Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

PŘEDSEDA VLÁDY a ŠPEKÁČKY

Zdeněk Gryc | Pondělí, 23. 7. 2018 v 12:37

„Špekáčky koncernu Agrofert obsahují nejméně masa ze všech výrobků zkoumaných v rámci pořadu A DOST! Po kuřecích prsou se salmonelou jde o druhé odhalení nekvalitního výrobku Agrofertu během týdne.“
Článek
„Po odvysílání pořadu Jana Tůmy A DOST! vyřadil řetězec Globus z prodeje špekáčky značky Krahulík z koncernu Agrofert ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše.
Testy prokázaly, že špekáčky obsahují zdaleka nejméně masa ze všech zkoumaných výrobků. Deklarovaný podíl 50 % masa obsahovaly až po připočtení desetiprocentní odchylky, navíc v nich testy odhalily nejmenší množství libového masa a vůbec žádné hovězí, které se obvykle k vepřovému přidává. Pořadovanou hmotnost doplnilo dvacet různých aditiv včetně barvidla a zvýrazňovače chuti.“

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

TEORIE RELATIVITY jít do basy, nebo PTP

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 19. 7. 2018 v 18:16

Venca říká:
Úterý, 17. 7. 2018 v 23:09
Berka – co čekáš, ten ti nedopoví. Nikdy neodpoví, když je v úzkých a když by měl přiznat, že byl celej život obyčejnej sráč (netvrdím, že já nejsem).
Že byl dědek z hradu pár let ve straně, to dává Gryc rád k lepšímu a nemůže mu to odpustit. Že ale Gryc úspěšně studoval marxismus-leninismus, to je v pořádku. Že Gryc radostně stavěl komoušům sídla, to je v pořádku. Klasika. Je směšnej.
Vojenská přísaha ? Co to vašnosti melou ? Ta přece byla jaksi povinná – stejně jako vojenská služba. Nejít na vojnu znamenalo jít do basy. Nejít na vysokou školu znamenalo taky jít do basy ? To jsou mi novinky, panečku…
————————————————
„Nejít na vysokou školu znamenalo taky jít do basy ? To jsou mi novinky, panečku…“
Jít na vysokou školu, být vyhozen záměrně z předmětu, protože byl členem Junáka, nebo Sokola znamenalo jít do PTP. Z předmětu, kde byl uvědomělý soudruh asistent nebo docent. Konkrétně asistentka Bártková a docent Putna. Později po žalářování Rozehnala, odsouzení Fuchse, za věrné služby režimu profesoři. Po okupaci v roce 1968 byl SA zrušen a Bártková prověřovala – rozhodovala kdo bude do normalizačního SA přijat./ Story profesora Snášela a jihlavského architekta Martina Laštovičky ilustruje pozdější poměry na FA za totáče. /
1/Spolužák a jmenovec v prvém roce na FA Zdeněk Dvořák z Předklášteří u Tišnova byl jako tišnovský skaut ze studia vyhozen a dostal povolávací rozkaz do PTP. Seděli jsme v prvním ročníku v jedné lavici
2/Spolužák v druhém FA ročníku Josef Opatřil z Brna byl skaut oddílu v Údolní. Byl vyhozen ze studia. Seděli jsme v druhém ročníku v jedné lavici.
3/Spolužák na FA Jan Sedlák byl po pátém ročníku  v noci před obhajobou zatčen a odsouzen k dvouletému kriminálu. Sedlák byl z Jihlavy, jeho story je zde známá.
ZÁKON RELATIVITY – Student:
Když strčí studenta do basy, tak bude v base.
Když strčí studenta do PTP, tak nebude v base?
Kdy na tom bude relativně lépe ?
Obyčejný sráč /převzato: “ Černý humor | 1 | vtipy“
Zákon relativity: „Když mi strčíš nos do řiti, tak budu mít já nos v řiti, budeš mít i ty nos v řiti, ale já na tom budu relativně lépe.“
Relativně bude lépe v base, nebo PTP ?

