Blog Jihlavských listů

Ladislav Jirků
47- Pochází z Jihlavy, v roce 1970 absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu v Praze na Karlově univerzitě (FTVS UK). Učil tělocvik a češtinu na OA v Jihlavě, od roku 1978 pracoval na FTVS UK Praha ve výzkumu. Od roku 1991 byl ředitelem OA v Jihlavě, zde založil VOŠ Jihlava a byl jejím ředitelem do roku 2006, kdy na jejím základě založil veřejnou Vysokou školu polytechnickou Jihlava (VŠPJ). Na VŠPJ se stal rektorem a byl jím do roku 2010, kdy se funkce vzdal, protože kandidoval ve volbách do Parlamentu za TOP 09 v Kraji Vysočina. V současné době je poslancem PS PČR a působí ve výboru pro vědu, mládež, vzdělávání kulturu a tělovýchovu. Je ženatý a má dvě dcery.

Příběh o laciné hospodě

Ladislav Jirků | Neděle, 23. 5. 2010 v 22:12

Možná znáte ten příběh o hostinském, který vyvěsil na dveře plakát: „Naléváme zdarma, veškerou úhradu zaplatí vaši potomci, až vyrostou!“ Chlapi ze vsi se nejdřív ostýchají, pak je ale lákadlo přemůže a hodují hojně a vesele až do půlnoci. Ve veselé náladě chtějí odejít bez placení, ale číšník jim zavírá cestu a ukazuje hustě popsaný účet. „Vždyť se řeklo, že je to pro nás zdarma!“ namítají. „Pro vás ano, ale vaši otcové tu nechali slušnou sekeru,“ reaguje číšník.

Tento příběh je poučný i pro hospodaření obce, města a státu. Rozumní hospodáři znají odpovědnost za všechno, co jednou předají svým dětem, nejen za ekonomiku, ale i za životní prostředí, kulturu a další hodnoty.

Věřím tomu, že na Vysočině je hodně dobrých hospodářů, kteří pro krátkodobý prospěch nebudou likvidovat to, co má přinést plody až za několik desítek let.

I naše nová strana, TOP 09, chce dál rozvíjet tyto myšlenky – ostatně už sám název je zkratkou Tradice, Odpovědnosti a Prosperity. Náš program nenabízí laciné sliby a nevyzkoušené experimenty, ale staví na rozumné ochraně tradice, podpoře podnikavosti a především odpovědnosti každého jedince za svůj vlastní život a nepřenášení dluhů na naše děti. Věřím, že právě lidé z Vysočiny mohou takové myšlenky nejen přijmout za své, ale také podpořit v následujících volbách.

Nositeli těchto myšlenek mohou být tváře, které Vám nabízíme na naší kandidátce. Stojí před Vámi lidé z Vašeho kraje, lidé, kteří už něco v osobním životě dokázali, vždy se chovali odpovědně a tuto odpovědnost přenášejí i do správy věcí veřejných. Proto Vám nabízím změnu. Změnu, která je návratem ke zdravému selskému rozumu. Ve vší úctě si Vás dovoluji požádat o hlas pro odpovědnou politiku.

26 komentářů k článku “Příběh o laciné hospodě”

  1. Aichman říká:

    Opravdu si myslíte, že blog Jihlavských listů budete zneužívat k laciné volební kapani ??? Píšete, že nenabízíte laciné sliby, ale očividně hledáte lacinou reklamu.

  2. kdosizdavu říká:

    Proč strana, která je údajně tak hrdá na to, že je česká má název TOP? Znamená to snad Teoreticky Odporná Pitomost, nebo něco takového?

  3. XXXXX říká:

    Podnikavost podporujete už od převratu, takže by možná stačilo. Mimochodem to o té hospodě je možná z vaší obce, ne z naší. A navíc převlíkačskou stranu plnou politickejch zmetků a zrádců můžou volit jen hlupáci. A klid oni se vždycky nějací najdou.

  4. Venca říká:

    U nás v hospodě se útrata platí hned.Klidně se zastavte i s panem Kalouskem,třeba dostanete i nějakou „zálohu“ na ten váš státní dluh.

  5. Hugo Chávez říká:

    No dobře, Totálně Odkecaní Přeběhlíci jsou ti nejlepší budiž. Dobře pane z TOPu , jednu věc chci slyšet, budete pro kontrolu majetku , doby jeho nabytí a kontroly příjmů za odpovídající období nabytí majetku a dodaněním neprokázaných příjmů řekněme nějakou milosrdnou sazbou 66% (nejsme v USA že)?Když nám tedy chybí ty prachy ? Předem děkuji za odpověď VE KTERÉ NEBUDOU BLÁBOLY O ZASAHOVÁNÍ DO SVOBODY OBČANŮ.

  6. XXXXX říká:

    jestli čekáš, že ti odpoví nějak rozumně, tak se dost pleteš

  7. Hugo Chávez říká:

    Myslím , že se pletu, očekávám-li vůbec odpověď.Já jenom ,že už ve starém Římě odpovídali za stát víc bohatí než chudí a když byla republika v potížích samozřejmě víc platili.Daleko víc.Byla to vůbec poučná doba,když si představím ,že by se do sebe pustili sosani s ods a top0910 tehdejšími metodami a zbyl by každý pátý až desátý politik ,to by bylo pěkné……

  8. Moik říká:

    Hugo, Hugo, to se museli Římani otočit v hrobech, jak jsi jim to přetočil… pokud to teda nebyla ironie..

    S panem Jirků souhlasím, jsem překvapený, kolik z Vás tu chce (asi) chaos, anarchii, pomluvy, závist… jinak si nedokážu ty příspěvky vysvětlit..

