Blog Jihlavských listů

Pavel Paulát
92- Narozen v roce 1957 v Jihlavě. Jsem člověk, kterému není jedno, co se děje v jeho zemi, kraji i v jeho městě. "Když budete mít deset tisíc nařízení, zničíte jakýkoliv respekt k právu". Winston Churchil

Krize eurozóny

Pavel Paulát | Pátek, 8. 4. 2016 v 23:40

Samotná krize eurozóny má dva důležité momenty – první, že ji sama Merkelová zmiňuje a srovnává řešení krize eura a migrační krizi. U obou shodně vidí jako řešení „více Evropy“. Obě situace podle ní ukázaly, že se EU dostatečně neintegrovala (viz Schengen zachrání jen přerozdělování migrantů, prohlásila Merkelová- Novinky,25.11.2015). A druhý, že krize eura, přestože se to tak nyní nemusí zdát, hrozí EU zničit stejně silně jako migrační krize.

Fiskální unie

V případě eurozony má Merkelová pravdu, že by ji zachránila větší integrace. Eurozóna by skutečně mohla být stabilnějším seskupením, kdyby se více integrovala a stanovil se fiskální mechanismus přerozdělování peněz od úspěšných států k těm neúspěšným. Bylo by to neefektivní, velmi nákladné a ještě více by to poštvalo jednotlivé národy proti sobě, ale fungovat by to do nějaké míry mohlo. Takové návrhy se čím dál častěji mezi evropskými politiky projednávají. Britský ministr financí George Osborne vzkázal Merkelové, ať souhlasí s britskými reformními návrhy. Výměnou Britové nebudou bránit další integraci eurozóny a tak bude moci přežít. Krize se zatím „řeší“ levnými penězi a novými dluhy, tedy ideálním receptem na vytvoření dalších finančních krizí.

Snaha Bruselu kontrolovat rozpočty členských států zesílila s touto krizí. Státy eurozóny se podpisem tzv. Fiskálního kompaktu zavázaly dodržovat určitá pravidla hospodaření. Pokud jejich deficity přesáhnou sjednané limity, může Evropská komise rozhodnout o sankcích, například uložit těmto státům pokutu. Evropská komise také vydá sadu návrhů, které by měly daný stav napravit. Stát, který hospodaří s příliš vysokým deficitem, bude muset tyto návrhy přijmout. Tento diktát z Bruselu prakticky znamená konec demokracie ve špatně hospodařících státech.

Úředníci Komise ale neví, co doopravdy jednotlivé státy potřebují, proto jejich univerzální návrhy reforem nefungují. To vidíme i na příkladu Řecka, které přijalo všechny nadiktované reformy a dostalo se ještě do hlubší krize.

Oddálený konec Řecka v EU ?

Během léta minulého roku bylo Řecko velmi blízko odchodu z eurozóny. Dokonce se s tím už smiřovali i mnozí jinak fanatičtí zastánci integrace za každou cenu. Byly připraveny i plány na zavedení drachmy, ale Řecko nakonec dostalo další půjčku a akutní fáze krize se tak posunula opět do budoucna. Jako už několikrát předtím.

Protože neexistuje mechanismus na legální odchod z eurozóny, spekulovalo se o konci Řecka v EU. Právě v tom je velký zádrhel pro budoucnost EU. Kdyby se zhroutilo euro, zhroutí se i EU. Až se znovu dostane hospodářský cyklus do klesající fáze či přijde nějaká náhlá krize, kdo by si vsadil na udržení eurozóny pohromadě, když sotva přežila první krizi ? Protože se neřešily příčiny a zadlužení států i firem dále narůstá, může být příští krize ještě bolestivější než ta poslední a znamenat skutečně rozpad EU.

Schůdné řešení  budoucnosti eurozóny

Eurozóna  by měla být dobrovolná a obousměrná. Když zkrátka nebude pro nějaký stát společná měna výhodná, tak ať z ní může zase vystoupit. Zároveň by se přijetím takové změny zrušila povinnost dalších členů EU včetně České republiky do eurozóny vstupovat. Lidé jako Juncker se ale obávají toho, že jakmile by se eurozóna začala drolit a ukázalo se, že se daným státům bez eura daří lépe, bude to znamenat postupný konec pro jejich vysněnou ideu sjednocené Evropy – Spojených států evropských.

Jeden komentář k článku “Krize eurozóny”

  1. VladimírV říká:

    „Stát, který hospodaří s příliš vysokým deficitem, bude muset tyto návrhy přijmout. Tento diktát z Bruselu prakticky znamená konec demokracie ve špatně hospodařících státech.“

    Zajímavý postřeh. Neboli, jsi dlužník, nemáš nárok být demokratem.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.