Blog Jihlavských listů

Jan Tesař
33- Je mi 35 let, jsem ženatý a mám dvě děti. Jsem jihlavským rodákem a zde také žiji a pracuji. Jsem zejména živnostník a občan Jihlavy a České republiky. Věřím, že pokud chci něco změnit, musím se o to sám přičinit. Věřím v poctivou práci a selský rozum.

Jsme na řadě…

Jan Tesař | Čtvrtek, 8. 10. 2009 v 17:50

Irsko v sobotu 3. října 2009 v opakovaném referendu ratifikovalo Lisabonskou smlouvu. První referendum totiž nepřineslo výsledek, který byl v Bruselu žádoucí. Proč Irové nyní rozhodli jinak? Proč vůbec připustili druhé referendum? Protože byli vydíráni, zastrašováni, upláceni a mediálně masírováni. Evropská komise do kampaně v Irsku nalila spoustu peněz a udělala vše proto, aby Irsko zlomila. Jsem si jist, že pokud by toto referendum opět nedopadlo podle představ Evropské komise, bylo by opakováno, dokud by občané Irska nepodlehli. Samozřejmě v zájmu svobody a demokracie v Evropě.

Nyní jsme na řadě my, Češi. Když jsme v roce 2004 vstoupili do Evropské Unie, chtěli jsme se rovným dílem podílet na jejím rozvoji a rozhodování. Ze stejného důvodu vstupovali i ostatní. Nevstupovali jsme proto, aby o nás rozhodovali jiní, ti velcí a dle svých vlastních zájmů. Věřili jsme, že máme právo říci ano nebo ne dle své vlastní vůle a bez nátlaku ostatních. Jenže Evropská unie je demokratické společenství suverénních států jen do chvíle, než řeknete nesouhlasím, nebo pochybuji. V tom okamžiku se z něj stává totalitní moc, která říká „Musíš souhlasit, protože jsi vstoupil“.

Tón, jakým si dovolí k nám, našim činitelům evropští politici a fanatičtí zastánci Lisabonské smlouvy promlouvat, je neuvěřitelný a nehorázný. Nestydí se nás otevřeně vydírat a vyhrožovat nám. Z této bruselské rétoriky, která k nám ústy Barrosa a dalších míří, mi jde mráz po zádech.

Tito Lisabonští fanatici neváhají urážet ani našeho pana presidenta.
A přidávají se i naši občané, neuvědomující si, jak nebezpečné tyto útoky pro naši zemi jsou. Jako občané přece nemusíme s presidentem souhlasit, ani ho milovat, abychom k němu chovali přirozenou úctu. V Anglii taky každý nemusí milovat královnu. Přesto by si nikdo nedovolil ji urážet a pokud ano, Angličany by si velmi rozhněval. My Češi si klidně na svého presidenta pliveme sami a necháme, ať si plivne i kdokoliv jiný. Nevážíme si svého presidenta, své země, svobody a tudíž ani sami sebe.

Dnes už tedy nejde o jednotlivé body Lisabonské smlouvy, ale o výhružný tón a nátlak, s jakým je prosazována. O jasné vzkazy, že možnost volby není a jako členové EU musíme poslouchat.

Dnes jde o samotnou svobodu a suverenitu naší země. O to, zda se po dvaceti letech svobody zalekneme výhrůžek a zda podepíšeme. Zda podepíšeme pod nátlakem a se strachem. Pokud ano, teprve v ten okamžik si nás opravdu přestanou všichni vážit a už vždy budeme jen podepisovat, co nám pod nos strčí.

Věřím, že nám dějiny dají za pravdu a vyjadřuji podporu panu presidentovi.

24 komentářů k článku “Jsme na řadě…”

  1. Dominik Debef říká:

    Nesouhlasím, otřepaný, stokrát opakovaný názor, bez trochy invence.

    Velice chápu postoj pana prezidenta. Jeho povinností je hájit svrchovanost České republiky za všech okolností a to dělá více, než dobře. Václava Klause nemá zajímat, jestli je to pro stát výhodné nebo ne.

    http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=coxnGcwrGXlY

    Je to LS pro začátečníky, doporučuju přečíst, dlouhé to není.

    Zní velmi nestranně a mě přivedla na jedinou myšlenku. LS nás usazuje do pozice, ve které máme být, pokud chápeme EU jako fungující USA.

    Máme možnost z EU vystoupit a dost možná bysme to měli udělat.

    Ale nemám stále pochopení pro takové prázdné články a názory, jedinou odpovědí na ně může být jen „no a? A co dál?“ Pokud říkáte A, řeknětte B, jinak mi ot připomíná chystání půdy pro „já to říkal“.

    Takže pane Tesaři, co jste tím chtěl říct? Pokračujte prosím v tom blogu zde v diskuzi:

    1. Jak se může Česká republika podílet rovným dílem na rozvoji EU? (jde mi o ten rovný díl)
    2. Do EU jsme vstupovali především z ekonomického hlediska, pomohlo to investicím a dobrému jménu, zdá se Vám, že jsme vstupovali s touhou pomoct rozvíjet… co vlastně, když EU má být společneství neřízených států.
    3. EU by mohla říct ještě jinou věc: “ nesouhlasíš? tak vystup“ Chcete to?