    Druhá věc je, jestli to TOP09 dokáže zajistit.

    CSSD ani KSČM ne

  9. XXXXX říká:

    Je to jen špinavá propaganda. Jestli nejste idioti vidíte, co bude v této zemi zvoleno. Dokud lidi nepochopí, že existují jen dvě strany, tak tu furt budou rozhodovat Kalousci a Bursíci, zrádci krysy vychytralí prospěcháři. I v těch dvou stranách budou takoví, ale s těmi si strany udělají pořádeka nebudou se muset spoléhat na podporu několika krys, ale jen na svoje svědomí. Ale dělejte si co chcete, já se uživím vždycky. Socani demokrati kalousci johnové polibte mi všichni řiť.

  10. XXXXX říká:

    Jo a mimochodem dostanete ode mne prázdnou obálku za mě nedostanete ani halíř šmejdi mizerný a škoda, že to tak neudělá celej národ, protože pak by vás humor přešel.

  11. Daňový soumar říká:

    :)). šmejdi mizerný si to stejně vyberou jinak.

  12. Marek Řezáč říká:

    Nádherné předvolební sliby, už je to hnus jak se všude cpou, kam se člověk podívá, tak vidí politické ksindly. A TOP09 nás určitě spasí. Spolu s ODS a vlezdoprdelkou KDU-ČSL. A když vyhraje ČSSD, je jasná koalice s KSČM. Koho potom tedy volit?? Už nebudu volit parlamentní stranu, ODS a ČSSD měli 20 let na to, aby se něco udělalo, pořádně ale neudělali nic, krom státního dluhu. ODS co mohla rozprodala a rozkradla, ČSSD to alespoň rozdala, ale na blbosti. Jediné o co jim jde, jsou opět krásná místečka s krásnými výhodami. Letošní předvolební kampaň je nechutná, jak se Paroubek a Nečes jen pomlouvají a háží vinu jen na toho druhého. To už je hnus, sprosťárna, ne politika. Politická slušnost s nimi vymizela. Stačí se koukat na debaty v televizi, jen se tam dohadují, kdo za co může. Pak když tam vystoupí Fischerova vláda, to je diskuze na úplně jiné úrovni. Pan Fischer by měl zůstat premiér, to je alespoň reprezentant, ne jak Paroupek, Topolánek či Nečas. Dosavadní úřednickou vládu bych nechal vládnout dál. Alespoň řeší problémy a nehádají se, jestli s návrhem přišel modrej, červenej. Ale pokud je návrh rozumný, zajímají se o něj.

  13. Toscana říká:

    A proto nevolme staré tunelářské struktury ať jde o ČSSD, ODS, SZ, KDU, TOP 09, VV, KSČ. Proč nevolit jiné menší strany? Ty přece ještě nic neukradli a než se tak stane, budou tu nové volby. V nabídce je tolik stran a jen proto, že nemají na drahé kampaně, tak se neuplatní protože nejsou tak vidět. Osobně se mi líbí pravý blok.http://www.cibulka.net/petr/index.php
    Je to na každém z nás. Ještě je čas na změnu. Jinak si s námi budou dělat co budou chtít.

  14. Hugo Chávez říká:

    Moiku přečti si něco o Hannibal ante portas ano ! A kdo platil v Římě daně a na co měl občan právo.Pak piš něco o pomluvách.Od Mr.Jirků chci jen jednoduchou otázku jestli půjdou i po špinavých penězích.I když jeden veleduch hlásal , že neexistují.ANO NEBO NE! To se nejlepších politiků nesmím na nic zeptat? Pivovarské bláboly Jeho Jasnosti že „kacha je prástná…“ jsou mi na enono.

  15. Svatopluk Beran říká:

    Já vím že by se to takhle říkat nemělo, ale byl dnes kníže při svém předvolebním vystoupení ještě živej, nebo mu tam ze zadu někdo držel kapačku? Umí si někdo z vás tady představit, že by vyhrála TOPka a že by novej ministerskej předseda, například veškerá zahraniční jednání, mezi tím než by mu vyměnili jehlu, prospal? No a pak že mladí nemají úctu ke stáří, když tento nejvyšší představitel strany TOP09 jasně porazil všechny ostatní lídry stran, v jejich volbách. Domnívám se, že si organizace ČLOVĚK V TÍSNI jasně uvědomila kam napřáhnout svaly, kdo je v tísní a mladí středoškoláci na gymnáziích to pochopili.

  16. Tomáš Ďásek říká:

    Podle mě je to od knížete nešťastný krok. Nic proti němu nemám, myslím si že je jeden z mála, který hladově neslintá a nechrochtá u korýtka a nesnižuje se k vulgaritám a populismu. Ale na současnou hnilobu ve sněmovně prostě nemá naturel – těžko tam nějak výrazněji obstojí. Podle mě je to stoprocentní senátor, nebo bych si ho docela dobře dokázal představit na nedávno uvolněném postu ombudsmana.

