Blog Jihlavských listů

Jaromír Kalina
143- Absolvoval Fakultu chemické technologie na VŠCHT v Praze. Působil jako výrobní ředitel a sládek Pivovaru Jihlava. Od r. 2014 náměstek primátora Jihlavy pro majetek a IT, od r. 2013 krajský předseda KDU-ČSL. Ženatý, čtyři děti, žije v Jihlavě. Přezdívka: Jack. Jeho pivovarnické hesla: "Dej Bůh štěstí!" Od prosince 2015 kandidát na hejtmana za KDU-ČSL.

Rychlotrať ano, ale ne přes Jihlava-město

Jaromír Kalina | Pátek, 19. 2. 2016 v 8:34

Čas od času se objeví nový plánek trasy vysokorychlostní železnice (VRT) přes Vysočinu. Vzbudí emoce a pak je ticho. Postrádám o této věci hlubší diskusi a podle mě by kraj měl být prostředníkem mezi obcemi a státem. 

Na posledním krajském zastupitelstvu (2. února) zazněla slova předsedkyně výboru regionálního rozvoje Marie Černé, že „vedení VRT přes Kraj Vysočina považuje za důležitý projekt, který by mohl přispět k zefektivnění veřejné dopravy v Kraji Vysočina“.

Hejtman Jiří Běhounek spíš jen ironicky poznamenal, že za doby jeho působení ve funkci jde už o pátou variantu a že on není o některých jednáních informován. A ministru dopravy prý jen řekl, že „kraj u toho chce být“.

Podle mě je to málo. Kraj by měl aktivněji vystupovat jako prostředník mezi obcemi a státem, který zná různé názory na VRT na Vysočině. Já vidím možný přínos VRT v ekologii i ekonomice. Umím si představit, že díky rychlému spojení by se Jihlaváci s úzkou profesní specializací v budoucnu nemuseli stěhovat do Prahy či Brna a že by trať Jihlavě mohla přinést další investice.

Jako Jihlavák ale nesouhlasím se „zavlečením “ VRT na nádraží Jihlava-město, ideální by byla zastávka třeba u Stříteže. Také bych rád viděl skutečnou analýzu ekonomického a společenského přínosu VRT konkrétně pro Jihlavu – tedy pro kolik lidí může být zajímavé trávit denně 2 až 3 hodiny ve vlaku (VRT + doprava do zaměstnání – cesta tam i zpět) a zůstat přitom bydlet v Jihlavě.

Kladnější vztah k VRT mají lidé na východ od Jihlavy, kde by trať kopírovala dálnici a rychlíky „nižší úrovně“ by stavěly i ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši.

Naopak nesouhlas dávají najevo obce na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku, kde dosud není jasné, kudy by trať vedla, a zda by nezasáhla třeba do rekreačních oblastí kolem Sedlické přehrady. Vadí jim i „blokovaný“ koridor v územních plánech.

Oběma postojům rozumím, chápu, že pro někoho může VRT být spíš přínosem a pro jiného jen zátěží. Ale právě proto by politici Kraje Vysočina měli působit jako moderátoři diskuse, a nenechávat obce, ať si „to se státem vyřídí samy“. Kraj by měl tlačit stát k jasným vyjádřením, podmínkám a termínům.

Pokud k tomu nedojde, může při jednáních někomu dojít trpělivost. A pak se trasa může přesunout úplně jinam, kde už z ní nebude mít užitek nikdo z Vysočiny. A to asi nechceme.

10 komentářů k článku “Rychlotrať ano, ale ne přes Jihlava-město”

  1. Fejinka říká:

    Pokud si Jihlava nechá „utéci“ VRT, tak je sama proti sobě. Chápu, že řada obcí se tomu brání, protože tam nic podobného nemají (dálnici, železniční trať, průmyslovou zónu, letiště apod) a chtějí mít svůj klídek. Jen tak mimochodem, ta Střítež je zrovna obklopena všemi těmito vymoženostmi. Samozřejmě vše se dá řešit (např. v Rakousku jsem viděl dávat tratě do umělých tunelů). Někudy to musí vézt.
    Vždyť už jeden bývalý ministr dopravy, pocházející z Jihlavy, nechal převézt mezinárodní rychlíkovou dopravu přes Havl. Brod. Pro část Vysočiny se tím hodně zkomplikovalo spojení na Slovensko a Maďarsko (byly to rychlíkové spoje Maďarů, dnes jezdí horem).

