Blog Jihlavských listů

Klaus Mike Hübner
75- Učitel na státním gymnáziu v Jihlavě, člen ZO Strana zelených v Jihlavě.

„Optimalizace“ středních škol na Vysočině

Klaus Mike Hübner | Pátek, 3. 5. 2013 v 13:03

V posledním vydání měsíčníku Noviny Kraje Vysočina nám krajští úředníci a radní pro oblast školství, paní Ing. Jana Fialová (ČSSD), konečně naznačili, jak si představují „modernizaci“ středního školství na Vysočině. Text je plný eufemismů a pochybných údajů.

Podle slov paní Fialové budou mít ředitelé více finančních prostředků na zvýšení platů učitelů nebo na vybavení. Školy přitom už výborně vybavené nejnovější technikou jsou.  Výrobci a dodavatelé si z toho udělali v minulých letech velký byznys.

Dále tvrdí, že „výuku budou zajišťovat kvalitní, zkušení a dobře finančně ohodnocení pedagogové, kteří připraví žáky na maturitu a další uplatnění“. Kde, paní Fialová, berete odvahu k takovému tvrzení? Vzdělávání na pedagogických fakultách je neustále kritizováno a touha absolventů SŠ stát se pedagogem setrvale klesá. Kvalitní absolventi pedagogického studia stále více hledají uplatnění mimo obor, kde jsou pracovní podmínky i finanční ohodnocení nesrovnatelně lepší.

Koncepce tzv. „optimalizace“ je pouze ekonomicky motivovaná, skutečných příčin krize vzdělávání se nedotýká. Pravda je, že v budoucích 4 letech se bude ucházet o studium na SŠ přibližně o 3 000 žáků méně než v letech 2010–2013. Sledujeme-li demografický vývoj, který Kraj sám uvedl ve svém „Konceptu řešení dopadů demografického vývoje“, zjišťujeme, že již v období 2021–2025 se trend zase obrátí a uchazečů bude opět o 3 000 více. Nepovede to ke stejným problémům, jaké jsou teď s nedostatkem míst v mateřských školkách?

Podle údajů z citovaného textu by se podle plánu dalo ušetřit cca. 28 milionů korun, to ovšem za podmínek prodeje a tím nenahraditelné ztráty uvolněných budov (15 mil.) a dále díky úsporám „osobních nákladů při efektivním využívání pedagogického sboru“ (7,6 mil.). Jak přesně mají tyto úspory vypadat, o tom se veřejně mluvit asi nebude, že ne?

Nezapomeňme, prosím, že rozpočet kraje na rok 2012 počítal s výdaji na školství, mládež a sport ve výši 4,5 miliard. Dovolte mi proto otázku: Může úspora 0,6 % těchto výdajů ospravedlnit takovéto kroky?

Hlavní problém ale vidím v něčem jiném.

Na besedě „Desatero problémů Vysočiny“ (14. 11. 2012) zformulovali členové kulatého stolu k tématu školství jeden z nejdůležitějších cílů takto: „Standardizovaně sledovat výsledky vzdělávání na širším rozsahu znalostí, dovedností a kompetencí“. Je očividné, že rada se tomuto tématu věnovat nehodlá nebo nedokáže. „Optimalizací“ se každopádně prudký pokles úrovně absolventů ZŠ a SŠ nezastaví.

Je smutným konstatováním, že závěr kulatého stolu již dnes nepředstavuje žádnou relevantní hodnotu, naopak se zdá, že celá akce měla jenom předstírat zájem krajské rady o názory odborníků. Paní Ing. Fialová nereagovala ani na můj osobní dopis, ve kterém jsem ji prosil o upřesnění dalších kroků, např. pokračování setkávání u kulatého stolu. S žádnou odezvou z její strany se nesetkala ani moje reakce na rozhovor s ní, který byl zveřejněný v Jihlavských listech dne 11. ledna 2013.  Mám pocit, že panuje strach z konfrontace s občany a že se v kraji raději rozhoduje od pracovního stolu v úřednické kanceláři.

