Blog Jihlavských listů

Michal Stehlík
145- Historik a patriot. V letech 2006-2014 děkan Filozofické fakulty UK v Praze, od roku 2014 náměstek ředitele Národního muzea. V roce 2009 hlavní kurátor Dolnorakouské zemské výstavy v Telči, v letech 2010-2013 vedoucí týmu tvorby expozic Muzea Vysočiny Třebíč. Zastupitel města Dačic. Volný čas? Trocha fotografování a hlavně šest dětí.

Jihlavské září ve 20. století – volby

Michal Stehlík | Čtvrtek, 1. 9. 2016 v 23:16

Kdybychom měli vybrat ve 20. století nějakou charakteristiku pro měsíc září, mohli bychom se zaměřit na září roku 1919 i 1920 a konání tehdejších komunálních voleb. Nešlo jen o záležitost hlasování do zastupitelstva, byla to ilustrace tehdejší složité situaci mezi německy hovořícím obyvatelstvem Jihlavy a československou státní správou, která přebírala moc v novém státě.

V Jihlavě působila od prosince 1918 tzv. správní komise, která měla řešit všechna důležitá rozhodnutí. K prvním sporům docházelo v tématu nalezení místa pro české školství. Zásadní ovšem byly očekávané komunální volby. Ty se po vzniku státu blížily a v jazykově smíšených oblastech panovaly obavy z převahy německých stran a vzniku „německých“ radnic. Také z tohoto důvodu byly volby v Jihlavě posunuty z oficiálního 15. června 1919 až na září téhož roku. Tehdy bylo odevzdáno téměř 13.000 hlasů, přičemž české strany volilo něco přes 4.300 voličů, německé něco málo přes 8.000 a židovskou kandidátku necelých 500 hlasů. Z toho je dobře patrné tehdejší rozdělení obyvatelstva v Jihlavě. Německé strany tak získaly více než 60 % podporu. Následovaly stížnosti na průběh voleb a Zemská politická správa je vyhlásila červnu 1920 za neplatné – nový termín – opět září, jen roku 1920. Do toho všeho vpadly události tzv. krvavého Slunovratu, během kterého se národnostní napětí projevilo i ozbrojeným násilím a důsledkem byli dva mrtví českoslovenští vojáci. Do věci se zapojily bezpečnostní orgány, armáda, soudy…

V této atmosféře se odehrály zářijové volby 1920, ve kterých hlasovalo něco přes 15.000 voličů – německá kandidátka získala těsně pod 8.000 hlasů, česká něco přes 6.500 hlasů a židovská kandidátka zůstala něco pod 400 hlasy. Z daných čísel a jejich srovnání je patrné, že se podařilo navýšit počet českého voličstva, takže poměr zastupitelů byl 22 německých, 19 českých a 1 židovský. Opět se sice objevila zpochybnění, avšak tentokrát neúspěšná. Následovala volba starosty a po první vyrovnané volbě byl konečně v prosinci 1920 zvolen starostou umírněný německý politik Othmar Oberrenner. Volbu musela ještě navíc u statutárních měst potvrdit vláda, a tak se Oberrenner stal oficiálně starostou až v dubnu 1921. O dva roky později se velkým tématem stalo sloučení Jihlavy s obcí Dřevěné Mlýny (ta měla přes 70 % českých obyvatel). Sloučení mělo kromě navýšení počtu Čechů ještě jeden důsledek – na jeho základě bylo rozpuštěno Zemskou politickou správou v Brně jihlavské zastupitelstvo a jmenován český vládní komisař Josef Výborný. Ten zde působil po dva roky a teprve v roce 1925 proběhly další komunální volby, tentokrát již s převahou českých stran oproti německým – situace se definitivně na magistrátu obrátila.

Během první republiky se odehrály ještě další změny, jako např. vládní nařízení z roku 1928, kdy již nebyla Jihlava řízena čistě magistrátem, ale mnoho pravomocí přebírala okresní státní správa. Ale to je již jiná kapitola, nežli volební září let 1919 a 1920. Jihlava se jako doposud převážně německé město ocitla v situaci, kdy se nový stát snažil jak posunem voleb, zřízením škol, ale i slučováním obcí navýšit počet českého obyvatelstva, které by vzápětí přebralo správu věcí městských do svých rukou. I proto bylo období prvních šesti let nového státu více než nervózní, nejisté a jihlavský magistrát po tato léta rozhodně nefungoval standardně a byl tak obětí národnostního napětí. (Kdybychom se dopustili přílišné aktualizace, dnes není třeba ani národnostního napětí, aby správa věcí veřejných nefungovala zcela standardně…) Ale to již není historie, to jsou již věci příliš blízké dnešním osudům Jihlavy. Každopádně je dobré mít na paměti, čím si Jihlava na počátku první demokratické republiky prošla, jak těžké a nesamozřejmé bylo budování nového státu v místech, kde nebyla velká část občanů ztotožněna s jeho charakterem.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.