Blog Jihlavských listů

Archív: Únor 2011

Sebrali mi stovku

Štěpán Komárek | Sobota, 12. 2. 2011 v 20:42

Jak bývá u zaměstnanců tuto dobu zvykem, dostal jsem tak jako každý měsíc výplatní pásku. A byla tam. Lépe řečeno nebyla. Povodňová stovka. Nyní poprvé, ale odedneška každý měsíc. Jistě si vzpomenete na loňské povodně a okamžitý nápad vlády jak zvednout daně a zaplatit povodňové škody. Nemám žádný problém s placením daní. Právě naopak. Jenže nejsou daně jako daně a nevadí mi pouze ty, které platí všichni. Tato daň je ale jen pro chudé. Bohatí ji platit nemusí. Jak je to možné?

V době Topolánkovi koaliční vlády se prosadily velké změny placení daní. ODS hledala cestu jak zavést takzvanou rovnou daň se kterou vyhrála volby. Koaliční partneři (zejména lidovci) se snažili  nezdanit ty chudší s menšími příjmy více než dosud. Zavedla se superhrubá mzda, která byla prostým součtem hrubé mzdy a zdravotního a sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem. Rozhodně dobrá myšlenka minimálně v tom, že konečně zaměstnanci uviděli černé na bílém, jak vysoké platí daně. Jenže ouha. ODS využila své „rovné daně“ k daňové nerovnosti. Nezdanily se jen příjmy jednotnou sazbou 15 %,  jak by si někdo naivně myslel. Zdanilo se i již zaplacené zdravotní a sociální pojištění. A protože to není nic jiného než zdravotní a sociální daň, začali jsme platit daně z daní. Důvod byl jednoduchý. V kombinaci se zavedenými stropy sociálního a zdravotního pojištění došlo k tomu, že ti opravdu bohatí s vysokými příjmy začali platit procentuálně menší daně než ti chudší. Ta hranice leží někde u 140 000 Kč měsíčně. Tahle absurdita mě připomíná slavnou pohádku o pyšné princezně a vykutálených výběrčích daní z půlnočního království. Lidovci sice prosadili řadu daňových slev, aby nedošlo k razantnímu zvýšení daní u lidí s obyčejným podprůměrným příjmem, ale základní nerovnost již zůstala.

Povodňová stovka je takovou malou demontáží daňové slevy a tím další zvyšování daňové nespravedlnosti a absurdity. Z malého příjmu platíte ještě více procent než dříve a velkého příjmu se to prakticky nedotklo.  A přitom je správné, aby se z většího příjmu platilo více procent než z malého. Ne o moc. Odmítám jakékoliv milionářské dávky, ale o něco vyšší být musí. V naší zemi (a je asi jediná na světě) je to přesně obráceně. A náprava? Jak je v Čechách zvykem -  v nedohlednu.

Ještě jednou o slučování

Ladislav Jirků | Pátek, 11. 2. 2011 v 13:19

Ještě jednou o slučování

Kraj Vysočina, stejně jako ostatní kraje v České republice, se připravuje na pokles počtu žáků na středních školách. Hodlá mu čelit slučováním některých středních škol. Větší školy mohou udržet kvalitu snadněji než školy malé. A také se ušetří.

K těmto krokům má kraj jako zřizovatel středních škol plné právo. Reakce na tyto záměry je však v tuto chvíli zbytečně dramatická. Především je celý proces teprve na začátku. Před několika dny deklarovali představitelé kraje Vysočina, že se všemi zainteresovanými se bude jednat a bude se hledat nejlepší řešení.

