Blog Jihlavských listů

Archív: Červen 2015

Cenzura v podání jihlavských lidovců

Kryštof Kothbauer | Pondělí, 29. 6. 2015 v 23:16

Možná jste již zaznamenali silná vyjádření Jaromíra Kaliny vůči plánovanému videohovoru a diskusi se zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem v rámci letošního Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava. V názoru na tuto osobu se budeme s panem náměstkem Kalinou pravděpodobně jen málo rozcházet. Podle mého názoru jeho činnost nepřinesla slibovaná převratná odhalení, ale pouze vystavila obrovské množství lidí smrtelnému riziku. A byli to zrovna ti, kteří již tak za naše bezpečí své životy nasazovali. Za to by měl podle mého názoru čelit obžalobě z vlastizrady. Sexuální delikty, kvůli kterým se aktuálně skrývá před spravedlností, ponechám stranou.

Přes všechny tyto skutečnosti si však můžeme jen těžko představit, že debata skrze telemost na nadcházejícím Festivalu dokumentárních filmů, znamená schvalování jeho činů. Festival a jeho půdu vnímám jako prostor pro otevřenou diskusi. Často (dokonce spíše převážně) také s politickými postoji vyjadřovanými v promítaných filmech nesouhlasím. Nikdy by mě ale nenapadlo usilovat o cenzuru jeho obsahu. Vystoupení takto známého jména je naopak velkou reklamou pro festival a celou Jihlavu. Nehledě na to, o jak kontroverzní osobu se jedná.

Nezbývá než doufat, že ze strany pana náměstka Kaliny nemělo jít o výhružku směrem k pořadatelům festivalu, aby jména Juliana Assange z programu stáhli, nebo by mohlo vedení města Jihlavy zrušit přislíbenou dotaci. Byla to totiž tvůrčí autonomie organizátorů a jejich skvělá práce, která z Jihlavy vytvořila výrazný bod na evropské filmové mapě.

Panu Kalinovi bych tedy doporučil, místo propadání jím kritizované zbabělosti a snaze o cenzuru, aby se sám zúčastnil dané diskuse a svůj odmítavý názor na činy Juliana Assange vyjádřil osobně přímo na místě, stejně, jako se na to chystám já. Potírání jiných názorů jsme si za minulých režimů užili dost, zvláště katolíci by o tom měli vědět své!

Černé díry

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Středa, 24. 6. 2015 v 11:46

Je na čase zahájit seriózní diskusi o smyslu, poslání, hospodaření a budoucnosti městských společností. Všech, bez rozdílu. Diskusi věcnou, korektní, odpolitizovanou a vedenou s chladnou hlavou ve prospěch občanů města.

Městské společnosti, 100 % vlastněné městem a původně historicky založené pro zajišťování určitých činností a služeb ve prospěch občanů města, měly v době svého založení smysl. Především z důvodu překotného vývoje nových ekonomických poměrů a potřeby stabilizace a ukotvení provádění těch kterých činností a služeb v začátcích fungování. Jedná se o v těchto dobách založené  SMJ, SML, Prádelny, HC Dukla, Dopravní podnik.

Z důvody snahy o změnu v zajišťování činnosti ve vodohospodářské infrastruktuře přibyly nejnověji ještě Jihlavské vodovody a kanalizace.

Dobrá byla i myšlenka obsazení statutárních orgánu na základě výsledků voleb – jednalo se přece o vyjádření vůle voličů, občanů tohoto města. Ovšem nutně nastalo to, co by nemělo a postupně více či méně graduje – střet politiky a ekonomiky.

Členové statutárních orgánů společností velmi často zapomínají, že politika by měla končit s jejich zvolením do tohoto orgánu a dál už by se měli chovat podle obchodního zákoníku (dříve) nebo dnes podle zákona o korporacích. Ovšem lze to vůbec?

Vždyť tito členové se v první řadě zodpovídají svým stranám, za které byli zvolení a teprve až prostřednictvím nich svým voličům. A to většinou totéž rozhodně není…. Bližší košile než kabát, přece. První obrovský problém.

Dále je tu ta skutečnost, že tyto obchodní společnosti se postupně staly velmi těžko kontrolovatelné, přestože z praktického hlediska není žádný rozdíl mezi jejími zaměstnanci a úředníky magistrátu. Obojí platí daňový poplatník, občan našeho města.

