Blog Jihlavských listů

Archív: Duben 2012

Reakce na sochy… Má vize

Jan Tesař | Středa, 11. 4. 2012 v 21:58

Dovolte mi, abych připojil svůj názor…

Úkolem města by mělo být zejména zabezpečit bezpečnost občanů, pořádek ve městě a infrastrukturu (kanály,chodníky,silnice,dopravu). Město by rozhodně nemělo podnikat, ale mělo by se snažit usnadňovat podnikání a život občanům (nemyslím tím dotace ani jiné rozdávání veřejných peněz!). Město by mělo hospodařit s minimem prostředků maximálně hospodárně a uvážlivě (nízké daně a poplatky). V kontextu dnešní ekonomické situace by mělo každou korunu dvakrát obracet!

Možná tedy jsou sochy hezké, ale já vidím zatím tolik nedostatků, že nemohu případné pořizování soch nazvat jinak než plýtváním peněz na nesprávných místech.

Co třeba ten 1,5mil. korun investovat do stroje na zametání špíny na náměstí?

Sochy

Petr Klukan | Úterý, 10. 4. 2012 v 9:23

Pročítal jsem návštěvní knihu k výstavě soch na magistrátu, které by mohly zkrášlit město. Spousta příspěvků byla negativních. Proč dávat peníze za sochy, když nejsou spravené třeba chodníky? ptali se rozhořčeně lidé. Tímto pohledem bychom ale mohli říci, proč medvědinec v zoo, peníze na sport, na městskou hromadnou dopravu…, když nejsou chodníky? A proč na chodníky, když není spravená kanalizace? A zažeňme tuto myšlenku ještě dál: proč peníze na kanalizaci, když je lidský život mnohem důležitější než stoky – vybavme tedy lépe nemocnice… Vidíte nesmyslnost takového přímočarého uvažování? Ano, něco je důležité více a něco méně. Rozhodování, kolik peněz na sport, chodníky, kulturu, kanalizaci, zdravotnictví nebo zoo, je vždy otázkou míry a na opravu města dáme vždy jistě více než na kulturu. Nelze ale jedno šmahem zavrhnout pro druhé. Potřeba je všeho. A proč na kulturu? Ona vychovává a bez ní, s nadsázkou řečeno, by se z nás stala zvířata. Která by nepotřebovala ani tu MHD či pořádné chodníky.

Dopočítáváme do jedné?

Miloš Vystrčil | Středa, 4. 4. 2012 v 15:13

Nevím jestli si někdo ze čtenářů vzpomene, že již v roce 1995 napsal současný prezident Václav Klaus knihu s názvem „Dopočítávání do jedné“. Ne nechci psát o této knize ani o Václavu Klausovi. Celý tento úvod píši kvůli tomu, že sousloví „dopočítávání do jedné“ se mi v poslední době již několikrát vybavilo při různých situacích, se kterými jsem se setkal a které se v různých úrovních týkají našeho života a naší budoucnosti.

V senátním výboru pro územní rozvoj jsme nedávno projednali představu Evropské komise o Energetickém plánu Evropské unie (EU) do roku 2050. Materiál, který má asi 20 stránek je velmi ambiciózní a předpokládá například, že do roku 2050 se emise skleníkových plynů v EU sníží oproti roku 1990 o 80 až 95 procent nebo že v roce 2050 budou obnovitelné zdroje energie zabezpečovat 55 procent spotřeby energie v EU. Dnes je to asi 10 procent. Proč o tom píši.

Kromě těchto velkých a na první pohled jistě chvályhodných a ambiciózních cílů se v materiálu nic nedočteme o tom, co snaha a realizaci těchto cílu v EU způsobí jinde ve světě – například v Číně, v Indii, v USA …, kde jsou a zřejmě ještě i dlouho budou emisní limity mnohem méně přísné než v EU. Nedočteme se nic o tom, zda náhodou tato možná dobře míněná snaha EU maximálně šetřit životní prostředí a primární zdroje energie nezpůsobí přesun části evropského kapitálu například do Číny nebo Indie. Nedočteme se nic o tom, zda nehrozí, že následně v těchto zemích díky těmto novým investicím nárůst emisí skleníkových plynů a spotřebu primárních zdrojů energie nebude několikanásobně větší než to, co se ve stejné době v EU ušetří. Zkrátka si nejsem jistý, zda umíme nebo zda vůbec chceme dopočítávat do jedné. Žijeme společně v jednom světě, pokud chceme více pečovat o naši planetu musí se na tom podílet všichni. Jinak paradoxně se může stát, že individuálními snahami EU nedosáhneme ničeho jiného než snížení evropské konkurenceschopnosti doprovázené navíc například celosvětovým navýšením emisí skleníkových plynů.