Vyzývám radu kraje, aby se věnovala skutečným vzdělávacím problémům našeho kraje přednostně.

Nedefinujte své snahy jenom podle ekonomických kriterií. To se dělá již příliš dlouho v politice na celostátní úrovni.

Klaus Mike Hübner

učitel Gymnázia Jihlava, člen rady Strany zelených na Vysočině

29 komentářů k článku “„Optimalizace“ středních škol na Vysočině”

  1. Marie II říká:

    Milý pane, je hezké jak kritizujete paní Ing. Fialovou (Čssd) za „modernizaci“ školství v kraji. Mám stále v živé paměti besedu s představiteli kraje před asi sedmi lety o slučování škol v Telči. Důvod byl tehdy hlavně ekonomický. Od zástupců z ODS jsme slyšeli stejné argumenty, kvůli kterým vy dnes vyzýváte kraj. Je to ironie, v Telči to od té doby jde se středním vzděláváním z kopce, ekonomická škola úplně zmizela, na Mas. universitě mělo studovat spousty studentů, není zde ani jeden, učňovská škola byla zrušena hned po r. 90 a tak mi řekněte – je to opravdu tak jak to vidíte vy? Kde jsou žáci a studenti, to je otázka na které to stojí. Prostě se nenarodili.
    Tak jak ubývá pracovních míst jinde, tak ubývá i ve školství. Můžete mít vybavení a technologii jakou chcete když k ní nejsou studenti a to je prostě fakt.
    Může vládnout kdo chce, třeba i Zelení, ale zvýšení porodnosti asi sami nezvládnou.

  2. Klaus Mike Hübner říká:

    Paní Marie: O tom, jak to vidím, jsem dosud nic nepsal. Psal jsem jenom o tom, že vidím hlavní problémy našeho školství v něčím jiném než v tom, že 40- až 50-letý mají příliš málo dětí.
    Pro školství prozatím krajská rada nedělala absolutně nic. Naopak existuje řada nesmyslných a drahých opatření. Na stálý pokles výkonnosti naších absolventů ZŠ a SŠ každopádně nereaguje, veřejná debata o tom neexistuje. Zkratka se na kraje vůbec nedělá politiku školství, ale pouhé správcování školské logistiky a školského personálu, což považuji za ubohé.
    Pan prezident zatím pro svou dceru našel jen soukromé školy, syn bývalého prezidenta řídí svůj vlastní soukromý gymnázium. Pokud se státní (a tím bezplatný) školství rychle neožije, tak za chvilku bude kvalitní školství jen soukromý a – drahý. S porodnosti tohle všechno nemá absolutně nic společného!

  3. Marie II říká:

    Zdravím Vás, možná Vás bude k tomuto tématu zajímat článek, který shodou okolností dnes vyšel na IDnes. Píše ho p. učitel Nožička. /nozicka.blog.IDNES.cz – Kam dospělo naše školství za posledních 20 let./ Je to nepolitický názor učitele, diskuse vcelku zajímavá a myslím, že takhle to nyní ve školství všeobecně funguje. Nepíšu Vám jako kritik Vašeho názoru, jen mám v rodině také pár učitelů a o podivnostech školství občas mluvíme.

  4. Klaus Mike Hübner říká:

    Děkuji, mám přečteno! Nelze nic než souhlasit. Nevím, proč tak zdůrazníte „nepolitického“ charaktera. Vy asi myslíte, že se nikomu konkrétnímu, žádné politické strany, nic nevyčítá. Pan Nožička ovšem naráží na nesmyslný nápad začínat školu teprve v 9 hodin, což je nápad stínového ministra za školství, pana Chládka (ČSSD) – to co z nich je slyšet je nekoncepční, výmluvní a většinou nesmyslný. A nemám důvod tohle neříct.
    Podepíšu se s profesi a s politickou příslušnost, nicméně jsem tento text psal jako „jenom já“!