Pomocný technický prapor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pomocné technické prapory (PTP, slovensky pomocné technické prápory) či Vojenské tábory nucených prací (VTNP) byly útvary Československé lidové armády, které v letech 1950–1954 fungovaly pro internaci[1] a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob, podléhajících tehdejšímu brannému zákonu (armáda pro ně vymyslela tzv. politickou klasifikaci „E“). Důležitým důvodem jejich vzniku bylo i zajištění levné pracovní síly pro vybraná hospodářská odvětví.[2][3] Byly také nástrojem perzekuce a pracovní exploatace nepohodlných osob.[4] Fungování PTP nemělo oporu v československých zákonech a mezinárodním právu.
Pomocnými technickými prapory prošlo, podle různých odhadů, mezi 40 000 a 60 000 občanů
Podle směrnic Obranného zpravodajství měly od roku 1948 nespolehlivé osoby vyhledávat společně Ministerstvo vnitra, národní výbory, KSČ, Svazy české mládeže a další organizace Národní fronty, jež na odvedence vypracovávaly kádrové posudky. Protože se tato praxe neosvědčila, od roku 1949 byla změněna a každého adepta prověřovalo místní velitelství StB, které o vybraných nespolehlivých osobách informovalo 5. oddělení Obranného zpravodajství, jež se postaralo o další zařazení takové osoby.[26] V roce 1950 se systém opět změnil a nespolehlivé osoby měly hledat prověrkové komise přímo u útvarů.
V roce 1951 byli adepti na odvod kádrováni ještě před předstoupením před odvodovou komisi, která byla rozdělena na zdravotní a politickou sekci. Nově byla zavedena klasifikační škála, sloužící k rozřazování branců:[26]

Systém odměn
Pomocné technické prapory pracovaly většinou na místech, kde bylo zapotřebí vysoké fyzické námahy a kde si civilní zaměstnanci mohli vydělat jen málo peněz. Vojáci PTP byli placeni podle tehdejších obecně platných norem, ovšem oproti civilním zaměstnancům snížených průměrně o 30 %, které si armáda rovnou ponechala. Peníze pak nebyly vypláceny přímo jim, ale vojenské správě, která si na základě pracovních výkonů a dalších podmínek strhávala mezi 70-90 % jako úhradu oblečení, stravování, ubytování atd. Zbylé peníze byly rozděleny na dvě části – jedna byla vojákům vyplacena a druhá uložena na vkladní knížku, se kterou voják po dobu služby nemohl nijak disponovat. Při měnové reformě v květnu 1953 jim byly tyto jejich vynucené úspory vyměněny v nejhorším možném kurzu 50:1.[21] Vojáci PTP tedy byli jedinými vojáky základní služby, kteří si svou vojenskou povinnost navíc sami zaplatili.[24
Dalším způsobem jak naplnit stavy PTP byla od roku 1951 tzv. Mimořádná vojenská cvičení, což byla protiprávní instituce, na základě které byly do PTP na neurčito (obvykle dvě a více let) povolávány „nespolehlivé“ osoby mezi 18-60 lety. Tímto způsobem byli do PTP povoláni i lidé propuštění z rušených táborů nucených prací (TNP).[12] Plánované odvody cca 12 000 politicky nespolehlivých branců se však i přes pomoc ministerstva národní bezpečnosti splnit nepodařilo.

Situace odvedenců po propuštění
Punc politické nespolehlivosti ovšem pronásledoval „pétépáky“ i po jejich návratu do civilu. Je známo mnoho případů, kdy byli dlouhá léta sledováni Státní bezpečností (někteří až do pádu komunistického režimu). Jenom menšině z nich se podařilo v dalších letech života také díky náhodám prosadit a splnit si alespoň zčásti své životní plány získáním vysokoškolské kvalifikace či hospodářských funkcí. V některých případech třeba i tím, že se stali členy KSČ.
—————————————————–
Studenti na středních školách by měli znát, nejen story studentů a příslušníků RAF po osvobození v roce 1945.

