Blog Jihlavských listů

Archív: Červen 2010

Aj zábava musí byť ušľachtilá!

Ján Lauko | Pondělí, 14. 6. 2010 v 9:43

   Jednou z najvznešenejších a najvyšších hodnôt tohto univerza je Čistota. Všetko, čo ľudia vytvárajú a čo chcú, aby vôbec malo nejakú cenu, musí byť preto predchnuté Čistotou. Malo by sa ňou skvieť vnútro každého človeka. Čistým a ušľachtilým by malo byť naše cítenie, naše myslenie, ale aj naša reč i naše jednanie. Čistým a ušľachtilým by malo byť všetko, čo robíme a na čo len siahneme, teda i náš spôsob zábavy.

   Áno, zábava a humor sú soľou života, ale ich tvorcovia a konzumenti si musia byť v každej chvíli vedomí nutnosti rešpektovania istej miery čistoty, ušľachtilosti a ľudskej dôstojnosti.

   Žiaľ, opak je ale pravdou a súčasní tvorcovia zábavy a humoru, ale i obyčajní ľudia vo svojom voľnom čase, pri rôznych oddychových aktivitách tieto hodnoty vôbec nerešpektujú a to je hlavnou príčinou toho, prečo sú takmer všetok humor a zábava človeka nedôstojnými a plytkými, plnými špiny a nízkosti.

   Pri rôznych formách a druhoch dnešnej zábavy a kultúrneho vyžitia, či už sú to piesne, filmy, divadlo, vtipy,  a tak ďalej, sa musí každý človek, ktorý si ešte dokázal zachovať určitú mieru vnútornej čistoty neraz červenať, cítiť trápne, tiesnivo a nepríjemne, kladúc si sám sebe otázku: Kam sme to až klesli?

   Avšak ľudia, ktorí v sebe postupne nechali celkom zasypať jednu z najvyšších hodnôt univerza – Čistotu, títo ľudia sa v súčasnej nízkosti a špine, ktorou sú doslova otrávené takmer všetky formy zábavy a kultúrneho vyžitia cítia veľmi príjemne – takmer ako prasce, blažene sa váľajúce v bahne. Takáto forma zábavy a umenia sa im zdá plnokrvná a plnohodnotná. Majú dojem, že práve toto je jedna z možností, ako sa dokonale odreagovať a užiť si života. Veď predsa žiť a zabávať sa môžeme tak, ako sa nám páči a ako nám to najlepšie vyhovuje.

   Ak by sa podobní ľudia, ktorí si takto hovejú v nečistote, pretože pojmem čistoty nechali v sebe už dávno znehodnotiť stretli s požiadavkou ušľachtilej, čistej a pojmu človek hodnej zábavy, s veľkou pravdepodobnosťou by s takýmto niečím nesúhlasili v obave, že by snáď mohli prísť o „plnohodnotnosť“ toho, čo práve oni, vo svojej skazenosti, považujú za skutočnú zábavu. V ich očiach by ušľachtilá a dôstojnosti človeka hodná zábava nemohla byť predsa nijakou zábavou.

   Je to však iba určitý uhoľ pohľadu, pretože zase naopak,  vnútorne čistejší človek sa musí neraz s odporom a hnusom odvrátiť od mnohého, čo ľudia zbavení vnútornej čistoty považujú v súčasnosti za skutočnú zábavu.

   Ako však už bolo na začiatku povedané, Čistota predsa len patrí medzi tie najvyššie a najvznešenejšie hodnoty v tomto stvorení. Je hodnotou, pochádzajúcou zo Svetla, z ktorého povstalo všetko a teda aj človek. Každý z nás ju preto nesie nezmazateľne vtlačenú vo svojom najvnútornejšom „ja“ – vo svojom duchu. Ak dokážeme načúvať svojmu duchu, ktorý sa ku nám prihovára prostredníctvom citu, dokážeme potom v zmätkoch dnešnej doby bezpečne rozpoznať, čo je naozaj ušľachtilé, čisté, zdravé a krásne a čo naopak nemravné, plytké, nízke a zvrhlé. Toto je jediná cesta a jediný spôsob, ktorým možno bezpečne rozlíšiť správne od nesprávneho a zlé od dobrého.