  5. XXXXX říká:

    No já bych začal tím, že bych polovinu naprosto zbytečných středních škol zrušil. Kvalita jejich absolventů je nepřímo úměrná množství peněz které rodičové nasypou panu řediteli.
    Byly časy kdy byly v Jihlavě čtyři nebo pět středních škol a ty si VYBÍRALY. Nás se na elektroprůmku hlásilo 90 na čtyřicet míst. Všichni co byli vybraní do jednoho odmaturovali. Na podzim dělal maturu jeden a to proto, že v době řádný matury lažel v nemocnici. Dneska se tam dostane kdejakej demen co se neumí podepsat a podle toho to vypadá.
    Chudáci učitelé nejsou placení. No nejsou tak dobře třeba jako doktoři, ale taky se kulový děje když jim polovina lidí neodmaturuje. No a ti co odmaturujou skončí na pracáku, protože škola je bezvadně připravila na jediný – maximum sebevědomí. Každý moře po kolena a všichni se po__serte, přicházím já maturant. Dobře vyučenej klempíř má milý Klausi desetkrát větší hodnotu, než polovina tvých maturantů. A práci má hned, ještě než udělá zkoušky, už je v podstatě zaměstnaný. Někde bude chyba že?
    A to nemluvím o soukromých školách vysokých.
    Já nezpochybňuju, že potřebujeme vzdělané lidi, ale když někdo neumí malou násobilku a je schopen dokončit vysokou školu, asi bude opět něco špatně.

  6. Klaus Mike Hübner říká:

    Pane XXXXX: Těžko na to reagovat, protože, ačkoliv máte i pravdu, tak zbytečně zgeneralizujete. Navíc narážíte na něco, co já jsem vůbec netvrdil. Bylo by to tak jednoduché jak říkáte, tak by se všechno velmi rychle vyřešilo. Bohužel to tak jednoduché není.
    Chyby se stanou především a v první řadě na ZŠ, čímž ani netvrdím, že je to chyba učitelů tam. Chyby totiž děláme všichni. Ale celý systém je špatně nastavený, chybí pořádná kontrola a pak více než půlka absolventů ZŠ nesplní požadavky na základní vzdělání. Na SŠ se tohle pak může jen prohloubit, většinou se to tak i stane, aspoň co se týče všeobecné vzdělání. Ani MŠMT, ani krajská rada na to nedokážou vhodně reagovat. Další, a to možná úplně základní příčina je ale v tom, že celkově naše společnost nevnímá vzdělání jako důležité. Máme jiné preference a priority. A tak je otázka „K čemu mi to bude?“ všepřítomná.
    Nepodcenil bych i role nízké výplaty. Dobře vím, že učit na ZŠ je dřina a bereme k tomu, jak velkou zodpovědnost učitele mají, jak dlouho se musí na to studovat, a že se musí se vzdělávat neustále dál, tak se nedivím, když učitele na ZŠ nemají všichni tak velkou motivace natož euforie, pokud jdou domu s 14.000 na ruku. Také mě nepřekvapuje, když řada absolventů SŠ a gymnázia vůbec neuvažuje o pedagogické kariéře. Ale to jsou samozřejmě věci, který kraj vyřešit nedokáže…

  7. Marie II říká:

    Dobrý den, vidím, že diskuse se vyvíjí přibližně stejně jako vždy, když se zavadí o školství. Ještě jste se zmínil o začátku vyučování. To je zajímavý nápad, ať už z jakéhokoliv mozku.
    Je jasné, že začátek vyučování v 9 hodin může napadnout jen někoho z velkého města kde celkově pracovní den začíná v 9 hodin. Hlavně na úřadech. A rozhodně chlapa, který za sebou ráno doma zavře dveře a jede dělat byznys nebo politiku. Zkrácené úvazky dnes fakticky neexistují, a co s malými školáky, kteří musí mít dozor. Mají den od rána strávit ve školní družině?
    Kdy by takový vyučovací den končil – v 17 až 18 hodin pro ty starší. Co zájmy dětí, čas strávený v rodině?
    Uvažování takových lidí mě děsí a tím to všechno začíná

  8. Klaus Mike Hübner říká:

    Souhlas. Hlavně je vidět, že nad tím převážně přemýšlí lidé, který s školní realitou nemají nic společného…

