Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

SENIOŘI PŘEBÍHAJI,BAŤA UŽ PŘEBĚHL

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 15. 3. 2012 v 11:40

SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ, BAŤA UŽ PŘEBĚHL

 NJR březen 2012. Josef Kodet: Věřit odborníkům: 

„Rok 2008. Po Okružní na Březinkách se VE ČTYŘECH JÍZDNÍCH PRUZÍH JEZDÍ OSMDESÁTKOU. Rachotí zde náklaďáky SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ ZE VŠECH SIL, každoročně je slyšet třeskot plechů a houkání sanitky. Rok 2011 je zde klid.“

1/  VE ČTYŘECH JÍZDNÍCH PRUZÍH JEZDÍ OSMDESÁTKOU

Policie ČR, ani  městská policie tento nešvar  nedokázala vyřešit.  Naše policie i nadále měla problém, protože platil nesmyslný zákon – o osobě blízké, takže nebylo snadné usvědčit viníka. Magistrát situaci vyřešil investicí do zúžení komunikace,  v řádů milionů,  místo toho aby  nechal vybudovat kamerový systém a napomohl polici, aby situaci nejenom zde vyřešila.  Je kolektivní vinou  politiků, že nedokázali nesmyslný zákon o osobě blízké zavčas zrušit. Zrušení čtyř pruhů neumožní pomalá vozidla seriózně předjet. Stresuje řidiče a nutí je využít mezních situací. Ve městě je naopak nutné, pokud to jde, vložit do komunikací čtyři pruhy a umožnit, alespoň v určitých úsecích předjet a tím zajistit, nejen v souvislosti s veřejnou dopravou, plynulý provoz.

 2/  SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ ZE VŠECH SIL

Proč a kam běží,  a to s posledních sil? Mají malé penze, takže jim nic jiného nezbývá! Běží  do prodejny Lídl, která má bezkonkurenčně nízké ceny. Její systém prodeje  a daný pozemek to provozně-ekonomicky umožňuje.

Březinky  byly navrženy jako parkové pokračování  Heulosu do sídlištní zeleně.  Obchodní náměstí je v těžišti zájmu, vedou do něj dopravně segregované klidové chodníky,  vhodné nejenom pro penzisty viz.  bedrichov.atlasweb.cz  Předškolní prostor byl rovněž parkově pojat. Do  projednané a navržené koncepce parku,  byla rozhodnutím politiků vložena velkoprodejna Lídl s velkým parkovištěm.  Prodejna není městotvorný prvek, je navržena utilitárně s cílem maximálního zisku. Z hlediska stovek školních dětí je toto řešení architektonicky, bezpečnostně i hygienicky nevhodné. Pokud zde bylo parkoviště povoleno mělo sloužit jako odstavné obyvatelům. Využití jízdního pruhu Okružní pro parkování -  bez komentáře.

Náměstí Březinek takto ztratilo klid, význam zájem, což  prudce snížilo cenu této nemovitosti. To se projevilo při jeho nesnadné a problematické privatizaci.  Bylo to vidět na tom, jak chaoticky byl jeho prostor využit.  Okolní obyvatelé trpěli neukázněnou dopravou v srdci pěší zóny a zejména nočním hlukem. Co se stane s tímto veřejným prostorem v budoucnu je otázka. Magistrát by ji měl mít dobře a smluvně, ve prospěch místních obyvatel, zajištěnu. Současné těžkopádně-utilitární zazdění, zošklivilo původní otevřenou architekturu urbanistického interiéru sídliště.

 Jihlavští politici jezdí do partnerského  města Heidenheimu, kde vidí jak lze zajistit:

a/ urbanisticky poklidně navržená sídliště s maximálně segregovaným napojením na okolní příměstské lesíky a dopravu. Tedy také klid a pohodu pro chodce a penzisty,bez zbytečného překračování rušných komunikací.

 b/ pořádek v dopravě, který dokáže usměrnit nejenom nekázeň místních řidičů.

c/ životní úroveň penzistů, kterou politici za léta od konce II.  světové války, nejenom v  partnerském Heidenheimu,  vytvořili. 

 Na závěr k Březinkám:

Březinky měly náměstí  – v centru „zájmu“ urbanistického areálu.

Pokud  tento  „zájem“ přesute,  tak se chováte obdobně jako majitel staršího pejska. Ten může  dát psíkovi jídlo do misky u boudičky, nebo mu ho přehodit na druhou stranu rušné komunikace. Pak se nelze divit, že pejsek riskuje život a „přebíhá ze všech sil“,aby si pro něj doběhl. /Omlouvám se,  za tento nelichotivý, ale snad snadno pochopitelný,  příměr/.