Ovšem jestliže dnes můžete magistrát kdykoliv písemně požádat třebas o kopii faktury, když se vám zdají například právnické služby, které zadává, předražené (a musíte se k těmto informacím podle zákona o svobodném přístupu k informacím dostat), tak zkuste o něco podobného požádat u obchodní společnosti města! Nedozvíte se vůbec, ale vůbec  nic…. Obchodní tajemství, odkazování od čerta k ďáblu, zatemňování a mlžení.

Navíc – v Jihlavě jde všechno hrozně pomalu – v jiných městech už se dávno moci ujímají přímo občané a zde poslední volby přinesly pouze malou kosmetickou změnu (chvála aspoň za ni).

Což ale v konečném důsledku znamená, že praktickou moc v obchodních společnostech mají stále tytéž strany, mnohdy i titíž lidé, kteří samozřejmě nepotřebují žádnou změnu, žádné zprůhlednění hospodaření, žádnou kontrolu nad sebou samými. A samozřejmě všem zúčastněným velice vyhovuje, že nehospodaří z vlastního, jako v normální obchodní společnosti, ale z erárního, tedy všech občanů.

No a konkrétně se toto může  projevit třeba u vyvádění městského majetku. Velice názorně, i když bez dotažení, vysvětlení a zobecnění pro ty, kteří tak hluboko problematiku neznají, na to poukázala na posledním zastupitelstvu jedna z fundovaných opozičních zastupitelek. Jednalo se o vložení hájenek do základního jmění společnosti SML, velice kontroverzní téma, a ona svými nepříjemně cílenými dotazy velice uváděla do rozpaků předsedajícího. Musel totiž vysvětlovat, že ano, má pravdu, poté co se majetek převede do společnosti, tak už o jeho případném prodeji nebude rozhodovat zastupitelstvo, jako nyní, ale valná hromada, tedy rada, což je podstatně užší skupina vyvolených, většinou se společností nějak svázána….Možná proto se i podařilo tento „obchod“  těsně neschválit ale nepochybuji, že na podzim to je na stole opět , už s lepší politickou předběžnou přípravou, tedy „prolobováním“…

Proto je na čase začít tento stav měnit. Jedná se opravdu o velké peníze, které se dají využít lépe. Zamyslet se nad kvalitou a efektivitou činností, aparátem nadstavby, personálním obsazením, odpolitizováním, hledáním jiných, hospodárnějších a  hlavně průhlednějších cest zacházení s penězi nás, občanů Jihlavy.

Běženci

Petr Klukan | Úterý, 23. 6. 2015 v 8:15

Z uprchlíků máme strach. Dlouholetá uzavřenost socialistických států v lidech nevychovala toleranci ke všemu cizímu. Přesto je náš strach oprávněný. Válka, to již nejsou dvě linie znepřátelených vojsk – to jsou teroristické útoky, sebevražední atentátníci jdoucí mezi civilisty, do obchodu…

Jak poznáme, kdo utíká před válkou, kdo z ekonomických důvodů, kdo z důvodů rozšíření své radikální víry. V médiích popisované násilnosti běženců, kteří nemají co ztratit, jsou odstrašující.

Co s tím? Evropská unie se musí naučit bránit přílivu statisíců lidí z jiných kontinentů. Zatím to nechává na svých členských státech na jihu. Jakoby to byl jen jejich problém. Unie, krásná myšlenka, ale neuvěřitelný moloch, reaguje pomalu jako vyhýbající se Titanic ledové kře. Statisíce uprchlíků nevstřebá bez negativních následků ani bohatá Evropa. Tvrdá opatření mohou působit antihumánně, ale pomocná ruka může zůstat pomocnou rukou jen tehdy, pokud zůstane celá.

Nás může alibisticky uklidňovat jen to, že bývalé socialistické státy nejsou cílem uprchlíků. Že bychom za to ještě komunistům poděkovali?

Město odsouhlasí ghetto v Pístově?

Kryštof Kothbauer | Pondělí, 15. 6. 2015 v 10:29

Už jste zaznamenali, že se prodává areál pístovských kasáren? A víte, že pan Žižka, který jej chce koupit, tvrdí, že zde bude provozovat daňové poradenství? Kdo ví, jak zchátralý areál na okraji lesů vypadá, tuší, že je to hloupost. Kdyby člověk neslyšel od zástupců rady města, že opravdu věří tomu, že zde vznikne „světové centrum daňových poradců“ (zaznělo na jednání Komise pro územní plánování), bral by to jako žert.