  9. Tomáš Ďásek říká:

    XXXXX – chlape, ty máš elektroprůmku ? Ještě řekni že slaboproud jako já :-)

    Mě osobně vadí i ta zmíněná supervybavenost škol. Je to skvělé, že zná absolvent strojařské průmky nejnovější CNC lasery jako svoje boty – když neumí držet pilník. I na té zmíněné průmce jsme jako studenti elektrooboru měli v malém rozsahu dílenskou praxi – takže jsem si tam sám osahal soustruh, frézku a dostal třeba nabrousit nůž do sekačky jednoho soudruha profesora (což tedy upřímně musel vzápětí můj vyučující předělat, protože jsem to samozřejmě nekompromisně „vyhřál“). V elektrodílnách jsme se zase učili držet páječku a šroubovák. Ale i naopak – to vše bylo v době kdy začínaly počítače – a SPŠ měla na svou dobu skvěle a moderně vybavené počítačové učebny. Troufám si říct, že kdo měl alespoň trochu zájem (pravda, v sedmnácti byly ty priority mnohdy trochu jinde), tak mu ta škola opravdu do života něco dala. Základ jak znalostí, tak i fortele.

    No a kde skončily třeba ty skvělé průmyslovácké dílny s poctivými prvorepublikovými stroji ? Můžete si tam zajít třeba na smažák. Je tam teď restaurace na hradbách…

  10. Daňový soumar říká:

    Jo jo. To byly doby. Sestava Hoda-Souček :). O přestávce dílen hups do lahůdek na smaženku. Na třídu tak max. jeden co měl na vysvědčení kuli a dělal postupku. Když neuděla letěl. Nikam se nepropadalo. Na elektroniku Schulz, automatizace Macho, počítače Čermák ….

  11. Tomáš Ďásek říká:

    A cestou zpátky do školy se stavit v hudebních nástrojích – „Jednu kalafunu“. „Ano prosím. Na housle, nebo na violu ?“. „No…“. „Aha, takže na pájení…Dvě koruny prosím“.

  12. XXXXX říká:

    Daňovej my máme stejnou Sorbonu ale úplně přesně

  13. Fejinka říká:

    Je vidět, pánové, že rádi vzpomínáte na dobu na průmyslovkách za dob těch „špatných“. A ti studentíci něco uměli, i v těch dílnách, kde se po čtvrt roku střídaly obory po skupinách, pokud se nepletu. Dílny byly celý den. Určitě to mělo něco do sebe i ta minimální praxe, nevím jak je to dnes. To, že školství je stále horší je dílem našich politiků, kteří odsunují prioritu vzdělání na vedlejší kolej, jenom před volbami vedou velké řeči a skutek je opačný, ať je tam ten, či onen a podle toho dnes úroveň vzdělání vypadá. Obdobné je to na vysokých školách (cca 72) a soukromé vedou, to nemá snad nikdo v Evropě, je to skvělé podnikání. Ani bych se nedivil, že v mnohých oborech nemají vysokoškoláci takovou úroveň jako minulí středoškoláci. Tak jsme to dopracovali. Každý ministr co tam přišel tomu přidával „na frak“. A o platech nemluvě, 20 000 na začátek a s 25 000Kč do důchodu, skvělá perspektiva, že s tím někdo může souhlasit na školách. Jenže v době kdy je velká nezaměstnanost to asi Češi berou, jsme srabaři. Jinde ve světě těžko, třeba Francie, tam už by se neučilo. Bohužel, dnes je učitel ten otloukánek kam se podíváte, už i žáci vám to dají najevo, že jste ubohý kantůrek, tak jsme to dnes dopracovali (někde už vám i natlučou).

  14. XXXXX říká:

    No Tomáši budeš se divit ale mám, moje třídní byla Komzáková a u Jardy Macha jsem se vždycky bavil, to byl komik, teda do ty chvíle naž se voptal na karnaughovy mapy. Souček – Hoda dobrý, a já chodil do lahůdek na vlašák. To se ještě dal smíst. Jo to už je přes třicet let. Se Šulcem jsme po ránu hrávali volejbal. Nejlepší byl Žáček. A nejvíc jsem nenáviděl Mařenu Lakomou a její organickou chemii. Zase na druhou stranu vím, co je metyl.