    Stejně je to tristní – ten úžasný výběr, co člověk má…Lídr ČSSD se svými napoleonskými manýry (a budovatelskými fotkami z billboardů, kde mi strašně připomíná výjevy z knihy „Mládí Klementa Gottwalda“), lídr ODS který by se místo NEčas mohl jmenovat klidně NEmastný nebo NEslaný, lídr TOP09 Kalousek, jehož svědomí a finanční minulost mají barvu sopečného popela z Islandu, mediálně nešťastný a místy do úst si nevidící lídr potápějící se KDU-ČSL Mazaný Cyril, lídr Věcí Veřejných neohrožený Spravedlivý Radek, který chce abych mu věřil a přitom šest let úspěšně tajil před vlastní ženou nemanželskou dceru… Jestli tohle je průřez elitou českého národa, tak je pomalu načase, aby z Blaníku vyrazili milí spící rytíři a – pámbůh se na mě nehněvej – naházeli tu pakáž všechnu do Vltavy…

  17. Janderka říká:

    No pane Ďásku, docela slušná analýza našeho politického marasu. Souhlasím s Vámi, že lídři stran představují smutnou nabídku, není z čeho vybírat, a co s tím?

  18. Tomáš Ďásek říká:

    Já právě doopravdy nevím (což je u mě, který má ve všem vždy jasno poměrně neobvyklé :)

    Člověk je tím tak znechucenej, že by nejraději volit nešel. Ale to je zase škoda – takhle si aspoň budu moct další 4 roky nadávat, že jsem zase vsadil na blbého koně.

    Svým založením jsem rozhodně asi spíš jemně nalevo – ale to co levice v poslední době předvedla a předvádí, to se fakt nedá.

    Mě osobně strašně mrzí, že se volí strany a ne jednotliví lidé. Na každé kandidátce je někdo, komu celkem věřím a vím, že není gauner (pochopitelně obvykle na nevolitelném místě) – jenže hned nad ním je buď pan Parchant, nebo paní Hovadová, Dr. Nenažranec, popřípadě Ing. Křivák

  19. Venca říká:

    Já bych zkusil Zemana,aspoň zase bude sranda o:)))

  20. Tomáš Ďásek říká:

    Kupodivu Zeman se sice choval mnohdy jako slon v porcelánu, ale (aspoň se to všeobecně soudí) dokázal si udržet čisté ruce. Je pravda, že jeho bonmoty vůči novinářům a politickým rivalům byly občas velmi trefné a že by po té vlně hrubosti a vulgarit zas nějaká ta legrace byla.

    Jenže zrovna volební lídr této strany na Vysočině (a třeba jeho někdejší působení na ministerstvu dopravy) mi jaksi moc nevoní…

  21. Svatopluk Beran říká:

    Já se na to dívám takhle. Na začátku devatenáctého století, po ukončení otrokářské a feudální společnosti, byl uměle vytvořen v západním světě finanční sytém na podkladě nastupující průmyslové revoluce – industrializace -, který zaručuje neustálý přísun a užívání virtuálních peněz – ještě ničím nepodložených prostředků směny – úzké skupině lidí na této planetě. Ti kteří teprve dodají hodnotu těmto virtuálním penězům – inteligence a pracující lidé, jejichž kvalitní práci umožňují nezaměnitelně zdravotníci a učitelé, jsou ve svých podílech na této hodnotě neslýchaným způsobem okrádáni. Často nyní slyšíme – finančníci neumožní, finančníci nepodpoří. Kdo jsou ti finančníci? Kde vzali tak obrovské jmění? Kolik toho osobně vyrobili, kolika občanům se postarali o zdraví, kolik mladých vychovali, že si dovolují rozhodovat z výšky svého virtuálního jmění o těch kdo tvoří svým mozkem a svou prací skutečné hodnoty pro potřeby žití. Které strany podporují tento princip a které se snaží o spravedlivější odměnu těm kdo skutečně táhnou rozvoj lidské společnosti je podle mne jasné. Že jsou zloději na vysokých postech také u levice, je víc než jisté. Pravice si však na rozkrádání a vykrádání dělá zákony, které jsou prakticky nevratné. Podle mne je to tedy levice, nejraději bych Humanistickou stranu, ta je ale všem pro svůj zásadní odpor k válkám a násilí je pro většinu občanů nepřijatelná, komunisti už jednou ukázali co dokáží být zač, takže mi zbývá než ČSSD. A jsem přesvědčen a přeji si aby ODS byla ohař který ohlídá a poukáže na jednotlivé zloděje a konkrétní zlodějny v ČSSD.

  22. Hugo Chávez říká:

    Tak vám gratuluji pane poslanče.Sice nechápu,jak lidi oslovil spící politik typu Černěnko,ale neva. Nechtěli Paroubka, budou mít Kalouska. Jenom jeden dotaz , i když vy samozřejmě neodpovídáte. Byl jste na Kampě na oslavném půlmilionovém ohňostroji TOP09? Já jo,řeknu vám opravdu šetříte co to dá.

  23. Svatopluk Beran říká:

    Toto je plagiát a drobná reakce na TOPku a vůbec celou novou koaliční vládu z pohledu těch kterým se nelíbí co tato vláda dělá a připravuje pro slabší ale většinovou část našeho obyvatelstva a o nichž se v běžných českých mediích nedozvíte.

    Komunismus dokáže zrealizovat pouze kapitalista

    Věra Říhová

    Komunisté nás učili bez ohledu na vědecká díla, že komunismus je beztřídní společnost, která nebude potřebovat peníze, protože lidé budou pracovat zadarmo a budou zdarma dostávat vše nejdůležitější pro život. Nikdy by mne nenapadlo, že lze vytvořit společnost, ve které je možné skloubit kapitalismus s komunismem dohromady. Nečasova vláda to dokáže, stačí uskutečnit návrhy ministra Kalouska a občanům dát zelenou.