V celém procesu se by se ale nemnělo zapomínat i na jiná kriteria, než jsou ta ekonomická.  Slučovat by se měly školy se stejným oborovým základem, jinak jsou slova o zachování či zvýšení kvality zbytečná. Města či obce, ve kterých má ke slučování dojít, by měla zachovat některé obory, o které momentálně není velký zájem, které jsou však důležité z hlediska dalšího rozvoje dané oblasti. Zde citelně chybí koncepce rozvoje vzdělávání v celé republice. Toto kriterium mnohde souvisí s tradicí výuky některých oborů. Právě tradice  je zárukou kvality a dobrých materiálních podmínek pro konkrétní obory. Svoje specifika mají některé okrajové části kraje, kde by zrušení oboru vedlo k odlivu zájmu do vzdálených center sousedního kraje.

Úloha ministerstva školství spočívá v tomto případě především v koordinaci  krajských záměrů. V jedné věci je však role ministerstva zásadní. Má li být celý proces slučování středních škol úspěšný, musí proběhnout ve všech krajích a za srovnatelných podmínek. Musí jít o proces, ve kterém nikdo nevydělá na úkor toho druhého.

A co lze poradit školám, kterých se má slučování týkat? Postupujte aktivně a sami ve spolupráci s radnicemi hledejte řešení, ze kterého bude mít prospěch nejen vaše škola, ale také obec či město a v konečném dopadu takové řešení prospěje celé republice.

Ladislav Jirků, poslanec PSP ČR za TOP09

Zprávy ze Senátu: Ministerstvo dopravy a jeho Zelená kniha

Miloš Vystrčil | Čtvrtek, 10. 2. 2011 v 0:34

Čtvrtá schůze Senátu se konala 26. a 27.ledna 2011. Kromě jiného jsme projednávali i bod číslo 51 s názvem „Sdělení Komise týkající se rozvoje jednotného evropského železničního prostoru“. V rámci projednávání tohoto bodu pan ministr Vít Bárta krátce pohovořil o tzv. „Superstrategii“. Superstrategie Ministerstva dopravy je zkrácený název pro materiál „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025“. Zjednodušeně lze napsat, že v této Superstrategii je navrženo proč, za kolik a jaké státní silnice mají být do roku 2025 postaveny nebo opraveny. Superstrategie se tedy nezabývá krajskými a místními komunikacemi.V současné době Ministerstvo dopravy prezentuje tuto Superstrategii v podobě tzv. Zelené knihy Superstrategie neboli „Superstrategie – green paper“ na svých webových stránkách http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/ . Zvláště doporučuji ke zhlédnutí soubor s názvem „VLADA 6 Příloha04a Silniční a vodní síť“.Občas mám problémy s „europojmy“, jako je například zelená kniha (green paper), bílá kniha (white paper) a podobně. Pro připomenutí si dovolím tedy uvést, že v EU je účelem zelených knih (green paper) soustředit co nejvíce návrhů na realizaci plánovaného záměru a předložit je veřejnosti za účelem vyvolání diskuse. Po zelených knihách následují bílé knihy, které již obsahují konkrétní návrhy pro přijetí opatření ve specifických oblastech politiky.Pokud se podíváme na zveřejněnou Zelenou knihu Superstrategie, potom zjistíme, že obsahuje:

  • Ÿ  odhady možných finančních zdrojů nezbytných pro efektivní zajištění realizace nejdůležitějších dopravních staveb;
  • Ÿ  přehled konkrétních realizovaných dopravních staveb na dalších 15 let (do roku 2025);
  • Ÿ  posouzení proveditelnosti dlouhodobého samofinancování nových částí silniční sítě.

