Blog Jihlavských listů

Archív: Září 2011

Streetlight.

Bedřich Ščerban | Čtvrtek, 29. 9. 2011 v 21:15

Streetlight, muzikál, který cestuje Evropou, jde i Českou republikou a jedna z pár zastávek je v Jihlavě. Na HZS proběhla dvě představení. Středeční večerní a čtvrteční dopolední, školní. Muzikál je určen pro děti, a tak na obou představeních byly převážně děti a mládež. Viděl jsem představení a mohu říci, že to byla povedená akce. Počet diváků obou představení byl ke čtyřem tisícům, počítám i spoluúčinkující, kterými byly děti ze škol. Hlavní plus ale bylo v prožitku pro ty děti. Byl to zážitek sledovat, jak to prožívají a jak si užívají. Byla to pro ně šance dostat se na „prkna, která znamenají svět“. Byla to šance postavit se vedle profesionálů z celého světa (skupina Gen Rosso je složena z 18 umělců z 9 zemí světa – Brazílie, Argentina, Keňa, Tanzanie, Španělsko, Polsko, Itálie, Švýcarsko a Filipíny, pozn. autora).

Jo, bylo to fajn, byť nám to způsobilo nemalé organizační problémy. Uspořádat tuto akci znamenalo pro Duklu Jihlava třídenní výluku v provozu. Bylo potřeba přenést provoz mimo HZS. Jde o 13 týmů, 350 dětí aktivně denně sportujících. Ale kam? Druhá ledová plocha není. A tak se jezdilo mimo Jihlavu, objednávalo fitness mimo běžnou potřebu. A tady jsme u podstaty věci. Jsem rád, že HZS dostává nabídky na akce, že žije a je plný života. Jsem rád, že jsme se naučili pořádat, či spolupořádat akce. Musím poděkovat mým spolupracovníkům za zdárný průběh akce. Ale! Ale skutečnou multifunkčnost haly nedělá výsuvné hlediště, či spouštěcí bazén od stropu (přeháním). Dělá ji druhá ledová plocha, kam můžeme přenést provoz, byť redukovaný, na určitou dobu. Registrujeme další nabídku na další muzikál v listopadu. A tady je ten problém. Místo abychom vše připravovali na slavnostní otevření II. ledové plochy, abychom umožnili rozvoj ledních sportů (nejde jen o hokej), pořádání koncertů, akcí pro děti, navýšení hodin veřejného bruslení, více hodin amatérským týmům atd., tak se nezačalo ještě ani kopat. Pár obyvatel to zde nechce. Na místě, které je určeno pro sport. Halu, která přinese pro okolí svá pozitiva jako lepší vzhled, menší hlučnost, menší prašnost a odhlučnění hlavní haly. Halu, která přinese Jihlavě a Kraji Vysočina větší možnost využití HZS k velkým akcím.

Muzikál vypráví o dětech v gangu na ulici. Je podle skutečné události a končí smrtí hrdiny příběhu. Raději uvidím ty děti na sportovištích, než v pouličním gangu. K tomu jim ale musíme vytvořit podmínky.

Bedřich Ščerban

Divný babybox

Petr Klukan | Sobota, 24. 9. 2011 v 19:20

Příznivci babyboxu dostali nejsilnější argument: do schránky někdo odložil dítě! Vidíte, babybox je ku prospěchu, vykřiknou jeho zastánci. Jenže souboj pro a proti musí pochybovači vždy prohrát, neboť kdo si vezme na svědomí pohozené dítě v popelnici?

Touto optikou však dojdeme do prapodivných zákrutů. Argument lidského života není a nemůže být jediným hlediskem ve společnosti. Pokud by byl, mohli bychom zrušit státní rozpočet a všechny peníze věnovat jen a jen do zdraví – bez ohledu na to, jak se k němu sami lidé chovají.

A ty babyboxy? Jak prohlásila po dlouhém rozmýšlení má kolegyně: Asi bych byla pro babybox, ale je to divný…

Legální prostor

Petr Klukan | Pátek, 23. 9. 2011 v 9:25

Krajské město stálo v tomto roce odstranění činnosti sprejerů na fasádách budov 160 tisíc. A nervy a rozčilování. Jak ale podotkl zastupitel Marek Hovorka, sprejerství je součástí naší kultury. V krátkém příspěvku však už nemohl rozvinout, že stříkance mohou být kulturou, ale také nemusí.

Vždy by však mělo záležet na tom, zda své umělecké dílo vystavím v legálním prostoru. Pokud by to bylo jedno, mohl bych, dovedeno do extrému, někomu pomalovat přední sklo cizího auta. A majitele vozu, který by mou „malbu“ odstranil, ještě zažaloval, že zničil kulturní dílo. Vnímáte tu absurditu?