Od vedení města jsme mohli zaznamenat námitky, že magistrát nemůže diktovat podmínky využití nemovitosti. To není tak úplně pravda a nabízí se pro to řada opatření jako je regulační plán, územní studie či plánovací smlouva s investorem. Bohužel, ani za dvacet let nebyly naše politické reprezentace schopny přijít s jakoukoli smysluplnou ideou využití tohoto prostoru. Na pozemky o velikosti stovek metrů čtverečních vytváříme houfně strategické koncepce a plány. Co s pístovským areálem o desítkách tisíc metrů čtverečních vůbec netušíme. Měli bychom mít jasno v tom, jak daný areál začlenit do procesu rozvoje města, a to zvláště za situace, kdy nám chybí plochy pro podnikání a lehkou výrobu.

Co investorovi v dané lokalitě umožňuje územní plán? Téměř vše! Kromě bydlení a těžkého průmyslu zde může vyrůst kde co. Pod pojmem občanské vybavenosti se tak může schovat jak lehká výroba, ale také sociální služby či sociální bydlení. Ve skutečnosti je to právě sociální bydlení, které zde jde, jako téměř jediná činnost, provozovat bez větších investic. Zkrátka se ubikace vojáků lehce upraví a je možné nastěhovat nájemníky z celé republiky (na útraty státu samozřejmě).

Další příklady využití je možné hledat v zahraničí. V Itálii momentálně rostou soukromé ubytovny pro migranty jako houby po dešti. Stát nemá dostatečné kapacity, a tak štědře platí soukromníkům za jejich umístění. Můžeme se spolehnout, že se něco podobného nestane i v Pístově, pokud budeme díky unijním kvótám přijímat o tisíc procent více azylantů než dnes?

Areál pístovských kasáren je potenciálně velkou příležitostí pro rozvoj města. Ruku v ruce s touto velkou příležitostí však přichází i obrovské riziko. Zda jde v tomto případě o nekalý záměr, spekulativní nákup bez reálného plánu či geniální podnikatelský záměr, který je třeba tajit, nevíme. Nemáme z čeho usuzovat. Zbývá tak apelovat na všechny zastupitele, kterým leží na srdci osud našeho města, a kteří budou o prodeji zítra rozhodovat, aby v žádném případě pro něco takového ruku nezvedli. Jinak si zaděláváme na obří problém, který může trvat celá desetiletí.

láskyplný pohled taky – „ČTENÁŘ“ e

Zdeněk Gryc | Úterý, 9. 6. 2015 v 17:49

Senioři dnešní doby
Nevím, proč mladá generace narozená v demokracii neustále nadává a stěžuje si na generaci starší. Senioři jsou součástí naší společnosti, to nezměníme a nepochybuji o tom, že velká část seniorů je díky vysokým cenám a nízkým důchodům velmi vzdálená průměrným příjmům, nevidím tedy argument, že senior tráví svůj čas jenom nakupováním za pádný. Vedle těchto skupin ,, klasických“ seniorů se nám v posledních letech rozrostla skupina relativně mladých seniorů, kteří se čím dál více vymykají tradičnímu pojetí seniora jako roztomilé stařenky nebo stařečka, kteří žijí ve svém světě vzpomínek.

Autor: Aleš Urban, student SVOŠS Jihlava

Poslední příspěvek „ČTENÁŘE“ k meritu  uvedeného  článku:
„Lze jen souhlasit.
Osamělost musí být velice skličující a není divu, snaží-li se někdo, většinou je to z takových příspěvků přímo cítit, upoutat pozornost. A jak správně píšete, i ten zoufalec musí počítat s tím, že dostane za vyučenou. A ne začít okamžitě vyskakovat jako čertík z krabičky, případně Balkánská řeznice Madléna, když před ní někdo pronese něco o ukradeném Kosovu, ječet na blogu něco o fašistech, otravovat lidi svou zneuznaností a 70 let starými vykopávkami. Vím, že staří lidé jsou ješitní, nedůtkliví a svou pravdu považují za jedinou, klanějí se modlám bez ohledu na to, že se jednalo o lidi naprosto bezcharakterní (viz ostuda národa známá jako Venca Lahev). Je skutečně třeba brát na takové staříky ohled, jenže každá tolerance má své meze. Hezký den.“
čtenář | 2015-06-04 12:10:49 | Reagovat




© 2008 Parola s.r.o.