový smysl. Proletáři na celém světě se skutečně spojují. Alespoň někteří z nich.Hospodářský útlum, vyvolaný finanční krizí v roce 2008, zasáhl obzvláště tvrdě jižní Evropu, kde značně poklesla výrobní produkce a silně vzrostla nezaměstnanost. Nesčetné továrny zavřely své brány. Avšak někteří zaměstnanci přibližně v 500 místech po celém kontinentu – nejvíce ve Španělsku, ale i ve Francii, Itálii, Řecku a Turecku – odmítli korporátní polibek smrti.Formou vyjednávání, ale někdy i okupací podniků, převzali výrobu do vlastních rukou a napodobilihnutí, které po několik let prosperovalo v Argentině.Ve Francii se od roku 2010 každoročně přeměnilo na zaměstnanecká družstva asi 30 společností. Většinou šlo o menší podniky – od opraven telefonů po výrobce zmrzliny. Španělská družstevní konfederace Coceta uvádí, že jen v roce 2013 bylo bývalými zaměstnanci převzato do vlastnictví asi 75 španělských podniků, což je zhruba polovina celoevropského součtu.V Marseille se loni sešlo 200 delegátů podniků, vedených zaměstnanci z více než tuctu zemí – včetně argentinských pionýrů, kteří tamější ekonomický krach na přelomu století řešili často převzetím podniků do zaměstnaneckého vlastnictví (fabricas recuperadas) a dnes tam 60 000 pracovníků řídí 5-6 tisíc podniků. Tento rychle se šířící jev se stal tématem akademických studií; existují webové stránky zabývající se tímto tématem jako např. workerscontrol.net čiautogestion.coopNeexistují snad ani dva samosprávné podniky, které začínají za stejných podmínek a mnohé čelí depresívním situacím: byrokratické setrvačnosti i úředním šimlům, kteří mohou zpozdit nebo dokonce zablokovat zahájení výroby; právnímu odporu bývalých majitelů; trvale nevlídnému ekonomickému klimatu; zastaralému strojnímu vybavení; či produktům, po kterých již není poptávka. Celoživotní odboroví militanti se poprvé v životě ocitají v situaci, kdy musejí učinit závažná obchodní rozhodnutí.Ale mnohé – alespoň v současné době – úspěšně fungují.

    Zdroj:Web Alternativa Zdola. Sekce Družstevnictví.

    Bloger Zdeněk Gryc je starý člověk a má právo na to být už senilní. Nicméně, není bohužel jediný a jsou zde věkově mladší diskutující,který žijí v bublině a ve slonové věži.Nevím,jaké si zrovna kladete otázky Vy a kde máte pro vás hledat přesvědčivé odpovědi?
    Vím jedno.Internetová fóra je potřeba brát s rezervou.

  49. Venca říká:

    Já si kladu jedinou otázku a přesvědčivou odpověď jsem čekal od vás. Klidně znovu zopakuji- Jaká KONKRÉTNÍ firma prošla krizí úspěšně díky tomu, že ji vlastnili (nebo alespoň z velké části spoluvlastnili) zaměstnanci ? Vy tvrdíte, že jsem líný si to najít. HLEDAL jsem to včera na internetu a NENAŠEL !

    Nejste schopen mi odpovědět, protože kromě opsaných nicneříkajících proklamací a rádoby odborných hesel nevíte nic. Píšete neustálo o lživém mainstreamu. Pokud mi ale nedokážete to jedno jediné konkrétní jméno nějaké firmy tady napsat, tak lžete sám. Pamatuju si, jak tady kdysi kdosi rozstřílel vaše tvrzení o zlatých (nebo platinových ?) platebních kartách jako korupčním nástroji. Tohle je úplně to samé. S prominutím melete o něčem, čemu rozumíte jak koza petrželi.

    Jak asi podle vás mohou vlastnit zaměstnanci firmu ? Takže pokud je to malé eseróčko, mohou mít třeba rovnoprávný podíl na vkladu. To jde tak do deseti lidí, jinak je to samozřejmě hovadina. Akciovka může mít „zaměstnanecké“ akcie (to sice bývá celkem běžné, ale objem těchto akcií je maximálně v jednotkách procent celé emise) – což by ale firmu o tisíci zaměstnancích, kde každý by měl v držení jednu tisícinu všech upsaných akcií, bylo naprosto vražedné – zejména třeba při každoročním rozhodování na valné hromadě o způsobu naložení se ziskem. Vy fakt ve své naivitě věříte tomu, že by alespoň 50% všech soustružnických Pepanů z Dolní Lhoty dalo přednost investicím před výplatou dividend ? Tak to se fakt bavím. Maximálně do tří let by se taková firma „patřící všem“ položila.

    Družstvo. Fajn. Nastiňte tedy prosím nám hloupým a mainstreamem odkojeným neoliberalistům, jaká bude vlastnická struktura a struktura managementu u středně velké strojírenské firmy s pěti sty zaměstnanci, která bude fungovat jako družstvo ???