  15. Tomáš Ďásek říká:

    Jarda Macho ? Karel, dycinky Karel !

    Jinak všechna jména samozřejmě znám na vlastní kůži – jen Schulz za mě už nebyl.

  16. Daňový soumar říká:

    Problém není jen v politicích ale v lidech. Politici jsou jen jejich vzorek. Kdo z rodičů dnes chodí na rodičák ? Kolika z nich vadí, že dítě propadá v 5-ti z 10-ti předmětů ? Když jdu na rodičák sedí tam třetina rodičů. Ty od těch sígrů na to kašlou a na rodičáky nechodí. Ale běda jak se o jejich ratolest ve škole někdo otře.
    Schulz byl klasik. Tady máš bůra a skoč mi do mlíkárny pro sváču. Co budeme dnes dělat ? Dáme si zamyšlení s knihou. A neměl bych zapomenout na Hrodka. Jeho přepady o přestávkách byly nezpomenutelné. Když někoho přichytil jak dopisuje domácí úlohu s potutelným úsměvem oznamoval jsi recidivista a mášto 1:n. Nebo Leinveber. V první hodině hodil knížku na stůl se slovy představovat se vám nebudu mé jméno si můžete přečíst na knížce. Stálo tam Leinveber a kol. Co znamená to kol. jsme během studia pocholpili až když jsme mu kreslili obrázky pro jeho další knihu.

  17. Tomáš Ďásek říká:

    Jojo, co jméno, to pojem… Dále třeba Cigánek („Včera jsem vás viděl na Jízdárně, jak jste si šli z internátu pro lahvové pivo !“…“Ne, to jsme nebyli určitě my“…“Nelžete mi, já jsem tam seděl od čtyřech“)

    Případně i „nepedagogičtí“ pracovníci – školník Plánka, sekretářka paní Kendereški, atd.

    Docela dobré bylo – to ale nemohu posoudit, jestli je to tak pořád, že vlastně škola sloužila i jako určitá „družina“ – komu se nechtělo jet brzo domů, nebo sedět na Žábě u dvou jedenáctek, mohl tam zůstat a něco si třeba kutit v dílnách – vždycky tam byl nějaký dozor. Vzpomínám jak třeba s těmi počítači – v učebně se supermoderními PMD85 seděl ve dvě hodiny profesor Fojtl a ipřeně koukal do obrazovky velkého TNS. „Soudruhu, můžeme si pustit počítače ?“…“Jasně kluci, ale maximálně tak na hodinku, já pak musím pryč a sami tady bejt nemůžete“… Když jsem vypínal počítač a nasazoval kruté tempo, abych stihl osmý autobus, Fojtl pořád ještě seděl u té bedny, oči zarudlé a pořád koukal stejně upřeně do obrazovku „Jo, nashle, nashle. Já potom zamču…“

    A podobně. Ale to už je vlastně úplně mimo téma :-)

  18. Libor Furbacher říká:

    Je tezke dosahnout spickovou uroven ,hlavne ve vysokem uceni ,pokud jsou financovane jenom statem a pro studenty zadarmo.
    Podle ceskeho pravidlla“ mam na to narok“,v tomhle pripade, jdu studovat.Kdyby studenta stal semester 50 000 tak by pozorne vybiral studium a studoval jen tak dlouho jak je nutne,aby mu pujcka moc nenarostla.
    Universita by mohla z tech penez platit prvotridni odborniky,pro ktere by to bylo atraktivnejsi nez normalni job.A tez si dovolit kupovat nejnovejsi techniku atd.
    Tez by strasne pomohly alumni .
    Ale to se mi zda dost pritazene za vlasy,ze by v cesku byvaly studenti,[kteri si take za studium musely platit] dobrovolne prispali financne a casove ,na chod university kterou vystudovaly.To je takovej blbej americkej zvyk.