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Diplomky

Petr Klukan | v 8:27

To je fofr. Nepříjemná ministryně Taťána Malá (ANO) skončila ve vládě za třináct dní kvůli opsané části diplomky. Příjemný ministr z Vysočiny Petr Krčál (ČSSD) po dnech dvaceti. Taky kvůli diplomce.
Lidé chybují a švindlují. Tak to prostě je. Někdo jednou, dvakrát, pro jiného to je životní postoj – přece nebude za poctivého hlupáka.
Odborník na plagiátorství z VŠE v Praze řekl, že by si opisování dnešní studenti nedovolili. Dovolím si oponovat. Dovolili, kdyby byli přesvědčeni, že se na ně nepřijde. A někteří lidé, studující před lety, o tom přesvědčeni byli.
Jinými slovy, lidé si dovolí to, co je jim dovoleno. A souvisí to i s úrovní škol. Některé jsou přísné, u jiných si titul koupíte. Plzeňská práva byla dlouhou dobu hrůzným příkladem. Právě politici či vysoce postavení lidé sem chodili rádi studovat. Jak by ne.
Částečně opsaná diplomka zlomila vaz dvěma ministrům. Trochu paradoxně, když si přiznáme, že vládu vede premiér, který je s pravdomluvností a poctivostí na štíru. Jen tu diplomku neopsal.

Jaromír Kalina
143- Absolvoval Fakultu chemické technologie na VŠCHT v Praze. Působil jako výrobní ředitel a sládek Pivovaru Jihlava. Od r. 2014 je náměstkem primátora Jihlavy pro majetek a IT, v letech 2013-17 krajský předseda KDU-ČSL. Ženatý, čtyři děti, žije v Jihlavě. Přezdívka: Jack. Jeho pivovarnické hesla: "Dej Bůh štěstí!"

Voda a pod vodníci

Jaromír Kalina | Středa, 18. 7. 2018 v 9:45

Je zvláštní, že to, co lze realizovat pro obyvatele ul. Jihlavské v Telči, nelze udělat po obyvatele ulice Telečské v Jihlavě.

      Zastupitelstvo Kraje Vysočina 7. 6. schvalovalo návrh na vypsání veřejné zakázky na projektové práce „II/406 Dvorce – Telč, PD“ a Smlouvu o společném postupu zadavatelů mezi Krajem (silnice) a městem Telč (inženýrské sítě). Následovat pak má realizace akce. Vedle úpravy křižovatky ulic Jihlavská x Batelovská, silnice II/406, napojení, sjezdů, uličních vpustí včetně přípojek, přeložek inženýrských sítí, jde především také o rekonstrukce hlavního řádu stávající kanalizace, dobudování nové kanalizace v ul. Jihlavská a přepojení všech stávajících kanalizačních přípojek a dešťových svodů. Dále rekonstrukce hlavního řádu v ul. Jihlavská s tím, že dojde k napojení stávajících přípojek. Rekonstrukce přepadu z rybníka Nadýmák.

         Tedy to, co starosta Fabeš za město Telč podepíše a co lze realizovat pro občany ulice Jihlavská v Telči, tak tentýž starosta, společně s vedením SVAK Jihlavsko (Svaz vodovodů a kanalizací, dále jen Svazek), zablokoval pro občany ulice Telečské v Jihlavě. Tam se desítky let stará kanalizace a vodovodní řad včetně historických olověných přípojek měnit nebude. Nenapadá mne slušná formulace, jak to pojmenovat.

Triky a pověry!

Oblíbeným mýtem SVAKu, který neváhají použít i někteří novináři, je, že problematika vystoupení jednoho města ze svazku je věc tak komplikovaná, že to málokdo chápe nebo se v tom nevyzná.

Opak je pravdou. Podle stanov má být obec, která vystoupila z dobrovolného svazku, do jednoho měsíce vypořádaná. Po pěti letech a sedmi měsících není Jihlavě dosud vydán ani kousek z VHI (vodohospodářská infrastruktura), majetku v hodnotě cca 1,2 mld. Kč. Co se týče peněžních nároků, dosud chybí vypořádat více jak 500 mil. Kč, které má Jihlava zažalované. Významnou položkou je alikvotní podíl na nájemném. Je to finanční nárok vystoupivších obcí za provozování jejich nevráceného majetku ze strany Svazku, resp. provozovaném dosud VAS. Týká se jak Jihlavy, tak i Luk nad Jihlavou (další vystoupivší obce ze Svazku). O tomto nároku rozhodly již dva soudy. V případě vypořádání Luk Krajský odvolací soud Brno a v případě Jihlavy příslušný okresní soud. Výrokem je potvrzení práva co do nároku Luk nad Jihlavou a Jihlavy, dále se bude rozhodovat o výši žalované částky. Soud v odůvodnění konstatoval, že situace obou postižených obcí se dá připodobnit statutu „nevolnictví“.