    „Voliči od nás očekávají, že sestavíme většinovou vládu s reformním nábojem. Tak byly rozdány karty ve volbách. Bylo by mimořádně nešťastné a neprofesionální, kdybychom tuto příležitost, která se nemusí opakovat, promarnili.“

    říká Petr Nečas
    .
    Jednou jsem napsala, že vše důležité se ve společnosti odehrává na principu Můžeš – nemůžeš. Signál červené či zelené vždy udává vláda prostřednictvím premiéra nebo ministrů svými nenápadnými poznámkami v médiích. Jako příklad si uveďme prohlášení Václava Klause o neexistenci špinavých peněz, které většina národa pochopila jako zelenou k rozkrádání socialistického majetku a k povolení obchodu s drogami, obchodu se ženami v prostituci i pornografii, k obchodu se zbraněmi, ke korupci a dalším ekonomickým činům. Václav Klaus občanům svým výrokem zajistil beztrestnost a téměř všichni to pochopili.

    Dnešní vláda svými výroky dala zelenou k rozdělení společnosti na kapitalistickou a komunistickou. Třebaže to zatím vypadá jako fantasmagorie, není lepší zbraně proti komunistům nežli praktický příklad. Vytvoření komunistické společnosti uprostřed kapitalistického tábora umožní celé společnosti názornou ukázku, jak se lidé v komunitě uživí uprostřed globalizovaného kapitalistického světa.

    Obliba TOP O9 stoupá, příznivci chtějí uskutečnění všech Kalouskových slibů. A Kalousek nám před volbami sliboval vytvoření části společnosti bez peněz, kde se bude zadarmo pracovat a po zásluze odměňovat potravinovými lístky a příspěvkem na vodu, světlo a topení.

    Lidé Petra Nečase pochopili, dává společnosti bez peněz zelenou. Koaliční program jasně říká, že šetřit se bude úplně všude, jenom někde to bude na oko a jinde likvidačně. A s likvidací příživníků od novorozence po stoletou babičku souhlasí většina národa. Čím víc lidí se podaří zlikvidovat, tím více zbude na ostatní.

    Dosud jsme byli zvyklí na to, že určité procento občanů nemá práci a je potřeba jim pomoci překlenout období potřebné k nalezení obživy nebo překlenout období hospodářské krize. Dnes ale mnoho lidí pracuje, přesto potřebné prostředky k obživě nemá a tito lidé jsou dosud závislí na sociálních dávkách. Žijí tak jednou nohou v kapitalismu a druhou nohou v komunismu. Malou společnost bez peněz tu máme už 20 let – bezdomovce. Jsou důkazem, že bez peněz přežít lze, není tedy důvod k obavám a tuto společnost můžeme s klidným svědomím rozšířit.

    Sociální dávky se budou razantně snižovat a některé rušit. Jakým způsobem se dá přežít bez peněz ? Na to si musí každý odpovědět sám, v každém případě systém už byl spuštěn a nedá se zastavit. Pravice zvítězila dravou aktivitou a vítěz bere vše.

    Práce zadarmo je v dnešní době natolik rozšířená, že už se dá mluvit o epidemii komunismu. Nejsou to pouze veřejně prospěšné práce, jsou to také 20 let tolerované nezaplacené přesčasové hodiny, jsou to i obchodní služby placené pouze z marže neprodejného zboží ležícího ve skladu a prodej služeb, které sice potřebujeme, ale nikdo je nechce hradit. Také to jsou krátkodobá zaměstnání, za které zaměstnavatel odmítne vyplatit mzdu nebo proplatit živnostníkovi fakturu, a dokud si spravedlivou odměnu za práci pracovník nevysoudí, nedostane nic. To, co dosud fungovalo v malém, to bude nyní fungovat ve velkém. Dnes už se nikdo nemusí bát státních úředníků včetně policie, vždyť vláda slíbila podporu.

    Kdejaký politik má představu, že lidé budou pracovat pro blaho měst a vlasti stejně jako se pracovalo v socialistické době na akcích Z a různých dobrovolných brigádách. Pan Kalousek na toto téma vedl před volbami sáhodlouhé diskuze, komunistické praktiky zakrýval názvem veřejné práce v zájmu měst a obcí. Dokonce vymyslel systém zabudovaný do sociálních dávek, který umožňuje občana vedeného v evidenci úřadu práce (není to totožné jako nezaměstnaní) donutit veřejnou práci vykonávat. Společnost si okamžitě pro tuto metodu našla slovo nucené práce. Způsoby, jak někoho k něčemu donutit, máme vyzkoušené nejméně 100 let, nepotřebujeme tedy hledat nové.

    Kdejaký podnikatel má představu, že jeho zaměstnanci odvedou část pracovního fondu bez nároku na mzdu ze strachu ze ztráty zaměstnání. Mnoho podniků dostává státní dotace na mzdy svých zaměstnanců, které okamžitě vyhodí po ukončení toku dotací, zruší firmu, založí okamžitě další s novým názvem a z úřadu práce si vezme zpět své zaměstnance na nové dotace. Mzdové náklady mu hradí stát, má tedy zaměstnance zadarmo. Po likvidaci ztrátové firmy nevrací vynaložené státní prostředky ani ve formě daní. Systém je funkční téměř ve všech městech, úředníci z úřadů práce úzce spolupracují s některými takovými podnikateli již několik let.

    Vždy se najde někdo, kdo rád nahradí případné buřiče. Dobrovolní otroci či poddaní tento systém umožňují uskutečnit. Je jich u nás tolik, že není těžké zrealizovat pro část občanů komunistický systém uprostřed kapitalistické společnosti. Ihned po volbách začaly v naší zemi nové zaměstnanecké čistky, nejsou ale politické ani třídní, ze zaměstnání se nyní vyhazují poctiví lidé. Poctivost se stala úhlavním nepřítelem současnosti, radikální levičáctví už je jenom politická náhražka. Kdo nekrade, okrádá nejenom rodinu, ale i stát. Kdo nekrade, je radikální levičák, který ohrožuje firmu i společnost.