 Nemá snad pokles tržeb obchodů na jihlavském náměstí obdobný důvod v přesunu „zájmu“? Napsal jsem  na dané téma blog do Jihlavských listů. Je čestnou výjimkou  že všechny komentáře,  jsou podepsány. Zvláště u toho prvního to svědčí nejenom o statečnosti, ale i  každodenní zkušenosti:

1/ VE ČTYŘECH JÍZDNÍCH PRUZÍH JEZDÍ OSMDESÁTKOU

  1. Marek Řezáč říká:
    10. 3. 2012 v 13:24   upravit

S panem Kodetem  nemohu souhlasit. Kolikrát MHD stála jen kvůli tomu, že nehodu nebylo možné kvůli nesmyslným ostrůvkům objet. Když jede pomalý pracovní stroj a jede krokem tak ho není vůbec možné předjíždět a kolona se zatím táhne a s ní i MHD, která pak jen zbytečně nabere veliké zpoždění-lidi pak bohužel nadávají řidiči, který je v tom bohužel nevinně. Další problém je u hotelu Jihlava, kde linka C vyjíždí ze smyčky a ve špičce je problém z ní vyjet, dřív auta najížděly do levého pruhu a vůz klidně mohl vyjet. O kruhovém objezdu ani nemluvím, tak nesmyslně udělaný kruhový objezd jsem neviděl, ale v Jihlavě je jen jeden povedený kruháč-u nemocnice. Navíc chodci si stejně nadále chodí, kde se jim umane a policii to nevadí, jen kárají řidiče. Ale v Jihlavě je škoda cokoli komentovat, prostě se rozhodne a na nic se nebere ohledy. A hasiči a sanitka projedou jen díky tomu, že vůz se vyhne tak, že musí vjet na trávník, jinak by hasiči vedle trolejbusu neprojeli.

   2/ SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ ZE VŠECH SIL,  BAŤA UŽ PŘEBĚHL. 

7. února 2012  8:51  i.dnes.cz Na Masarykově náměstí v Jihlavě skončila jedna dlouhá tradice zakořeněná v roce 1935. Firma Baťa přestala na konci ledna nabízet boty v prodejně, kterou postavila již za první republiky. Obchod už je vyklizený a z fasády budovy číslo 49 zmizelo známé logo. Viselo tam i za druhé světové války. Baťa měl od roku 2008 v Jihlavě dva obchody. Ten druhý vznikl v obchodním centru City Park.

NYNÍ SE VEDENÍ SPOLEČNOSTI ROZHODLO, ŽE BUDE PRODÁVAT BOTY POUZE NA JEDNOM MÍSTĚ – V CITY PARKU.

 /Předseda Evropské rady urbanistů, Prof. Fuchs,  na přednáškách, jako jednoduchou pomůcku  pro nalezení nejatraktivnějšího místa v centru města, uváděl: „položte hrot tužky na   v plánu města na prodejnu BAŤA.“ /Doufám, že takto lapidárně je možno ilustrovat, jak politici ovlivňují prosperitu náměstí a život obyvatel Jihlavy./

NÁMĚSTÍ, OBDOBNĚ JAKO CENTRUM BŘEZINEK, ZTRATILO ATRAKTIVITU, VÝZNAM A  SNÍŽILO CENU NEMOVITOSTÍ, KTERÁ  SOUVISÍ S JEJICH OBCHODNÍM VYUŽITÍM.

Zdeněk Gryc                                                                                   

6 komentářů k článku “SENIOŘI PŘEBÍHAJI,BAŤA UŽ PŘEBĚHL”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    Omluva panu Mgr.Vovsíkovi,
    omylem jsem uváděl,že jeho překročení rychlosti řešila německá policie při cestě do Heidenheimu.
    Zdeněk Gryc

  2. kecal říká:

    Bydlím na Březinkách a musím se zastat pana Kodeta. Nejsem motorista a tak to mohu hodnotit pouze z pohledu chodce. Od doby zůžení Okružní do dvou pruhů lze konečně celou ulici přecházet relativně bezpečně. Jeden podchod po celé délce silnice skutečně nestačil a přecházet přes čtyři pruhy bylo vždy o život nejen nás, starších, ale zejména dětí. Náš panelák přímo přiléhá k Okružní – doprava se výrazně zpomalila. Dříve jsem zde sledoval závody různých motorkářů a jiných závodníků, auta se běžně řítila silnicí určitě mnohem větší rychlostií, než povolenou padesátkou. S tím souvisí i hluk – dnes mohu klidně otevřít okno, a nemusím se bát, že neuslyším televizi.