      Jak chápat informaci peněžitém nároku a jeho výši? To lze vysvětlit na dvou příkladech. Zde je první:

V roce 2012 proběhlo koncesní řízení za účelem výběru provozovatele VHI Jihlavy. Vítězná VAS a.s., stávající provozovatel Svazku, nabídla cenu za kubík vody, vodné a stočné dohromady, 58 Kč za m3 a současně výši ročního nájemného za provozovaný majetek ve prospěch Jihlavy v hodnotě 72 mil. Kč. Pokud by to bylo naplněno, tedy byl vydán VHI, měla by Jihlava za uplynulých pět let na opravy a investice k dispozici min. 350 mil. Kč.  Protože se tak nestalo, provozuje a inkasuje nadále VAS pro Svazek nevydaný majetek Jihlavy, která z něj dosud neviděla ani korunu. Další část peněžitého nároku tvoří investice do VHI mimo území Jihlavy a ta je Svazkem vyčíslena na 225 mil. Kč, a proto ji po právu Jihlava uplatňuje.

       Solidarita podle SVAK Jihlavsko

Druhý příklad ilustruje tak často komunikovanou a zprofanovanou solidaritu. Vždyť proto vznikl dobrovolný svazek obcí! Jak to ve skutečnosti vypadá, je osvětleno v prvním příkladu, a následuje další. Za provozování VHI vyplácí VAS členským obcím ročně nájemné dle podílu výše provozovaného majetku jednotlivých obcí (evidováno dle pořizovacích cen). V roce 2012 se mezi členské obce, tedy i Jihlavu, rozdělovalo 81 mil Kč. V roce 2017, kdy už dávno není Jihlava členem Svazku, který si ale nechává vesele vybírat peníze z její VHI, se najednou rozděluje mezi zbylé obce Svazku téměř 139 mil. Kč. A Jihlavě ani korunu. Je naprosto jasné, odkud peníze pocházejí – většinou od obyvatel Jihlavy, která z toho nemá již více jak pět let žádný užitek. To je ta solidarita po SVAKovsku!

Motivy takové štědrosti vůči stávajícím obcím mohou být různé a lze o nich spekulovat. Je to platba za věrnost? Nebo je to potřebná nákladová položka k udržení stávající ceny vody? Ostatně audit ministerstva zemědělství z roku 2012 došel k závěru, že Svazek, resp. VAS, nadhodnocuje cenu vody až o cca 20 %. Takže setrvalý stav.

Na nedávné schůzce s představiteli Okresní hospodářské komory Jihlava jsem byl dotázán, zda musí město Jihlava v příštích 10 letech investovat do rekonstrukcí a nové VHI více jak 1,5 mld. Kč. Vzhledem k zanedbaným investicím je tomu tak. Odpověď je čistá jako voda, řešení možná leží na dně kanálu či závisí na kondici právního systému. Jihlava by si ale mohla provozováním svého vodohospodářského majetku na tyto investice vydělat. Svazek za uplynulých pět let investoval do majetku Jihlavy všehovšudy jen 2,5 mil. Kč. A Jihlava ze svého více jak 250 mil. Kč. A proto je životně důležité městem zřízenou a vlastněnou společností vodohospodářskou infrastrukturu provozovat. Proto Jihlava založila svojí společnost  JVAK a.s., která je připravena tuto funkci plnit.

Obstrukce a zase obstrukce!  