    Chci poukázat na trhliny ve Vašem blogu a protože jsem pravičák, snažím se podívat na celou věc pouze a jenom podle kriteria vyplatí-nevyplatí. Při vstupu to byly peníze a možnost rozhodovat stejně jako ostatní vyspělejší a větší státy a k tomu good will, příliv investic, jednodušší cestování, zrušení cel, takže jednoznačně vyplatí. LS chce vztah narovnat, výhody zůstávají, ale už za ně musíme platit hodně vysokou cenu – někdo nám bude diktovat. Vyplatí nebo nevyplatí? Pokud ne, vystupme. Takový Váš názor bych chápal.

    Vy mi ukazujete, že ODS se opravdu posunula ke středu spektra a není již pravicovou stranou.

    S jediný, s čím souhlasím je opakované reeendum v Irsku, ale i tam to lze za jistých okolností chápat jako podanou ruku, já bych řekl Irsku nazdar a česku taky….

  2. Svatopluk Beran říká:

    Když se formovaly Spojené Státy Americké v jediný silný a nezávislí stát, byly ve většině malých států podobné figury jako jste vy. Došlo zde k velice krvavé občanské válce. Spojené Státy vznikly na podstatě násilí. Bojujete pane Tesaři za možnost být další hvězdičkou na pruhované vlajce, nebo se domníváte, že jako malá země odoláme všem? Jednotná Evropa a Lisabonská smlouva má a bude mít zcela jistě své chyby pro každý národ. Přestaňte si ale tancovat své vlastní folklorní tanečky v úrovni silné Evropy jako takové. Určitě si za barákem ODS svůj odzemek budete moci vždy za sledování svých příznivců prezentovat, v tom vám nebude žádný národ Evropy bránit.

  3. Svatopluk Beran říká:

    Když se formovaly Spojené Státy Americké v jediný silný a nezávislý stát, byly ve většině malých států podobné figury jako jste vy. Došlo zde k velice krvavé občanské válce. Spojené Státy vznikly na podstatě násilí. Bojujete pane Tesaři za možnost být další hvězdičkou na pruhované vlajce, nebo se domníváte, že jako malá země odoláme všem? Jednotná Evropa a Lisabonská smlouva má a bude mít zcela jistě své chyby pro každý národ. Přestaňte ale tancovat své vlastní folklorní tanečky v úrovni silné Evropy jako takové. Určitě si za barákem ODS svůj odzemek budete moci vždy za sledování svých příznivců prezentovat, v tom vám nebude žádný národ Evropy bránit.

  4. Libor Furbacher říká:

    Spojena Evropa je velmi dobra idea,ale je tady jako vzdy otazka pod jakou vladou.Pokud budou vladnout socialisti,coz je evropsky trend ,tak udusi ekonomii narizenimi ktery stat muze co a konkurence nebude ,byrokracie pokvete ,silne odbory,no znate to .A to myslim je nejvetsi problem,ktery trapi kazdeho rozumneho politika.
    Porovnani s USA je dost nepresne .Treba jednotna rec a hlavne vernost obyvatel Spojenym statum,coz ani ten nejvetsi priznivec Evropskeho spolecenstvi nezna.
    Takze bych volil pro dalsi hvezdicku na stripe vlajce,i kdyz je tam ted Obama president.

  5. Svatopluk Beran říká:

    Nemyslím si pane Furbacher že levice zadusí ekonomii. Je pravdou, že řešení sociálních otázek (neslučovat s podporou nefachčenků), ekonomii brzdí a zpomaluje, ovšem nezadusí ji a ani nezničí. Je skutečností že za vlády pravice je ekonomika víc v rozkvětu a stoupá nahoru. Je to však vedle užasného zisku pro omezený počet občanů a rychlejšího nabývání nových poznatků vědy, nekontrolovatelná devastace, ponižování, otroctví a smrt pro miliony ostatních občanů této planety. Jako další bych rád uvedl jako zavádějící vaše vlastenecké přirovnání občanů USA k občanům Evropy. Nedomnívám se, že v době vzniku USA bylo vlastenectví silné a ve všech obyvatelých. Nebylo, tak jako nemůže být ani Evropské v nynější době, když společná Evropa se teprve rodí. Počkejme si za dvěstě let, pak můžeme porovnávat. Doufám jenom, že Evropa nepovede výchovu k vlastenectví např. podobně jako Spojené Státy, kdy před maturanty při předávání středoškolského diplomu pochoduje ozbrojená, čestná jednotka z vlajkou USA a maturanti při hymně a s rukou na srdci přísahají věrnost Spojeným Státům, ne nepodobně jako přísahají příslušníci MILITARY. Byl bych radši aby se osumnáctiletým studentům svobodná volná mysl a nesvazoval se jejich mozek již při maturitě slepou poviností k válkám potřebným na podporu hospodářských, ekonomických a imperiálních zájmů USA v celém světě i vesmíru. Takže já radši bez hvězdičky vedle pruhů, ale s co největším počtem živých a nezmrzačených lidí, národů a ras celého světa. Možná že by to nebyl špatnej nápad, kdo chce žít jako američan ať žije v USA, kdo chce žít jako evropan ať žije Evropě a jako velké státy spolu spolupracujme, neválčeme a nedělejme si hlavně vojenské nároky na to co není naše.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Ještě panu Tesařovi. Na rozdíl od pana Klause, anglická královna miluje své občany a má rodokmen, pokud dáváte přirovnání. Ovšem náš hradní pán, tenista-lyžař a narcis žádný rodokmen nemá. Je pravdou že umí například projevit úctu k nemocným lidem, jenže pouze typu odsouzeného jihlavského zloděje pana Kratochvíla. Takže pokud slýchám mezi lidmi – pan Klaus největší tunelář státního majetku po roce 89 – SORRY.