    Co občany nutí, že někdy bez řečí, někdy s nadáváním, ale nakonec přece jenom dobrovolně jdou ? Žene je k tomu jednak zadluženost na inkasu či jiné závazky, a třebaže vědí, že práci dostanou jenom na 2 – 3 měsíce a pak se vrátí na úřad práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, přece jenom to pro ně znamená alespoň trochu peněz a vytržení z letargie domácnosti.

    Druhým důvodem tohoto jevu je nátlak státu a regulace nejnižších vrstev občanů. Zatímco platové stropy směrem vzhůru neexistují, platové minimum je dané zákonem. Z dob Václava Klause ve funkci ministra financí byla hranice minimální mzdy stanovena na úroveň životního minima. Tedy na hranici, která nerozlišovala práci od státní podpory nezaměstnaných.

    Pracovat či nepracovat začalo mít stejnou hodnotu. Sociální podporu potřebují jak nepracující, tak pracující. Minimální mzda je dodnes tak nízká, že nedokáže pokrýt náklady na rodinu, a je v některých případech nižší nežli životní minimum celé rodiny.

    Občané se bránili vykonávat práci za hodnotu sociálních dávek a odmítali finančně podhodnocenou práci, která nestačila pokrýt náklady bydlení a obživy rodiny. Podnikatelé si situaci vyřešili dovozem pracovních sil ze zahraničí ubytovaných ve společných ubytovnách často bez hygienického zázemí, brzy je následoval stát v oblasti zdravotnictví. Dnes si můžeme ve statistikách najít, že počet českých občanů klesá, za to stoupá počet imigrantů v České republice. To, co mohou dělat imigranti, mohou dělat i místní. Koncentrované ubytovny pro mobilní pracovní sílu jsou už přichystané.

    Mnohaleté snahy o snižování mzdových nákladů dosahují dnes svého cíle – NULU. Mnohé firmy již propustily všechny zaměstnance. Jiné místo zaměstnanecké práce nakupují služby od živnostníků – švarzsystémem nebo používají nové metody :

    práce za podíl na provizní odměně

    práce zdarma v rámci zaučování a zapracování

    prodloužení pracovní doby až na 16 hodin denně za měsíční paušál minimální mzdy
    .
    .

    je to ještě delší, takže kdo má zájem pokračování na této adrese

    http://www.blisty.cz/2010/7/27/art53654.html

  24. Svatopluk Beran říká:

    Možná znáte ten příběh o hostinském, který vyvěsil na dveře plakát: „Naléváme zdarma, veškerou úhradu zaplatí vaši potomci, až vyrostou!“ Chlapi ze vsi se nejdřív ostýchají, pak je ale lákadlo přemůže a hodují hojně a vesele až do půlnoci. Ve veselé náladě chtějí odejít bez placení, ale číšník jim zavírá cestu a ukazuje hustě popsaný účet. „Vždyť se řeklo, že je to pro nás zdarma!“ namítají. „Pro vás ano, ale vaši otcové tu nechali slušnou sekeru,“ reaguje číšník.
    .
    .
    Toto je plagiát.

    Jeden sen skončil a nikdo neví, jak to napravit.

    „Mám velké obavy ohledně budoucnosti Ameriky,“ říká nositel Nobelovy ceny, ekonom Michael Spence. „Když lidé přijdou o pocit optimismu, začne být situace velmi nestabilní. Nejvíce se bojím, že se Spojené státy stanou Latinskou Amerikou: vznikne drasticky nerovná společnost, která propadne divokým skokům od populismu k ideologii, takže nebude moci existovat rozumná vláda.“

    Ve Spojených státech zavládla Velká stagnace. Dochází postupně k dlouhodobému nezadržitelnému úpadku životní úrovně většiny Američanů. Nikdo nemá řešení, napsal vedoucí americké kanceláře britského hospodářského deníku FinancialTimes Edward Luce.

    Dvaapadesátiletý Mark Freeman by se měl považovat za člověka s velkým štěstím. Žije se svou rodinou ve vlastním domě v listnaté aleji v nejbohatší zemi světa. Když má hlad, nají se. Když je mu horko, zapne klimatizaci. Když něco potřebuje, podívá se na internet.

    Jenže situace tak pozitivní není. Loni se banka pokusila zkonfiskovat Freemanův dům, přestože už měli téměř uhrazenou celou hypotéku (za dům za 50 000 dolarů zaplatili během desítek let celkem hypotéku 163 000 dolarů a banka se jim ho pokusila sebrat, když už měli doplatit jen tři měsíční splátky, na něž náhle neměli). Jejich autistického syna Andyho škrtla náhle zdravotní pojišťovna z pojistky jeho matky a podařilo se ho do pojistky pracně vrátit až po zaplacení velkého poplatku.

    Nejvíce znepokojující ale je, jak typičtí jsou Freemanovi. Oba jsou zaměstnaní v místní nemocnici a celkem vydělávají 70 000 dolarů ročně, příjem jejich domácnosti je asi o třetinu vyšší, než je americký průměr.

