Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

JAN PALACH

Zdeněk Gryc | Úterý, 17. 1. 2017 v 6:42

Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který obětoval svůj život na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy. Dne 16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze.

S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel.
Dne 16. 1. 2015. byl vložen do Čtenáři píší JL článek:
Jan Palach – 19. LEDNA 1969 a fotografie modelu, pomníku pro Jana Palacha, který krátce po revoluci navrhl starosta Přibyslavi Ak. soch. Roman Podrázský pro Jihlavu.
V roce 2013, bylo životní dílo R. Podrázského, v rámci 70 výročí jeho narozenin vystaveno na více místech v Přibyslavi a v Horácké galerii v Novém Městě. Součástí výstavy byl i předmětný model. K této příležitosti byla vydána publikace Roman Podrázský 1943 – 2001. Autorem byl Pavel Jajtner a Josef Chalupa. Tato publikace obsahuje také návrh na pomník pro Jana Palacha.
Zdeněk Gryc, se snahou vzpomenout na oběť na Jana Palacha.

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Dezinformace

Petr Klukan | Pátek, 6. 1. 2017 v 14:59

Od Nového roku v ČR funguje tzv. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Jeho náplní práce je informovat veřejnost o dezinformacích, které mají potenciál k ohrožení vnitřní bezpečnosti. Jinými slovy: vyvracet je fakty. Proti Centru, které spadá pod ministerstvo vnitra, se hned zdvihla velká nevole, a kritizoval je i prezident. Co je však na tom, když chce stát záměrně zkreslené informace uvádět na pravou míru? Proč to někomu vadí? Když by o vás někdo mluvil, že jste zloděj, který vykradl trafiku v Kolíně, a vy jste tam nikdy nebyl, také se budete bránit. A jak jinak než fakty? Vždyť i dnes instituce i soukromé firmy na svých stránkách vyvracejí lživá tvrzení, která je mohou poškozovat. Proč tedy bránit státu, aby veřejnosti říkal pravdu? Že lze vše zneužít? To je sice pravda, ale proč již předem nevěřit zřízenému úřadu, a naopak věřit a podporovat anonymní články na webech, jejichž majiteli jsou bílí koně, nebo je nelze vůbec dohledat?

Ján Lauko
38- Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter. Budu se snažit, aby byly přínosné pro každého jednotlivce a to bez ohledu na to, kde žije.

O nabytí schopnosti vidět do budoucnosti

Ján Lauko | Čtvrtek, 5. 1. 2017 v 13:55

Toho, co se děje u nás i ve světě je velmi mnoho a to znamená, že člověk, který chce mít přehled stráví poměrně hodně času ať již u televize, rozhlasu, novin, nebo internetu.

Existuje však ještě i jiná alternativa. A sice osobní nabytí schopnosti předpovídat budoucnost, což nám umožní v hrubších, nebo detailnějších rysech poznávat charakter domácích a zahraničních událostí, aniž by je bylo třeba neustále intenzivně sledovat. Je to cesta poznávání skrytých příčin, jejichž zákonitým důsledkem je to viditelné a vnější.

Pokud se totiž snažíme poznávat tyto skryté příčiny a jejich charakter, můžeme z nich téměř se stoprocentní jistotou vydedukovat nevyhnutelné důsledky ve formě vnějšího dění. Takovým způsobem se pak můžeme stát do určité míry schopnými doslova předpovídat budoucnost.

Pokud se tedy rozhodneme jít cestou poznávání skrytých, vnitřních příčin vnějšího dění, události, o nichž informace k nám z času na čas proniknou budou pak vždy v podstatě jen potvrzením toho, co jsme my na základě poznání příčin už dávno tušili.

Máme tedy dvě možnosti. Buď se omezíme pouze na jakési vnější pozorovatele s přehledem o všem nejdůležitějším. Nebo se naopak soustředíme na poznávání skrytých, vnitřních příčin vnějšího dění a to nám umožní pochopit, proč se věci dějí tak, jak se dějí a co tedy bude zákonitě následovat. Tento způsob nám umožní předvídat charakter budoucího dění, protože ono se musí vždy nutně odvíjet od charakteru skrytých, vnitřních příčin.