4. května 2018 podal SVAK Jihlavsko ÚSTAVNÍ STÍŽNOST PROTI ROZSUDKU NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ZE DNE 14. 2. 2018, ČJ. 10 AS 258/2017 – 176, A PROTI ROZSUDKU MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE ZE DNE 29. 6. 2017, ČJ. 11 A 148/2015 – 83.  

Cituji z podání:

„Stěžovatel má za to, že Napadenými rozsudky došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, především práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), resp. práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), práva na samosprávu podle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy a práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.“

A dále:

„Bylo by tudíž zcela neekonomické vyčkávat s rozhodnutím o porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, včetně práva na zákonného soudce (viz část IV. B. této ústavní stížnosti níže) až do doby, kdy budou nároky uplatněné Městem Jihlavou ve sporném řízení správním co do merita věci „prosouzeny“ celou soustavou správních soudů.“

Nebo také:

„Pro stěžovatele je i s ohledem na další nároky Města Jihlavy v hodnotě stovek milionů korun uplatňované na obdobném právním základě otázka kompetence soudů otázkou existenční.“

Nejsem právník, proto se nebudu pouštět do „malých“ ani velkých rozborů. Čtu z toho několik jasných sdělení SVAKu:

-          Nárok na Ústavou zaručené právo máme jen „my, Svazek“.

-          Ústavní soud, pokud se bude podáním zabývat, může řešit tuto problematiku rok, možná i déle. Pokusíme se tedy zastavit nebo přerušit všechny kroky a řízení k vypořádání Jihlavy a užívat si peníze od jejich občanů. Konec konců to děláme úspěšně více jak pět let.

-          To, že jsme nevydali majetek a dva soudy už rozhodly, že za jeho provozování budeme Jihlavě platit, je jasné. Tak si zahrajeme ještě na tu notečku malých a utlačovaných, na „existenční otázku“, to je ta správná citovka, co je nám po nějaké Jihlavě …

Až se k nám právo vrátí!

Až se k nám právo vrátí, tak bude Jihlava provozovat VHI na svém katastru sama. Je to jediná čistá cesta k naplnění potřeb obyvatel a města Jihlavy v této tak životně důležité oblasti. Není to jenom o tom, že je to jedna ze závazných podmínek dotačního titulu Státního fondu životního prostředí pro investiční akci rekonstrukce páteřních stok. Je to především o čistotě, veřejné kontrole a maximální efektivitě. S jinými způsoby už má i toto město své zkušenosti.

Tedy JVAK a.s., který dnes již plnohodnotně provozuje např. tak ojedinělou technologii, jako je dešťová zdrž pod Brněnským mostem, přečerpávací stanice tlakové kanalizace, čistírnu odpadních vod, vodárnu…  je nyní i do budoucna volbou a správnou cestou pro Jihlavu.  Z uvedeného je také nepochybné, že mezi zájmy města a JVAK nemohou být žádné rozpory, jak se aktuálně pokouší někteří účelově tvrdit, neboť společným cílem obou je uspokojování potřeb občanů Jihlavy. Odpověď na otázku, kde hledat důvod pro snahu stavět proti sobě město a JVAK, si pak již jistě každý učiní sám.

Dej Bůh štěstí!

17.7.2018, Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v Marxismu-leninismu.