  7. Tomáš Ďásek říká:

    No…mě se taky na Evropě a na lisabonu lecos nelíbí, ale lepší alternativa tady není. Navíc přístup některých lidí mi přijde zatraceně licoměrný. Podívejte se jenom, kolik věcí se za těch pár let postavilo díky evropským dotacím – a to i v nejzastrčenějších „prdelích“ našeho kraje, které by na to jinak peníze absolutně nesehnaly. Je to takový ten typický český přístup „dejte nám prachy, ale do ničeho nám nekecejte“.

  8. Občan říká:

    Ano, dotace s EU nám hodně pomohli, teď jako dík se podepíše Lisabonská smlouva. Češi nikdy nebyli samostatný národ a nikdy nebudeme. Vždy jsme pod někoho patřili..Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko, pak se lezlo do prdele USA a nyní nám bude velet Brusel. Takže je to celekm fuk, svrchovanost a nezávislost nemáme hodně dlouho a stále nám bude velet jiná velmoc.

  9. Dominik Debef říká:

    Možná je to typické „češství“, ale s přibývajícími měsíci strávenými na světě :-) se mi zdá, že si ani vládnou neumíme/ nemůžeme, podívejte se, jak náš stát funguje, na principu peněz do kapsy, strašný. Tak rychle do Únie, než se to od nás naučí, a že jim to jde dobře.. :-(

  10. Tomáš Ďásek říká:

    Když ono je to poněkud těžké. Dobře, tak teda z té unie zase vystoupíme. To bude úplně skvělé. Ekonomicky se položíme zhruba tak do roka. Prostě sami nemáme šanci – ať už se mi to líbí, nebo ne…

  11. Dominik Debef říká:

    Dám to do blogu i stranickému kolegovi, takové zamyšlení se mi líbí:

    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-telicka.php?itemid=7817

  12. Zdeněk Gryc říká:

    Irsko v sobotu 3. října 2009 v opakovaném referendu ratifikovalo Lisabonskou smlouvu. První referendum totiž nepřineslo výsledek, který byl v Bruselu žádoucí. Proč Irové nyní rozhodli jinak? Proč vůbec připustili druhé referendum? Protože byli vydíráni, zastrašováni, upláceni a mediálně masírováni. Evropská komise do kampaně v Irsku nalila spoustu peněz a udělala vše proto, aby Irsko zlomila. Jsem si jist, že pokud by toto referendum opět nedopadlo podle představ Evropské komise, bylo by opakováno, dokud by občané Irska nepodlehli. Samozřejmě v zájmu svobody a demokracie v Evropě.

    Opravdu zajímavý názor,pokuste se prosím zamyslet a rekapitulovat historii propojení silnic v horní části Březinek. S pozdravem zdeněk Gryc

  13. Svatopluk Beran říká:

    Pane Gryc nedomnívám se že šlo o vydíráni, zastrašováni, upláceni a mediálně masírováni. Šlo o změny, kterých se běžný Irský občan dožadoval a které byly EU poskytnuty.

    Summity Evropské unieEU schválila záruky pro Irsko

    19.06.2009, čtk

    Evropská unie se dohodla na zárukách pro Irsko kvůli Lisabonské smlouvě. Na tiskové konferenci po skončení summitu to oznámil český premiér Jan Fischer.

    Záruky by měly irské voliče ujistit, že smlouva nepřinese Irsku změny v několika oblastech, jako jsou tradiční irská neutralita či národní svrchovanost ve věci daní nebo potratů. Cesta k dohodě na summitu byla poměrně komplikovaná. Státníci nejdříve celé téma přesunuli ze čtvrtka na pátek, po zdlouhavých jednáních ale dospěli ke konečné dohodě. Problém při hledání dohody přitom nebyl ani tak v obsahu garancí jako v tom, jakou právní sílu či formu by měly mít. Nakonec jde o takzvanou mezivládní dohodu, která nepodléhá ratifikaci v žádném členském státě EU.