  19. XXXXX říká:

    Tomáš: Jo máš pravdu Karel už je to přece jen přes třicet roků. Taky mám právo si hov–no pamatovat. Jardu znám taky, ale není Macho, ale Mach.
    Hele Kendereški to byla hrozná baba, ale z nějakýho mě neznámýho důvodu si mě oblíbila a tak když bylo vždycky zle, obvykle když jsem byl jako obvykle výtečně připraven na zkoušení, tak jsem se jí nechal vyslat na nějakej veledůležitej nákup kafe po městě. A školník byl taky dobrej, od tý doby jsem většího všeuměla potkal akorát jednou. A kdo mě VŽDYCKY dostal byl Jaroslav Točík Jeho sofistikovaný výběr kandidáta na vyvolání za pomoci šesti desetníků a pak věta „pane Talíř přiložte své lupy“. Jo a pak ještě Karel Mokříš. Běžecká abeceda a pak jeho památná věta „kondenzátor doplňuje schéma elektrického obvodu“ při vysvětlení schématu zapojení polního telefonu tp-25 v brané výchově ve třídě slaboproudařů.
    Lájoš a kol. z věže byli pro mě vždycky mimoni Hrodkův humor jsem nedokázal pobrat, ale co mě vždycky dostalo byl ten jeho zamatlanej mantl.
    Fojtlovi nerozuměli ani ti tři co s ním byli v kabinetu, natož pak my prostí lidé. A což teprve podivíni typu šenk, Kraus a Malena.
    Jažiš to byly zlatý časy.

  20. Daňový soumar říká:

    Kadela měl víc hlášek. Nezapomenutelná je ovšem vazmi kridu i pájdi k tábuli.

  21. Tomáš Ďásek říká:

    No vidíte chlapi…takovou skvělou školu máme, takové pedagogy – a jak jsme skončili. Jsou z nás nas.raní životní ztroskotanci, léčící si svoje komplexy na polomrtvém blogu jihlavských listů :-)

  22. Tomáš Ďásek říká:

    Pane Furbacher, dary bývalých absolventů u nás nemají žádnou tradici a ani by se jen tak nechytly.

    Samozřejmě chápu jak to myslíte, ale to co píšete, je podle mě v našich podmínkách s prominutím hovadina. 50 tisíc za semestr není únosné ani pro „vyšší střední třídu“. Nemám na tohle úplně jasný názor,myslím si, že úplně bezplatné školství skutečně trochu degraduje úroveň, ale na druhou stranu znám hodně (opravdu hodně) lidí s inteligencí kukuřičného klasu, kteří ale díky tomu, že si mohli zaplatit titul (typicky MBA) rozhodují o věcech, o nichž nemají ani páru. Škola kde se studium platí, si už ze své podstaty nemůže dovolit prakticky žádnou selekci – u nich prostě musí 99% studentů absolvovat.

    A taky znám pár opravdu chytrejch kluků, co se opravdu pár let živili čínskejma polívkama a lanšmítem, protože jejich rodiče třeba stavěli barák, nebo chlastali, nebo prostě neměli na to, držet kluka v Brně na VUT. Těmhle lidem byste těma padesáti tisícema samozřejmě úplně zavřel dveře.

    Osobně se mi celkem líbí myšlenka placení studia formou půjčky, která se splácí následně, až má absolvent nějaký příjem. Zase – pokud by to byly statisíce, nemá to cenu. Kluk po škole se třeba bude chtít (muset) oženit, řešit bydlení… a pokud by měl splácet pět tisíc měsíčně, tak ho to položí.

    Jenže ono se školstvím je to jako se zdravotnictvím. Peněz je dost, ale utrácí se za naprosté kraviny a zbytečnosti. Vysocevážení páni profesoři co mají třeba DESET vyučovacích hodin týdně (a to nekecám, to je realita na brněnské VUT) křičí jak jde málo peněz na vědu a přitom tloustnou ze zcela idiotských grantů (například letadlo na solární pohon – aktuálně probíhající projekt, o němž všichni protagonisté vědí, že je k exkrementu, ale přece by byli hloupí to říct nahlas, když je to placené). Výzkum věcí, které jsou už dávno vyzkoumány a nebo které se dávno ukázaly být jako nevyzkoumatelné.