Všichni jsme rasisti

Josef Drbal | Pondělí, 19. 9. 2011 v 21:54







Jednoho krásného rána jsem se probudil a zjistil jsem, že jsem odporným rasistou. Byl jsem jím vychován, už když jsem se učil mluvit za pomoci říkanek, když mě děda houpal na klíně, když jsem si četl pohádky o mluvící kočce, když jsme si zpívali staré písničky – zkrátka jsme rasisti po mnoho generací  a to je potřeba změnit. Vykořenit z nás to odporné národní uvědomění a zasít duhová semínka vzájemného multikulturního obohacení.

Nemohl bych žít s pocitem, že patřím k národu, který si neváží práce druhých – byť jsou u nás menšinou.  Proto jsem si dovolil vybrat několik donebevolajících příkladů které je nutné vymýtit,  to vše v zájmu multikulturního soužití, Evropské uhnije, pozitivní diskriminace  a gay-friendly globálního oteplování.

(Upozornění: v příspěvku se vyskytuje jedno sprosté slovo, zvažte prosím zda by ho měly číst děti.)

Dříve:

Zima byla, bláto bylo,

cikáně se narodilo.

Zima je, bláto je,

cikáně už tancuje.


Nyní:

Zima byla, bláto bylo,

sociokulturně vyloučené dítě se narodilo.

Zima je, bláto je,

sociokulturně vyloučené dítě už tancuje.

Houpali jste se snad někdy na klíně a těšili se na tu nejzábavnější část říkanky? Na tu rasistickou část dehonestující kočovný způsob života rómů? Změňme to!

Dříve:

Takhle jedou dámy, 

takhle jedou páni

a takhle JEDOU CIKÁNI!!!!

Nyní:

Takhle jedou dámy, 

takhle jedou páni

a takhle JEDOU POČESTNÍ KOČOVNÍ RÓMOVÉ  VE VOZE MERCEDES!!!!

Myslíte si, že K.J.Erben byl nějaké neviňátko? Kdepak, byl to evidentně prohnilý rasista, nehodný místa v čítankách. (nahradit by jej měl třeba pan Giňa , jeho díla jsou bezpochyby lepší)

Dříve:

U lavice dítě stálo, 

z plna hrdla křičelo.

Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně mlčelo!


Nyní:

U lavice dítě stálo, 

z plna hrdla křičelo.

Bodejž jsi jen trochu málo,

ty kultivované romale mlčelo!

I můj děda byl rasista, když si notoval jednu sprostonárodní….

Dříve:

„… Když jsm šel okolo vrat, viděl jsem cikánku srát…“

Nyní:

„… Když jsm šel okolo vrat, viděl jsem rómskou ženu pracovat..“

A nezapomeňte, až si půjdete do obchodu pro svačinu, ne abyste si koupili 10dkg cikánské pečeně…. Propříště si prosím řekněte o 10dkg rómské pečeně.

Střídat nebo nestřídat?

Ladislav Jirků | Středa, 14. 9. 2011 v 19:22

Sněmovna parlamentu se rozdělila na dva tábory. Střídavá péče ano, nebo ne?  Novela zákona o rodině tak opět otevřela problém, který nemá dobré řešení. Jenom se vybírá to lepší ze špatných. Jádrem sporu je, zda po rozvodu rodičů svěřit péči o dítě jednomu z nich, u nás ve většině případů matce, nebo dát přednost takzvané střídavé péči.

Co vlastně je střídavá péče? V našem legislativním prostředí se střídavou péčí rozumí takové řešení, kdy dítě střídavě bydlí dva týdny u jednoho z rodičů a další dva týdny žije u druhého z rodičů. Stále se tedy stěhuje, ale s každým z rozvedených rodičů tráví stejnou dobu. Tedy v případě, že oba rodiče mají dobré podmínky pro výchovu dítěte a samozřejmě se chtějí na jeho výchově podílet.

Zajímavé je, že oba tábory argumentují stejným pojmem – prvořadý je zájem dítěte. Nikde ale není popsáno, co je v zájmu dítěte. Na některých kritériích se jistě shodneme, je ale v zájmu dítěte žít ve dvou neúplných rodinách? Je v zájmu dítěte prakticky nemít trvalé bydliště? A co případné střídání školy? Těch otázek je mnoho.

Na druhé straně je třeba říci, že návrh podporující střídavou péči pouze doporučuje, aby v případě, že jsou splněny určité podmínky, soudy častěji než dosud rozhodovaly ve prospěch střídavé péče. Zkrátka aby se častěji na výchově dítěte podílel jeho otec.

Které řešení je lepší, tím si nejsem jistý. Vím ale určitě, že dobré není ani jedno. V zájmu dítěte je, aby žilo v úplné rodině s oběma rodiči.

Ladislav Jirků, poslanec TOP09, PS PČR

13.9.2011




© 2008 Parola s.r.o.