    Nezlobte se, nic proti vám nemám a vaše představy o spasení světa vám určitě neberu. Jste ale úplně stejnej jako ten Gryc. Když neznáte odpověď (nebo ji nechcete přiznat), začnete kopírovat z netu nicneříkající věci mimo mísu. Nedokážete přiznat, že žádnou konkrétní takovou firmu o kterých jste psal, neznáte. Pak vás nikdo nemůže brát vážně.

  50. franta pulpytel říká:

    Nechápu, proč mermocí chcete po Janovi , aby Vám napsal nejakou firmu ,kterou vlastni zaměstnanci a která prošla krizí bez následků. Víte co pane Venco , napište která firma vlastněná zaměstnanci zkrachovala . Protože to by jste měl napsat jako oponent Vy , na tvrzeni pana Jana ,že existuji podniky vlastněné zaměstnanci

  51. Jan P. říká:

    Obyčejnými lidmi nepohrdám.Jsem jeden z nich.
    Kdyby jste pane Vladimíre V. musel pracovat jako dělník na montážní lince na nepřetržitém provozu,nebo dělal prodavače v obchodním řetězci za dvanáct tisíc hrubého nedej bože ještě musel čelit řádění exekuční mafie viděl by jste věci jinak.Můžete argumentovat tím ,že takový osud by zrovna vás potkat nemohl a brutálnímu vykořisťování by jste vystaven rozhodně nebyl.Na těžkosti poctivých českých živnostníků a podnikatelů zapomínat nechci.Znám jich osobně dost.Všichni se víceméně nacházíme na jedné lodi.
    Posledních dvacet pět let přineslo to nejhorší z kapitalismu. Máme se s tím podle vás všichni trvale smířit.Nepřál bych vám slyšet,co si standardní zaměstnanec o současných kapitalistech jako nejlepších formě řízení podniku oprávněně myslí.
    Nevím proč někteří diskutující zde tyto sociální a pracovní zkušenosti druhých v diskuzi zlehčují a implicitně nás nálepkují za kryptokomunisty,naivní levičáky,exoty a utopisty.
    Jednou jste mi slušně,ale neoprávněně vynadal,že jsem vás označil za pragmatického cynika.Vaše zásluhy jako občanského aktivisty za vyvolání místního referenda o spalovně jsem jako dlouholetý příznivce přímé demokracie nikdy nezpochybnil.
    Nejsem ten kdo naslouchá populistickým politikům jako je Zeman,Trump,LePenová,který na složitý otázky globálního světa mají jednoduchá řešení.Nejsem ani příteli sociálnědemokratickému oportunismu,zbabělosti a prospěchářství politiků na tzv. levici.
    Nikdy jsem v diskuzi nevnášel taková řešení o kterých se nic neví a nebo se ukázala jako nefunkční.Miloše Zemana nemusím. V jednom má ale pravdu.Proč pracně vymýšlíme něco,co už jinde v zahraničí dávno vymysleli a dobře to funguje.Paradoxem je že družstevnictví mělo v Československu hlubokou tradici a jeho největší rozmach byl právě za první republiky.Dnes už o tom málo kdo u nás ví.Po roce 1989 o tom vyšla dokonce knížka. Jméno autora si nepamatuji. Uvádělo se tam,že družstva tehdy měla asi pět miliónu členů. Rakousko a Německo mělo podobnou tradici a dodnes to tam v rámci lokální ekonomiky dobře funguje Lokální ekonomika je pilířem každé zdravé ekonomiky státu. Střechou má být globál.Pilíř v české ekonomice skoro žádný nemáme.Máme jenom globál.
    Nevím, jest-li si jako pamětník vzpomínáte na radové hnutí v Československu mezi lety 1968 a 1969,které navazovalo na radikální koncepty z období první republiky ?
    Proměna pracoviště spojená s novými technologiemi vyvolává diskuzi o tom,zda mají ,,klasické“formy organizace na pracovišti ještě smysl.
    Respektuji na to různé názory.Nevidím žádný racionální důvod toho proč má být někdo za odlišný názor dehonestován.

    Připadávám Vám bizarní že se najdou naivní lidé,který na heslo Velké francouzské revoluce-volnost,rovnost,bratrství nerezignovali a dokonce ještě dnes je považují za aktuální a nepřekonané.Kdyby uvažovali obyčejný lidé a pracující zhruba před sto lety jako dnes Vy,dodnes by jsme neměli všeobecné hlasovací právo,sociální a zdravotní pojištění,který vychází ze solidarity zdravých s nemocnými,bohatších s chudšími a řada dalších vybojovaných lidských práv,které máme zakotveny v Ústavě. Politické a společenské dění u nás v Evropě a ve světě sleduji dlouhou dobu.
    Je sympatický vidět,že poslední dobou např. přibývá mladých-vysokoškolsky vzdělaných lidí z řad aktivistů ,který se k současnému kapitalismu staví kriticky.Není totiž schopen řešit výzvy 21.století.V humanistickým socialismu založeném na demokratické samosprávě začali vidět sexy alternativu. I oni se mimo jiné hlásí k hodnotám jako je svoboda,rovnost a solidarita.O žádnou krvavou a násilnou revoluci neusilují.Můžete argumentovat tím, že časem ,,zmoudří“ a stanou se většinově takovými surrealisty a pragmatiky jako dnes Vy.
    Mám takový pocit,že tato nová generace u nás i v Evropě nezmoudří a surrealisty či sociálnědemokratickými oportunisty se nestane.