    Kdyby se tyhle Augiášovy chlívky vymetly jedním velkým C proudem, nemusel by si učitel základní školy přivydělávat po večerech doučováním a podobně…

  23. Klaus Mike Hübner říká:

    @pan Ďásek: Ano. Máte pravdu, půjčky pro studenty existují v Německu, jenže tam to splácení je zdaleka jednodušší, než by to bylo zde, neboť absolvent VŠ většinou rychle má docela dobrý plat a může se zbavit těch dluh poměrně rychle, absolvent pedagogické fakulty na to by v Česku potřeboval snad deset let jestli ne více. Problém vidím především ve špatné finanční ohodnocení státních „akademiku“ – minuly rok jsem viděl studie, dle které si vydělá průměrný absolvent VŠ (muž, 40 let) na Vysočině nad 50.000 Kč hrubého měsíčně, což například učitel na SŠ se bez přesčasu nedostane ani na 30.000 KČ.
    Každopádně a co nejrychleji musí se zrušit nesmyslní financování ZŠ, SŠ a VŠ dle počtu jejích žáků či studentů!

  24. XXXXX říká:

    No tak to nevím, co to bylo za studii, ale stačí se podívat na pracovní weby a na místa s požadovaným vzděláním VŠ a i učiteli gymnázia musí být celkem zřejmé, že 50tisíc je kravina. Když už se někde objeví 25 tisíc je to pomalu zázrak.

  25. XXXXX říká:

    Himl, já nevím, co si furt stěžujete. Normální člověk maká celej rok, dovolenou si skoro nesmí vybrat. Vy máte každej rok 3 měsíce a to minimálně volno a ještě se vám to nelíbí. Já chápu, že dneska to s tou bandou ve škole vydržet, je někdy duševně celkem vyčerpávající, ale rozhodně se nemáte zle. Tak o co furt jde. Stačí nastoupit k Boschovi a hned vás ta nespokojenost přejde. Tam budete makat jak fredky, nějaký přestavky, volna – zlatý voči. A k tomu udavačství, buzerace, neustálej kamerovej dohled, nic moc za pětadvacet hrubýho.

  26. Klaus Mike Hübner říká:

    XXXXX: Vy jste zřejmě nepochopil, o co jde, nejde mi o to, že já mám málo peněz, dalo by se polemizovat, jak jsou hodnocený ztráta nervů a především obrovská zodpovědnost, kterou učitelská profese se sebou přináší… Ono jde o to, že mladý lide nechtějí být učitelem, kvalitní absolventy SŠ si pedagogickou fakultu většinou nevybírají a absolventy pedagogických fakultách ani do školství nenastoupí, protože všude jinde si vydělávají více… Investuje se především do vybavení škol, především do IT, naše školy například jsou s ni zdaleka lépe vybavený než na příklad německé školy, jenže tam má učitel až trojnásobní plat (což výdaje za život jsou zhruba 150 – 180 %). A samozřejmě je i samotná motivace kantorů nižší, nehrnou se „na práce“ navíc. Na naši škole dostanete 150 Kč na hodinu, když nabízíte kroužek, ve kterém připravíte skupinu žáků na mezinárodní certifikát například FCE. Pokud ale budete doučit soukromníka, na příklad dělníka z BOSCHu, tak máte dvojnásobek…

