Blog Jihlavských listů

Zdeněk Geist
147- Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zajímá se o dějiny a dějiny umění. Autor publikací Nezlomený vězeň totalit, Rakušan z Jihlavy, Bez kresby v malbě nepokročíte ... . S rodinou žije v Jihlavě.

Ať nám cizí jazyky na Vysočině nejsou cizí

Zdeněk Geist | Středa, 31. 8. 2016 v 20:44

Vedle důrazu kladeného na odborné střední vzdělávání, zejména ve vazbě na přípravu absolventů učňovských či technických oborů na trh práce, je jinou důležitou součástí vzdělávání i všeobecné střední školství. Tato školská zařízení, a především gymnázia,  připravující studenty na vysokoškolské studium v jiných než technických oborech a poskytující potřebný společenskovědní základ, si rovněž zasluhují podporu a rozvoj.

Podstatnou součástí vzdělání v nich – byť ne pouze v nich – je výuka nejen cizích jazyků, ale co do největší míry i učení přímo v cizích jazycích. Vhodné zapojování jazyků přímo do výuky usnadňuje studentům jejich praktické používání, rozšiřuje slovní zásobu mimo běžné školní osnovy a navíc rozvíjí i jazykovou obratnost a komunikační schopnosti. Vedle současných možností, jakou je třeba metoda CLIL, by podle mého soudu bylo přínosné uvažovat i o zřízení výuky v cizích jazycích pro celé středoškolské studium, a to ve vybraných třídách některých škol na Vysočině. Taková možnost by rozšířila nabídku výuky pro talentované studenty se zájmem o cizí jazyky, přičemž by svoje schopnosti mohli rozvíjet doma na Vysočině a nemuseli by za takovým vzděláním mířit za její hranice, jak se dnes děje. Výrazné zapojování rodilých mluvčích či kvalifikovaných českých učitelů, třeba i se zkušenostmi ze zahraničí, by mohlo být zajímavým oživením podobné výuky a motivací pro jejich studenty. Je samozřejmě také spojeno s odpovídající odměnou pro takové učitele. Domnívám se, že podobná nabídka tohoto typu vzdělávání na Vysočinu patří a neměla by být omezena jen na Prahu či jiná městská centra. A že i zvýšené náklady související s podobnou výukou se vyplatí a měly by být součástí krajských priorit.

Jiným způsobem, jak podpořit osvojování si znalostí cizích jazyků, by byla i větší podpora studentů při získávání jazykových certifikátů. Dnes je jejich úspěšné složení často otázkou nejen chuti či schopností studentů, ale i finančních možností jejich rodičů. Jsem toho názoru, že by motivační příspěvek na příklad z Fondu Vysočiny byl účinným a přitom vhodným nástrojem, jak podpořit mladé lidi v jejich cestě za vzděláním. Ostatně, jakkoliv platí, že určující je motivace každého jednotlivce, podobná „veřejná investice“ do zvyšování kvalifikace studentů se přeneseně vyplatí celému kraji a jeho rozvoji.

Není třeba zdůrazňovat, že vzdělání, a to jak odborné, technické, ale i všeobecné, je základním a nepřekročitelným předpokladem budoucnosti Vysočiny. A v ní to bez  „samozřejmého“ používání cizích jazyků příliš nepůjde.

 

5 komentářů k článku “Ať nám cizí jazyky na Vysočině nejsou cizí”

  1. Pavlik říká:

    Vzdělání že je předpokladem budoucnosti Vysočiny? Paskvil jménem Kraj Vysočina, do kterého byly při svém vzniku v roce 2000 násilně a proti své vůli vtísněny města a obce, které jsou historicky z úplně jiných krajů, ten tady přežije i kdyby nechtěl. Když už si ho politici jako vy vymysleli, aby i zde mohli zasedat v krajském zastupitelstvu a pobírat nemalé peníze nás daňových poplatníků. A myslet si, že vzdělání lidí na Vysočině je předpoklad Vysočiny? To je směšné… podívejte se kolik vašich kolegů politiků vystudovalo doktoráty a skončili ve vězení. Vysočina nepotřebuje vzdělané, ale především slušné lidi. A ke slušnosti nepotřebujeme shánět evropské peníze a dotace, k té musíme vychovávat už v našich rodinách a nezištně. Vaše agitace je trapná.

  2. XXXXX říká:

    A teď ještě tuhle:

    „Nižši odvody – vyšší platy.“

  3. XXXXX říká:

    Pavlík. To je zbytečný. Stejně tě má u prdele. Rakušan.

  4. VladimírV říká:

    Pane Pavlíku,
    naopak, je třeba tlačit na pilu a posilovat pozici krajů. To proto, aby se omezila centrální moc, odtržená od potřeb lidí v regionech. Aby byl život na Vysočině lepší, musí kraj s obcemi lépe spolupracovat. Existuje spousta témat, kde to moc nefunguje (doprava). Zkuste si představit hejtmany jako a jejich Radu jako alternativu k Senátu a protiváhu Poslanecké sněmovně. Mnohé by se vyřešilo.
    Ano, slušnost především. Ale vzdělanost rovněž. Tlačit na pilu s jazyky není asi to nejdůležitější téma. Tato strategie je výhodná v zemích, které žijí z turismu. Šíře výuky jazyků na školách je dostatečná, znalosti jazyků pomůže efektivněji stáž v příslušné destinaci.

  5. berka říká:

    No a co konkrétně kraj Vysočina pro kraj Vysočina dělá ? Kromě billboardů s trojjediným hejtmanem/poslancem/doktorem Běhounkem o tom, jak podporují řemesla ?

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.