   Náš duch, alebo inak povedané, naše svedomie, má byť teda pre nás v tomto smere tou najvyššou morálnou autoritou, ktorá jediná, ak s ňou dokážeme nájsť spojenie, je nám vždy schopná ukázať správny smer na cestách nášho života.

   Pre tých, ktorí chcú znovu nájsť a obnoviť svoje spojenie s jednou najvznešenejších a najvyšších hodnôt vo stvorení – s Čistotou, majúcou moc urobiť z nás opäť skutočných a plnohodnotných ľudí je tu zlaté pravidlo, ktoré znie: Udržujte krb svojich myšlienok čistý! Jedine tak vybudujete mier a budete šťastní. Bez Čistoty totiž niet žiadneho pravého človečenstva!

jl, priaznivec časopisu „Pre Slovensko“ http://www.pre-slovensko.sk/

Sezóna nenaplněných ambicí a nadějí do budoucna

Zdeněk Tulis | Pátek, 4. 6. 2010 v 23:03

A je tu konec další fotbalové sezóny. Sezóny, která z pohledu FC Vysočina Jihlava přinesla podzimní zklamání, zimní důkladný řez a jarní obrození. Konečná 4. příčka nemůže být důvodem ke spokojenosti, ovšem zároveň přináší po jarních kvalitních výkonech a pozitivních výsledcích velkou naději do budoucna.

Předně je třeba říci, že se FC Vysočina dostal svým působením v I. lize do situace, kdy každé druholigové umístění horší než postupové je zklamáním. To je ještě markantnější od 17. prosince 2008, kdy se nám noví akcionáři klubu snaží vytvořit vynikající podmínky pro naši činnost. Za nemalé vynaložené prostředky očekávají postup do Gambrinus ligy. První část fotbalového ročníku, tedy podzim 2009, lze hodnotit ze dvou úhlů. K týmu přišla nová trenérská dvojice, která měla málo času a prostoru na bližší seznámení s týmem a určení nejefektivnější taktiky. Navíc jsme se na podzim potýkali s nevyrovnanými výkony hráčů včetně tradičních opor. Výsledkem byl obrovský nesoulad mezi útočnou a obranou fází mužstva a nevyrovnaná výkonnost s řadou divokých výsledků.

Představenstvo klubu po neuspokojivém podzimu na návrh sportovního manažera Josefa Jinocha rozhodlo o přebudování kádru mužstva, který měl být doplněn o perspektivní a po úspěchu toužící hráče s delšími kontrakty. Byl tak dán prostor pro vybudování silného mužstva, které postoupí z II. ligy a s menšími doplněním bude schopné působit i v nejvyšší soutěži. Za to, že se tato finančně náročná transakce mohla uskutečnit, patří velký dík akcionářům klubu na čele s PSJ, a.s., a jeho představitelům Františku Vaculíkovi a Jiřímu Pechovi.

Zimní přípravné zápasy nebyly výsledkově podařené, ale rozhodně nebyly důvodem k panice. Málokdy se totiž podaří, aby se okamžitě po razantním kroku dostavily očekávané výsledky. Celý realizační tým a hráči si na sebe museli zvyknout a najít optimální složení a herní styl, který bude vyhovovat typologii hráčů a přinese kýžený úspěch. Dlouhá zimní příprava nám toto hledání usnadnila a odrazila se i do uspokojivých výsledků v jarní sezóně.

Za ni musím pochválit celou obrannou činnost mužstva, v níž došlo oproti podzimu k markantnímu posunu. Bylo to dáno stabilními výkony gólmana Uvarenka a minimálně se měnící obrannou čtveřicí. Navíc došlo ke zlepšení defenzivní činnosti jejich spoluhráčů, zejména v taktických ohledech. S útočným projevem můžeme být spokojeni během celého ročníku. Vždyť jsme s přehledem nastříleli nejvíce branek z celé české I. a II. ligy.

Potvrdilo se, že naše zimní opatření byla správná a nyní můžeme s nadějemi vzhlížet k dalšímu ročníku. V létě do týmu nehodláme výrazně zasahovat a chceme ho na základě jarních výkonů doplnit jen zhruba na 3 místech. Zároveň se budeme snažit využít potenciálu mladých hráčů z naší úspěšné mládežnické líhně.

