Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Na růžovo

Petr Klukan | Středa, 13. 9. 2017 v 8:14

Já v tom spíš vidím fialovou, ale budiž, hovořme o růžovém mostě v Lukách. Na první pohled je to milé, černý most se změnil, oživil a zaplál pěknou barvou. Takovou trochu recesistickou, i když růžová patřila spíše k tomu tanku, který v devadesátých letech v Praze přemalovali.

Růžový most je prý dílem nějakého mladíka, vtipálka. Bylo by zajímavé zjistit, zda tak učinil z recese, nebo za tím byla sázka, či něco jiného.

Zajímavější je však možná fakt, že se našlo dost lidí, kteří byli ochotni podepsat petici žádající zachování růžového mostu. Snad to lze chápat z hlediska výjimečnosti, kterým natřený most je, a možnosti zvýšení turistického ruchu v obci.

Z pohledu práva není o čem diskutovat. Patří ti ten most? Ne? Tak na něj nesahej! Jakpak by se komu líbilo, kdyby váš soused naznal, že vaše bílá škodovka by byla hezčí s červenými pruhy, a pomaloval ji? Neminulo by ho trestní oznámení, a možná ani pár facek. I proto nelze pomalovat cizí věc. Ledaže by si mladík-vandal řekl: Most patří SŽDC. A to patří státu. A stát jsme přece my!

Zdeněk Sadecký
154- Bc. Ing. Zdeněk Sadecký, Ph.D., pracoval u MV. Nyní se věnuje bezpečnostní oblasti, letectví a historii. Zakladatel a předseda Czech Spitfire Clubu. Člen Strany svobodných občanů.

Legenda se vrací

Zdeněk Sadecký | Sobota, 9. 9. 2017 v 12:10

V tom tak trochu všeobecném marasmu došlo v Jihlavě k radostné významné události. Dukla Jihlava se vrací do extraligy. Doufejme, že nastálo. Nádherný zápas, první vstřelená branka domácími, dvoubrankové vedení, dotahování Boleslavi, bojovný výkon, kruté vyloučení těsně před koncem třetí třetiny potrestané vyrovnávacím gólem a pohledný ťukec v prodloužení zakončený přesnou střelou, to vše byl první zápas Dukly před domácím publikem.

Doufejme, že to pohne i zkostnatělými kompetentními „orgány“ a přestavba/stavba moderní haly dostane zelenou. Dukla je rodinné stříbro Jihlavy a neobstojí ani obvyklé povídačky o vykrádání ostatních týmů do tehdy vojenské Dukly. Nebýt skvělého realizačního týmu a trenérů, ani to by tehdy nestačilo, aby získávala jeden titul za druhým. Mnoho z nás si jistě pamatujeme skvělé zápasy s Holíky, Augustou, Králíkem…..

Snad skončí i kontroverze mezi zastánci haly a odpůrci. Vždyť jsme krajské město a z haly by měli mít užitek všichni. Moderní velkokapacitní halu Jihlava nemá. Využití, které by bylo širší než jen sport je mnoho, koncerty, výstavy, trhy a mnoho dalšího. Jezdím často do Brna na veletrhy, jen málo z nich je dnes v celém areálu výstaviště, mnoho si vystačí s jednou nebo dvěma halami-pavilony. Navíc Brno má Rondo a další sály. Co má Jihlava z toho, že je „krajské město“? Nechápu proč by nenávistné osočování nemělo skončit a proč se nechce najít řešení ku prospěchu všech. Peněz je dost, místo nesmyslů na různé podpory pochybným euronesmyslům a zbytečným projektům, se na tom může podílet i stát – ministerstvo školství, kraj, město a soukromé subjekty se snad najdou taky. Když se náklady rozdělí řekněme na čtvrtiny, tak se suma hned stane snesitelnou. Proč se máme všeho, v čem jsme (byli) dobří jako třeba v hokeji vzdávat a přepouště své místo….? Když Čína vyrábí hračky, auta, ocel, dobře dejme tomu, ale když začíná hrát hokej, tak my skončíme? Co z nás bude?Kde je špetka národní hrdosti?

Navíc z haly by měli prospěch jak podnikatelé (prodejní trhy a výstavy), občané Vysočiny (koncety, kulturní akce) i město (příjmy z akcí).

Vzpomeňte si na Martinu Sáblíkovou, jak jí všichni po olympiádě slibovali. Mám obavu, že z rychlobruslařského stadionu taky nebude nic. Proč taky. Politici se s Martinou vyfotili, zviditelnili se v televizi, naslibovali hory doly a ……..Pokud zkušeností týmu kolem Martiny Sáblíkové, zejména skvělého trenéra nevyužijeme a nenavážeme na ně, tak až skončí, zas nebude ČR v rychlobruslení nic znamenat. Takto bychom mohli uvažovat i o vrcholovém středisku mládeže, třeba u hokejivých brankářů aj. Jsou věci, ve kterých jsme špička. Máme ale tendenci si ničeho nevážit, vše kvalitní pohřbít. Ať si nás Čína a další převálcují….

