Blog Jihlavských listů

Jaroslav Němec
63- Absolvent ČVUT v Praze, fakulta strojní, po znovuotevření Dělnického domu v Jihlavě krátce vedoucí kultury, teď OSVČ.

Ptačí horor

Jaroslav Němec | Středa, 13. 3. 2013 v 8:08

Horor skoro jako od Alfreda Hitchcocka.

Žijeme v rodinném domě v Horním Kosově. Zřejmě proto, že jsme klidná a okrajová část, se stalo to, o čem chci napsat.

Za domem máme takovou malou zatravněnou plochu – cca 100 m2. Tato plocha je oplocená, na tři strany zeleň – keře, cypřiše – oblast je více méně uzavřená na čtvrté straně domem. Opakovaně si tuto plochu od nás na zimu „pronajímají“ koroptve. Dva roky zpět jich tu bydlelo dokonce jedenáct. Jsem tomu rád, pozoruji je a přikrmuji. Snad se to smí, nevím, ale mám rád přírodu. Máme tam i jednu okrasnou jabloňku, na té máme krmítko a sypu do něho kosům a sýkorkám. To, co přepadne, zůstává také koroptvičkám.
Za plotem je „náletové pásmo“ cca dvacet metrů všechno možné – osiky, břízky, keře – nikdo se o to moc nestará, má to snad nějakého majitele, ale tomu je to zřejmě jedno. Pak je silnice – není moc frekventovaná – takže celkem klid.
Tuto zimu se na naší zahradě objevilo koroptví pouze 5. V neděli tam byly jen dvě. Bylo hezky, šli jsme se se ženou projít. Vracely jsme se spodní cestou – máme možnost přejít brankou přes uvedený pozemek.
Těsně před brankou jsme však zůstali jako opaření. Na zemi seděl nějaký dravec (nejsem odborník na ptačí druhy), v pařátech držel jednu naši koroptvičku a začínal ji porcovat. Když nás spatřil, tak se s ní vznesl a zmizel za tím náletovým pásmem. Je nám líto koroptvičky, ale co se dá dělat, souhlasíme s přírodou. Pak navečer jsme našli kousek dál i chomáče peří od té druhé koroptve… Na tom by nic nebylo – stává se to a jak jsem již uvedl, souhlasím s přírodou – i když je to kruté.
Překvapení jsem zažil až v pondělí ráno. Na uvedené zahradě má moje žena malou skalku, teď přes zimu jsou na ní rostliny pokryté chvojím a tvoří takové vyvýšené místo.
Šel jsem z domu a koukám, že na tom návrší leží něco červeného – myslel jsem kus hadru nebo papíru, tak to jdu sebrat, ale pak ztuhnu a vidím, že je to kus skeletu z té koroptve – krk a hrudní koš dokonale obraný. Vyhodil jsem to a přemýšlel, proč se s tím ten dravec vrátil a nechal to tam.
Jaké bylo ale moje zděšení, když jsem na tom samém místě navečer našel položenou další část „skládanky“. Natolik znám drůbeží anatomii, že jsem poznal stehenní kosti spojené přes kost křížovou a na konci ještě opeřené nožky. Nechápu to. Proč to ten dravec opakovaně donesl zpět na místo činu? Nejsem si vědom, že by někde poblíž měl hnízdo. A bylo to „ozobané“ od dravce – kočky nebo kuny by jistě schroupaly i kosti.
Nerozumím a nechápu, proč to ten dravec opakovaně udělal. Nikdy jsem o podobném jednání dravců neslyšel. Kočka snad, ale pták…

2 komentářů k článku “Ptačí horor”

  1. DrbalJ říká:

    Koroptev dostala co jí patřilo. Ta zlá koroptev požírala chudáčky semínka – ty malé zárodky života! Tedy koroptev, dá se říct, žrala děti! Dravec udělal co bylo nutné i k odstrašení dalších vrahů dětí a vystavil tam skelet, i „nohy naší Dory“ aby ostatní dobře viděli co se jim stane, když budou žrát děti!

  2. Ar říká:

    Chlape dobrý,vy byste se mohl psaním živit.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.