Blog Jihlavských listů

Archív: Červenec 2015

Povolení na sochu

Petr Klukan | Úterý, 28. 7. 2015 v 14:18

Řada umělců se už nemohla dívat na to, jak v krajině vyrůstají různé sochy doslova jako houby po dešti, a napsali městu Bystřice nad Pernštejnem otevřený dopis. Konkrétně měli na mysli další sochu výtvarníka Olšiaka. Za jeho díly se sice vypravují celé zájezdy, o umělecké kvalitě soch ale mnozí pochybují. Olšiakovy sochy v krajině působí jako svěží atrakce, všeho moc ale škodí.

Stejně jako se musí žádat o povolení na větrnou elektrárnu, mělo by se žádat o povolení na umístění sochy v krajině. Co když ale sochu umělec umístí na soukromé louce? Pokud je louka volně přístupná všem, měly by se k ní opět vyjadřovat odborníci.

I tak se může stát, že odborníci požehnají sochu, která krajinu nebo prostor naruší, zkazí, zohyzdí, zneuctí či zneváží. A někdy i samu sebe, jako v případě malého T. G. M. v parku před jihlavským gymnáziem. Dobrý úmysl mnohdy nestačí.

Nyní se diskutuje o soše Klíče, vztahující se k Listopadu 89. Spolek lidí ji „vymyslel“, shání na ni peníze a místo, kam s ní… Město se uvolilo pomoci s výběrem prostoru, kde bude stát. Snad bude obezřetné a nebudou mu pak chodit otevřené dopisy umělců…

23. SVĚTOVÉ JAMBOREE (JAPONSKO 2015) ZAČÍNÁ DNES

Zdeněk Gryc | v 8:11

23rd World Scout Jamboree … 28. července – 8. srpna 2015
První světové skautské jamboree se uskutečnilo v roce 1920 ve Velké Británii. Od té doby se každé čtyři roky potkávají tisíce skautek a skautů, aby vždy na jiném místě zažili dva týdny plné aktivit a dobrodružství. Hlavním smyslem jamboree je poznávání lidí různých národností, kultur, jazyků a náboženství. Pro skauty je to příležitost, jak poznat spoustu nových přátel, zdokonalit se v angličtině či jiném jazyce a poznat skauting z globálního hlediska.
Zároveň skauti ukazují celému světu naplnění základních myšlenek skautingu – přátelství bez rozdílu pohlaví, národnosti, jazyka nebo vyznání. Na světovém jamboree se skauti nejenom seznamují a hrají hry, ale také se hravou formou vzdělávají ve věcech globálních problémů (odpad, diskriminace, lidská práva) a zároveň prezentují svou zemi. Setkání je určené mladým lidem ve věku 14–17 let.
Skauting nemá malé ambice – mění totiž svět. Celosvětové skautské motto „Creating a Better World“ nejsou jen náhodná slova za sebou. Skauting mění svět skrze děti, které pomáhá vychovávat a učí je samostatnosti. U toho, kdo někdy skautským hnutím prošel, je tato „stopa“ znát.

Většina Odbojářů proti nacismu a komunismu byli Skauti a Sokolové. Měla by jim být i v současnosti věnována pozornost nejen ve sdělovacích prostředcích. TGM byl Sokol, Václav Havel Skaut.
Naši politici by si měli uvědomit co cvičitelé a vedoucí dělají prakticky zdarma pro výchovu mladé generace a podpořit je i finančně.
Je chybou žurnalistiky, že jejich činnost na rozdíl od fotbalu a hokeje není atraktivní , mnohdy však skandální a „sázky-chtivá“.
Zdeněk Gryc

Hazardéra a zbabělce Assange na festivalu nechci

Jaromír Kalina | Pondělí, 27. 7. 2015 v 15:49

Nesouhlasím s tím, aby videohostem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů (MFDF) v Jihlavě byl šéf WikiLeaks Julian Assange. I proto, že festival pravidelně dotuje město Jihlava a Kraj Vysočina.

Asange je totiž obviněný ze znásilnění a zveřejněním ukradených tajných materiálů ohrozil životy řady vojáků i civilistů. Jeho svoboda bez odpovědnosti je anarchií, která škodí. A pozváním na festival pořadatelé bohužel jeho jednání ospravedlňují.

Filmový festival vnímám jako propagaci dobrého jména města Jihlavy, a právě proto jeho řediteli Marku Hovorkovi navrhuji, aby „hostování“ Assange ještě zvážil.

