Blog Jihlavských listů

Ivo Strejček
52- Od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Brně. V letech 1996/97 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do roku 2010 byl členem Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou. V Evropském parlamentu působí v hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti.

Užitečná kůrovcová lekce

Ivo Strejček | Středa, 10. 8. 2011 v 9:58

Českou společnost již několik měsíců vzrušuje, snad i rozděluje spor o to, jak řešit problém s částmi šumavských lesů napadených kůrovcem.

Nejde-li pouze o nahodilé výkřiky úzké a zájmově ostře vyhraněné skupiny lidí kolem ekologického hnutí Duha, považuji zájem o tento problém za správný a diskusi na toto téma za vhodnou a zdravou.

Staví nás totiž opakovaně před hledání odpovědi na otázky, které jsou součástí obecnějšího sporu ve společnosti: přispívá člověk svou činností ke světu horšímu, či ke světu lepšímu? Jsou výsledky lidské činnosti cestou ke zkáze a zhoubě, či naopak? Má nám záležet více na přírodě, nebo na člověku?

První, co člověka napadne, sleduje-li smutné záběry mrtvých částí šumavských lesů zlikvidovaných lýkožroutem, je, kam se v celém tom ekotyjátru ztratil osud člověka – obyvatele Šumavy.

Sledujeme sice na straně jedné úsilí politiků, kteří se snaží (více či méně upřímně) hledat řešení, či jen na té bídě vyprazitovat pár pochybných hlasů voličské podpory, na straně druhé pár desítek „naimportovaných“ ekologických nájezdníků, kterým jde zjevně o vyhledávání příležitostí, jak se předvádět a provokovat, než o ochranu životního prostředí.

Kam se v tom všem poděl osud člověka obývajícího Šumavu? Jak se mu v takovém prostředí musí žít a pracovat? A není namístě otázka, zda je prospěšné vyhlašovat nejrůznější části krajiny za chráněná území, na která se vztahují stovky regulací a povinností dodržovat zákonná ustanovení tak důkladně, až se daný kus země stane možná vlídnějším místem pro život lýkožroutů, ale obtížným pro živobytí místního člověka?

Vím, snad někteří řeknete, že nemám rád přírodu, že straním byznysu, že namísto stromů si přeji hotely a lanovky. Je to obvyklý a omšelý argument. Jsem přesvědčen, že v celém soupeření s ekologickým fundamentalismem nejde o to, kdo má rád přírodu, ale zejména o to, zda má člověk rád lidi.

Tuším, že to mnozí tak nevidí, to ale nic nemění na mém přesvědčení, že i „spor o kůrovce“ nás opakovaně staví před povinnost bránit svobodu člověka a obhajovat výsledky jeho plodného a užitečného vlivu na prostředí kolem sebe před touhami a pokusy pár desítek jednotlivců vnucovat jiným vlastní morální priority.

Druhá, snad také logická otázka, která napadne pozorovatele – daňového poplatníka, je úvaha, kdo to všechno zaplatí. Kdo zaplatí práci policie, která rutinně a každodenně nejprve trpělivě nabádá ekologické nájezdníky, aby nebránili v práci lesníkům a dřevorubcům, aby posléze rutinně a každodenně za přítomnosti televizních kamer odvlekla ekology mimo nebezpečí padajících stromů?

Kdo zaplatí důsledky letitého ekologického experimentu, který evidentně vede k rozšiřování počtu napadených stromů, a tedy ke zvětšování prostoru vyžadujícího zásah, ke zničené tváři krajiny, k neobyvatelným holinám – a ve svém důsledku – k vytlačování člověka z těchto míst?

Člověk je tvor racionální a umí pružně přizpůsobovat své jednání změnám ve svém okolí. Kdyby tomu tak nebylo, dávno by lidský druh nepřežil.

Lze jistě v dějinách vývoje člověka vystopovat jednotlivé hrubé poklesky, kterými se na okolní přírodě prohřešil. To je politováníhodné, ale zkoumáme-li celkový vývojový trend, je nepochybné, že člověk svým působením svět kolem sebe kultivuje, že je svému okolí prospěšný, že svou prací a vynalézavostí prostředí, ve kterém žije, zlepšuje.

Nezávidím nikomu z těch, kteří musí na Šumavě každodenně a trpělivě řešit problém „kácet či nekácet“. Nechtěl bych být v jejich kůži, a přesto považuji tuto „kůrovcovou lekci“ české společnosti za užitečnou. Věřím, že kdo chce vidět, vidí, a kdo chce slyšet, slyší – nabízené argumenty i volbu prostředků vedoucích k jejich prosazení.

To, zda si vybereme mezi světem utopistických chimér a vnucených žebříčků hodnot nebo světem aktivním a pozitivním – světem svobodné lidské aktivity, je pouze a jenom na nás.

12 komentářů k článku “Užitečná kůrovcová lekce”

  1. Fejinka říká:

    Škoda , že ten kůrovec není naučený na naše nenažrané politiky, soudce a novodobé kapitalisty.Nějak ho zmutovat a byl by pokoj. Jinak se jich nezbavíme.