Druhý příklad nedopočítávání do jedné je ze současného života naší veřejné správy. Možná již někteří z Vás zaslechli, že Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci novelizace stavebního zákona připravuje omezení činnosti a možná do budoucna i rušení některých stavebních úřadů na menších městech a obcích. Hlavním argumentem plánovaných změn je omezená zastupitelnost, údajná vyšší chybovost a samozřejmě i ekonomické hledisko. Kdo zná situaci na menších městech a obcích tak ví, že možnost samospráv nebo přímo občana se o svých stavebních a rozvojových záměrech a plánech poradit i s úředníky místně příslušného stavebního úřadu, kteří znají prostředí a historické vazby, je k nezaplacení. Ušetří se spoustu papírů, cest a často i zbytečných debat a sporů. Toto vše se samozřejmě neobjevuje v účetních a jiných kalkulacích Ministerstva pro místní rozvoj a z nich vycházejících záměrů na nové uspořádání stavebních úřadů. Dle mého názoru opět nedopočítáváme do jedné. Omezením činnosti malých stavebních úřadů stát možná ušetří a zároveň se i zbaví některých problémů, které mu vznikají v souvislosti s jejich existencí, ale samosprávy i samotný občan mnohem více prodělají. Jeden trochu ušetří, druhý dvakrát tolik ztratí.

Další, o čem bych mohl ve stejném duchu začít psát jsou změny na úřadech práce, ale to zase někdy příště.

Stručně řečeno dopočítávat do jedné znamená myslet a počítat v souvislostech, myslet nejen na sebe a uvědomit si, že každá koruna, kterou nepromyšleně ušetříme se nám může vrátit ve dvojnásobném výdaji někde úplně jinde.

Miloš Vystrčil, senátor, www.vystrcil.cz

Den legend.

Bedřich Ščerban | Pondělí, 2. 4. 2012 v 20:05

V sobotu 31. 3. 2012 proběhla na HZS akce Den legend. Hodnocení této akce, které se k nám dostalo za strany fanoušků a hráčů obou týmů, bylo v superlativech. Podařilo se akci zorganizovat i přes vysokou náročnost souběhu dvou akcí, v rámci turnaje O pohár primátora. Zasazení této akce do turnaje pro 4. třídy bylo úmyslné. Kdy mají děti této věkové kategorie možnost setkat se s takovými ikonami na jednom místě? Dá se říci, že to bylo pro ně z oblasti snů. Tolik vzorů a velkých jmen, legend, vítězů Stanley cupu, mistrů světa, mistrů Evropy, olympijských vítězů, medailistů z ZOH, MS, ME. To vše na jednom místě, v jeden čas a s možností vidět je, podat jim ruku, dotknout se jich. Sen každého malého hokejisty. Jihlava byla pro děti, hokejové fanoušky a další centrem hokejového dění. Na jeden den se Jihlava stala hlavním městem hokejového světa. Jako malý kluk bych řekl, že jsme se na jeden den ocitli v hokejovém nebi.
Trenér Švédů Curt Lundmark prohlásil: „Akce byla perfektní, organizace špičková. Organizátorům Dukle patří velké poděkování.“ Ještě více mě potěšil manager švédského týmu Dick Carlsson: „Souhlasím s Curtem (trenér Švédů). Příští rok musíme zorganizovat podobnou akci u nás ve Švédsku, moc díky.“ Martin Hosták pak řekl: „Těžko by se hledal klub, který by byl schopen akci takto perfektně zorganizovat. Neumím si představit, jak jinde už na autogramiádu přijde taková masa fanoušků a stojí hodinu a půl frontu“.
Hodně lidí z daleka nepřijelo, jelikož republikou šla hláška, že už je vyprodáno. Kraj Vysočina a město Jihlava má za sebou další akci velkého významu. Již navždy bude v historii hokeje zapsáno jako místo, kde se poprvé v historii utkali old-boys ČR a Švédska- Jihlava, Kraj Vysočina.

Z fóra HC Dukla Jihlava:
wortyr | Dukla | 1.4.2012, 20:50
Jinak včerejší choreo s vlajkama bylo neskutečně povedený, vynikající práce!! K tomu hymny na housle něco úžasnýho.




© 2008 Parola s.r.o.