Assange na WikiLeaks nechal zveřejnit tisíce vojenských a diplomatických dokumentů. Tyto dokumenty ukradl vojín Bradley Manning, který je v USA souzen za to, že úmyslně poškodil bezpečnost země a ohrozil životy lidí.

Ředitel festivalu dokumentů Marek Hovorka Assange označil za „disidenta digitální doby“. Jenže disident je většinou ten, kdo bojuje proti nějaké totalitě, což u Assange neplatí. Assange „bojuje“ proti demokratickým zemím. Já sám nemusím souhlasit se všemi vojenskými akcemi USA, ale pořád je to demokratická země, která pomohla Evropě vyhrát II. světovou válku a i dnes nám může pomoci v celosvětových bezpečnostních hrozbách.

Myslím si, že Assangeovo zveřejnění tajných vojenských materiálů by netolerovala žádná armáda, a už vůbec ne ta ruská, ke které má tolik sympatií. Vždyť v prokremelské televizi RT dělal talk-show s vůdcem teroristické organizace Hizballáh.

Obamův viceprezident Biden přirovnal Assangea k „high-tech“ teroristovi. Assange byl zatčen kvůli podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“, týkajícího se dvou žen ve Švédsku. Když britské soudy rozhodly o jeho vydání do Švédska, porušil Assange podmínky propuštění na kauci a ukryl se na ekvádorské ambasádě.

Na WikiLeaks poskytl veřejnosti k posouzení tisíce tajných dokumentů, ale sám k soudu odmítá jít. Pokud by soud Assange osvobodil, pak by mi určitě jeho pozvání na festival nevadilo. Takto se ale nemůžu zbavit dojmu, že je to zbabělec.

Zdravý rozum – ALEGORIE

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Úterý, 14. 7. 2015 v 8:20

Hodně se teď omílá vydání – nevydání majetku  „ hodného“  města  „zlým“ svazkem (SVAK – Svazek vodovodů a kanalizací Jihlavska) . Právníci na obou stranách řinčí zbraněmi, politici se předhánějí v plamenných prohlášeních, zastupitelstvo se diví….

… a týdny, měsíce a roky ubíhají a pořád nic…

A přitom se to zdá byt docela jednoduché, třebas jako v této alegorii :

ZDRAVÝ ROZUM

(veškerá podobnost s děním v Jihlavě je ale samozřejmě  čistě náhodná..)
  Představme si bohatého a silného sedláka, který má syna, a má také mimo jiné i četu ozbrojených pacholků. Sedlák říká že chce předat synovi část hospodaření. Ale dělá při tom divné kroky. Má třeba velký a výkonný traktor, který půjčí slabému a neduživému sousedovi, navíc s né příliš dobrými vlastnostmi  a který nemá ty pochopy, co bohatý sedlák.  Uzavře na to řádnou smlouvu, kde je naštěstí přesně napsáno kdy a za jakých podmínek musí dojít k vrácení traktoru. Slabý sedlák se ale brání traktor vrátit zuby nehty. Silný sedlák sice říká že chce traktor pro svého syna, ale ve skutečnosti jedná s jiným sedlákem z jiného kraje, že mu hospodaření přenechá. Traktor stojí na veřejném prostranství,  bohatý sedlák  si ho nevezme, přestože ho má před očima a má v kapse ty smlouvy…. a pochopy má schované ve stodole. A oba sedláci namísto toho, aby se dohodli podle selského rozumu, tak raději budou platit  z peněz svých rodin vzdělané rychtáře a písaře, kteří jim „radí“ jak toho druhého překabátit. Pročpak to asi ti sedláci dělají a nepoužijí selský rozum ?

A PRO SNADNĚJŠÍ POCHOPENÍ I TĚMI, KTEŘÍ SE V TÉTO SLOŽITÉ PROBLEMATICE PŘÍLIŠ NEORIENTUJÍ:

Představme si,  bohatého a silného sedláka (…. to by třeba mohlo být město), který má syna (…. to by třeba mohla být městská společnost co se stará o vodohospodářskou infrastrukturu), a má také mimo jiné i četu ozbrojených pacholků (…. to by třeba mohla být městská policie). Sedlák říká, že chce předat synovi část hospodaření (…. to by třeba mohly být výnosy z vodohospodářské infrastruktury). Ale dělá při tom divné kroky. Má třeba velký a výkonný traktor (…. to by třeba mohla být vodohospodářská infrastruktura), který půjčil už dříve slabému a neduživému sousedovi, navíc s né příliš dobrými vlastnostmi (…. to by třeba mohly být ten  Svazek) a který nemá ty pochopy, co má bohatý sedlák. Uzavře na to  řádnou smlouvu (…. to by třeba mohly být smlouvy u vložení majetku do Svazku), kde je naštěstí přesně napsáno kdy a za jakých podmínek musí dojít k vrácení traktoru. Slabý sedlák se ale brání traktor vrátit zuby nehty. Silný sedlák sice naoko říká že chce traktor pro svého syna, ale ve skutečnosti jedná s jiným sedlákem z jiného kraje (…. to by třeba mohla být společnost sídlící v městě zrádce Smila ), že mu hospodaření přenechá. Traktor stojí na veřejném prostranství,  bohatý sedlák  si ho nevezme, přestože ho má před očima a má v kapse ty smlouvy…. a pochopy má schované ve stodole  (…. to by třeba mohl být barák městské policie). A oba sedláci namísto toho, aby se dohodli podle selského rozumu, tak raději budou platit  z peněz svých rodin (… to by třeba mohli být občané města a obcí sdružených ve Svazku) vzdělané rychtáře a písaře (…. to by třeba mohly být právnické firmy,které je zastupují ), kteří jim „radí“ jak toho druhého překabátit. Pročpak to asi ti sedláci dělají a nepoužijí selský rozum ?

Co chybí sexuální výchově?

Ján Lauko | Pondělí, 13. 7. 2015 v 18:50

Co podstatného chybí současné koncepci sexuální výchovy? Proč tak pobuřuje určité skupiny obyvatelstva? A nejen u nás, ale i na západě? Proč i na tak pokrokovém západě projevují někteří rodiče ostrý nesouhlas a svým odmítáním účasti dětí na vyučování se nejednou dobrovolně vystavují státní perzekuci? Ve vyhrocené podobě dokonce až vězení?

Už jen při zběžném pohledu na pár obrázků, nacházejících se v učebnicích sexuální výchovy třeba v norských, nebo německých školách začínáme odpověď tušit.

Odpor se zvedá proto, že lidé, kteří nejsou dosud zcela otupělí morálním úpadkem společnosti jasně vnímají, že v dětech jsou prostřednictvím současného pojetí sexuální výchovy cíleně prolamované a destruované všechny hranice zdravého studu. Že je v nich prostřednictvím vulgárně exaktní racionality potlačován stud, který v souvislosti s těmi nejintimnějšími věcmi přirozeným způsobem pociťuje každá normální lidská bytost.

Všechny sexuální aktivity, ba dokonce i ty méně standardní mají být považovány za zcela normální a rovnocenné. Moderní a vzdělaný člověk má o nich vědět a nemá mu dělat žádný problém otevřeně o nich hovořit tak, jak se mluví o těch nejpřirozenějších lidských potřebách, jako je jídlo, odpočinek, zájmy a podobně.

Jistěže je třeba, aby byl mladý a dospívající člověk informován i v této oblasti, avšak rozhodující roli zde má sehrát správná míra mezi potřebou informovat a zdravým přirozeným studem, který pociťuje každý normální člověk, když se začne mluvit o intimních věcech. Mezi těmito dvěma polohami, a zvláště ve vztahu k dětem a dospívajícím, musí existovat citlivá rovnováha. Rovnováha mezi respektováním přirozeného studu a nutností informovat.

No a právě v nerovnováze těchto dvou aspektů spočívá velká část celého problému, protože onou potřebou informovat je v mladých lidech vulgárně racionalistickým způsobem doslova převálcované jejich přirozené pociťování studu. Je potřené jako něco prožitého a v dnešní moderní době už zastaralého.

Nicméně právě toto je jedním z největších zločinů, který je v současnosti páchán na dětech a mladých lidech. Je to zločin, spočívající v destrukci studu, který naopak má být respektován, kultivován a podporován, jako jedna ze základních složek harmonicky rozvinuté a morálně pevně stojící osobnosti.

Žel, současné vnímání studu je typickým odrazem hodnotového systému dnešní konzumní společnosti ateistického a materialistického charakteru. Vrcholným ideálem tohoto systému je totiž užívání si. Vše životní úsilí takovýmto způsobem smýšlejících a jednajících lidí se upíná především k získávání finančních prostředků, jejichž dostatkem si může člověk zajistit tu nejširší škálu možností, jak si co nejlépe a po všech stránkách užít svého života.