  2. VladimírV říká:

    Postrádám hlubší smysl VRT pro Vysočinu. Není zrovna výspou industrializace, VRT by cestující za prací nepřivážela, ale naopak. Není lepší cíleně vytvářet pracovní příležitosti a tím vést náš kraj k vyšší životní úrovni? Pokud chce někdo rychle cestovat např. z Brna do Prahy, existuje i letecká doprava. Navíc, pokud jde o hlavní problém předimenzování dálnice, tím je nákladní doprava, kterou VRT nevyřeší. Vše je záležitostí lukrativnosti železniční nákladní přepravy. Tím by se problém částečně vyřešil. Jsme tranzitní zemí a náš stát má výsadní právo rozhodnout si o tom, jakým způsobem bude doprava, či přeprava na našem území organizovaná. Zkusme se podívat např. do Švýcarska. Jenomže, ono jde především o zisky (ztráty) polostátních společností ČD a ŘSD.

  3. XXXXX říká:

    No nevím jestli jde o zisky či ztráty těchto dvou, ale především jde o rychlost přepravy zboží a ta je při současných neexistujících skladových zásobách firem naprosto klíčová. Přestava, že náklad bude na cestě mezi například Londýnem a Prahou železnicí přepraven stejně rychle jako dvoumužnou posádkou kamionu je naprosto iluzorní. Dálnice není předimenzovaná ale poddimenzovaná. Je přetížená a přetížená je proto, že místní vlády si vládními speciály létaly zalyžovat, ministři dopravy různě odkláněli toky financí místo toho aby úplně jednoduše rozšířili a opravili tuto milou dálnici již v době kdy byla za svou životností. Na posrání je, že musel přijít nějakej agent Bureš bůhví jaké národnosti, aby všem těm demokratům nakopal prdel a začalo se s tím něco dělat. Smutná pohádka. A s tou železnicí souhlasím, vysokorychlostní trať je kravina.

  4. VladimírV říká:

    Pro XXXXX: Omlouvám se, Ano, správně je: „dálnice je poddimenzovaná“.

  5. Hlávka Jaroslav říká:

    Pane kolego, asi dobře rozumíš pivu a problém rychlostní železnice tě zajímá především proto, že by eventuálně mohla narušit klid tvé rodiny. Je to patrné z celého článku. To není dobrý přístup k problému. Až bude zpracována studie k této otázce, jistě bude i místo na naše laické názory. Zdravím tě pozdravem. Dej Bůh štěstí.

  6. XXXXX říká:

    to jsou detaily, problém je v tom, že se na to prostě sralo

  7. Berka říká:

    Je to stejný problém jako s leteckou dopravou. Když chcete dopravit zboží z fabriky někam do skladu na druhém konci republiky, kamion je opravdu nejlevnější a nejrychlejší. Je super, že vám třeba kolem Bosche bude jezdit šinkanzen – když do něj zboží za jízdy nenaházíte. Do nákladního vlaku (pokud nemáte svoji vlečku) naložíte zboží na nákladovém nádraží. Tam musíte dojet oním výše zmíněným kamionem a v cíli ho zase naložit do jiného kamionu, který ho odveze z nádraží. Takže se zboží čtyřikrát nakládá/vykládá. To strašně zdržuje a prodražuje. Vlak také nejezdí operativně, ale jenom třeba jednou za den. Nákladní vlak nikdy nejede na jeden zátah – má několik zastávek v uzlových stanicích, aby nepřekážel prioritní osobní dopravě.

    Ve výsledku je teda jednodušší, levnější a efektivnější jeden velký silniční kamion na celou cestu.

    Jako když letíte na dovolenou. Je super že jste za dvě hodiny v Paříži, ale další dvě hodiny strávíte odbavením atd.

  8. Fejinka říká:

    S těmi kamiony by bylo asi nejjednodušší je „navagonovat“ na vlaky (záleží samozřejmě na délce přepravy). Něco už tady bylo v Lovosicích, ale zrušilo se to. Tak nevím.

  9. Berka říká:

    Jenže vagony s kamionama ani na vysokorychlostní trati nějak extra rychle nepojedou – už jen kvůli aerodynamice. Vysoké rychlosti vlaků jsou doménou osobní přepravy.

  10. Fejinka říká:

    To je pravda, ale zase tolik rychlovlaků jezdit nebude, takže by se tam vešel i ten pomalejší s kamiony, případně by někde musel počkat.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.