    Mark Freeman v noci nemůže spát. „Kdybychom přišli o zaměstnání, máme úspory asi tak na tři týdny, než to začne jít do kosti,“ děsí se Mark. „Pracujeme ve dne v noci, abychom si uspořili na důchod. Jenže nikdy se nejsme dál od bezdomovectví než jen jeden dva platy.“

    Postupné hospodářské zaškrcování milionů středostavovských Američanů, jako jsou Freemanovi, začalo dlouho před nynější hospodářskou krizí. Ta jej jen prohloubila. Průměrný plat 90 procent amerických rodin se v podstatě nezvýšil od r. 1973 – tedy v reálných číslech se za posledních 37 let zvýšil jen asi o 10 procent. Za stejné období se platy nejbohatšího 1 procenta Američanů ztrojnásobily. V roce 1976 dostávali generální ředitelé firem v průměru 26x větší než americký průměrný plat. Dnes dostávají více než třistakrát více.

    Většina ekonomů považuje Velkou stagnaci za strukturní problém – který tedy nezpůsobuje ekonomický cyklus. Během posledního období hospodářského růstu v letech 2002-2007 průměrný americký příjem poklesl o 2000 dolarů. A také došlo k něčemu hluboce neamerickému: klesá příjmová mobilita. Když se dnes v Americe narodíte jako chuďas, je daleko pravděpodobnější, že jím zůstanete po celý život, než kdekoliv v Evropě. Třetím trendem je rychle se prohlubující ekonomická nerovnost.

    Tatínek Connie Freemanové měl po druhé světové válce jako horník příjem 15 dolarů na hodinu – v dnešních cenách více než 40 dolarů na hodinu.Tatínek horník uživil rodinu a udržel dvě děti na studiích. Connie, která má daleko větší vzdělání, než měl kdysi její otec, vydělává dnes 17 dolarů na hodinu. Dnešní Freemanovi hradí účty za provoz své domácnosti jen s potížemi.

    Ekonomové se shodují v diagnóze hospodářské situace většiny dnešních Američanů, neshody vládnou při určování příčin. Určitou roli hraje globalizace a konkurence zemí v třetím světě, jako je Čína. Jiným důvodem je exploze technologie, která zlikvidovala většinu mechanických zaměstnání. Ekonomové jako Paul Krugman viní také konzervativní „revoluci“, která zrušila odbory a nejprogresivnější rysy amerického daňového systému.

    Méně než 10 procent amerických zaměstnanců je dnes členem nějakého odborového svazu. Zaměstnanci v Evropě jsou také vystaveni tlaku globalizace a technologie, ale jsou daleko ve velkých počtech členy odborů a jejich zdravotnictví financuje stát. Více než polovinu bankrotů amerických domácností způsobuje vážná nemoc anebo nehoda.

    Zatímco příjmy v Americe stagnují, dramaticky rostou náklady na vzdělání. Od roku 1990 se zdvojnásobil počet Američanů, kteří ještě deset let po absolutoriu vysoké školy splácejí dluh za školné větší než 20 000 dolarů. Stále větší počty mladých Američanů odrazuje od vysokého školství hrozba obrovských dluhů.

    Velká stagnace je pro Ameriku obrovskou krizí totožnosti. Po dlouhá léta byl tento problém částečně skryt tím, že byly k dispozici levné půjčky. Ty však nyní zmizely – z levných půjček vznikly těžké dluhy. Lidé odkládají odchod do důchodu. Absolventi vysokých škol se stěhují zpět do domu rodičů.

    Příčiny jsou ekonomické. Ale hněv je lidský a je stále více politický. „Mám velké obavy ohledně budoucnosti Ameriky,“ říká nositel Nobelovy ceny, ekonom Michael Spence. „Když lidé přijdou o pocit optimismu, začne být situace velmi nestabilní. Nejvíce se bojím, že se Spojené státy stanou Latinskou Amerikou: vznikne drasticky nerovná společnost, která propadne divokým skokům od populismu k ideologii, takže nebude moci existovat rozumná vláda.“

    Spence ovšem přiznává, že si Amerika pořád ještě zachovala své vynikající schopnosti technologických inovací. Většina ekonomů se na situaci nedívá tak černě jako Spence, ale je to mezi obyčejnými lidmi, kde má jeho pesimismus největší ohlas. „Většina lidí chápe svou situaci daleko lépe než jakýkoliv ekonom,“ dodává Spence.

  25. Svatopluk Beran říká:

    Toto je plagiát k příběhu o laciné hospodě u Jirků.

    ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty

    Martin Myant
    Profesor Martin Myant je čelným mezinárodním odborníkem na české hospodářství a autor celé řady prestižních publikací o této problematice.

    České hospodářství trpí vážnou slabostí, protože Česká republika není schopna poskytnout svým vlastním inovativním, mezinárodně konkurenceschopným firmám solidní základnu. Prioritou pro Českou republiku by měly být investice do školství a nikoliv platové škrty. Je pozoruhodné, že učitelé cizích jazyků často v ČR naleznou lukrativnější zaměstnání v rutinní práci pro zahraniční firmu, než aby pomáhali vytvářet kvalifikovanější pracovní síly, které země bude potřebovat v budoucnosti.

    Různí komentátoři se ptají, zda Česká republika skutečně čelí možnosti, že by se stala obětí takové krize zadluženosti, jaká postihla Řecko. Nejjednodušší indikátor, totiž míra státního dluhu ČR ve vztahu k HDP, naznačuje, že jakékoliv takové nebezpečí je vzdáleno mnoho let. Nicméně obavy z opakování řecké krize v České republice, jak se zdá, silně ovlivnily české veřejné mínění, a tedy i výsledky nedávných všeobecných voleb. Je zapotřebí střízlivého pohledu.