Zelená kniha Superstrategie se také zmiňuje o tom, že seznam staveb bude v rámci dopracování dále posuzován a diskutován. Strategie má být vypracována do podoby Bílé knihy Superstrategie a dále využita při zpracování Dopravních sektorových strategií, 2. fáze, což je dokument nezbytný pro schválení kofinancování z prostředků EU pro období 2014 – 2020. Nejzazším termínem je konec roku 2012.Když se na Zelenou knihu Superstrategie podíváme z pohledu kraje Vysočina, tak bohužel zjistíme, že se jedná o pohled velmi tristní. Pokud nepočítáme s pomocí privátních investorů plánovanou rekonstrukci dálnice D1, potom Zelená kniha Superstrategie plánuje, že stát do roku 2025 realizuje na celém území kraje Vysočina pouze další dvě stavby. První plánovanou stavbou je mimoúrovňová křižovatka Pávov na silnici I/38 a druhou rekonstrukce silnice I/34 v části Božejov – Pelhřimov.Přiznávám, že důvodům tohoto téměř totálního vyčlenění kraje Vysočina, a s ním sousedících oblastí, již z prvního (tedy nejširšího) návrhu státních dopravních investic do roku 2025 opravdu nerozumím.Po prostudování Metodiky multikriteriálního hodnocení staveb (viz opět http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/, soubor „VLADA 6 Příloha06 MCA“) jsem dospěl k jednoznačnému závěru. Zelenou knihu Superstrategie je nutné zásadním způsobem připomínkovat ze strany co možná největšího počtu subjektů z našeho kraje, s cílem dosáhnout jejího doplnění.Osobně jsem požádal pana ministra Bártu, aby při návštěvě kraje Vysočina věnoval část svého času debatě o neutěšené situaci na silnici I/38 (tzv. císařská cesta) a zejména také téměř havarijnímu stavu silnice I/23 (Náměšť, Třebíč, Telč) na území kraje Vysočina.Na závěr si dovolím opět vyzvat zejména Ty z Vás, kteří se o dopravu zajímáte, k vyjádření svého názoru na Zelenou knihu Superstrategie. Pište své diskusní příspěvky nebo své připomínky zasílejte přímo na Ministerstvo dopravy. Můžete je zasílat i na moji e-mailovou adresu milos@vystrcil.cz . Neslibuji, že vždy odpovíme. Určitě ale budeme provádět sumarizaci a budeme se snažit v dalších jednáních o potřebnosti dopravních staveb na Vysočině všech námětů a poznatků využít.

V rohu

Petr Klukan | Úterý, 8. 2. 2011 v 12:53

Lékaři dokázali vydržet velmi dlouho a mohou si blahopřát. Od sametové revoluce nebyly nikdy tak hlasitě řečeny názory na zdravotnictví. Přidáno dostanou, i když ne tolik, jak chtějí, ale příslib změn zazněl. Věřím, že jestli vláda do té doby vydrží, změny se uskuteční. Protestující lékaři spokojeni s výsledkem jednání ale nejsou. Mají pravdu?

Veřejnost není schopna posoudit odborné výtky, jen hledí, jak se obě strany snaží získat co nejvíce a neztratit přitom tvář. Nesdílím optimismus lékařů z LOKu, že veřejnost „je na naší straně“. Rozumní uznají platovou podhodnocenost lékařů, s příliš tvrdým vymáháním požadavků již souhlasit nemusí.

Lékaři si vybrali nejhloupější chvíli na protesty. Do ČSSD ani ODS nešli, až do vlády, která se snaží průšvihy předcházejícího rozhazování napravit. Výzvou nedosáhli všeho, části však ano, přílišná neústupnost jim ubere z prestiže. Nebo jinými slovy: rozumní ví, že není taktické zahnat soupeře do rohu, ze kterého není úniku.

Jak na slučování středních škol?

Ivo Strejček | Čtvrtek, 3. 2. 2011 v 9:49

Ve stínu řešení krize vyvolané akcí části nemocničních lékařů „Děkujeme, odcházíme“ se dokončuje koncepce rady kraje Vysočina na slučování středních škol. Jde o opatření velmi závažné. Chyby se mohou vymstít nejen studentům a jejich učitelům, ale zejména budoucí prosperitě země.

**Demografický vývoj**

Je nesporné, že celý evropský prostor má problémy s demografickým vývojem. Rodí se stále méně dětí. Rozumná politika na tuto neblahou skutečnost musí reagovat. Zejména proto je třeba prosadit penzijní reformu, modernizovat zdravotní a sociální systémy. Dopady pociťuje i školství – méně narozených dětí znamená méně žáků a studentů.