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Díky za Váš názor, jsem rád, že máte doma lepší pohodu. Když jsme Březinky navrhovali, tak šéf katedry dopr.staveb VÚT Brno Prof. Veselý s kolektivem katedry, navrhoval podchody dva, druhý na křižovatce před odbočením ke škole. Tehdy jsme dělali v souvislosti s Okružní ve stávající krajině Březinek velké terénní úpravy, viz hřbitov na Kalvárii, takže to bylo možné. Komise se mu tehdy vysmála a zamítla podchody včetně navrhovaných cyklostezek. „Podchody v Jihlavě? a kam by vedly cyklostezky soudruhu profesore?“. Tak jsme udrželi alespoň jeden, který zajisté, kdyby segregace byla plně přijata, mohl být funkčně i psychologicky lepší. První smrtelný úraz na sídlišti se stal holčičce na přechodu před školou. Aby nebylo možno Okružní chaoticky přecházet, tak jsme s Ing. Hlaváčem nechali udělat okolo okružní klandr. Děti a zájemci o procházky měli být tedy směřovány na tyto přechody. Snažili jsme se i udělat osvětu ve škole, aby rodiče na to dbali.
    Proč lidé nyní přecházejí, či přebíhají z posledních sil, jak píše nám. Kodet je proto, že jsou nakoupit lacinější potraviny do velkoprodejny Lídl, která je pro ně „komerčním magnetem“. Pokud zde bydlíte tak máte přehled, kolik stovek, nebo tisíců aut se zde střídá, v rytmu času potřebného na nákup. Lídl dokonce umístil před parkoviště u Jiráskové hlídače, který měl krátkost parkování zajistit. ŠKOLNÍM PŘEDPROSTOREM, MĚL BÝT KLIDNÝ EMISÍ A HLUKU PROSTÝ PARK. Problém vidím v tom, že sem byla velkoprodejna nevhodně umístěna a jak se praví v nadpisu blogu dokonce i BAŤA Z JIHLAVSKÉHO CENTRA PŘEBĚHL do „obchodního magnetu“ City parku. VŠIMNĚTE SI PROSÍM JAKÁ DOPRAVNÍ SITUACE NEJEN PRO CHODCE TÍM VZNIKLA. Prosím přečtěte si laskavě komentář pana Marka Řezáče z 10. 3. 2012. na tuto problematiku z hlediska motoristy a řidiče MHD u blogu “VĚŘIT ODBORNÍKŮM”.
    Pohled ZZS a hasičů bude asi podobný
    Zdeněk Gryc

  4. Tomáš Ďásek říká:

    Já osobně nejsem odborník na urbanistiku, architekturu ani dopravu – ale obvykle kecám do všeho. Musím se kajícně přiznat, že původně jsem byl k novému řešení Okružní mírně řečeno „poněkud skeptický“. Myslel jsem si, že zúžení zahustí dopravu a že první větší havárie na dálnici udělá z Březinek nepropustný „špunt“. Ale dneska musím říci, že se to vůbec nepotvrdilo – ještě jsem nezažil na Březinkách zácpu (je tedy pravda, že obvykle jezdím mimo dopravní špičku) a že se provoz opravdu hodně zkultivoval. Je jasné, že co člověk, to jiný názor. Pan Řezáč se samozřejmě na věc dívá z profesního hlediska, pan Gryc z hlediska architekta. Já z hlediska řidiče běžného osobního vozu s odporem k závodění musím říci, že je to teď jedna z nejméně problémových dopravních lokalit v Jihlavě. Na to, že je Jihlava krajské město je myslím doprava u nás poměrně klidná. Největší bolest podle mě vidím v křižovatce u čerpačky Tank ONO. Můj laický názor je, že dokud tam nebude kruhový objezd, bude to pořád problematické a potenciálně nebezpečné místo. Zda-li tam jde realizovat nevím – ale myslím že ano, protože i kruháč u kalvárky je na poměrně malé ploše (pan Řezáč pro něj má vzhledem k malému průměru asi jen samé nelichotivé výrazy).

    Docela by mne zajímalo – pokud máte pane Gryci nějaké informace, jaké vůbec byly plány v sedmdesátých letech v této lokalitě – uvažovalo se směrem na Pelhřimov s nějakou výstavbou – ať už komerční, nebo bytovou ?

