Blog Jihlavských listů

Archív: Prosinec 2008

3n14ge y0u7 p3n15 aneb nevyžádaná pošta a reklama v čase Vánoc

Jan Míka | Pondělí, 29. 12. 2008 v 17:20

Určitě to taky všichni znáte – vaše domovní schránka se čas od času naplní spoustou zbytečného papíru: nabídkami zboží, které nepotřebujete od firem, které neznáte. Snad kromě těch z nás, kteří mají doma, nebo na chalupě, kotel na pevná paliva, tyto papíry nikdo neupotřebí. V lepším případě letmo pročte a zahodí. Takovéto nevyžádané reklamě se říká spam. Proti spamu existuje jediná obrana – nalepit na schránku cedulku „STOP REKLAMNÍM LETÁKŮM“ nebo něco tak na ten způsob.

S příchodem elektronické komunikace se začalo dařit nevyžádané reklamě podstatně více než za „offline“ časů. Poslat nevyžádaný leták a mail je přece jenom maličko rozdíl. Leták musí někdo vymyslet, vytisknout a do schránky vhodit. Oproti tomu e-mail nic nestojí a odeslání je dílem dvou kliků.

A tak se naše elektronické poštovní schránky plní tisíci maily nabízejících nám větší a tvrdší penisy, ještě levnější a antidepresivnější antidepresiva, levné tituly z malých amerických univerzit (titul Dr. za 50 dolarů – no, nekupte to!), případně levný a jen maličko kradený software (En14rge UR p3n15, bUy Che4p softW4r3). Proti tomuto moru bojují poskytovatelé internetu, poskytovatelé mailových služeb, podniky, státní správa. Boj to není marný, objemy doručeného spamu se daří omezovat.

Češi mají štěstí v neštěstí – většina takovéhoto spamu je totiž anglickojazyčná a s přihlédnutím k chabé jazykové vybavenosti populace tedy relativně neškodná. Když už něco takového vyjde česky, budí to spíše pousmání (drahoušek zákazník, pošli nám svůj pina od česká spořitelna).

Ale i Češi se vyučili a spam začíná bujet. A i tam, kde lišky dávají datovým paketům dobrou noc, u nás, na Vysočině. K pěkné tradici tu patří například hotel U Lípy v Kamenici nad Lipou, který zamořuje český kyberprostor dobrých pět let (několik obtěžovaných na jeho provozovatele podalo trestní oznámeni – spam není legální – nedělo se ale nic). Letošní Vánoce však přinesly novinku – reklamní spam maskovaný jako přání všeho dobrého v roce 2009.

Mám dva firemní maily (mika@peoplesource.cz a mika@personalista.com). Na tyto maily přišla spousta nabídek laciných jen málo jetých ojetin (někde u Velmezu), jen málo jetého ubytování (již zmiňovaný Hotel u Lípy), pronájmů, zájezdů. Dokonce i webhostingu – tedy umístění internetových stránek. Všechny uvozené magickými písmenky P.F. Jen čekám na drahoušek zákazník, 3n14rGe your P3n1zz, PF 2009. Naštěstí mají mailové programy magické tlačítko „Mark as spam“.


personalista.com se spoléhá na just4web.cz, banán a pana Kaluže neznáme a znát nechceme

Problémy s časem

Miloš Podařil | Neděle, 28. 12. 2008 v 18:46

Možná jste také zaregistrovali zprávu, že rok 2008 bude vůbec nejdelším rokem za posledních 16 let. Tato informace proběhla drtivou většinou médií. Rok 2008 je přestupný, má tedy 366 kalendářních dnů, navíc na jeho samý konec má být vložena ještě jedna (tzv. přestupná) sekunda. Mnozí tedy budou o silvestrovské půlnoci sledovat své rádiem řízené hodiny a čekat, zda-li se jim na dispeji ona sekunda navíc objeví.

Pokračování »

Herzlich willkommen zurück, Genosse!

Jan Míka | Středa, 24. 12. 2008 v 15:42

Po válce proběhla v západním Německu důsledná a relativně brutální denacifikace. Ti, kdož se zapletli s přisluhovači ďábla, nesměli do veřejných funkcí, museli se kát. Společnost si uvědomila, že roky 1933 až 1945 byly tak nějak chucpe. Němci se za druhou světovou válku doteď stydí. Když je potřeba nasadit Bundesarmádu kdekoliv „venku“, vedou se ostré debaty.