  2. Pražák říká:

    Proboha, snad za mě tohleto „strejček“ někde nemluví!!!

  3. discovery říká:

    To je zase zbytečných keců !

  4. Svatopluk Beran říká:

    Že by si to příroda pane Strejček navzdory panu Bakalovy, policii i rádoby nynějším světem utopistických chimér a vnucených žebříčků hodnot rozhodla sama a nenechala se vámi a vám podobným drancovat – podle vás aktivně a pozitivně přetvářet svět svobodné lidské aktivity? A to i tam, kde se již jednou člověk rozhodl zachovat přírodu jako takovou. Podobný závěr jako je ve vašem příspěvku a duch vašeho celkové zhodnocení daného problému tedy, – To, zda si vybereme mezi světem utopistických chimér a vnucených žebříčků hodnot nebo světem aktivním a pozitivním – světem svobodné lidské aktivity, je pouze a jenom na nás, – jsem již někdy slýchával. Mám dojem že to znělo nějak takto – prohnilá kára imperialismu zabředla do bahna svých vlastních pomluv – . Je až z obdivem, co je politický ideolig schopen vymyslet za slovní hříčky pro maximalizaci svých stranických potřeb.

    Kůrovec na Šumavě hyne ve velkém, zaúřadovali paraziti.

    Vlekoucí se spor ohledně kácení či nekácení kůrovcem napadených stromů v nitru šumavského národního parku nakonec zřejmě rozřeší příroda. Brouka totiž kvůli chladnému a vlhkému počasí, které momentálně panuje, hubí viry, plísně a houby. Správa národního parku proto v některých lokalitách přeruší do pondělí těžbu a o dalším postupu se rozhodne až po vyhodnocení situace. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ředitele šumavského parku Jiří Mánek.

    http://www.novinky.cz/domaci/241566-kurovec-na-sumave-hyne-ve-velkem-zauradovali-paraziti.html

  5. Eva K říká:

    Vážený pane Strejčku,

    Váš text mě dnes ráno pěkně rozčílil. Sleduji veškeré diskuse a články a videa týkající se šumavského problému. Celou dobu si stojím za svým přesvědčením, že se k hloupým komentářům a blogům nebudu vyjadřovat. Ale Vaše myšlenky moji zatvrzelost prolomily. Co tady píšete je odporné. Podle Vašich slov jsem naimportovaný ekologický nájezdník s potřebou se předvádět. To je nehoráznost, která mě velmi uráží! Spíše bych řekla, že Váš příspěvek je nutkavou potřebou se zviditelnit. Je evidentní, že jste k danému tématu nepřečetl jedinou odbornou studii, neslyšel jediný odborný názor. Podívejte se také na profily blogádníků (www.sumavapro.cz) a pak mi odpovězte, zda Vám všichni stále připadáme jako exhibicionisti a provokatéři.

  6. Petr Svoboda říká:

    Jen bych Evu K. doplnil – resp. mírně opravil jednu její větičku :

    „Je evidentní, že jste k danému tématu nepřečetl jedinou odbornou studii, neslyšel jediný odborný názor.“

    patří tam :

    „Je evidentní, že jste k danému tématu nepřečetl jedinou odbornou studii, neslyšel jediný odborný názor, který zrovna dává zapravdu nám.“

  7. Eva K říká:

    Význam odborných příspěvků je ten, že celou problematiku velmi přehledně vysvětlují. Obecně, pokud se chce někdo k něčemu vyjadřovat, vždy by si měl prostudovat dostupné podklady.

  8. xxx říká:

    Evi, pěkná reklama ekofanatiků, díky…

  9. jojo říká:

    Co kdybyste radši vyzkoumal lepší podmínky pro naše zemědělce a zvýšení kvóty cukru pro böhmen,ať tady nestojí za chvíli 45 korun,když už jste hen v té Bruseli ? Místo blemcání o brukovi ?

  10. Libor Furbacher říká:

    Prvne si musime ujasnit co vlastne chceme.But chceme tisicilety,lidskou rukou nedotceny les ,a pak tedy sklapneme a chodme se divat na kurovce jak to nici,protoze to je normalni kolobech v nedotcene prirode.Az to uschne,tak to blesk zapali a vsechno to shori.To je taky cast toho cyklu.A potom to zase vsecno zacne rust od zacatku,a za sto nebo dve ste, tri sta let se zase do starych stromu dostane kurovec a zase mame dilema .
    Protoze nemame ten luxus v nasem remizku se presunout o tri sta kilometru dal a obdivovat ten cyklus v tom stadiu ,ktery lahodi nasim ocim,tak asi budeme muset dovolit kaceni starych nemocnych stromu,cisteni lesa a mit neco mezi parkem a rezervaci.
    PS:Privazovat se k suchym stromum nejni zrovna nejstastnensi vyber vzledem k tem prirodnim cyklum.

  11. Venca říká:

    Libore,možná by to ale mohl být dobrý přirozený výběr.Suchý strom,přivázaný fanatik,blesk,požár…

  12. Petr Svoboda říká:

    No ovšem to by musel být onen biblický blesk z čistého nebe. Ono totiž když je bouřka, tak je málokterý strom suchý :)-

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.