Co je tedy příčinou všeho toho vnějšího společenského a politického dění? Proč se věci dějí tak, jak se dějí? Proč musíme prožívat to, co prožíváme?

Hlavní příčina leží ukryta uvnitř lidí. V jejich vnitřním myšlenkovém životě a v jejich vnitřním hodnotovém naladění. Neboť absolutně všechno, co tady na zemi lidé vytvářejí má svůj původ v jejich nitru. Jedině tam je možné hledat prvotní příčinu a základ vzniku všeho. Každého slova, každého činu a každého dění.

No a jakého druhu je morální a mravní úroveň těchto skrytých vnitřních pohybů, to znamená našeho myšlenkového života a vnitřního hodnotového zaměření, takového druhou musí být nutně i charakter všech vnějších událostí. A proto každý, kdo se ve svém pozorování soustředí na způsob myšlení a hodnotového naladění obyčejných lidí, získá téměř dokonalou představu o charakteru událostí, které tyto skryté vnitřní pohyby nutně vyvolají.

Proto tomu, kdo bude chtít vědět, co se stane v blízké nebo vzdálenější budoucnosti zcela postačí, když se zaměří na lidi kolem sebe. Na své přátele, známé a sousedy. Na to, jak smýšlejí a jaké hodnoty uznávají. Neboť právě smýšlení a hodnoty těch nejobyčejnějších lidí kolem nás nakonec určí to, co budeme muset všichni společně prožívat.

Ale zkusme jít v našich úvahách ještě dále a ještě hlouběji. Existuje statistika, která říká, že ve zprávách všech druhů médií, ať již u nás doma, nebo ve světě se nachází přibližně 90 procent negativity a pouze 10 procent pozitivity.

Pokud se na tuto statistiku podíváme z hlediska výše zmíněné zákonité vnitřní příčinnosti bude nám jasné, že negativity je na světě tolik proto, že musí být negativní myšlení lidí a jejich vnitřní hodnotový systém. Jinými slovy řečeno, naše nitro je jistým způsobem nemocné a jeho nemoc v podobě negativního vnitřního naladění a negativního druhu hodnot se zákonitě transformuje do negativního dění společnosti. A právě skutečnost, že v médiích se nachází až 90 procent negativity nás všech dokonale usvědčuje z přechovávání obrovského množství negativity vnitřní.

Vnější společensko politické dění, ať již u nás doma, nebo ve světě k nám totiž promlouvá velmi jasnou řečí. Říká nám až příliš jednoznačně:

„Lidé, váš způsob myšlení a vaše hierarchie hodnot jsou nesprávné! Lidé, v charakteru toho, co se děje kolem vás a co prožíváte poznejte charakter sebe samých.

Nebo ještě důrazněji a bez obalu vyjádřené, poznejte v tom svou vlastní bezcharakternost. Poznejte prázdnotu, plytkost a ubohost svého způsobu myšlení a svých hodnot, které jsou především materiální, protože všechny vaše myšlenky a všechny vaše hodnoty jsou zaměřeny pouze na materii.

Pozorujte sami sebe a zjistíte, že žádné vnitřně hnutí ve vás nikdy nepřekročilo začarovaný kruh hmotného a materiálního omezení. Jste jako ptáci v kleci, uvězněni v iluzi materialismu. A právě tento váš omezený způsob myšlení a tyto vaše materialismem omezené hodnoty způsobují, vyvolávají a živí všechno to negativní společenské a politické dění kolem vás. Vy jste za něj vinni! “

A velkou otázkou zůstává, kam to až dojde, pokud se myšlení a hodnotové zaměření lidí nezmění? Vždyť přece již dnes to v mnoha oblastech společenského a politického života není dobré. Korunu tomu dává hrozba světové války, která byla jen před pár týdny mimořádně aktivní a již ani nemluvě o čistě lidských kvalitách, které degenerují až do takové míry, že obyčejné dobro, čest, nebo spravedlnost se stávají nedostatkovým zbožím. Svým bezedným drancováním přírodních zdrojů začalo lidstvo dokonce atakovat hranici udržitelného života na naší planetě.