    Tuto formu ale ještě před summitem zpochybnil český prezident Václav Klaus, podle něhož by dokument o garancích musel být schválen parlamentem, protože mění charakter lisabonské smlouvy. Fischer takový postup však odmítá. „Jedná se o objasňující text, který nemění ani čárku na Lisabonské smlouvě,“ dodal. Podle něj garance budou začleněny do unijního práva, až bude Lisabonská smlouva schválena ve všech státech, zřejmě jako součást smluv souvisejících s dalším rozšířením EU.

    Na druhou stranu, způsob jakým bojovali Irští odpůrci LS byl někdy za hranou objektivity a dané skutečnosti

    Strany (Sinn Féin, Coir, Libertas) změnily referendum o Lisabonské smlouvě v hlasování o Evropské Unii. Jak jinak totiž pochopit plakáty zobrazující pány Jamese Conollyho a Padraiga Pearse, hrdiny irské revoluce v roce 1916, s titulkem „Tito vyhráli vaši svobodu. Neztraťte ji teď.“? Vyvěsila snad strana Coir tyto plakáty i při referendu o vstupu do EU v roce 1972? Navíc pokud je svobodou míněno být stranou EU, není to trochu zcestné, jelikož s tím Lisabonská smlouva nemá nic společného?
    Jiná reklama hlásá: „Evropská demokracie 1945 – 2009? Volte NE“. Opět nevidím nic smysluplného v populistickém navážení se do evropské demokracie, když to byla právě EU, která pomohla dostat Irsko z pozice chudé farmářské země – sužované velkými vlnami emigrace – na dnešní sedmé místo v tabulce států s nejvyšším HDP na hlavu. Očividně si asi strany myslí, že odvrácení pozornosti od Lisabonské smlouvy samotné směrem k EU a tvrzením, že „EU má ráda nízké platy“ či „EU má ráda kontrolu“ zajistí výhru „NE“ v referendu.

    http://www.coircampaign.org/index.php/materials-documents/posters

    http://www.blogs.libertas.eu/ireland/

  14. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Beran,
    promiňte mi prosím můj zaobalený komentář.Ve věci Irského referenda máme stejný názor.

    První odstavec mého komentáře je pouze citací z předmětného článku autora, pana Tesaře.
    Poslední větou jsem se pokusil upozornit, na jistě nesrovnatelnou podobnost, opakovaného hlasování a dalších akcí, při řešení propojení komunikací na Březinkách.

    První protestní anketa občanů se ztratila. Druhá předaná na magistrátu panem Štefkem nepomohla. PRVNÍ HLASOVÁNÍ NA ZASTUPITELSTVU PROPOJENÍ ZAMÍTLO. Udělala se tedy nákladná anketa, nikoli pouze mezi těmi, kterých se to týká, tedy obyvateli Březinek,ale v celé Jihlavě.I ta nedopadla ve prospěch propojení. Leč na základě ní byl zajímavě formulován demokratický požadavek na druhé hlasování. Pozoruhodné a pro mne nepochopitelné bylo,že i Zelení hlasovali pro kácení zeleně.
    Odpusťte mi tedy prosím,že mechanismus hlasování popsaný autorem článku panem Tesařem mi připadal jaksi povědomý.
    Irsko je daleko. Mne by nyní s odstupem času, jako autora Březinek,původního bezbariérového řešení, propojení lesoparku Heilosu se sídlištěm zajímalo:
    KOLIK STÁLA KOMPLETNÍ REALIZACE OBOU PROPOJENÍ, zaměření, projekt, realizace,odstranění kolaudačních připomínek atd.
    Kolik bylo vykáceno stromů,jaká byla jejich cena. Jaké náklady si vyžádala realizace náhradní zeleně.
    Kolik času vynakládá policie na kontrolu dopravní značky zákazu nočního průjezdu v tomto propojení.
    Jak se zkomplikovala bezpečnost a procházky dětí obou areálů školek, zejména té ve které jsou vozíčkáři. Viz původní vyjádření ředitelek k záměru.
    Jak jsou spokojené maminky s dětmi, staří lidé a pejskaři.
    Jak jsou spokojeni obyvatelé přilehlých domů se stávajícím stavem a respektováním dopravní značky zaručující noční klid.
    Zkrátka raději bych nekritizoval EU: „První referendum totiž nepřineslo výsledek, který byl v Bruselu žádoucí“.
    Spíše by mne zajímala komunální politika v Jihlavě a její výsledky na Březinkách.

