Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Moderní žena. Osa Praha – Brno / Modern Woman. The Prague – Brno Axis

Zdeněk Gryc | Neděle, 24. 1. 2016 v 17:47

Hrad správně odhadl slavnostní okamžik, významu této publikace a přislíbil účast „první dámy“ – za Prahu na vernisáži u příležitosti křtu publikace:

Moderní žena. Osa Praha – Brno / Modern Woman. The Prague – Brno Axis
„Druhou dámou“ – za Brno, bude dcera paní Morávkové-Kacnýřové,
Mudr. Iva Morávková, která  ráno přijela z Bernu.

O této události jsem již v JL napsal komentář pod článkem:
————————————————-
„Zločin v Polné půjde třikrát, začaly rezervace“,
který odvysílá ČT1:
Zločin v Polné (1/2)
31. 1. 2016, 20:00 – ČT 1
Film, ČR (2015), 90 min, Premiéra,
Režie: V. Polesný
Hrají: J. Plesl, K. Heřmánek ml., K. Roden, G. Míčová, O. Kavan, F. Němec, L. Veselý, M. Etzler, J. Plachý, J. Kačer, J. Tesařová, V. Polívka, M. Myšička . Scenář V. Šašek
Válečné drama ČR (2015). Drama o soudním procesu, jenž vstoupil do československých dějin. Kdo zabil Anežku Hrůzovou? Kamera D. Ployhar.
——————————————————————————-
TGM – SOKOL, EMANCIPOVAL ŽENU, staral se o ARCHITEKTURU HRADU.
Do protižidovské kampaně, zvané hilsneriáda, se vložil jako zastánce práva a odpůrce národní hysterie T. G. Masaryk. Pozdější tatíček národa a milovaný prezident se tak stal na určitý čas doslova národním nepřítelem.
———————————————————–
Nebylo tomu všude.
Valaši sledovali dění ve státě a národě.
Obdivovali Masarykovu statečnost a odhodlanost…

„Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem (tzv. hilsneriáda) a proti antisemitským pověrám.
Roku 1900 založil Českou stranu pokrokovou, za niž byl roku 1907 a 1911 znovu zvolen (jejím jediným) říšským poslancem.
Na základě dlouhodobého studia a četných návštěv v Rusku vydával od roku 1913 v němčině své nejrozsáhlejší a ve světě nejslavnější dílo „Rusko a Evropa“,
„Rusko a Evropa“ a „Nová Evropa“. Jsou díla, která prokazují dobré znalosti tamních poměrů, což se zajisté „tamním“ nelíbilo.
Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa dne 28. října 1918 zastihla Masaryka ještě v Americe,
stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem.
Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a Itálii i české legionáře.
21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v Praze.
Byli to rožnovští národovci a sokolové, kteří jako první pochopili charakter a znalosti TGM. Zajeli do Prahy požádat „bratra Masaryka“o svolení, aby ho mohli volit jako poslance za Valašsko.
TGM při návratu do vlasti vyzdvihl jejich podíl na jeho zvolení poslancem.
Požadoval, aby jeho voliči ho uvítali jako zcela první
21. prosince 1918 po vystoupení z vlaku na Wilsonově nádraží (hlavní uvítací projev přednesl Alois Jirásek).
TGM byl a zůstal Sokolem, který navštěvoval sokolovnu nejenom v Praze. Wikipedia:
„Rok 1920, byl rovněž rokem VII. Všesokolského sletu a pan prezident, jenž byl členem Sokola již od třinácti let,
přijel na letenský stadion na koni Hektorovi. . .
. . . TGM roce 1926 také dohlížel na dostavbu nového velkého Sokolského stadionu v Praze na Strahově,
kam přijížděl z Pražského hradu na svém oblíbeném koni Hektorovi. . .
. . . V roce 1926 a 1932 přijel na koni Hektorovi na VIII. a IX. Všesokolský slet na Strahově a
15. výročí republiky 28. října 1933 oslavil poslední projížďkou na novém koni Prahou v čele přehlídkového jízdního vojska od Muzea na Václavském náměstí až po Rudolfinum na dnešním náměstí Jana Palacha, kde sídlilo Národní shromáždění a byla zbudována slavnostní tribuna. . .
. . . Po nemoci však již nemohl jezdit na koni, ani „sokolovat“ a úřadovat, tak jak byl zvyklý (ochromená pravá ruka), 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a pobýval na zámku v Lánech. . .
. . . Teprve při třetí volbě v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů.
Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nikdy nehlasovali.
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel. Jeho pohřeb byl velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.“
———————————————————————
Těsně na konci minulého roku, 30. prosince, vyšla kniha:
MODERNÍ ŽENA OSA PRAHA – BRNO.
Tato zajímavá publikace propojuje snahu TGM povznést architekturu pražského Hradu a emancipaci ženy. V knize je to presentováno osobností dcery TGM Alice Masarykové, která byla výkonným a styčným důstojníkem při spolupráci s architektem Plečnikem.
Motto této knihy je dáno citátem TGM:

