Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

SPALOVNA ODPADKŮ NA BLOGU PO 2 LETECH

Zdeněk Gryc | Středa, 2. 6. 2010 v 15:29

Primátor převzal petici Stop spalovně.

Celkem 1500 lidí se podepsalo pod petici Stop spalovně, kterou převzal primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Petici podepisovali lidé z příměstských částí Jihlavy v okolí Pávova.Organizátor petice Miroslav Pernička se v případě vybudování spalovny obává mimo jiné zvýšené ekologické zátěže i nárůstu počtu kamionů.

Více v pátečních JL.

——————————

Dovoluji si proto v tomto blogu opakovaně po 2 letech na původní návrh zpracovaný v roce 1977 upozornit:

Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla  řešena v rámci  sídliště Bedřichov.
Stalo se tak  v souladu s  „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“.
Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV. Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou  na webu:   bedrichov.atlasweb.cz

Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34,
Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno  na obr.  7.

Realizaci spalovny zabránilo,  že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba.
Prostředky na spalovnu  měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU  a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení.

Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma. Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska. Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu. S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který myslím i továrnu navštívil. Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo. Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.

Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil. Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno,  Prof.Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna. Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení. Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině.  Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlasweb.cz 
Prof.Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek – byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat,  že zajistil,  v této souvislosti,  na VÚT  v Brně,  studii svozu odpadků pro okres Jihlava. Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant!
Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky -  MVT.
Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem,  před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště. Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji.

———————-
Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.

Zdeněk Gryc,

2 komentářů k článku “SPALOVNA ODPADKŮ NA BLOGU PO 2 LETECH”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    Z jásotem nepřivítá spalovnu odpadků pochopitelně nikdo, stejně jako kanalizační čističku a Kronospan.

    Tehdy se hledala možnost jak co nejsnadněji provést svoz odpadků, tedy navázat na komunikace, ještě mimo město a dopravu pak kanalizovat dálničním přivaděčem k mimoúrovńové křižovatce pod Lesnovem. Východně pak ze silnice na Sokolovskou odbočit na sever do starého hliniště. Výhodným se jevilo zavlečkování, které by umožnilo nejenom odpadky přivézt,ale také odvézt zbytky spalu. ČSD to tehdy přijaly. Také se hledala možnost využití odpadového tepla. Viz paspart VÚT,který specifikoval množství a kvalitu odpadků, což umožnilo vyčíslit ekonomii provozu.
    Komín a zejména to,co zněj vychází, není štěstí. To by ale nakonec nemělo být věcí populární diskuze.Technologie spalování by se musela převzít na základě zkušeností,či garancí patřičných orgánů EU. Místo bylo vybráno severně od Jihlavy v průmyslové oblastři. Nevím,jak je to s převládajícími větry, zajisté by také měly být vzaty v úvahu. Zkrátka chce to odborníky,od urbanistů až po hygieniky. Studii zadat někomu nezávislému. Nejvíc odpadků produkuje pochopitelně Jihlava sama,čili jde také o ekonomii svozu odpadků.Obchvat města by také mluvil pro tuto možnost. Zkrátka tehdy jsme se snažili. Spalovnu ale bude Jihlava stejně dříve nebo později potřebovat. Na umístění spalovny a její ekonomické souvislosti by bylo nejlépe vypsat soutěž, podobně jako jsme to dělali v minulosti, například na krematoriem. Zde se také složitě řešila technologie spalování, tehdy za pomocí zkušeností z Olomouce, která výrazně ovlivnila ekonomii spotřeby plynu. Soutěžní návrhy pak mohou být vystaveny a prodiskutovány.
    „OMLOUVÁM SE, NECHCI TO UVÁDĚT V JAKÉKOLI SOUVISLOSTI, JDE POUZE O MECHANIKU OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ“.
    Dovoluji si však připojit nostalgickou vzpomínku, dne 23. 3. 1967. jsem archivoval svůj soutěžní návrh na krematorium Jihlava. Moje smůla byla v tom, že jsem navrhoval nejenom půdorys areálu ve tvaru kříže, ale také kříž byl v průhledu z obřadní síně do přírody. To jen tak nostalgicky, že ani v roce 1967 ideologičtí hlídači nespali.

    Panu Ďáskovi děkuji nejenom za komentář, ale zejména za to, že se podepsal.
    Zdeněk Gryc

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.