    S pozdravem Zdeněk Gryc

  15. Svatopluk Beran říká:

    Pane Gryc, ohledně Březinek máte mojí plnou podporu a též jako vy a mnoho dalších nedokážu pochopit jak mohl někdo příjezdovou cestu krajem lesoparku, jenž je přitištěn k hustě osídlené aglomeraci, změnit na průjezdovou? Takový člověk je pro mne barbar. Přičemž následně znemožní zúžením čtyřproudé komunikace průjezd bezpečnostních a záchranných jednotek, na nedaleké komunikaci. Toto území kde bydlí i náš jihlavský tajemník a je nazýváno – Vovsíkovo – podle pohádky o Krakonošovi, – Krakonošovo. Způsob jakým došlo k umožnění této hlouposti, je pak jen potvrzením nedutosti a neserióznosti konkrétního tajemníka. Měl jsem též s panem prvním radním možnost si párkrát přepískat názor na tuto jeho svévolnou akci, při poukázání hlavně na zvýšené nebezpečí pro dětské obyvatele tamější lokality a zbytečné kácení stromů, které bude následovat. Byl jsem panem tajemníkem ubezpečen, že k žádnému kácení stromů nedojde – A KDYŽ, TAK BUDOU VYKÁCENY POUZE NEMOCNÉ STROMY, NEBO TY KTERÉ BY MOHLY BÝT NEBEZPEČNÉ. Též si nemohu zvyknout na tu zalitou betonovou kostku, přikrytou rezavým plechem v migračním údolí Koželužského potoka. Neporušená zelená podkova obepínající historické město prakticky ze tří čtvrtin, by též byla podle mne úžasnější vizitkou této generace předanou do budoucnosti našim potomkům, než vybudování nákupního centra, nynější kultury peněz. Je pro mne těžko pochopitelné, že lidé řídící toto město nejsou schopni zabezpečit to, aby podobná , jistě důležitá zařízení pro moderní dobu, nebyl vpuštěna do centra města a dokonce narušila do budoucnosti vytvoření nadčasové Jihlavské výtečnosti v užití zeleného pruhu kolem středu historického města.

    Mějte se hezky. Moje přání vám je jediné. Nevzdávat to a legální formou usilovat o zviditelňování zneužívání moci.

  16. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Beran,
    děkuji Vám za Váš komentář. Je to bohužel tak, včetně Lídla a jeho 100 parkovišť v prostoru,kde byl navržen a v rámci sídliště schválen předškolní parkový prostor.Lídl jako obchodní magnet ubral na zájmu obyvatel nakupovat v centru sídliště. Centrum pak našlo náhradní využití v hernách. Kdo v nich sází a jakým způsobem získává peníze je nasnadě. Tedy konkrétně, nedávno ukradli synovi v krátkém okamžiku před domem na ulici Jiřího z Poděbrad poměrně drahé atypické kolo, které získal jako první cenu na závodě. Vzápětí ho zloděj prodal za 100 Kč v zastavárně na Březinkách. Jeho atypičnost patrně způsobila, že ho policie našla.
    Zkrátka a dobře urbanismus a politika jsou spojité nádoby. Předvídání,nejenom v urbanismu, je pravým zdrojem činost. Zdeněk Gryc

  17. Zdeněk Gryc říká:

    Oprava poslední věty:
    Zkrátka a dobře urbanismus a politika jsou spojité nádoby. Předvídání,nejenom v urbanismu, je pravým zdrojem činnosti. Zdeněk Gryc

  18. Radek Vovsík říká:

    Pane Gryci,
    na Březinkách bydlím a to tak, že spokojeně. Relativní řídkost zástavby spojená se spoustou zeleného prostoru jsou obrovským pozitivem Vámi navrhovaného sídliště. Dostupnost služeb jsou pozitivem dalším. Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu. Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic. Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky). S úctou k Vám zdraví Radek Vovsík

  19. Svatopluk Beran říká:

    Pane Vovsík to tam měli tolik lesoparků, ve kterých udělali z původně klidných vjezdových silnic, silnice průjezdní? Můžete někde vyvěsit, třeba na magistrátní desku plán města Heidenheimu z jeho původními neprůjezdnými lesoparky a následně nynější stav, kdy jsou čtyřproudovky zůženy a souběžné silnice vedoucí lesoparky zprůjezdněny, pro provoz který nestíhají tyto zúžené čtyřproudovky v době špiček pojmout?

  20. Zdeněk Gryc říká:

    1. Radek Vovsík říká:
    30. 10. 2009 v 0:59
    Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu. Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic.

    Pane náměstku,
    pokud takto hovoří normální obyvatel Březinek, či spíše místně zainteresovaný motorista je to pochopitelné. Ovšem od náměstka primátora je to hrubá neznalost.
    Myslím, že bychom polemiku o původním vybavení Březinek parkovišti měli ukončit.
    Vy jako náměstek primátora nemáte právo se bez znalosti souvislostí a historie obytného souboru Březinek takto vyjadřovat. Jak se zdá, tak nemáte znalosti o Technicko- hospodářských ukazatelích, tz. THU, které musely být dodrženy.
    Zřejmě také nevíte, jaké hektarové hustoty obyvatel byly podmínkou proto, aby sídliště ve všech patrech schvalovacího procesu, dostalo kýžené schválení na expertize ministerstva výstavby. Víte vůbec kolikrát byla původní koncepce zahušťována. V poště primátora by měly být mé úpěnlivé dopisy s širokou argumentací, proč nepovolovat na Březinkách nástavby na panelové domy. V tomto směru byl na mne před několika lety, jako na autora, činěn pod heslem revitalizace nátlak.
    Zamyslel jste se někdy nad původně schválenou koncepcí Březinek prezentovanou na modelu viz obr. 5. brezinky.atlasweb.cz
    Na odboru výstavby by měla být založeny dokumenty a stavební povolení jednotlivých staveb, která další vývoj dokumentují.
    Tušíte vůbec pane náměstku, o jaký proces šlo. Byla to obdobná metodika jako na sídlišti Bedřichov. Prosím Vás o laskavé prostudování přiložených dokumentů na webu:
    bedrichov.atlasweb.cz
    Nebo, pokud by to bylo pro Vás příliš namáhavé, alespoň ve výtažku o něco o těchto mantinelech:

    „Současně byla při dnešním jednání schválena v zásadách urbanistické ekonomie alternativa č. 1 v těchto parametrech:
    3 244 bytů, 11 762 obyvatel, plocha území 47, 55 ha, 274, 3 obyv. /ha. Všechny řadové sekce jsou uvažovány teoreticky jako průchozí.
    Stavoprojekt Jihlava svolá ve smyslu zápisu ze dne 30. 3. 1978. na 19. 6. 1978 jednání, na kterém bude předložena a projednána ekonomie sídliště, včetně technické vybavenosti a podmiňujících investic.“
    Kalvárie jednání na všech úrovních včetně ministerstva výstavby se táhla dál. Dokumentuje to dopis náměstka ředitele Stavoprojektu, odeslaný na KNV po roce, dne 30. července 1979, ve kterém je mimo jiné uvedeno:
    „Dne 21. března 1979 se uskutečnilo jednání na odboru výstavby ONV v Jihlavě, za účasti zástupců Stavoinvesty Brno, Stavoinvesty Jihlava, odboru výstavby ONV a našeho závodu.
    Na dnešním jednání byly vyřešeny připomínky Stavoinvesty z 7. února 1979. Další připomínky ke zpracovanému KN PÚP již investor ani ONV Jihlava neuplatnil. „

    To tedy byla úroveň podrobného územního plánu. Který teprve otvíral cestu na začátek vlastního projektování a dalších složitých jednání.
    Dokážete pochopit v následujících souvislostech co to je 274, 3 obyv. /ha?

    Víte pane náměstku,
    že v rámci THU byl činěn nátlak, aby se na danou plochu vešlo co nejvíce bytů. Snahou bylo stáhnout náklad/byt na minimum. Urbanistický koncept a kvalita životního prostředí vyhodnocována nebyla. Existoval náklad na t. zv. Čistý byt a t. zv. Komplexní byt. Víte prosím, na co byla tato částka určena. Víte, že pokryla integrovaný areál škol, kam se podařilo vpašovat bazén. Myslím, že nevíte kolik lidí se živilo „lékárenskou“ kontrolou a vymýšlením nových a nových kritérií pro tyto částky. Jejich užitečnost byla dána tlakem na zahušťování plochy sídliště a vyšší ekonomií. Věřte že se moc snažili ti, kterým by práce u prkna dosti vadila, zejména na Stavoinvestě. Ve své podstatě byla tato kritéria také záminkou pro regulaci kapacit ve výstavbě sídlišť. Povšimněte si prosím t. zv. Sjízdných chodníků na sídlišti U hřbitova. Pro lepší pochopení přikládám dílčí podmínky pro dopraváře, Prof. Vladimíra Veselého, jehož katedra navrhovala v obdobných mantinelech dopravu Březinek. Ing. Brzák autor článku o Okružní v JL z 18. 8. 2006. a Ing. Šlechtický jsou jeho žáci. Těmto erudovaným specialistům s velkou praxí by mělo být bedlivě nasloucháno.