  27. XXXXX říká:

    Tak předně jsem nikde neřek, že dělat dobře učitele je jednoduchý. Já osobně bych to dělat nemohl, protože bych se nedokázal vypořádat s přístupem a morálkou většiny těch mladých, krásných, bezvadných. Kdo to dokáže a ještě v nich zanechá otisk nějaké té vědomosti je génius. Tím spíš mi z toho vychází, že dnešní školství je přebujelé a nesmyslně velké. Co brání školám studenty si vybírat? Proč jich musí „vyplivnout“ ročně statisíce, přestože nemají nejmenší šanci najít uplatnění? Nikomu kdo dosáhne na metu maturita se pak nechce do továrny, proto jsou na pracáku, proto je nezaměstnanost absolventů tak vysoká. Kdyby se jich polovina nedostala na všelijaká soukromá gymnázia, mohli by se vyučit. Pak by se nemohlo stát, že maturant bude ve fabrice vyrábět zmetky u soustruhu, ke kterýmu ho navelel pracák. Za ten bordel kterej ve školství dneska existuje si můžou samy školy.
    No já mám pocit, že je to zbytečná polemika. Všichni studenti tedy utíkají do jiných oborů, protože jsou tam lépe placení a přesto nám chybí spousta techniků, které firmy chtějí vyvažovat zlatem. Přesto se technické školy potýkají s nedostatkem zájemců a firmy s nedostatkem solidních absolventů. Tak jak to teda je. Není to třeba proto, že polovička dnešních absolventů si představuje plat sto litrů, práce tak hoďku dvě denně? Bádat nad nějakou zásadní věcí jako je třeba historie umění a literatury a podobné nesmysly je mnohem jednodušší než navhovat inovativní technologická řešení. Na to je bohužel třeba užít mozek a to se asi většině těch dnes tak preferovaných krásných a mladých moc nepozdává. O učitelích v tomto případě platí to co o technicích.

  28. Klaus Mike Hübner říká:

    Není to chyba škol, ale tím, jak špatně je nastavený systém jejích financování… Každá škola dostane peníze přidělený podle počtu jejích žáků. Pokud by třeba gymnázium měl vyšší požadavky v přijímacím řízením, což by „pedagogicky“ bylo vhodné, tak by nepřijal 90 nových studentů do 4-letého studia, ale jenom 40. Pak by ale ředitelovi nestačily prostředky na platy učitelů. To samé platí pro ty žáky, kteří v podstatě nesplní požadavky samotného studia. Měli by opustit školu – efekt by byl stejný. A proč by měli být i „vyhozený“? Státní maturita je pro studenta gymnáziu tak snadná zkouška, že i ty, kteří mají trojky i čtyřky, tuhle zkoušku zvládají. Ta absurdita je tedy v tom, že gymnázia mají připravit studenty na maturitu a tím na studium na VŠ, což dělá. Všichni prolezou, většina i jakžtakž stejným způsobem VŠ a pak nenajde uplatnění. Pokud by se tedy platilo školám dle výsledků, tak by se ten problém sice ne úplně odstranil, ale značně zmírnil.
    Další problém s těmi technickými obory: Absolvent ZŠ je zpravidla na studium na prumce nebo stavebce nedostatečně připravený. Vidím to každý rok na výsledcích u naších přijímacích zkouškách. Půlka nových studentů sotva dosáhne na základní vzdělání v matematice, natož by v tom nejen někdo exceloval. Zavedení tzv. plošných testů, jež tedy probíhají i v devátých třídách, to pravděpodobně zcela jasně dokážou. Jen doufám, že výsledky budou v dostateční míře zveřejnění a že se pak činí vhodnými opatření.

  29. Svatopluk Beran říká:

    Pokud mohu přidám malou historickou drobnost z vlastní zkušenosti z roku 1968, kdy jsem v červnu končil osmou třídu a od září 1968 nastupoval do deváté třídy. Na konci školního roku 1967 – 1968 nám bylo řečeno že ze čtyř osmiček na naší škole vzniknou od září 1968 dvě silnější deváté třídy o 60 žácích pro ty s pravděpodobnějším předpokladem ke studiu a že budou mít náročnější devátou třídu, zatím co zbylých 60 žáků bude mít učivo prakticky stejného rozsahu ovšem směřované k učebnímu oboru. Jsem přesvědčen že se tehdy dostaly na střední školy všichni z těch dvou výběrových studijních tříd a též všichni odmaturovali. Na přímačky na střední školy se samozřejmě mohli přihlásit dle vlastního uvážení i účastníci praktických devátých tříd.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.