A tento neblahý stav nemá za následek nic jiného, ​​jako naše vlastní, myšlenkově hodnotové vnitřní zaměření. A nikdo nemusí být ani prorokem, ani jasnovidcem aby viděl, kam to spěje a kam to nakonec dospěje, pokud se lidé vnitřně nezmění.

Copak jsme opravdu až tak hloupí, že pomýlenost našich hodnot a našeho způsobu myšlení poznáme až tehdy, když se nám všechno začne hroutit na hlavu? Copak mnohostranná negativita vnějšího dění, ať již u nás doma, v Evropě, nebo ve světě, všechny ty války, teror, napětí, nebo ustavičně přítomna hrozba válečné konfrontace světových mocností není pro nás až příliš jednoznačným upozorněním, že naše dosavadní cesta, to jest náš dosavadní způsob myšlení a hodnotového zaměření není správný? Neboť pokud máme mluvit o předpovídání budoucnosti na základě současného druhu vnitřního naladění a hodnotového zaměření lidstva, s největší pravděpodobností nás nečeká nic dobrého.

Pokud ale lidé mají schopnost utvářet budoucnost a v současnosti tak činí vysloveně v negativním slova smyslu, tak právě pozitivní změnou svého myšlení a hodnotového zaměření mohou začít měnit budoucnost v pozitivním slova smyslu. Evidentně selhávající, rozumově materialistický způsob myšlení a z něj odvozené pseudo hodnoty by proto měli být nahrazeny hodnotami vyššími a mnohem ušlechtilejším způsobem myšlení.

Člověk by měl dokázat překonat materialismus a povznést se nad otroctví hmoty tak, že dá v sobě, to jest ve svém nitru mnohem více prostoru podnětem citu. Že bude více naslouchat hlasu svého svědomí a jeho tichému nabádání. Že svou prioritní honbu za hmotou nahradí snahou být skutečným a pravým člověkem. Snahou být dobrým člověkem! Člověkem vysokých, vznešených a ušlechtilých hodnot. Člověkem spravedlivým a čestným. Člověkem, který hledá odpověď na otázku o pravém smyslu vlastního bytí na rozdíl od současného, ​​povrchního a mělkého lidského živočicha, kterého tak maximálně zajímají pouze různé bezduché senzace a především touha mít, hromadit a užívat si.

Kdyby tedy lidé změnili svůj dosavadní způsob myšlení a své hodnoty k lepšímu výše zmíněným způsobem, pak opět nemusíme být ani proroky, ani jasnovidci, aby nám ve vztahu k budoucnosti nebylo jasné, že kvalitativní změna vnitřních příčin vnějšího dění musí sebou nutně, dříve nebo později přinést kvalitativní změnu vnějších poměrů.

Změň se proto ve svém nitru k lepšímu člověče, protože jedině tak můžeš měnit k lepšímu tento svět. Neboť vše, co si nucen prostřednictvím vnějších poměrů prožívat bude vždy jen odrazem kvality tvého vlastního způsobu myšlení a výšky hodnot, které vnitřně uznáváš. Neboť v konečném důsledku to, jaký vnitřně si tě buď povznese, nebo zničí.

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Dnes + včera + zítra, UNIVERSITA pro mládež.