 

 

 

 

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Ne šaškárna, marketingový tah

Petr Klukan | Pátek, 8. 9. 2017 v 9:00

Tak nějak má vypadat šaškárna. Přenos z poslanecké sněmovny, kde se diskutovalo o vydání, či nevydání k trestnímu stíhání předsedy ANO Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka, byl úsměvný.

Ti, kteří se před čtyřmi roky na plakátech holedbali, že nejsou jako politici, dokazují pravý opak. Lhaní, odvádění pozornosti k jiným tématům, sebevědomý výraz s troškou ublíženosti v očích, a nakonec okázalé hlasování pro své vlastní vydání Sněmovnou. Už v době, kdy bylo jasné, že vydáni stejně budou.

Kdo někdy navštívil nějaké soudní líčení s nějakým recidivistou, a tedy oficiálně uznaným darebákem, zjistil by, že politici též používají obdobných metod výmluv. Osočují policii, státní zástupce, a když dojde k soudu, tak třeba i ty „zkorumpované“ soudce.

Proč ta všechna šaškárna vůbec byla? Proč se Babiš s Faltýnkem bránili, aby pak hlasovali pro? Protože se nejedná o vydání, ale už o předvolební kampaň, přenášenou zdarma Českou televizí do všech domácností. Protože chování Babiše a jeho vzkaz televizním divákům  – voličům, že jen ANO je nezkorumpované a nezkorumpovatelné, může utkvět v myslích lidí, kteří sice neví, ale nechají se přesvědčit výraznou rétorikou: přece by tak nemluvil, kdyby na tom něco nebylo…

Přitom je jasné, že Sněmovna nikoho neodsuzuje a neříká, kdo je či není vinen.

Přitom je jasné, že událost se stala před nástupem do Sněmovny, proč by se na ni měla vztahovat imunita?

Přitom je jasné (tomu, kdo kauzu Čapí hnízdo aspoň trochu sledoval), že v ní Babiš bezostyšně lhal (nebo – chcete-li – upravoval výpovědi dle toho, co mu bylo dokázáno).

Babiš má pravdu snad jen v jednom. Když tvrdil, že kdyby nebyl politikem, nikdo by se o Čapí hnízdo nezajímal. Už ale neřekl, proč. Protože by nikoho nenapadlo se v Čapím hnízdě šťourat. Je-li ale politikem, a ještě ke všemu hlásajícím o zářivé čistotě svého podnikání, kde je bílá ještě bělejší, musí počítat s tím, že nejen novináři se na tu bílou podívají zblízka.

Že to z pozice nezasvěceného člověka na bílou moc nevypadá, není z hlediska práva důležité. Důležité jsou důkazy a verdikt případného nezávislého soudu. Jestliže však někteří občané a voliči vnímají mnohamilionovou dotaci v kauze Čapí hnízdo jako nemorální, je věc druhá.

Je tedy dlouhá a emotivní diskuze o vydání, či nevydání dvou politiků v této kauze skutečně šaškárnou? Vlastně ne, je kalkulem. A precizně vypracovaným marketingovým tahem.

Zdeněk Sadecký
154- Bc. Ing. Zdeněk Sadecký, Ph.D., pracoval u MV. Nyní se věnuje bezpečnostní oblasti, letectví a historii. Zakladatel a předseda Czech Spitfire Clubu. Člen Strany svobodných občanů.

Další „fotovoltaika“ na obzoru

Zdeněk Sadecký | Sobota, 2. 9. 2017 v 10:02

Česká společnost již zažila několik útoků na kapsy daňových poplatníků, jejich výtěžky šly do kapes pár lidem, ale doplácíme na to všichni. Takže i rodina s podprůměrným příjmem, protože samozřejmě potřebuje svítit, posílá celkem pěkné peníze našim ctěným elektrobaronům. (O uhlobarony se již dříve postaral pan Sobotka, že…). Nejde tedy o žádné luxusní nepotřebné věci, které si může někdo odpustit. Příkladů samozřejmě najdeme více. I ten benzím by byl o korunu na litru levnější, kdyby nebylo biopaliv.

Před volbami se některé politické subjekty snaží vytáhnout témata, kterými přilákají voliče. Slibem neurazíš, kdoví co bude, ale třeba to zabere. Takže vidíme pana premiéra Sobotku, nebo pana Babiše, jak sní o cestě rychlovlakem  z Brna do Prahy pod hodinu a slibují občanům i EU, že tyto tratě postavíme. Zde ale oni a nově i Zelení šlápli hodně vedle.