    A ještě si dovolím k situaci kolem Lidlu na Březinkách. Podle mě nevhodná je především symbióza supermarketu a školy. Nejkrizovější provozní situace tam nastávají v pondělí a ve čtvrtek ráno, kdy se v této lokalitě míchají fronty zákazníků lačných po akčních slevách, aby je nikdo nepředběhl a do toho rodiče přivážející své ratolesti do školy. Desítky maldých maminek – zpravidla ve velkých terénních automobilech si pochopitelně zkracují cestu přes parkoviště, aby se vyhnuly světlům a je podle mě jenom div, že se tam ještě nestala nějaká vážná nehoda. Ona příjezdová cesta je tak vlastně jediným vstupním a výstupním bodem pro celou část sídliště na Demlové, pro zákazníky Lidlu a pro rodiče školáků (předpokládám, že těžko někdo mohl v sedmdesátých letech předpokládat, že bude za čtyřicet let běžným standardem vlastnictví dvou automobilů v rodině). Je to tedy v některých časech kdy chtějí všichni dovnitř a všichni ven jakési úzké hrdlo. Jak by se to ale dalo řešit, nevím. Vzhledem k dvouproudovosti provozu na Okružní nejde jednoduše udělat další „vpusť“, protože by se neobešla bez další křižovatky, aby do ní bylo možno zajíždět z obou směrů. Obávám se, že tady nějaké snadné a elegantní řešení asi neexistuje.

    Uff…omlouvám se za ten dlouhý příspěvek, nějak jsem se rozepsal :)-

  5. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Ďásek,Váš i můj druhý odstavec se myslím v pohledu na dopravu k Lídlu shodují.
    ….pokud se týká dotazu na výstavbu směr Pelhřimov,neumím snadno odpovědět.Dobový ŠUBRTŮV SMĚRŃÁK jsem dal do archivu,kde jak ho najít ví Mgr.Petr Dvořák.Oskenovaný jsem ho v ložil do vebu: bedrichov.atlasweb.cz ,ten ale zlobí,obdobný web: brezinky.atlasweb.cz kupodivu funguje,což ilustruje podrobně záměry Březinek.
    Zdeněk Gryc

  6. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Ďásek,
    Ještě jsem o Vašem dotazu přemýšlel. Nevím jak vy i jihlavská veřejnost zná historii urbanistického dění v Jihlavě. Velkým znalcem s fenomenální pamětí byl Jiří Jirmus, autor Směrného územního plánu. Hodně jsme spolu debatovali. Jiří se často vracel k názoru Profesora Fuchse na rozvoj města, který jej chtěl realizovat v pohodlném terénním a výškovém horizontu na západ, tedy ve směru na který se dotazujete. Zbytkem jeho koncepce je velkoryse pojatá realizace ulice Vrchlického, tedy jakéhosi, řekněme bulváru. Komunikace s vloženou parkovou zelení, která vede k Domu zdraví a protilehlé soc-real architektuře, kde nyní sídlí policie. Komunistický „vlezdoprdelismus“ ji uzavřel mohutnou sochou Klementa Gottwalda. Původní záměr tak byl zastřen a areál nové nemocnice tento přímý tah odklonil.
    Málo se ví, jak vysokoškolští Profesoři ovlivnili nejenom urbanismus a dopravu Jihlavy. Stále se snažím psát o Okružní, kterou navrhl Profesor Veselý. Nazývali jsme ji „sběrnou a páteřní“ protože měla „sebrat“ dopravu a „odkanalizovat“ ji z města. Je také zásadní páteří infrastruktury a náhradou za původní vzdušné primární vedení, viz. fotky stávající krajiny – příloha 3 a 4 na webu http://www.brezinky.atlasweb.cz
    To ale nebylo nic tak zcela nového. Než jsem začal dělat koncepci Březinek, tak mne Phdr. Hoffmann seznámil s archivními materiály původní koncepce Jihlavy, kde také je Fuchsovo řešení z Protektorátu, tedy jakási tangenta Březinkami. Nedokáži zpaměti znát, či nastudovat Fuchsův širší záměr. Profesor Veselý ale poctil tuto Fuchsovu koncepci a navrhl Sběrnou komunikaci Březinek, s možností dalšího pokračování na jih k dopravnímu obchvatu města, tedy „dopravního odkanalizování“ tohoto prostoru Jihlavy.
    Zdeněk Gryc

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.