    Víte vůbec pane náměstku,
    Jaké předpisy a normy bylo potřebí v rámci těchto THU dodržet? Normy oslunění a osvětlení bytů.Tedy navrhnout urbanistickou koncepci tak, aby byl dodržen počet ob/ha a zaručit hygienické podmínky bytů.
    Víte pane náměstku, že odstupy parkovišť a vozovek od bytů byly dány hygienickými předpisy a to v souvislosti s počty a kategoriemi vozovek.
    Tušíte vůbec, že každý čtvereční metr sídliště byl takto bedlivě zvážen. Podroben těmto přísným předpisům, které se tehdy dodržovaly a na všech instancích stavebního úřadu a hygienika projednány.
    Dostat garáže pod řadové čtyřpodlažní domy na druhé stavbě Březinek se podařilo za složitých výjimek z garážové normy. Podařilo se to ještě jinde v Jihlavě? Další parkoviště a garáže, mimo těch v ochranném pásu stavebního podniku,/ navržených i mimoúrovně, tak aby se daly postavit svépomocí,/ se do vlastního sídliště v rámci těchto mantinelů ob/ha prostě nevešly. Byly ale navrženy a schváleny orgány v požadovaném rozsahu plánované motorizace na přilehlých místech u sídliště.
    Pane náměstku, podívejte se prosím na web:
    brezinky.atlasweb.cz , na obr. 5. modelu uvidíte navržené halové garáže zmíněné v mém prvním článku o Březinkách v Jiskře z 21. 3. 1967. Jejich uživatelé měli bezpečný přístup do areálu garáží podchodem. Příjezd do garáží by naopak obyvatele vlastního sídliště neobtěžoval.
    Povšimněte si prosím, že takto navržené řešení nebylo dodrženo. Byl zde proti mému návrhu a s mým nesouhlasem umístěn hotel a preferenčně v panelárně získané byty pro dodavatele, jde o dva bodové domy 1+8.
    Jsem přesvědčen, že při racionálním uvažování po roce 1989 bylo možno preferovat potřeby obyvatel na garáže a parkování. Neprodat areál stavebního podniku jako celek. Pro garáže a odstavné plochy zajistit část přilehlého, původně nešťastně umístěného, areálu stavebního podniku.
    Tolik tedy k tomu Vašemu „Bohužel“.
    Nad další Vaší argumentací:
    Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky).
    Se zamyslím, podobně jako panu Beranovi, se mi to zdá podivné:
    2. Svatopluk Beran říká:
    30. 10. 2009 v 18:36
    Pane Vovsík to tam měli tolik lesoparků, ve kterých udělali z původně klidných vjezdových silnic, silnice průjezdní? Můžete někde vyvěsit, třeba na magistrátní desku plán města Heidenheimu z jeho původními neprůjezdnými lesoparky a následně nynější stav, kdy jsou čtyřproudovky zůženy a souběžné silnice vedoucí lesoparky zprůjezdněny, pro provoz který nestíhají tyto zúžené čtyřproudovky v době špiček pojmout?
    V souvislosti s likvidací 4 pruhů na Okružní je docela zajímavá Vaše větička:
    „Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu.“ Stejně jako on bych prosil o plány Heidenheimu, které máte nastudovány a ze kterých ve své argumentaci vycházíte. Raději mi je ale prosím pošlete jako přílohu na E-mail.
    Za zaslání děkuje a zdraví Zdeněk Gryc
    PS. Omlouvám, se, že jsem na Váš článek přišel až nyní.

  21. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane náměstku,

    Ještě k tomu „Bohužel“ mi napadá, že moje velká snaha o doplnění Březinek parkovišti je dokladována na koordinační situaci Březinek, tuším že byla 1:500, která by měla být v archivu stavebního úřadu. Bylo to velké dílo našich specialistů, zejména geometrů s cílem zakreslit do sídliště infrastrukturu a najít, byť i jednotlivá místečka pro parkování. Bohužel se tehdy ukázalo, že ochranná pásma inženýrských sítí dovolila jenom malé navýšení, což se stalo. Vzpomínám si, že jsme se snažili navrhnout a realizovat parkoviště na zelené ploše mezi Březinovou a stavebním podnikem. To tehdy nešlo, ochranná pásma sítí to nedovolovala.

    Docela neuvěřitelnou story jsem zažil v této souvislosti se svou poslední stavbou navazující na Březinky Admin. Budovy PVT s fantastickým krytem proti záření EMI navrženým ve spolupráci s pracovištěm plazmatu akademie věd.
    Roman Podrázský, starosta Přibyslavi, / o opravu soklu jeho plastiky v centru jsem u Vás nedávno na místě orodoval/, po zoufalém slalomu ideově bedlivých komisí, pro spolupráci architekta s výtvarníkem provedl plastiku „počítače“. Mně se ji tehdy „Bohužel“ s ohledem na inženýrské sítě nedařilo umístit v prostoru, kde jsem chtěl. No nakonec se to podařilo viz foto. Smutné ale je, že po vší té práci a snaze je bohužel pryč a já jsem, co by spoluautor nevypátral co se s ní stalo.

    Tak to jenom tak, aby bylo vidno jak se Zdeněk Gryc snažil

    Přiloženo 2x foto

  22. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane náměstku,
    tahle debata začala tak dávno,že jsem již zapoměl na původní dotaz:

    KOLIK STÁLA KOMPLETNÍ REALIZACE OBOU PROPOJENÍ, zaměření, projekt, realizace,odstranění kolaudačních připomínek,anketa a vše co s touto realizací souvisí atd.
    jakým způsobem bylo provedeno výběrové řešení dodavatele.
    Byl bych rád,kdyby bylo možno částku na Horní propojení uvést zvlášť.
    Pevně věřím,že by to zajímalo všechny obyvatele Jihlavy,kteří se ankety magistrátu zůčastnili.

    S pozdravem Zdeněk Gryc

  23. Zdeněk Gryc říká:

    Otevřený dopis primátoru Jihlavy Jihlava úterý, 6. dubna 2010.
    Věc: sídliště Březinovy sady

    Vážený pane primátore,

    Poněkud opožděně jsem si povšiml, že Váš náměstek:

    1. Radek Vovsík říká:
    30. 10. 2009 v 0:59
    Pane Gryci,
    na Březinkách bydlím a to tak, že spokojeně. Relativní řídkost zástavby spojená se spoustou zeleného prostoru jsou obrovským pozitivem Vámi navrhovaného sídliště. Dostupnost služeb jsou pozitivem dalším. Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu. Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic. Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky). S úctou k Vám zdraví Radek Vovsík
    Na „ Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu.“ Dal jsem si velkou práci, zpracoval jsem z dostupných zlomkovitých materiálů elaborát, který jsem poslal E-mailem na magistrát. Pokusil se demonstrovat panu náměstkovi urbanistickou praxi v jejichž mantinelech jsem se jako autor sídliště a občan socialistického státu pohyboval. Z jeho odpovědi soudím, že elaborát neprostudoval. Vadí mi, když magistrát osobou náměstka, dlouhodobě znevažuje moji práci.
    Jeho poslední věta: „Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky).“ Mne však vylekala.
    Vážený pane primátore,
    Myslím, že to co se léta děje na Březinkách nepřispívá ke klidu obyvatel. To co zjevně zamýšlí náměstek Vovsík: „spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic“, znehodnotí životní prostředí sídliště. Březinky by si zasloužily citlivější přístup a naslouchání většině, potýkám „místních“ občanů. Rozprodání centra hráčským provozům přímo inspiruje k tomu, co se tam děje. Bylo nutno a to už dávno, zjednat klid a pořádek. Zejména ve zhanobeném a zdevastovaném centru sídliště, které nutně potřebuje služebnu policie a kancelář nějakého místního „domovníka“. Přímo v centru, v pasáži jsou navrženy prostory pro čistění centra a výtah na odpadky. V protilehlé fasádě jsou veřejné WC. Jejich stavem a přístupností začíná vstup do EU. Náklad na revitalizaci odhaduji na třetinu toho, co si vyžádalo propojení komunikací. To je kupodivu hotovo, ale podstatná část sídliště – centrum, které denně prochází hodně obyvatel, nikoli. Jeden z výsledků je dopravní značka, která má zajistit u propojení noční klid. Vím, že v poslední době jsou snahy o nápravu v centru. Cením si toho že jsem tam byl po létech přizván.
    Vážený pane primátore,
    Myslím, že se Váš náměstek hluboce mýlí, když říká:“Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy“. Opak je pravdou. Trendy a návody pro klidná životní prostředí evropských měst prezentují instrukční publikace EU. Byly také v Info středisku, které jste na náměstí otevřel. Dal jsem si tehdy tu práci a pokusil se na ně dokonce, / jejich osobním předáním a neslušným tleskáním na zastupitelstvu/ upozornit. Do zvláštního E-mailu vkládám separát z 14. 7. 2007, který snad pochopí i začínající školáček. Zde jsem se snažil populárním způsobem trendy EU ilustrovat.
    Nevím jak dalece má náměstek Vovsík nastudovány sídlištní satelity Heidenheimu. Je trochu demagogické používat je jako argument k někomu, kdo tam nebyl. V příloze přikládám na internetu dostupný sídlištní satelit města Heidenheimu, který dokazuje, že v principu je opak pravdou. Klid obyvatel H. je řešen, jako na Březinkách klidovými vnitřními chodníky navazujícími na lesy v krajině. Příjezd motoristů je většinou zajištěn prstovými komunikacemi k domům. Věřím, že názory Heidenheimských, tedy „zde žijících obyvatel“, jsou respektovány. Jsem pevně přesvědčen že obyvatelé ulic Arnold Bocling strasse, Franz Marc strasse a Max Beckmann strasse by nikdy neumožnili propojení svého prstové řešení výměnou za čas a benzin místních motoristů. Pro bezpečnost jejich dětí a pohodu životního prostředí by se nevzdali dopravní segregace s návazností na lesopark. viz příloha. Pokud náměstek Vovsík poukazuje na urbanismus partnerského města Heidenheimenu, bych rád, jako architekt, který po desítky let navrhoval a realizoval jihlavská sídliště, počínaje tím „U nádraží“ v roce 1960, měl právo navštívit Heidenheim. Rád bych seznámil urbanisty Heidenheimu s poválečnou výstavbou Jihlavy. Určitě by bylo zajímavé, v rámci EU, porovnát vývoj měst v rozdělené Evropě. Touto cestou Vás o to prosím. Udělal bych to obdobným způsobem jako jako jsem to presentoval na webových stránkách:
    brezinky.atlasweb.cz
    kralovskyvrsek.atlasweb.cz
    bedrichov.atlasweb.cz
    1/ původní krajina Jihlavy
    2/model s urbanistickým řešením
    3/dokumentární foto realizace + textová část s dokumenty

    Jako cyklista si velice cením nových tras pro pěší a cyklisty v Jihlavě. Je to správná preference, obézních dětí a občanů přibývá.
    S pozdravem Zdeněk Gryc

  24. Svatopluk Beran říká:

    Pane Gryč plně s vámi souhlasím. Jenom mi není jasné, jaký význam má část cyklistické stezky z ústí tunelu, přes keťásek ke kinu Dukla. Podle mne to jsou zbytečně vyhozené peníze. Přejezd cyklistů i připadných bruslařů přes tři hlavní silnice, sjezd nebo výjezd bruslařů ale i cyklistů keťáskem a hromadný přesun občanů z města nebo do města z autobusového nebo na autobusové nádraží během dne podél této stezky prakticky znemožňuje bezpečné využití této části trasy jak pro chodce tak i její mobilní uživatele.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.