Zdeněk Gryc | Neděle, 15. 7. 2018 v 13:32

ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Svatopluk Beran říká:
Neděle, 15. 7. 2018 v 0:09
Takto vidí, narozdíl od stálé kopírace pana Gryce neznámého autora, začátek 2SV americký historik Maurice Matloff ve své knize – Dějiny Americké Armády – vydané nakladatelstvím Baronet a.s. Široká 22, Praha1, v roce 1999, překladem z anglického originálu American Military History, vydaného nakladatelstvím Combined Books., Inc., Conshohocken, v roce 1996, v překladu Ivany Nuhlíčkové, v kapitole – Začátek 2. světové války -, na straně 433.
ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Německá anexe Rakouska v březnu 1938 a česká krize v září téhož roku vyvolaly ve Spojených státech a v dalších demokratických zemích předtuchu nového celosvětového konfliktu. Nová válka vlastně už začala na Dálném východě, když v roce 1937 provedlo Japonsko invazi do a Číny, ale po té, co Německo v březnu 1939 zabralo Československo, byla válka v Evropě nevyhnutelná.
Jednoduše, až stupidně černobíle vidí začátek války neznámý autor, neustále přetiskovaný jihlavským blogařem, panem Grycem. Panu Grycovi zřejmě nejde ani tak o historické návaznosti a skutečnosti začátku 2SV, jako o svoje vlastní životní nedocenění a zapšklost ze sklamání, že sám v nelehkých chvílích kolaboroval ze socialistickým režimem, řízeným a ovládaným komunisty. Aspoň částečně ospravedlňující východisko svého selhání pak neustále ukládá do pouhých čtyř slov. Hitler-Stalin, Německo-SSSR. Složitost celého začátku a vývoje 2SV pak zdejší přispěvatelé, v závěsu vojenských historiků, vidí jako komlikované, několikaleté selhávání či zrad množiny různých evropských států. A to jak nedemokratických tak i demokratických.
———————————————————
Vážený pane Svatopluku Berane,

Žijete v asolutních bludech, když čerpáte od imperialistického amerického historia Maurice Matloff.
To víte USA. =“Zkažené ovoce západní demokracie“
Dokonce bych ani nevěřil populárním bludům:

Robert Lee Fulghum, také americký spisovatel , unitářský pastor , filosof , učitel , zpěvák , malíř atd. Popularitu si získal především svými knížečkami s drobnými úvahami. Nejznámější z jeho statí je Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce .

Přečte si prosím a to nejlépe dvakrát humanistické epištoly
Jána Lauko a pochopíte proč je nutno se od nějakého Američana distancovat, zvláště doporučuji:

Zkažené ovoce západní demokracie
Úvaha o potřebě monopolní nadvlády západu nad světem
Nová světová válka! Kdo všechno ji bude mít na svědomí?
Snaha o pochopení příčin bezbrannosti Evropy
Sexuálna výchova na školách! Áno? Nie?
————————————————–
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v Marxismu-leninismu.
Nejsem sám, mám na to svědka, spolu-lajdáka z atelieru profesora a kriminálníka Bedřicha Rozehnala, Ing. arch. Boleslava Leinerta. Beru si ho tedy za-čerstva jako svědka.
Je to pár dní, co jsme kreslili podhorskou krajinu Hostýnských vrchů. Vzpomněli jsme našeho studia, kde ani tak nešlo o vlastní architekturu, ale jak dokumentuje náš index, na prvním máme zapsán:
Marxismus-leninismus a na druhém místě Ruský jazyk.
Pak následují ostatní podružnější předměty.¨

Marxismus-leninismus¨, je komunistická ideologie oficiálně založená na teoriích marxismu a leninismu. Jako samostatnou ideologii ji sestavil Josif Vissarionovič Stalin v knize Otázky leninismu. Marxismus-leninismus byla oficiální státní a stranickou ideologií SSSR a KSSS a ostatních spřátelených komunistických režimů a stran.

Nejdůležitější předmět přednášela v posluchárně na Vlhké ulici v Brně lektorka Zikmundová. Zmíněný Božan je svědek, že nám jasně odpřednášela lekci:
ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Po našem podrobném a snaživém výkladu nám to přineslo zápočet do indexu.
ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
způsobilo nacistické Německo tím, že napadlo Polsko.
SSSR ve snaze ochránit slovanského bratra operativně obsadilo východní část Polska, aby tak obětavě zachránilo polovinu jeho území.
Lektorka Zikmundová byla výrazná osobnost. Byla krátce ostříhaná, oděná pánským kabátem v košili s kravatou.
Když stála za katedrou, tak nebyla vidět její sukně a spolužáci,
/my dva s Božanem ne/ o ní nemluvili jako o soudružce lektorce, ale byla to pro ně:“ Babachlap“.
Snad si na to ještě někdo s žijících spolužáků pamatuje.
Její přednášky na nás hluboce zapůsobily.
Ostatní studenti na tom byli později podobně:

doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
Po studiích působil jako učitel, vyučoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (zaměření na dějiny 19. a 20. století, dějiny dělnického hnutí a ekonomické teorie). I jeho lektorská práce nepochybně přinesla zdravé ovoce:

Vláda podpořená komunisty dostala důvěru.

