Blog Jihlavských listů

Archív: Srpen 2010

Paradoxy.

Bedřich Ščerban | Pondělí, 30. 8. 2010 v 17:36

Město a zastupitelstvo upřednostnilo výstavbu druhé haly pro zimní sporty před rekonstrukcí. Poptávka po „ledu“ je velká. V Jihlavě je 11 amatérských družstev hrajících okresní přebor. Hala se nestaví pro „profesionální“ sportovce, bude sloužit veřejnosti. Řešení situace kolem ledové plochy bylo i důležitou otázkou komunální politiky. Vlastní investicí dvacet sedm milionů korun získá město sportovní komplex pro zimní sporty. Z investice města ve výši 203 mil. Kč je pro přiznání dotace uznatelných 190 mil. Kč, tzn., že dotace je 176 mil. Kč. Město získá tolik potřebný sportovní komplex, ledovou plochou a fitness v hodnotě 203 mil., za vlastní investici 14 mil. Kč ( povinný podíl)+ neuznatelné náklady ve výši 13 mil. Kč. Město navýší svůj majetek o 203 mil., za podmínek vložení 27 mil. Kč. Z hlediska businessu výborná investice. Územní rozhodnutí bylo vydáno pro stavbu čtyř podlaží. Když se dělal prováděcí projekt, na všech pracovních výborech, kterých jsem se zúčastnil, se věnovala pozornost potřebám občanů v ulici Tyršova. Dávali jsme si záležet, abychom co nejvíce brali zřetel na okolní občany. Z tohoto důvodu byl nejdříve projekt redukován tak, aby nezastínil domy v ulici Tyršova. Následně byl redukován počet pater garáží, aby nedošlo k nárůstu provozu na ulici Tyršova. Vzniklé parkoviště má mít přibližně stejnou kapacitu jako současné parkoviště, které tam dnes je v provozu. Z estetického hlediska má vzniknout zástavba, která danou oblast určitě pozvedne. Pohled z oken protilehlých domů je dnes smutný. Betonová plocha se starými, popraskanými mantinely. Ošklivá plocha. Budoucnost. Prosklená, hezká hala se zelenou střechou. Je zapotřebí využít plochy uvnitř měst, které jsou na výstavbu určené a připravené. Samozřejmě každá výstavba ve městě nějakým způsobem zatíží obyvatelstvo. V tomto případě jsem přesvědčen, že zatíží obyvatelstvo jen po dobu výstavby. Následně dojde ke zlepšení dané oblasti, jak z hlediska estetického, tak funkčního. O stavební povolení bylo zažádáno na projekt, který byl oproti územnímu rozhodnutí redukován. Snaha města, o co největší ohled na potřeby obyvatel, poté paradoxně ovlivnila zpoždění projektu. K potřebám občanů se přihlíželo při všech společných jednáních s nimi, ale bohužel požadavky na technické řešení stavby ze strany občanů neměly trvalý charakter a několikrát se v průběhu vzájemných jednání změnily, takže dříve dohodnutá a připravená řešení nebyla následně ze strany občanů akceptována. Navíc je třeba si uvědomit, že nelze bohužel vyhovět všem a ve všech ohledech a splnit každý požadavek jednotlivce dotčeného výstavbou haly pro veřejnost.Přál bych si, aby krajské město dostalo ledovou plochu brzy. Poptávka po ledové ploše roste. Bedřich Ščerban

Živé kino posedmé

Marek Hovorka | Středa, 18. 8. 2010 v 14:26

Ve filmu Český mír je scéna, která v sobě má napětí odlišné zkušenosti. Básník Ivan Martin Jirous vpadne na jihlavském náměstí do mítingu odpůrců amerického radaru. Vykřikuje, hrozí, klečí na kolenou, „Co jste dělali, když tady Sovětskej svaz rozmístil rakety? Hovno!“ volá zoufale do tváří o generaci mladších aktivistů i k netečným kolemjdoucím. Silná scéna z jihlavského náměstí se na něj nyní s celým filmem vrátí v rámci Živého kina, série projekcí ve veřejném prostoru. Už víme, jak to s radarem dopadlo.  Český mír je ale zneklidňující dokumentární komedií o radaru bez radaru, o dnešním Česku vypovídá jako málokterý film.