Za účelem užívání si získává většina lidí nutné finanční prostředky svou prací, ale dá se k ním samozřejmě dojít i jinak, pokud je člověk „chytrý“. Existuje totiž stále se rozrůstající skupina lidí, kterým nic neříkají žádné etické, či morální kritéria. Vždyť z hlediska hodnot dnešní společnosti je důležitá především výška konta a tedy solventnost. To, jakými prostředky člověk tohoto cíle dosáhl je důležité již méně, nebo je to docela nepodstatné.

A aby člověk mohl být zcela neomezeným ve svém základním právu užívání si všech radostí života, je snahou konzumní společnosti odstranit v tomto směru všechny omezující překážky. No a v souvislosti s naší konkrétní problematikou lidské sexuality je to pociťování studu, který začal být považován za něco svazujícího, překážejícího a nemoderního.

O tom, že je to právě takto a ne jinak svědčí například oblast rovnosti manželských svazků homosexuálních partnerů, nebo dokonce možnost svobodné volby příslušnosti k určitému pohlaví. Není tedy vůbec rozhodující, jakého pohlaví člověk je, ale jak se on sám cítí. Jednoduše řečeno, cílem materialistické společnosti je odstraňování všech bariér a omezení, které by člověku mohly potencionálně překážet v jeho užívání si.

Co je však onen stud, který tak velmi vadí sociálním inženýrům dnešní doby?

Je to něco, co máme v sobě v souvislosti s sexualitu hluboce zakořeněné. Je to něco, co člověka vůbec dělá člověkem a co nás odlišuje od zvířat. Zvíře totiž stud nepociťuje, ale člověk ano.

Proč?

Protože stud je projevem vyšší, lidské podstaty! Protože je to něco, co pochází z nejhlubšího, duchovního jádra naší osobnosti, které přesahuje tuto hmotu a toto naše fyzické tělo. A ono nejhlubší duchovní jádro člověka, pocházející a přicházející z duchovních oblastí bytí se právě prostřednictvím studu odmítá ztotožnit s fyzickým tělem, pocházejícím z evolučního vývoje a proto v sobě nesoucím určité zvířecí pudy, mezi které patří i pohlavní pud a s ním související sexualita.

Úkolem studu je zušlechtit pud a posunout ho na kvalitativně mnohem vyšší úroveň. Vůbec to neznamená celibát, ale mnohem ušlechtilejší přístup k vlastní sexualitě. Znamená to posun ke skutečné lidské výšce a plnohodnotnosti. Stud má člověku sloužit jako určitý barometr, jasně mu vymezující hranice jeho lidské důstojnosti. Je to však samozřejmě možné pouze tehdy, když člověk dbá na svůj stud jako na určité základní vodítko. Pokud na něj nedbá, staví se proti své nejvyšší a nejvnitřnější duchovní podstatě a klesá na úroveň zvířete, protože se ztotožňuje se zvířecími pudy svého fyzického těla a tyto považuje za rozhodující a určující.

Současné pojetí sexuální výchovy s jejími racionalistickými výklady, bez poznání a pochopení velké ceny nezbytného protipólu, spočívajícím v zdravém stude, který je schopen udržet naše sexuální chování na výši hodné člověka, takové pojetí sexuální výchovy je škodlivým způsobem jednostranné a ve skutečnosti jde o otevřenou bránu k něčemu zvířecímu.

A právě disharmonie mezi čistě technickým objasňováním sexuality a úplným potlačením studu představuje nezdravou a škodlivou jednostrannost, která vadí ještě zdravě cítícím lidem a rodičům. Rodičům, kteří se nenechali převálcovat konzumními hodnotami společnosti a kterým záleží na přirozeném vývoji jejich dětí, respektujícím jejich osobní pociťování studu.

Sexuální výchova, omezena převážně na technické poučení, v níž absentuje poznání účelu zdravého studu, dávajícího morálně etický rozměr lidské sexualitě, taková sexuální výchova je zločinem na mladé generaci. Je terorem konzumu, ateismu a materialismu, namířeným proti skutečné, nejhlubší a nejvnitřnější duchovní podstatě člověka, projevující se zdravým studem.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s J.L.




© 2008 Parola s.r.o.