Zdeněk Gryc | Středa, 4. 1. 2017 v 22:53

Story, kterou pamatují studenti university 3. věku
——————————————————————-

Divadlo vzdoru
ART Dnes20:20
V evropském kontextu ojedinělá výpověď o síle a statečnosti několika jedinců, kteří po okupaci Československa v roce 1968 a následné normalizaci společnosti, která vyvrcholila Chartou 77, ač bez prostředků, pokoušeli se skromnými silami posílit sebevědomí z veřejného života exkomunikovaných přátel. V nejtvrdším období Husákovy éry v letech 1975–80 se ve vinohradském bytě Vlasty Chramostové a Stanislava Miloty odehrály celkem čtyři významné inscenace – představení Všechny krásy světa podle básnické sbírky držitele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, kterou režíroval Luboš Pistorius, textová koláž Appelplatz II, kterou sestavovala Chramostová sama, Play Macbeth, slavnou Shakespearovu hru přepsal a zrežíroval Pavel Kohout, a v režii Františka Pavlíčka Zpráva o pohřbívání v Čechách. Další desítky repríz představení se pak odehrály i v bytech jejich přátel v Praze, Brně, Olomouci a samozřejmě na Hrádečku za přítomnosti celkem několika set diváků. Kromě hlavních protagonistů ve filmu vystupují také Pavel Kohout, Vlasta Třešňák, Tereza Boučková, Bohdan Holomíček, Vladimír Merta, Vladimír Pistorius, Milouš Jakeš, Ivan Klíma, Andrej Krob, Petr Blažek, Pavel Landovský, Jan Bednář, Ivan Havel, Michal Klíma a Ondřej Kohout. Vzpomínky a návštěvy autentických bytů doplňují citace ze sledovacích zpráv a svazků StB, dokumentace ze samizdatové knihovny Libri prohibiti, fotografie a fragmenty natočených filmových záznamů her, unikátní zvukové záznamy bytového divadla, které dosud nebyly zveřejněny, a v neposlední řadě také archivní záběry z dobových týdeníků, které výstižně dokreslují atmosféru zmaru, ve kterém tehdy žila většina národa.
———————————————————————
Jan Patočka: darovat smrt
ČT 2  3. leden20:50
Dokumentární film. Opakování 4.1./ČT2. Dokumentární film o jednom z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století byl natočen k příležitosti 40. výročí jeho úmrtí a zároveň vzniku Charty 77, k jejímž prvním mluvčím Jan Patočka patřil.
———————————————————————-
Vyhnáni po Chartě: Eugen Brikcius (1/5)
ČT2  3. leden21:50
Ve Vídni i v Praze patří mezi významné kulturní osobnosti. Básník, filozof, vykladač umění a snů, který po nuceném odchodu z Čech od počátku 80. let pobývá jednou nohou ve Vídni, se stane průvodcem v novém dokumentárním cyklu o životních osudech pěti signatářů Charty 77, kteří byli přinuceni k emigraci. Režie J. Střecha Cyklus Vyhnáni po Chartě nabízí setkání se zajímavými osobnostmi Charty 77, které byly jako její signatáři vyhnány ze země. Někteří se po pádu režimu vrátili, jiní zůstali v zahraničí. Filozof, výtvarný umělec a spisovatel Eugen Brikcius – v prosinci 1976 podepsal Chartu 77. V roce 1980 odjel do Rakouska, kde mu byl poskytnut azyl. Od roku 1990 organizuje se svou ženou Zuzanou Literární výlety, Kulturní ekumeny a výstavy. Vydal 18 knih, za svazek „A tělo se stalo slovem“ dostal v roce 2015 Cenu Jaroslava Seiferta.
————————————————————————-
Život podle Václava Havla
ČT2   5. leden21:00
Dokument (2014). Opakování 10.1./ČT2. O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotního příběh velkého Evropana doposud chyběl. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesátiminutovém dokumentárním filmu režisérka Andrea Sedláčková, která Havla představuje ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Portrét Havla vznikl jako historicky první mezinárodní koprodukce České televize a francouzsko-německé televize ARTE.

Aleš Urban
151- Vystudovaný andragog a sociální pracovník se zájmem o dění ve městě Jihlava. Člen politické strany ČSSD a jeden ze zakladatelů workoutové skupiny Better way Jihlava. Držitel Ceny Rady města Jihlava za rok 2016.

Rok 2016 pomalu končí

Aleš Urban | Pátek, 30. 12. 2016 v 11:06

Byl to rok plný nečekaných změn.  Brexit, prezidentské volby v USA, opakované volby prezidenta v Rakousku, zajímavé krajské volby,  EET, protikuřácký zákon, nekonečný kolotoč ohledně Horáckého zimního stadionu a v neposlední řadě změna složení vládnoucích stran na radnici v Jihlavě.

Byl to dobrý rok a opravdu plný změn. Rok, který za chvilku začne bude také zajímavý. Čeká nás nejen“ volební rok 2017. Nudit se určitě nebudeme. Užijte si pár posledních dní v tomto roce a přeji vám mnoho štěstí a úspěchů v roce nadcházejícím.




© 2008 Parola s.r.o.