**Úroveň vzdělávání a slučování škol**

Příčiny stavu, ve kterém toho „rodiče začínají umět a znát víc než jejich děti“, jsem v některých mých minulých textech popisoval. Socialisty zvolený postup ve slučování škol však znamená další hrozbu pro celkové snížení úrovně vzdělávání. Navrhovaný podivný mix škol, které toho spolu mají obsahově málo společného, úroveň znalostí jejich studentů sotva zvýší.

**Co s víceletými gymnázii?**

Jedním z navrhovaných opatření radou kraje Vysočina (ČSSD) je významná redukce víceletých gymnázií. Opírá se ve svém rozhodnutí o stanovisko dotázaných ředitelů základních škol, kteří omezení počtu víceletých gymnázií důrazně podporují.
To není nic překvapivého. Odchod nadaných dětí z jejich škol po pátém ročníku znamená „odsátí“ talentů. Intelektuální úroveň základních škol je ochuzena, pedagogům se pracuje obtížněji, žákovské kolektivy postrádají konkurenci vědomostí a upadají do průměru.
Ale ptát se ředitelů základních škol na to, zda rušit síť víceletých gymnázií, je totéž, jako jít k prodejci automobilů pro radu, zda si koupit vůz u něho nebo u jeho konkurence.
Víceletá gymnázia svoje místo v systému vzdělávání mají. Soustřeďují do svých tříd talentované studenty, zvyšují přirozenou konkurenci mezi nimi, což v kombinaci s podnětným prostředím střední školy znamená žádoucí vysokou kvalitu takto získaného vzdělání. Dá se očekávat, že nadaní studenti se stanou špičkovými specialisty ve svých oborech a hnacími motory budoucí hospodářské úrovně ČR.
Socialisté navíc s podezřením nahlížejí na tyto studenty jako na budoucí elity, což u nich „komplex z víceletých gymnázií“ zvyšuje.
Učební obory
Řemesla v Čechách jsou málem na vymření. Může za to, mimo jiné, letitá politika „inflace maturit“. Proč by studenti nastupovali na učební obory s cílem získat dva tři výuční listy, když pohodlně a bez obtíží absolvují střední školu s maturitou.
Selektivní podporu učebním oborům tak, jak je navrhována v materiálu kraje Vysočina (podpora učebním oborům automechanik – opravář zemědělských strojů), považuji z tohoto pohledu za chybný krok.
Podstata nechuti jít „jenom do učení“ finanční subvence nevyřeší. Změna musí být strukturální. Musí souviset s renesancí náročné maturitní zkoušky a se vstupem soukromých firem do učňovského vzdělávání.
Jedno město, jedna střední škola
Za katastrofální lze považovat návrh socialistů z Vysočiny sloučit na území jednoho města všechny stávající střední školy do střední školy jediné.
Lze sloučit odborné učiliště se zdravotní školou, s místní průmyslovkou a gymnáziem? Jasně, na papíře ano. V realitě ale pouze za cenu snížení úrovně poskytovaného vzdělání (unifikace nic jiného nemůže přinést) a odchodu těch nejlepších pedagogů mimo obor.
Zajímavé na dostupných materiálech je to, že ekonomická úspora takto pojatého řešení není nikde vyčíslena. Řekl bych, že je v kontextu další destrukce vzdělávání cestou sporného slučování středních škol zanedbatelná.

**Politici, ne byrokraté**

Navrhovaný postup, jak slučovat střední školy v kraji Vysočina, je třeba především odejmout z rukou úředníků. Tak citlivé kroky musí navrhnout politici, kteří svá rozhodnutí budou zdůvodňovat svým voličům a ponesou přímou (a kontrolovatelnou) odpovědnost za svá rozhodnutí.




© 2008 Parola s.r.o.