    Přeji všem klidné a pohodové vánoce a do nového roku hlavně hodně zdraví a štěstí a trpělivost na internetovém diskuzním fóru.

  52. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    Děkuji Vám za obsáhlou exkurzi do Vašeho vnímání hospodářsko sociálních procesů. Ano, to vše ve společnosti probíhalo a stále probíhá. Shrnuto, nejde o nic převratného než o cyklicky se opakující proces jejího vývoje. Posouvá se o stupeň výš, neboli nedegeneruje. Vědecko technická revoluce dostává podobu robotizace a computerizace, klesá podíl lidské manuální práce.

    Mělo by být i logické, že zároveň s vývojem techniky se pozitivně tříbí i morálka a mezilidské vztahy. A tady je kámen úrazu. Stabilita společenského systému roste a padá právě s úrovní chování jejich jedinců. Ve společnosti, která dosáhla takového stupně vývoje, myšleno v zemích, které prošly i vám známým kulturním vývojem, funguje i přijatelný sociální systém. Tedy v míře únosné vzhledem k možnosti jeho financování. Dali jsme se cestou svobody, která přináší možnost volby většiny si učit způsob života. To, jakým způsobem tento dar dokáže kdo zužitkovat, dává obraz dnešní společnosti.

    V tom, že posledních 25 let přineslo naší zemi to nejhorší z kapitalismu s Vámi nemohu souhlasit. Kapitalismus jako systém není založený na jedincích s pochybnou morálkou, chcete – li zlodějích a vykořisťovatelích. To, co pokřivilo jeho opětovný nástup u nás, tedy bezohledná zlodějina pokrytá politickou mocí, je obecně postižitelné podle trestního zákona. Že se tak nedělo, že celá velká privatizace byla státem požehnaná zlodějina, je pouze daň revoluční přeměny společenského systému u nás. Ne sametové revoluce, ale inovace vyčpělého způsobu života, který nebylo možné udržet žádnými direktivami ani násilím.

    Ano, bylo zlikvidované družstevní zemědělství, které profitovalo z výhody velkých celků, Tyto se rozdrobily narovnáním majetkových vztahů na straně jedné a zákazem prodeje půdy cizincům. Chybějící kapitál a konkurence zvenčí, které stát nedokáže čelit, dokonala své. Podotýkám, že v kapitalismu existují i pravidla pro zemědělství, např. systém diferenciálních rent. O to se stát při své orientaci na podnikání v jiných sférách dostatečně nepostaral.

    Vězte, že k mému pragmatickému náhledu ne život mne dovedly především životní zkušenosti. Pracoval jsem např. i jako dělník v nepřetržitém provozu velké chemičky, zažil jsem 2 roky vojny, kde jsem poznal, že i když bylo všechno na povel, dostali jsme jídlo i ubytování zadarmo, žádnému uspokojení jsme nedospěli. Ke všemu jsem se snažil i vzdělávat se a zejména, když jsem po roce 89 navštívil tu lepší Evropu, zjistil jsem, že tam není jen onen viditelný barevný kapitalismus, ale panují tam pravidla, která je ochotná většina lidí dobrovolně respektovat. Je to asi tím, že i lidé v těchto zemích poznali hrůzy války a bídu a mohli si svobodně a demokraticky zařizovat svůj život. Příkladem budiž moje zkušenost z rozhovoru se starými dámami, sudetskými Němkami, které jsem potkal v roce 90 v Retzu a které mi říkaly:“ Po nuceném odchodu z vlasti jsme musely tvrdě pracovat, tak jako i většina lidí kolem nás. No a naše země na rozdíl od vás, co jste budovali socialismus, se dostala na daleko vyšší úroveň. To jen na okraj, když jste zmínil Rakousko.

    O osud dnešní mladé generace nemám obavy. Tedy ne zrovna v gardu, který jste nastínil. Kromě toho, že mají dostatek informací, mají i potřebný pud sebezáchovy a nenaletí snahám a ambicím válečných štváčů. V tom jim věřím a opravdu nepřeji nikomu, aby rychle „zmoudřel“ v důsledku prožité války.

    Zdraví Vladimír Havlíček

  53. Jan P. říká:

    Skvělý článek.Tomáš Tožička:Česká republika je zchudlý stát.
    http://denikreferendum.cz/clanek/24313-ceska-republika-je-zchudly-stat

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.