    Mým názorem je, že rostoucí státní dluh je nežádoucí, ale že to není hlavním nebezpečím, jemuž čelí Česká republika. Největším nebezpečím je hrozba prohlubující se světové recese, kterou by mohly způsobit vlády, které zpanikaří a začnou se snažit škrty likvidovat státní dluh. Druhým největším nebezpečím především pro Českou republiku je to, že panika ohledně státního dluhu povede k škrtům v důležitých veřejných službách. Škrty poškodí důležité veřejné služby, školství, zdravotnictví, vědu a administrativní kapacitu země. To bude mít vážné následky pro budoucí hospodářský růst.

    Zaprvé je nutno mít jasno o podstatně současné světové hospodářské krize a o etapě, do níž se krize nyní dostala. Nynější krize vznikla v soukromých bankách a ve finančním sektoru. Rozšířila se do výroby, která závisela na bankovních úvěrech (zejména automobilová výroba a stavebnictví) , protože banky drasticky snížily míru úvěrů, které poskytovaly. Ústřední banky snížily úrokové míry na velmi nízkou úroveň, ale ono to nemělo skoro žádný vliv. Problém byl, že banky odmítaly poskytovat úvěry i zákazníkům, kteří si chtěli půjčit peníze. Českou republiku finanční krize víceméně úplně minula, avšak pak ji zasáhl klesající vývoz automobilů a rostoucí opatrnost bank.

    K světové depresi nedošlo, protože vlády provedly přímé státní intervence, jejichž cílem bylo zabránit kolapsu bank, a v důsledku pokračujících státních výdajů. Úroveň HDP v různých zemích se stabilizovala, protože státy dál utrácely státní peníze, jak na základní služby, tak na další nouzová opatření, jako například na šrotovné. To bylo pro českou ekonomiku životně důležité. Česká ekonomika dokonce začátkem roku 2010 v důsledku pokračujících výdajů na automobilová vozidla v zemích Evropské unie projevila známky růstu. Ostré finanční škrty v Německu i jinde by toto oživení ochromily.

    Zadluženost státu vzrostla ve všech zemích. To bylo nevyhnutelné, protože státní výdaje pokračovaly, zatímco v důsledku klesajících příjmů poklesl příjem z vybraných daní. Rostoucí státní dluh může být nebezpečím, avšak je nutno na něj pohlížet v kontextu. Státní dluh není totéž, jako když se zadluží jednotlivec či podnik. Státní dluh stát dluží většinou právě tomu obyvatelstvu, které ho bude muset splatit. Státní dluh na sebe přijímají banky, penzijní fondy, pojišťovny a další podniky v rámci dané země. Je to jeden z hlavních, a z nejjistějších způsobů, jímž se používají úspory obyvatelstva. Nicméně státní dluh s sebou nese platbu úroků. Tyto úroky se sice stávají příjmem, který plyne do úspor obyvatelstva, avšak také zvětšují státní výdaje. Úroková míra státního dluhu obyčejně nebývá (české ministerstvo financí poskytuje informace o dosavadních vydaných dluhových obligacích a komu byly prodány a úroky jsou normálně nižší, než byla míra růstu HDP v letech do roku 2008. Rychlý hospodářský růst vedl v ČR v letech 2003-2008 k mírnému poklesu v poměru dluh/HDP , a to přesto, že si vlády dál vypůjčovaly peníze. Mezinárodní ratingové agentury nejsou vůči České republice vůbec vstřícné. Ohodnotily ji jako rizikovější zemi než některé zadluženější západoevropské země. To sice znamená o trochu vyšší míru úroků, splácených ze státních půjček, ale ta úroveň je stále ještě lehce zvládnutelná.

    (HDP%) Celkový dluh

    Italy Itálie……………………115.8
    Greece Řecko……………….115.1
    Belgium Belgie………………..96.7
    France Francie………………..77.6
    Portugal Portugalsko………..76.8
    Germany Německo………….73.2
    Malta Malta…………………….69.1
    UK Spojené království………68.1
    Austria Rakousko…………….66.5
    Ireland Irsko………………….64,0
    Netherlands Nizozemsko……60.9
    Cyprus Kypr…………………..56.2
    Spain Španělsko……………..53.2
    Finland Finsko…………………44.0
    Slovenia Slovinsko…………..35.9
    Slovakia Slovensko………….35.7
    Luxembourg Lucembursko…14.5

    Zdroj: Eurostat. Všechny údaje pro rok 2009

    Zdroj http://www.bbc.co.uk/news/10150007

    Největším nebezpečím je, že by se vláda mohla stát závislá na vypůjčování peněz, ale přišla by o důvěru věřitelů. V takové situaci by si už dál nemohla půjčovat, anebo by musela platit nepřiměřeně vysoké úroky. To se stalo od začátku světové hospodářské krize v celé řadě zemí. Nejjednodušším ukazatelem nebezpečí je míra dluhu ve vztahu k HDP. Z této míry vyplývá, že Česká republika je v neuvěřitelně bezpečném postavení. Její poměr zadluženosti vůči HDP je přibližně 37 procent. U Řecka je to 115 procent. To ale neposkytuje plný obraz. Je možné, že by pořád ještě mohlo zavládnout vážné nebezpečí, kdyby bylo náhle nutno splatit velké množství dluhů v důsledku doběhnutí dlužních smluv. České ministerstvo financí poskytuje informace o tom, které dlužní smlouvy v blízké budoucnosti vyprší a i z tohoto hlediska je Česká republika v bezpečném postavení.