Menšinová vláda ANO a ČSSD získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dní po volbách. Česko ještě nikdy ve své historii nečekalo na tento okamžik déle. Dlouhé bylo i samotné jednání poslanců, trvalo 16 hodin. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš požádal o důvěru pro svůj tým ve středu ráno, po celodenním maratonu projevů se poslanci dostali k hlasování až v noci.

S Božanem jsme se shodli na tom, že konečně jsou správní lidé na správném místě.
Božan svůj pastel pak pofixoval, můj zdaleka ne tak povedený akvarel doschl.

PS. Možná později napíši něco o dělnickém hnutí v Brně. V Argentině to z první ruky neznám.
Hezkou neděli s důvěrou vládě přeji, ale ne stojím si za každým slovem, takže raději  cituji:

Pana Oldřicha Lukáše:
„Zamyšlení nad prezidentskými volbami – veškerá legrace končí !!!
Ne, ne, milí přátelé!
Tyto prezidentské volby nejsou jen dalšími v předlouhé řadě bezvýznamných. Tentokrát jde o událost natolik významnou, že ovlivní zcela zásadně existenci každého z nás, našich rodin i naší země na dobu náramně dlouhou a možná nevratně. Pokud vám není osud vás, vašich blízkých i nás všech lhostejný, je naprosto nejvyšší čas dát stranou vše nepodstatné, vzít rozum a zkušenosti do hrsti a vyrazit k volebním urnám. To proto, že nadnárodní síly temna už nezakrytě vytáhly do boje za zničení bílé rasy české země, našeho kulturního dědictví, hodnot, rodin, domovů, zkrátka všeho čím jsme. Pokusme se proto odložit uměle vytvořené předsudky, pomluvy a nenávistné projevy „expertů“ ČT a ČR, jakož i Bakalových plátků a nahlédněme do politické kuchyně obou kandidátů!
Jiří Drahoš:
Přeskočme informace z netu o tom, že Drahošovu spolupráci (agent Bas)
Vynutila díky jeho homopedofilním sklonům, že odcizoval kolegům jejich nápady a patenty, že sepsal „vědeckou vítačskou chartu“ pražské kavárny, která odstartovala polarizaci společnosti. Pomiňme i konspirační úvahy proč používá bezdioptrické brýle (podobně vypadají špionážní zařízení, které dokáže zobrazovat nápovědu nebo fungovat jako sluchátko). Pominout však nemůžeme tvrzení nezávislých medií, že je členem Římského klubu, dokonce prý šéfem české pobočky, neboť jde o zednářské společenství ovládané západní“Černou šichtou“ a třinácti nejbohatšími iluminátskými rodinami z USA usilujícími o vyhlazení velké části světové populace – se Slovany v čele. Že tento pán činí v zájmu osobní kariéry je sice pochopitelné, nikoli však omluvitelné.
Jak se zdá nemá Drahoš jasný názor na řadu zásadních otázek života, neboť soudě dle jeho výroků v médiích mění neustále své postoje – nejspíš podle pokynů svých poradců zjišťujících, co dělný lid chce slyšet a co ne /což svědčí o nevyzrálé osobnosti chudé na životní zkušenosti). Ještě horší je spektrum těch, kteří tuto loutku pražské kavárny podporují. Jde vesměs o rádoby umělce, experty na všechno kromě morálky, zkorumpované presstituty a parazitní multikulti neziskovky plné deviantů nejrůznějšího zrna, novodobých fašistů, kteří ukazují na každého s jiným názorem a řvou“fašisti!“ V čele mrzkých charakterů podporujících Drahoše, pro které jsou slova jako vlast či národ symbolem zavilé nenávisti, stojí světově proslulý tunelář Kalousek a mj. i Muslimská obec v Praze. Náhoda?“
Oldřich Lukáš:
„to byl můj názor, který jsem poslal několika svým přátelům. A to je konec. Stojím si za každým slovem“




© 2008 Parola s.r.o.