V dnešní ekonomické situaci je pro každý sportovní klub velmi složité poskládat rozpočet. Zvláště pro ty, kteří nechtějí být zadluženi a mezi ně náleží i FC Vysočina. Věřím, že s velkou pomocí akcionářů budeme schopni pro naplnění našich cílů získat partnery, kteří nám pomohou zajistit finance pro návrat do Gambrinus ligy. Zároveň musíme nadále přijímat i zdánlivě nepopulární, ale nutná manažerská rozhodnutí, která odpovídají vedení jakékoliv soukromé společnosti.

Nezanedbatelné finanční prostředky, které získáváme ze strany akcionářů, sponzorů či transferů našich fotbalistů, hodláme i nadále investovat do zlepšení materiálně technické základny klubu a tím velmi často do zvelebení městského majetku. V aktuálně skončeném fotbalovém ročníku došlo v budově kabin na stadiónu v Jiráskově ulici k vybudování komplexního šatnového zázemí pro hostující tým v souladu s požadavky I. ligy a zároveň jsme vytvořili důstojné zázemí pro realizační tým „áčka“. Dále byla před tímto objektem vytvořena rozcvičovací plocha s umělým trávníkem. Navíc jsme nedávno zahájili práce na novém travnatém povrchu s automatickým zavlažováním na tréninkovém hřišti v Antonínově Dole. A pracujeme i na důležité podmínce pro vstup do Gambrinus ligy – do 10. června obdržíme projektovou dokumentaci k vybudování vyhřívaného trávníku včetně kotelny.

Závěrem bych chtěl poděkovat našim fanouškům za stabilní podporu v tomto fotbalovém ročníku. Na druhou stranu mne mrzí, že jarní kvalitní výkony mužstva nepřinesly výraznější návštěvy na zápasech. I proto pro nadcházející sezónu připravujeme řadu kroků, které by do ochozů našeho stadiónu měly přilákat více diváků. Zvláště chci poděkovat našemu Fanklubu a smeknout před ním. Jde o zdravé jádro 20 – 30 věrných fanoušků, kteří nechybí na žádném venkovním zápase a týmu vyjadřují velkou sounáležitost.

Co tu smrdí?

Petr Klukan | v 12:21

Kompostárna nad Vyskytnou a Bílým Kamenem smrdí. Vlastně smrdí čistírenské kaly, které se sem navážejí. Zapáchají už na cestě, při polehávání v kompostárně, a zapácháte po malé chvíli i vy, když se jedete na tu zajímavou kompostovací technologii podívat. A zapáchá i vaše auto, protože jste projeli smradlavou břečkou, která vytéká z kompostárny. Občané Bílého Kamene zkusili s provozující firmou hnout, ale bezúspěšně. Proto došlo na stížnosti úřadům.

Dle jejich zjištění firma nedodržuje provozní řád, rozuměj technologický postup. Proč by to taky dělala, vždyť to stojí peníze, a o ty jde v první řadě. Úřady tedy budou úřadovat a pokoušet se dát firmě pokutu, firma se bude snažit vše oddalovat a odvolávat se, seč jí síly stačí.

Kompostárna je bývalé hnojiště, volající po opravě či rekonstrukci. Jak je možné, že stavbu někdo povolil, i když je zřejmé, že prosakuje? Nesmrdí tady něco mnohem víc než jen čistírenské kaly, které za svou existenci opravdu nemohou?

SPALOVNA ODPADKŮ NA BLOGU PO 2 LETECH

Zdeněk Gryc | Středa, 2. 6. 2010 v 15:29

Primátor převzal petici Stop spalovně.

Celkem 1500 lidí se podepsalo pod petici Stop spalovně, kterou převzal primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Petici podepisovali lidé z příměstských částí Jihlavy v okolí Pávova.Organizátor petice Miroslav Pernička se v případě vybudování spalovny obává mimo jiné zvýšené ekologické zátěže i nárůstu počtu kamionů.

Více v pátečních JL.

——————————

Dovoluji si proto v tomto blogu opakovaně po 2 letech na původní návrh zpracovaný v roce 1977 upozornit:

Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla  řešena v rámci  sídliště Bedřichov.
Stalo se tak  v souladu s  „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“.
Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV. Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou  na webu:   bedrichov.atlasweb.cz

Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34,
Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno  na obr.  7.