    Je pravda, že osoby, které pracují v mezinárodních finančních firmách, mohou být pozoruhodně tupé. Mohou si splést země a mohou například předpokládat, že se Česká republika nijak neliší od Maďarska. To zosobňuje určité nebezpečí, ale hlavně pro spekulanty s devizami, kteří činí spěšná rozhodnutí na základě minima informací. Co se týče otázky zadluženosti, České republice by žádné nebezpečí hrozit nemělo. Stačí jen pár minut na to, aby se člověk informoval o pravé velikosti českého státního dluhu.

    Existují ještě dva další důležité rysy, které pomáhají snížit riziko. Prvním je skutečnost, že Česká republika má obchodní přebytek a velmi podstatný vývozní potenciál, na rozdíl, například, od Řecka, které má už delší dobu velký deficit běžného účtu. Splátky zahraničním věřitelům jsou proto bezpečně kryty příjmem z českého vývozu. Český vývoz do zahraničí může být ohrožen, pokud se v ostatních zemích EU prohloubí deprese, ale české hospodářství má jednu podstatnou výhodu. Většina světa je velmi znepokojena nebezpečím globálního oteplování a to znamenalo, že se začínají stále více prodávat menší automobilová vozidla, což je trend, který zřejmě bude dál pokračovat. A výrobci menších automobilů jsou přesně ty multinacionální firmy, které se rozhodly tyto automobily vyrábět v České republice. To se stalo důležitým faktorem v možném hospodářském oživení v ČR začátkem roku 2010.

    Druhou charakteristikou, která snižuje riziko, je nízká míra devizových dluhů. Většinu peněz dluží český stát podnikům v samotné České republice. Jen 31 procent státního dluhu ČR je deponováno v zahraničí ZDE. Drtivou většinou závisí státní dluh ČR na zdravé depozitní základně v českých bankách a jiných finančních institucích. Vzhledem k tomu, že české banky nyní půjčují své peníze daleko méně českým podnikům než dříve, je nejasné, co jiného by dělaly se svými zdroji.

    Bylo by možná lepší, kdyby si vlády nikdy nemusely půjčovat peníze, ale zdá se podivné nechat se tak rychle zpanikařit poměry v zemích, jejichž situace je naprosto odlišná. České republice by ta panika mohla přijít draho. České hospodářství trpí vážnou slabostí, protože Česká republika není schopna poskytnout svým vlastním inovativním, mezinárodně konkurenceschopným firmám solidní základnu. Prioritou pro Českou republiku by měly být investice do školství a nikoliv platové škrty. Je pozoruhodné, že učitelé cizích jazyků často v ČR naleznou lukrativnější zaměstnání v rutinní práci pro zahraniční firmu, než aby pomáhali vytvářet kvalifikovanější pracovní síly, které země bude potřebovat v budoucnosti.

    Nejpodivnější věcí na nynější údajné panice ohledně českého rozpočtového deficitu je to, že tuto paniku neberou vážně ani ti, kteří si na ten deficit stěžují nejvíc. Česká republika si vytvořila neuvěřitelně velkomyslný daňový systém. Ten poskytuje bohatým nižší míru osobního zdanění než všechny bohatší země EU. Dokonce nyní vzniká tlak, aby byly daně z podnikání v ČR ještě více sníženy. Nedá se očekávat, že to povede k vyššímu objemu výroby či k vyšší zaměstnanosti. Výroba a zaměstnanost poklesly v důsledku klesající poptávky a zvýší se zase, až se zvýší i poptávka. Avšak, vzhledem k tomu, že výdělečné podniky v ČR jsou často v zahraničním vlastnictví a odvážejí si z ČR většinu svých zisků, hlavním dopadem poklesu daní z podnikání bude zvýšení proudu peněz ven z České republiky. To povede k zhoršení bilance na českém státním běžném účtu.

    Vláda, která by se opravdu starala o fiskální odpovědnost a o dlouhodobou budoucnost své země, by udržovala, anebo zvýšila, investiční výdaje do této budoucnosti. Vydávala by peníze v oblastech, jejichž rozvoj je životně důležitý pro budoucnost a tyto výdaje by financovala přijetím určitého zvýšení státního dluhu, anebo přechodem k daňovému systému, jaký mají rozvinutější země. Je možno připustit, aby v době deprese míra státního dluhu vzrostla, dluh zase poklesne, jakmile hospodářský růst přinese vyšší daňové příjmy. Pokud vláda bude škrtat v oblastech, jejichž rozvoj je životně důležitý pro hospodářskou budoucnost země, návrat hospodářské konjunktury tím jen odsune do daleka.

  26. Úvěr NABÍDKA říká:

    Ahoj
    Jsem soukromého věřitele a poskytovat půjčky nabídnout skutečný a legitimní
    finanční potíže, jsem pomáhat lidem s mým snadné úvěry
    plnit své finanční rozdíly, a také jsem viděl váš přidat
    pokud jde o váš požadavek, aby úvěr, takže se chcete vrátit do mě, jestli opravdu potřebujete, aby úvěr.
    POZNÁMKA: Můžete si být schváleny pro půjčku výše, která je
    nezbytné, pokud jste opravdu vážně, podrobnosti níže musíme začít proces, chcete-li úvěrová me.you mercywhite01@hotmail.com můžete kontaktovat mě a budete mít zdarma z finanční tísně.

    Žádost o úvěr.

    NAME:
    AGE
    SEX:
    ADRESA
    PHONE:
    STAV:
    ZEMĚ:
    Rodinný stav:
    Nejbližšího příbuzného:
    Částka potřebná jako úvěr:
    Doba výpůjčky:
    Účelu úvěru:
    Měsíční příjem:

    Po dokončení formulář žádosti úvěrového převodu vašeho úvěru bude probíhat správně.
    Děkuji
    Paní Mercy bílá

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.