„. . . dnešní žena musí býti aktivní, musí vystupovat veřejně, a k tomu je třeba. Aby přestala býti zakřiknuta starosvětskými muži a ženami. . . Netřeba si zakrývat skutečnost, že názory té ženy dnešní jsou kacířstvím, bojem proti předsudkům a bludům, a předsudky a bludy se musí ubíjet. “
Úvodní text na str. 25:
„Přeměně pražského hradu, uskutečněné ve druhém desetiletí 20. Století, byla koncem minulého století věnována značná pozornost. V osmdesátých a devadesátých létech se uskutečnilo několik mezinárodních výstav, jež představily slovinského architekta Jana Plečnika, jeho vztah k nově se rodící demokracii i k rodině TGM. . . Nemálo pozornosti bylo věnováno také přínosu a činnosti Masarykovy dcery Alice… Nejpodstatnější však je rozsáhlá monografie Alice Garigue Masaryková. „Život ve stínu otce“
V dostupné literatuře bývá také právem zdůrazňována její úloha v rámci rekonstrukčních prací na Pražském hradě. . .
Zbytek textu si raději přečtěte v uvedené knize. Jsou tam dobové fotografie interiérů, ve kterých TGM žil.“
Její biografie začíná na str. 43 a končí na str. 47. Epilogem:
1967-1989 Památka AGM, této významné české humanistky je v komunistickém Československu odsouzena k mlčení a postupnému zapomnění.
1989 17. listopad – „sametová revoluce“ do země přináší i svobodu slova, a tak zamlčované stránky československých dějin 20. století začaly být svobodně traktovány.
1994 14. září byly pozemské pozůstatky Alice G. Masarykové převezeny z Českého národního hřbitova u Chicaga a tam v den úmrtí TGM uloženy vedle jeho pozůstatků, pozůstatků matky Charlotty a bratra Jana.
/Jeho osud je úzce spojen s osudem národa, je dobře,
že v poslední době se k němu publicisté vracejí ve snaze dopídit se pravdy o jeho smrti. /

V městském museu Polná je ojedinělá expozice školní třídy.Kabinet učebních pomůcek, černá kuchyně, byt učitele.
Nevím jak je tomu dneska, ale kdysi jsme ho chápali i jako regionální museum nejenom školní knihy.
Po totáči tam bylo pátráno, po alespoň jednom výtisku čítanky z první republiky, která vyšla naposledy v roce 1946. Myslím, že si někdo ze zaměstnanců vzpomene. Našly jsme a ofotili spoustu exemplářů CK čítanek, ale tu prvorepublikovou, ani po velké snaze nikoli.
Na jedné stránce této čítanky jsou dva symbolické články:
Rud. Pernický: „Dr, Tomáš G. Masaryk“
Aug. Lux. „Po cestách našeho osvobození“
Možnosti nahlédnout do této čítanky,
v nějakém dochovaném exempláři,
třeba prostřednictvím redakce JL, by velice ocenil Zdeněk Gryc
——————————————————-
Na závěr je nutno dodat, že svět je malý a má zajímavé souvislosti:

Masarykův onkologický ústav v Brně je pojem.
Jeho autorem je Profesor Rozehnal.
Šéfem jeho laboratoře byl Profesor Vladimír Morávek.
Na str. 78 knihy, kterou zítra inauguruje paní presidentová stojí:

Anna Morávková-Kacnýřová se stala soukromou vydavatelkou Práce ženy a majitelkou stejnojmenného nakladatelství. 14. srpna 1930 uzavřela v Brně sňatek s RNDr. Vladimírem Morávkem, profesorem přírodovědecké fakulty Masarykovy university. V létech 1938-1948 /všimněte si 1948/ byl Morávek prvním přednostou badatelského oddělení a vedoucím laboratoří brněnského Masarykova onkologického ústavu.