Realizaci spalovny zabránilo,  že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba.
Prostředky na spalovnu  měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU  a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení.

Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma. Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska. Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu. S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který myslím i továrnu navštívil. Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo. Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.

Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil. Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno,  Prof.Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna. Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení. Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině.  Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlasweb.cz 
Prof.Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek – byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat,  že zajistil,  v této souvislosti,  na VÚT  v Brně,  studii svozu odpadků pro okres Jihlava. Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant!
Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky -  MVT.
Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem,  před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště. Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji.

———————-
Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.

Zdeněk Gryc,

Prší…

Tomáš Ďásek | Úterý, 1. 6. 2010 v 7:42

Prší. Vzhledem k množství uplakaných dnů současný stav počasí patrně mnohem lépe vystihuje slavná hláška pana Kemra – alias dědy Komárka – z filmu Na samotě u lesa, jenž rozvážným hlasem na zápraží pravil : „chčije a chčije“. Ze sena bude letos spíš jenom jakási mokrá plesnivá siláž, obchodníci se zahradním nábytkem a opalovacími krémy si nervózně hryžou nehty, agenti pojišťoven v záplavových zónách koketují s myšlenkami na sebevraždu a krásné slečny – jindy touto dobou dávno odhalující všechny ozdoby svých ztepilých těl, chodí zahalené jak arabská tchýně.

Prostě prší. Prší a to je dobře. Bylo totiž už dlouho strašné sucho a dusno. A nemluvím teď jenom o počasí, ale hlavně o politice. Bouřka, která se strhla o tomto víkendu, přinesla nejen nečekaný přívalový déšť a krupobití do parlamentu, ale především pročistila totálně zkažený a nedýchatelný vzduch. Stejně jako jsem byl před volbami totálně znechucen a zhnusen způsobem, jakým strany vedly svoje kampaně, tak jsem nyní nadšen z toho, jak se vše obrátilo proti nim. Nemyslím si, že sluníčko, které nad naší republikou konečně trochu nesměle povylezlo, už bude jen a jen svítit a hřát – na to znám počasí i politiku až příliš dobře, ale tak radikální posun na barometru jsem opravdu nečekal. Předseda jedné z největších stran – Jeho výsost Velký Meteorolog Napoleon zjistil, že předvolební průzkumy jsou s odpuštěním stejně na prd jako dlouhodobá předpověď počasí. Květované košile, které si předem nakoupil na svoji vítěznou prázdninovou cestu, se rázem ukázaly jako zcela zbytečné. Druhá největší strana zase zjistila, že byla příliš dlouho zahleděná sama do sebe a zapoměla se občas kouknout z okna, co se děje venku na obloze. Průtrž mračen vtrhla do ulic a spláchla všechno smetí a kdejaké neřádstvo do kanalizace. Pravda, občas sebou vzala i nějakou tu lidoveckou zahrádku a kroupy zadupaly do země i Liškovic zelené políčko. Ale nebojte se – příroda je mocná a do čtyř let to zase všechno vyroste znovu. Jen třešničkám to kupodivu nijak výrazně neublížilo – v klidu stačily odkvést a jejich plody jsou zatraceně tvrdé, takže jich bude stejně jako posledně. Na zahrádkách nám vyrazilo pár úplně nových zajímavých rostlinek, které na první pohled vypadají hezky, ale zatím vůbec nevíme, co jsou vlastně zač a co z nich nakonec vyroste. Orchideje to jistě už od pohledu nejsou, ale doufejme, že to aspoň nebude zase nějaký neřádný plevel, kterého bude obtížné se jednou zbavit…

Teď, když na chvilku vysvitlo sluníčko, je potřeba honem utíkat ven a snažit se na zahrádce udělat co nejvíc práce. Uklidit všechen ten binec, který jsme tam bůhvíproč přes zimu nechávali, napíchat kolíky k polámaným stonkům pivoněk a pořádně přihrnout rašící brambory. Prostě přestat se válet a konečně se dokopat k nějaké smysluplné činnosti.

Apropó, abych nezapoměl milí sousedé – nezapomeňte hlavně na slimáky. Jsou to potvory vypasené, slizké a déšť jim vůbec nevadí – spíš naopak. Určitě tam někde v záhoncích v klidu pochrupávají a těší se na čerstvoučkou kapustičku…




© 2008 Parola s.r.o.