Kdo naopak nedenacifikoval, byli východní Němci a Rakušané. Bylo to jednodušší. Nacikápové se přeunuli do Stasi, praxi měli, subordinaci taky. A ten, kdo se zapletl s hitlerovci byl vydíratelnější než ten, kdo skončil s čistým štítem. V Rakousku to bylo podobné, nacisti zůstali v klidu. Snad jim tam byli líp než v Argentině. Podle toho také vypadá rakouská politická kultura a fungování vůbec.

Když se Česko vydalo v roce 1989 cestou civilizace a slušnosti a opustilo kurs směrem střední Asie, měli jsme na výběr, jak se vyrovnat s našimi přisluhovači ďábla (zda je zlo hnědé, nebo červené je de fakto jedno, socializmus, nebo nacionální socializmus je jako rakovina plic vs rakovina prostaty).

Zvolili jsme si cestu Rakouska i s jeho zatuchlou politikou, malostí a sklepy plnými hrůzy. Teď sklízíme ovoce. Komunisty tolerujeme na místní, okresní i krajské úrovni. Je jen otázkou času, kdy je uvidíme ve vládě, nebo na hradě.

Říkali nám rudej teror//Leninovi derviši//my jim zato postavíme//šibenici nejvyšší. Pamatujete??

PS. Na Personalistovi.com vyšla anketa mapující názor populace na komunzlo. Nedopadla nikterak zle. Posuďte sami.

Věřící komunista

Petr Klukan | Středa, 17. 12. 2008 v 16:48

Nový jihlavský zastupitel Martin Herzán je věřící. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nekandidoval za Komunistickou stranu Čech a Moravy. Za stranu, která tu po desetiletí zavírala faráře, potírala víru a stíhala věřící. Za stranu, která programově uznávala věřící asi jako malomocné: Nikdy je nevymýtíme, tak je alespoň izolujme! Od funkcí, od příležitostí, od postupu. Co naplat, že i mnozí zarytí komunisté zakládající na Jihlavsku JZD se na konci života dožadovali jakési síly, která by je utěšila, a ke smrtelné posteli si zvali faráře.

Že by obrat KSČM? Ne, volební hlasy potřebují všechny strany. Jak je vidět, některé se bez skrupulí obracejí do jakých~koliv stran. Jakoby neonacisté zvali vstříc lepší budoucnosti do svého středu Židy.

U KSČM se nelze divit ničemu, k podivení je spíše věřící komunista Martin Herzán, jehož životní pouť je více než rozporuplná. Po vystudování Teologické fakulty se v Jihlavě pokouší neúspěšně založit politickou stranu. Nejdříve se obrací na věřící. Její letáky se znázorněním Ježíše Krista visely před jedněmi komunálními volbami v jihlavských kostelích. Strana neobstála, ale jejího zakládajícího člena Martina Herzána to neodradilo.

Obrátil se na stranu, která by jej mohla vyzdvihnout na politické výsluní. Kterou vybrat? Dobrovolně (alespoň předpokládám) se rozhodl pro KSČM, za které v dalších volbách kandidoval. Do zastupitelstva se nedostal a zůstal na nepostupovém místě, teď jej však opouští, v úterý nahradí komunistického funkcionáře Pavla Kalabuse, který z osobních důvodů rezignuje na post zastupitele.

KSČM tedy vytahuje do politického boje kalibr skutečně nevídaný: věřícího komunistu! Víra u komunisty programově vyznávajícího třídní nenávist je od počátku nevěrohodná, vždyť obé u nás stojí po desetiletí na opačných stranách životního bytí. Martinovi Herzánovi nelze upřít sociální cítění; po tři měsíce se pokoušel vést například jihlavskou charitu, která však byla nad jeho organizační schopnosti.

V úterý tedy složí slib další zastupitel, Martin Herzán. Je opravdu věřícím komunistou? Ne, spíše vypočítavým člověkem obdařený sociálním cítěním.




© 2008 Parola s.r.o.