Rozdělení krajiny – ploty, vykácení stromů daleko od dráhy, ohrožení povrchových a spodních vod nejen pro Jihlavu, stavební uzávěra, mnoho let zátěže od stavby-  tedy rozbité komunikace, popraskané zdi domů, obří skládky materiálu z tunelů, devastace krajiny, pokles cen nemovitostí u trati, vznik betonových monster v krajině, zničení přírody, zdravotní ohrožení hlukem a další nevýhody jsou jasné. Výhody má také – pohodlná doprava, ale pro pár osob, cenově drahá, ale rychlá. Je to vyvážené? Není.

V některých minulých příspěvcích bylo zmiňováno, že kritizuji, ale nenabízím řešení. Budu je tedy častěji nabízet. Zde je to jasné. Řešení sporu je vyložit všechny karty na stůl. Tedy říct, ano postavíme trať, na každého Čecha v průměru na ni vybereme  na daních cca 60.000 korun (při délce 600 km a ceně za běžný kilometr 1 milirda) a místo na důchody, nemocnice, školy, sportovní haly, vědu a výzkum tady postavíme drahou hračku. Navíc si na to zřejmě budeme muset půjčit. Češi rychlovlaky  moc jezdit nebudou, protože tyto tratě mají význam zejména pro dálkovou dopravu (min 600-800 km). Myslím, že dát za autobus do Prahy stovku a být tam o čtvrt hodiny později je pro většinu lidí přijatelnější, než zaplatit tři-až čtyřnásobek (v lepším případě). Přiznáme, že bude rychlovlak stavět jen velice zřídka (v Jihlavě určitě ne), zveřejníme rentabilitu a návratnost. Zveřejníme hlukové mapy. Ještě taky si řekneme, že ve Francii má pan Macron problém, protože tamní železnice nasekaly 40 miliard euro dluhů, a tedy se dá předpokládat, že i budoucí provoz u nás se nezaplatí. Pak bude muset být dotován ze státního rozpočtu. Tedy z daní, tedy i od lidím, kteří z toho nebudou mát žádný prospěch. Těm pak hodíme ohlodanou kost, třeba v podobě  kosmetického zvýšení  mzdy, aby mlčeli. Ano, takto to dnes funguje. Významná část daní a dotací končí absurdně u nejbohatších (viz nedávný krásný článek v ECHO24). Pokud to naši občané budou akceptovat, o čemž dost pochybuji, tak nechť je trať postavena a je to demokratické rozhodnutí. Pokud se ale stavba prosadí s tím, že se nebude říkat celá pravda, či dokonce, že se bude lhát, tak je to špatně.

Tedy ještě shrnu řešení: nelhat lidem, nenalákat je na pozlátko, říct pravdivě všechna plus a minus. To ale bude pro zavedené politické subjekty nóvum, protože se budou muset smířit s tím, že  „obchody“ jako padáky, Gripeny, Casy, Pandury, ale i „prodeje“ jako OKD a řada dalších… kdy se část peněz vždy nějak záhadně vypařila, již skončily. A to díky tomu, že se informace nebudou držet pod pokličkou, zde již tato zlodějská taktika narazí na veřejný zájem a veřejnou kontrolu. Díky tomu tento dosud nejdražší připravovaný rozpočtový a dotační podvod, mnohokrát větší než byla fotovoltaika, již neprojde. Máme na to být bohatou zemí a mít spokojené lidi, musí se ale zastavit současné zvyky velkých politických stran přihrávat ohromné peníze daňových poplatníků pod různými pláštíky svým donátorům.

 

 

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Přidat, nebo ne?

Petr Klukan | Úterý, 29. 8. 2017 v 9:30

Pracovníci ve školství by chtěli přidat. Ostatně jako pracovníci ve zdravotnictví, vnitru, nebo úředníci na ministerstvu dopravy či zaměstnanci Správy železniční dopravní cesty. Proč ne, když na to bude stát mít. Jinými slovy, když na to od podnikatelů a všech, co pracují, vyberou dostatek peněz.

Co ale není úplně fér, je volání o přidání před volbami. Jak se asi politici zachovají? Budou slibovat: Ano, přidáme, máme to v plánu, zdroje jsou… Strana, která by řekla: Počkejte, na to teď nemáme, by si pod sebou podřízla větev a padla na zadek do nevolitelných čísel. A tak vlastně slibovat „musí“ všichni. Rozdíl snad bude jen v umírněnosti vyřčených slibů.
Voláním po penězích krátce před volbami tak tlačíme politiky do kouta. Když pak sliby nesplní, klademe jim to za vinu. Na druhou stranu je pravdou, že některé strany touhu po větším výdělku lidí v kampaních rádi využívají. Už teď se z vlády ozývá, jak chtějí těm a těm finančně přilepšit. Až to vypadá, že se někteří politici se řídí heslem: Nikdo na světě vám nemůže dát, co já vám dokážu slíbit.




© 2008 Parola s.r.o.