Živé kino letos proběhne již potřetí i v Praze. Ve stejný večer jako v Jihlavě roztáhne projekční plátno na místě, kde měla stát – nebo snad přesneji: kde bude stát – nová budova Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Všichni blob viděli. Všichni na něj mají názor. Jak na diváky ve filmu Oko nad Prahou zapůsobí virtuální prohlídka knihovnou a silová politická argumentace přímo na knihovní kótě? Na té konkrétní stavební parcele, o kterou vedl spor ředitel knihovny s pražskými zastupiteli?

Oba politické docu.thrillery jsou u konce. Zatím. Přijďte hledat souvislosti do míst, v nichž je obvykle nevidíme. Už za pár dnů se na chvíli promění náměstí, parky a ulice v neklidný kinosál.  Ten ožije jak nečekanými významy a asociacemi, tak fyzicky: do filmu zní hlášení o příjezdech a odjezdech vlaků, projíždějí jím auta, vcházejí lidé – s nákupními košíky nebo venčící psy, to podle místa, kde se promítá. Někdy se do plátna obuje i sílící vítr, výjimečně zahrozí déšť. Loňskou projekci dokumentu René Heleny Třeštíkové předčasně ukončila bouřka. „To mě štve, zrovna u tohohle filmu by mě zajímalo, jak skončí,“ prohodil při rychlém uklízení techniky promítač.

Přijďte se podívat, jak to skončí tentokrát. Realita se vrací na místo činu.

-

Živé kino Jihlava / 20. 8. / Český mír / horní část Masarykova náměstí
Živé kino Praha / 20. 8. / Oko nad Prahou / Letná, poblíž tramvajové smyčky Špejchar
Program dalších dnů na www.dokument-festival.cz

Cestování s MHD

Petr Klukan | Pondělí, 2. 8. 2010 v 9:04

Jaký je nový systém jízdenek a čipových karet v městské jihlavské dopravě? Jakýkoliv článek na toto téma vyvolává bouřlivou reakci. Oprávněně? Částečně určitě ano. Bohulibý počin a vymyšlený systém trochu předběhl dobu.

A nepodařilo se jej vymyslet tak, aby byl tak zvaně uživatelsky příjemným. Tato slova totiž nabývají ve světě na významu. Chcete auto nebo televizi? Vybrat si můžete z nepřeberného množství. Čím má ale konkurence zákazníka zaujmout? Kromě ceny, která patří k nejdůležitějším, je to právě jeho ovládáním – že je lehce pochopitelné, logicky návodné, a tudíž přívětivé pro uživatele. Angličtina má pro to výraz user friendly.

Co ale s jihlavským dopravním systémem, do kterého proniknout vyžaduje vysokou bystrost a znalost? Třístránková verze návodu, jak postupovat při využívání nového systému MHD, je prostě na omdlení!

A zbloudivšího návštěvníka Jihlavy pak systém může už na nádraží odradit a raději se vydá pěšky. Pravda, v takovém případě půjde pod krásným starobylým kostelíkem, přes starý most, projde Sráznou ulicí kolem malovaného domku, a když si nevymkne kotník na kostkách, dojde až na náměstí.

Přidáme-li k výčtu nepříjemného ne příliš funkční automaty, které jednou mince vezmou, podruhé ne, je to k vzteku.

Pravda, trošku přeháním, protože nám dopravní podnik umožňuje trolejbusy využívat i bez pochopení systému automatů a znalosti nějakých pásem. Jak? Jízdenku si jednoduše a prostě koupím u řidiče! Má to jen jeden háček, jízdenka je výrazně dražší.

Cestovat MHD mohu tedy i bez znalostí čehokoliv, ale za vyšší cenu. Představitelé města a dopravního podniku nám jinými slovy říkají: Nejsi myšlenkově pohotový? Tak zaplať o něco více! Není to ale diskriminace nás průměrných a podprůměrných?




© 2008 Parola s.r.o.