Celoživotní profesionální přátelství Profesora Morávka s Profesorem Rozehnalem a jejich dcerami Ivou a Evou, je ojediněle krásnou ukázkou vztahu dvou generací. Iva je emigrantka v Bernu. Eva jako dcera žalářovaného otce, vyhnaná z Brna, si užila v Jihlavě za totality po roce 1960, své.
Nás, žáky jejího tatínka, to naopak velice obohatilo.

S úctou : Ing. arch. Zdeněk Gryc Jihlava 24. 1. 2016.

—————————–

Dům umění města Brna
Archiv města Brna
Muzeum města Brna
Vážená paní / Vážený pane,
přijmětě srdečné pozvání na setkání u příležitosti křtu publikace
Moderní žena. Osa Praha – Brno / Modern Woman. The Prague – Brno Axis
Dům umění města Brna, 25. ledna 2016 v 17.00 hodin
Večer plný slova, hudby i nečekané návštěvy – Přijde i První dáma?
Klavírní improvizace Jan Šimíček

Jeden komentář k článku “Moderní žena. Osa Praha – Brno / Modern Woman. The Prague – Brno Axis”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    TGM – SOKOL, EMANCIPOVAL ŽENU, staral se o ARCHITEKTURU HRADU.
    Do protižidovské kampaně, zvané hilsneriáda, se vložil jako zastánce práva a odpůrce národní hysterie T. G. Masaryk. Pozdější tatíček národa a milovaný prezident se tak stal na určitý čas doslova národním nepřítelem.
    ——————————————————-
    Zážitkem dnešního večera bude film:
    Zločin v Polné (1/2)
    31. 1. 2016, 20:00 – ČT 1

    TGM – SOKOL

    Pokud byl někdo Sokolem, nebo Skautem je tím“postižený“ na celý život.
    Dost s lítostí sleduji finanční potíže Sokola, třeba v Třešti, jak o nich psaly JL.
    Výchova dětí v těchto organizacích je založena na dobrovolné práci cvičitele.
    Není nákladná a je prováděna bez v sociálně chápaném kolektivu a prostředí.
    Když Sokol, tak Sokol – ka…

    Dost jsem koukal na paní Mudr. Alenu Chejnovskou, která si stěží dojde na nákup, jak statečně v mizerném počasí a dešti zpívala při odhalování „Klíčů“.
    Dost jsem koukal na paní Mudr. Ivu Morávkovou, jak si v při vernisáž knihy, jejíž autorské tisky již v CH má, koukala vypůjčit na další. Říkala, že „holky“ v Sokole v Bernu projevily o publikaci zájem, takže jim pár kousků slíbila.
    Dost jsem koukal, na zajímavé setkání vnučky národního umělce Profesora Krohy s dceru vězně, Profesora Rozehnala.
    Přítomen byl také architekt Josef Němec, autor asanačního plánu Jihlavy.
    Je ve svých 88 je nejenom fysicky v pohodě, ale vše si pamatuje, včetně lávky na propojení Březinek historickým s centrem a jmen tehdejších projektantů i schvalovatelů na Ministerstvu kultury.

    V meritu knihy nacházejícím se mezi oběma „Moderními ženami“ je architekt Jan Valerián Vaněk 1891- 1962. Pocházel z Třebíče, kde postavil velkou továrnu na nábytek. Celý nábytkářský koncern UP závody je jeho dílo. Byl zde vyráběn kvalitní sektorový nábytek určený pro sociální bydlení. Stovka skříněk, kterými je vybaveno učiliště v Třešti pochází z továrny v Rousínově.

    Kniha, Moderní žena. Osa Praha – Brno / Modern Woman. The Prague – Brno Axis
    má pěkný design, zajímavé fotografie, interiérů i té na str. 48 Alice, TGM, Čapek.
    Stojí 250 Kč a neměla by chybět v žádné větší knihovně.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.